|
| |
|
|
Analýza spánkového EEG
Sadovský, Petr ; Rozman, Jiří (vedoucí práce)
Práce se zabývá analýzou a zpracováním spánkových signálů EEG. Problematika, která je v ní zpracována se dá rozdělit do několika hlavních oblastí. První oblast se věnuje analýze signálů EEG metodou nezávislých komponent. Na základě specifikace této metody analýzy je navržen a popsán lineární model vzniku signálů EEG. Dále je podrobně rozpracováno posouzení podmínek, za kterých jsou informace získané analýzou platné. Další část se věnuje využití metody nezávislých komponent k odstranění nedeterministických artefaktů ze signálů EEG. Druhou hlavní oblastí je analýza stacionarity spánkových signálů EEG, hledání stacionárních úseků signálů a analýza statistických vlastností těchto stacionárních úseků. Další oblast je zaměřena na spektrální analýzu spánkových signálů EEG. V této oblasti jsou analyzovány děje, které se podílí na vzniku konkrétních spekter signálů EEG. Je zde také provedena analýza stochastických signálů, které jsou nedílnou součástí záznamu signálů EEG. Poslední oblast je zaměřena na eliminaci přechodných dějů, které vznikají při filtraci krátkých úseků signálů EEG na jeho začátku.
|
|
|
Sdružená EEG-fMRI analýza na základě heuristického modelu
Janeček, David ; Kremláček, Jan (oponent) ; Labounek, René (vedoucí práce)
Diplomová práce se zabývá sdruženou EEG-fMRI analýzou na základě heuristického modelu. Heuristický model popisuje vztah mezi změnami v prokrvení aktivních mozkových oblastí a v elektrické aktivitě neuronů. Dále se tato práce zabývá různými metodami extrakce užitečné informace z EEG záznamu a jejich vlivy na konečný výsledek sdružené analýzy. Byly testovány metody průměrování elektrod zájmu, rozklad pomocí analýzy hlavních komponent a rozklad pomocí nezávislých komponent. Metoda průměrování elektrod zájmu a rozklad pomocí PCA dává podobné výsledky, ale není možné z EEG záznamu extrahovat jedinečnou informaci o určitém stimulačním vektoru. Pomocí ICA rozkladu jsme schopni získat informaci vztahující se k určité stimulaci, ale nastává zde problém v konečné interpretaci a výběru správné komponenty při slepém hledání variability spřažené s experimentem. Bylo zjištěno, že ačkoliv komponenty vypočtené z časové posloupnosti EEG záznamu jsou vzájemně nezávislé, jejich posun spektra vzájemně koreluje. Tato spektrální závislost byla eliminována PCA/ICA rozkladem až na vektorech posunu spektra. Zde již každá komponenta přináší novou informaci o mozkové aktivitě. Výsledky z heuristického přístupu byly porovnávány s výsledky sdružené analýzy na základě výpočtu relativního a absolutního výkonu v pásmech zájmu a byly nalezeny souvislosti mezi aktivačními mapami, a to především mezi heuristickým modelem a relativním výkonem v pásmu gamma (20-40 Hz).
|
|
|
Analýza souvislostí mezi simultánně měřenými EEG a fMRI daty
Labounek, René ; Kremláček,, Jan (oponent) ; Lamoš, Martin (vedoucí práce)
Elektroencefalografie a funkční magnetická rezonance jsou dvě rozdílné metody měření neurální aktivity mozku. EEG signály disponují výborným časovým rozlišením, fMRI snímky pořizují záznamy mozkové aktivity ve výborném prostorovém rozlišení. Předpokládá se, že společnou analýzou je možné využít výhody obou metod současně. K automatické analýze fMRI dat pomocí obecného lineárního modelu slouží volně dostupný software Statistical Parametric Mapping (SPM8), který ale neumožňuje automatizovanou EEG–fMRI analýzu. Proto byl během diplomové práce vytvořen software EEG Regressor Builder, který předzpracuje EEG signály do podoby EEG regresorů, které je možné načíst programem SPM8, kde se spolu s fMRI daty spočítá obecný lineární model. EEG regresory jsou tvořeny vektory časových změn absolutních nebo relativních hodnot výkonu EEG signálu v zadaných frekvenčních pásmech z vybraných elektrod vzhledem k dobám pořízení jednotlivých fMRI snímků. Software je testován na simultánních EEG–fMRI datech vizuálního oddball experimentu. EEG regresory se počítají pro časové změny absolutního i relativního výkonu EEG signálu ve třech frekvenčních pásem zájmu ( 8-12Hz, 12-20Hz a 20-30Hz) z okcipitálních elektrod (O1, O2 a Oz). Celkem jsou provedeny tři druhy testovacích analýz. V první se zkoumají data od tří jednotlivců. Hodnotí se přesnosti výsledků vzhledem k možnostem nastavení metody výpočtu regresoru. V druhé se provedla skupinová analýza dat od dvaceti dvou zdravých pacientů. Ve třetí se realizuje skupinová analýza EEG regresorů pomocí korelační matice vzhledem k zadanému druhu výkonu a frekvenčnímu pásmu mimo obecný lineární model.
|
|
|
Audiovizuální stimulátor
Bartoš, Michal ; Čech, Petr (oponent) ; Hrozek, Jan (vedoucí práce)
Hlavním cílem této studie je seznámit se s metodami audiovizuální stimulace a vytvoření hardwarového řešení stimulačních LED brýlí a v prostředí LabView programovou aplikaci, která bude ovládat tyto stimulační brýle a současně realizovat zvukovou stimulaci. Využijte programové prostředí LabView. V programovém prostředí LabView je vytvořena aplikace umožňující ovládání stimulačních LED brýlí a úpravu zvuku ze tří různých zdrojů dvěma odlišnými metodami, které využívají moderní AVS. Celá aplikace obsahuje mnoho bezpečnostních, informativních a doplňkových součástí.
|
|
|
Detekce agresivních emocí pomocí EEG při hraní počítačových her
MATUCHOVÁ, Eva
Tato bakalářská práce se zabývá vlivem hraní agresivní počítačové hry na následné emoční vnímání vizuálně afektivních podnětů z databáze NAPS. V teoretické části jsou rozpracovány věcné informace týkající se elektroencefalografu, emocí, agrese, kognitivních evokovaných potenciálů a medií ve vztahu k agresi. Praktická část se zabývá metodologií a interpretací získaných výsledků z experimentu. Experiment využívá celkem 4 skupin subjektů. Dvě skupiny hráčů počítačových her, přičemž jedna skupina byla stimulována původní, agresivní verzí hry Counter Stike a druhá skupina pro potřeby experimentu upravenou neagresivní verzí. A 2 skupiny nehráčů s toutéž herní stimulací. Před a po hraní jsou participanti vystaveni afektivní vizuální stimulaci a je zkoumána odezva kognitivních evokovaných potenciálů. Metodologicky se práce opírá o Analýzu rozptylu a párový T-test. Využívá programu Matlab a jeho toolboxu EEGlab. Výsledky ze statistických analýz neprokázaly statisticky významné rozdíly v reakci na afektivně vizuální podněty mezi výše popsanými skupinami subjektů před a po hraní násilné či nenásilné verze počítačové hry.
|
|
|
Automatic Removal of Sparse Artifacts in Electroencephalogram
Zima, Miroslav ; Tichavský, Petr ; Krajča, V.
This report presents an algorithm for removing artifacts from EEG signal, which is based on the method of independent component analysis utilizing the signal nonstationarity or sparsity of the artifacts. The algorithm is computationally very fast, enables online processing of long data records with excellent separation accuracy. The algorithm also incorporates using wavelet denoising of the artifact components, recently proposed by Castellanos and Makarov, which reduces distortion of the cleaned data.
|
|
|
Odstraňování artefaktů v EEG datech III
Zima, Miroslav ; Tichavský, Petr ; Krajča, V.
Data z elektroencefalogramu (EEG) bývají často poškozena nežádoucími vlivy nejrůznějšího druhu, které mnohdy překážejí jejich rutinnímu zpracování. Tato práce navrhuje metodiku potlačování artefaktů, které trvají relativně krátkou dobu (1-5 s) a vyznačují se vyššími hodnotami signálu - jako např. oční nebo pohybové artefaktu. Identifikace artefaktů a rekonstrukce signálu se provádí pomocí metod nezávislých komponent, a to sekvenčně, po kratších časových úsecích. Metoda je prezentována na zpracování novorozeneckého EEG z 8 kanálového záznamu.
|
|
| |
|
| |
host ::
RSS.