|
|
Habitatové přesuny do vodního prostředí a zpět na souš v evoluci brouků
Sýkora, Vít ; Fikáček, Martin (vedoucí práce) ; Král, David (oponent)
Řád brouci (Coleoptera) zahrnuje jak terestrické, tak akvatické druhy. Původní pro celý řád i všechny čtyři podřády (Archostemata, Myxophaga, Adephaga a Polyphaga) je terestrický způsob života. K přesunům do akvatického prostředí došlo u všech podřádů brouků s výjimkou podřádu Archostemata. U podřádů Myxophaga a Adephaga došlo pravděpodobně k jedinému přechodu do vodního prostředí, v rámci podřádu Polyphaga proběhl přesun do vodního prostředí několikrát opakovaně. K několikanásobným sekundárním přesunům zpět do terestrického prostředí došlo v podřádech Adephaga, Myxophaga i Polyphaga. V mnoha skupinách nejsou však doposud známy přesné fylogenetické vztahy či přesné habitatové nároky dospělců a larev. Z tohoto důvodu nelze evoluci habitatových přesunů v mnoha skupinách prozatím spolehlivě rekonstruovat. Klíčová slova: Coleoptera, habitatové přesuny, vodní prostředí, terestrické prostředí, evoluce, fylogeneze, biodiverzita, morfologie, adaptace
|
|
| |
|
|
Srovnání fauny vodních brouků mezi předpolím a rekultivací v krajině ovlivněné těžbou
Vostalová, Adéla ; Vrabec, Vladimír (vedoucí práce) ; Josef, Josef (oponent)
Problematika nápravy antropogenních zásahů do krajiny je jedním z diskutovaných témat dnešní doby a to nejen v odborných kruzích, ale i mezi veřejností, jelikož těžba nerostných surovin probíhá na mnoha místech České republiky. Stále více se začínají prosazovat přírodě blízké způsoby obnovy na úkor donedávna převládajících technických rekultivací. Kromě otázky, jak vytěžená místa znovu využít či obnovit, se také zkoumá, jaký má celý proces vliv na místní faunu a floru.
Cílem této diplomové práce bylo kvalitativní srovnání vodních brouků mezi předpolím Dolů Bílina a rekultivacemi výsypek Radovesice a Pokrok v Severočeském kraji. Bylo hodnoceno 16 vodních nádrží v předpolí a 15 nádrží na výsypkách. Celkem bylo nalezeno 36 taxonů, z nichž 19 bylo určeno až na druhovou úroveň. Nejvíce taxonů se nacházelo na stanovišti R9 v předpolí, na 4 lokalitách se nevyskytoval žádný. Nejhojnější byl rod Haliplus.
Sběr proběhl standardním hydrobiologickým odběrem pomocí cedníku. Materiál byl uchován v lihu, poté roztříděn, preparován a nakonec determinován. Získaná data byla vyhodnocena a srovnána pomocí Jaccardova indexu podobnosti.
Testována byla hypotéza: Vzhledem k dobrým disperzním schopnostem vodních brouků je zastoupení druhů na předpolí stejné s druhovým složením v nově vzniklých nádržích na rekultivacích. Výpočet Jaccardova indexu mezi lokalitami předpolí a výsypek dosáhl nejvyšší hodnoty podobnosti 66,7 %, ovšem přes hodnotu 50 % se pohyboval pouze v 7 případech ze 465 možných kombinací, čímž byla hypotéza vyvrácena.
Nalezené taxony byly také vyhodnoceny z hlediska ochranářského statusu dle Červeného seznamu ohrožených druhů České republiky. Takto byl zjištěn pouze jeden druh, Laccophilus poecilus, spadající do kategorie VU zranitelný. Určení je nutno prověřit.
|
|
|
Redukce křídel u švábů (Blattaria)
Kotyk, Michael ; Kotyková Varadínová, Zuzana (vedoucí práce) ; Nedvěd, Oldřich (oponent)
Má bakalářská práce se zabývá redukcí křídel u švábů a jejími příčinami. Řád Blattaria je třetím řádem hmyzu s nejvyšším výskytem brachypterních či apterních druhů, a přesto na toto téma bylo doposud zpracováno jen minimum publikací. V jednotlivých kapitolách proto postupně rozebírám jak typy redukce křídel, tak pro hmyz obecně uznávané teorie, vysvětlující jejich důvody, s posouzením jejich relevantnosti v případě řádu Blattaria. A to jak teorie ekologické, týkající se interakce hmyzu s jeho habitatem, tak fyziologické, popisující life history trade-offs a constrains s křídly spojená. Ke každé teorii jsou uvedeny příklady druhů, jichž se pravděpodobně týká. V práci jsou také popsány příklady druhů, jež si zachovávají makropterní stav křídel, ač již nejsou schopny letu, a teorie, které zachování křídel vysvětlují. Součástí práce je též převzatý fylogenetický strom s vyznačeným stavem křídel, jenž nastiňuje evoluční trendy jednotlivých skupin řádu. Klíčová slova: Blattaria, redukce, makropterie, brachypterie, apterie, habitat, life history trade-offs
|
|
| |
|
| |
|
|
Phylogeography and conservation genetics of endangered saproxylic beetles in Europe
DRAG, Lukáš
This thesis introduces the use of molecular methods for the conservation of several species of endangered saproxylic beetles in Europe. It focuses on the questions related to the DNA preservation and microsatellites development, as well as the evolutionary history and conservation of threatened species. Using the combination of mitochondrial and nuclear markers, the genetic diversity and reintroduction history of Cerambyx cerdo was assessed and the phylogeography of Rosalia alpina from the whole range of its distribution was studied. This information is valuable for designing more efficient conservation strategies.
|
|
|
Ekologické a evoluční strategie nekrofágních brouků (Coleoptera)
Jakubec, Pavel ; Růžička, Jan (vedoucí práce) ; Petr, Petr (oponent)
Nekrofágní brouci (Coleoptera) jsou zajímavou a velmi diversifikovanou ekologickou skupinou, s velkým dopadem na přirozený cyklus živin. Jejich hlavní složkou potravy, a zároveň místem rozmnožování, jsou mršiny obratlovců, člověka nevyjímaje. Tento vztah je často různě využíván ve forenzní entomologii, ale jeho potenciál není zdaleka využit, protože znalost biologie a ekologie těchto brouků je velmi kusá. V této disertační práci chci prozkoumat geografické rozšíření, ekologické nároky a vývojovou biologii několika středoevropských druhů nekrofágních brouků, tedy výsledek jejich ekologických a evolučních strategií. Za tímto účelem jsem si položil tři široce formulované otázky. Které faktory jsou určující pro lokální abundanci mrchožroutovitých brouků (Coleoptera: Silphidae)? Jaké je současné geografické rozšíření mrchožroutů otevřené krajiny v České republice? Jak ovlivňuje teplota vývoj druhu Sciodrepoides watsoni (Spence, 1813)? Zjistili jsme, že půdní typ má statisticky významný vliv na početnost mrchožroutů. Šest druhů preferovalo černozemě -- Nicrophorus antennatus (Reitter), N. germanicus (Linnaeus), N. interruptus (Stephens), N. sepultor (Charpentier), Silpha obscura obscura (Herbst), T. sinuatus (Fabricius), a jeden fluvizemě -- N. humator (Gleditsch). Tyto závěry podporují naši hypotézu, že půdní typ by mohl být jedním z určujících faktorů pro výskyt nekrofágních evropských mrchožroutů. Za účelem zjištění geografického rozšíření mrchožroutů jsme položili 420 vnazených padacích pastí na 84 lokalitách a takto jsme získali 71 234 kusů 15 druhů těchto brouků. Mezi nimi byly i tři druhy hrobaříků, kteří jsou na Červeném seznamu bezobratlých. Dva z nich jsou zranitelné, teplomilné druhy otevřené krajiny Nicrophorus antennatus (Reitter, 1884) (nalezen okolo Loun a Židlochovic) a Nicrophorus germanicus (Linnaeus, 1758) (Louny, Zábřeh a Židlochovice). Třetí je téměř ohrožený druh Nicrophorus sepultor Charpentier, 1825 (nalezen okolo Loun, Kutné Hory, Zábřeha a Židlochovic), který taktéž preferuje otevřenou krajinu. Studium vývoje běžného holarktického druhu Sciodrepoides watsoni probíhalo v laboratoři za několika konstantních teplot (15, 18, 21, 25 a 28°C). Na základě pozorování délky vývoje jsme vypočítaly parametry termálně sumačního modelu s jejich standardní chybou pro každé stádium vývoje (vajíčko, tři larvální instary a kukla). Zároveň jsme zjistili, že šířka hlavové kapsule je u tohoto druhu dobrým nástrojem pro určení stupně larválního instaru. Popisná statistika tohoto znaku a nová metodika jak studovat velikostně definované znaky je přiložena k práci.
|
|
|
Rychlosti vývoje a velikost těla mrchožroutovitých brouků (Coleoptera: Silphidae).
Štrait, František ; Jakubec, Pavel (vedoucí práce) ; Qubaiová, Jarin (oponent)
Cílem literární rešerše je seznámit čtenáře s čeledí Silphidae, shrnout ekologii, geografii, morfologické znaky této čeledi a její potravní nároky.
Dále zde popisuji vývoj hmyzu při působení abiotických faktorů a jeho adaptaci vůči nim. Je zde popsána problematika forenzní entomologie v závislosti na vývoj hmyzu, kompletní vývojová stádia hmyzu včetně jeho časově potravních nároků a konkurenční soutěže na mršině.
Dále zde popisuji uplatnění hmyzu ve forenzní entomologii a určování larválního stádia hmyzu.
|
|
|
Chorošovité houby jako centra druhové diverzity hmyzu
Schreiber, Michal
Cílem bakalářské práce bylo zjistit z dostupné literatury co nejvíce informací o fungivorním hmyzu (především řádu Coleoptera) asociovaným s chorošovitými houbami (Polyporaceae). Shromážděné poznatky zahrnovaly především informace o oblastech, ve kterých byla daná problematika studovaná, dále přehled základních metodik studia entomofauny vázané na chorošovité a v neposlední řadě byl popsán problém fragmentace boreálních lesů, který úzce souvisí s poklesem druhové diverzity chorošovitých hub a na ně vázané entomofauny. V závěru práce byly nastíněny možné směry výzkumu. Jako příloha byl sestaven seznam druhů brouků zjištěných z dostupné literatury, včetně druhu hostitelské houby, na které byl každý druh nalézán.
|
host ::
RSS.