|
|
Metabolismus sarkosinu a nádorová onemocnění prostaty =: Sarcosine metabolism and prostate cancer disease /
Strmiska, Vladislav
Karcinom prostaty je jedním z nejčastěji se vyskytujících nádorových onemocnění starších mužů. Diagnóza tohoto nádorového onemocnění je založena na hodnotě prostatického specifického antigenu a digitálním vyšetřením per rectum. Ovšem samotná přítomnost nádoru, stupeň a fáze musejí být hodnoceny biopsií, což je invazivní metoda, která ovšem nemusí být přesná. To je důvodem, proč se zkoumají nové diagnostické metody, které by zvýšily přesnost diagnostiky karcinomu prostaty. Aminokyselina sarkosin je v současnosti jedním z nejvíce diskutovaných biomarkerů, který může sloužit jako diagnostický biomarker pro odhalení raných stádií nádorů prostaty. Předkládaná práce se zabývá studiem metabolismu sarkosinu v prostatických buněčných liniích především, ale také metabolismem aminokyselin v buňkách obecně. Pochopení důležitosti jednotlivých aminokyselin v buněčných pochodech nádorových a nenádorových buněčných linií může výrazně přispět k efektivnímu cílení terapie bez vedlejších efektů na zdravou tkáň. Buňky prostaty v přítomnosti sarkosinu zvyšují migrační potenciál, malignitu zkrácením doby dělení a koncentraci sarkosin N-demethylačních enzymů, sarkosin dehydrogenasy a sarkosin oxidasy. Touto biochemickou dráhou dochází ke zvýšení syntézy hlavního methylačního donoru S-adenosilmethioninu (SAM) a buněčného methylačního potenciálu.
|
|
|
Stanovení reziduí inhibičních látek v mase drůbeže screeningovými metodami
Strmiska, Vladislav
Podle Nařízení Komise Evropská unie (EU) č. 37/2010 je stanoven maximální limit reziduí antibiotik v drůbežím mase. Konzumace potravin, které obsahují nadměrné množství reziduí antibiotik, může vyvolat rezistenci některých kmenů mikroorganismů vůči určitým skupinám antibiotik, hypersenzitivní reakce a zničení přirozené střevní mikroflóry. Tato studie je zaměřena na posouzení reziduí antibiotik v drůbežím mase screeningovou metodou Premi Test (R-Biopharm AG, Německo). Byla také hodnocena mikrobiologická kontaminace drůbežího masa, se zaměřením na různé skupiny mikroorganismů v závislosti na původu drůbeže, podmínkách skladování a anatomické části. Z mikrobiologických ukazatelů byl stanoven celkový počet mikroorganismů, počet psychrotrofních mikroorganismů , E. coli, koliformních mikroorganismů, plísní a kvasinek. Vzorky pocházely z České republiky a EU. Maso bylo chlazené a mrazené, jednalo se o prsní a stehenní svalovinu.
|
|
|
Faktory ovlivňující kvalitu drůbežího masa
Strmiska, Vladislav
Práce byla zaměřena na vnější a vnitřní faktory ovlivňující jakost drůbežího masa. Mezi vnější faktory patří druh drůbeže, plemeno, věk a pohlaví, které ovlivňují výtěžnost cenných masitých partií a technologické, senzorické a nutriční vlastnosti masa. Vnitřními faktory působícími na jakost masa jsou výživa, podmínky chovu, předporážková manipulace a jatečné opracování. Výživa ovlivňuje podíl jednotlivých obsahových složek masa a rychlost růstu drůbeže. Způsob chovu podporuje genetický potenciál drůbeže a má vliv i na výsledné jatečné zpracování masa. Způsoby přepravy a předporážková manipulace s drůbeží mohou změnit chemické složení masa vlivem stresu, nebo může dojít k poranění a poškození jatečného těla. Správným zpracováním se produkují jatečná těla bez poškozené kůže, krevních sraženin, zlomených kostí, nebo mikrobiální kontaminace.
|
host ::
RSS.