|
|
Histologie plic se zaměřením na bronchogenní karcinom
KAPOUNOVÁ, Pavla
Cílem mé práce je seznámit čtenáře s anatomickou a mikroskopickou stavbou plic a uvedení do problematiky patologie plic se zaměřením na bronchogenní karcinom. Ve své práci popisuji druhy bronchogenních karcinomů, dosud známé příčiny jejich vzniku, symptomy, diagnostiku a možnosti léčby. Teoretická část mé práce začíná popisem vývoje plic. Dále je zde popsána anatomická a mikroskopická stavba dolních cest dýchacích, funkce plic, jejich cévní zásobení a lymfatická drenáž. V této části také popisuji nejčastější nenádorová a nádorová onemocnění plic. Praktická část mé práce je zaměřena na zpracování tkáně. Přibližuji zde celý proces, kterým musí vzorek projít od chvíle odběru, až po odevzdání mikroskopického preparátu lékaři - patologovi. Každý krok tohoto procesu je velmi důležitý, mohlo by dojít k poškození odebrané tkáně a v důsledku toho k nemožnosti odečtení výsledku. Každá odebraná tkáň musí být uchována ve fixační tekutině a spolu se žádankou o histologické vyšetření musí být dopravena do laboratoře. Zde následuje přikrojení, zpracování tkáně v autotechnikonu, zalévání, krájení a barvení. Základním barvením je HE - Hematoxylin eosin. Poté následuje pokrytí preparátu a odevzdání lékaři. Lékař preparát odečte a buď vystaví výsledek nebo si zažádá o dodatečné vyšetření. Toto vyšetření může být doplňující barvení nebo se jedná o vyšetření imunohistochemické nebo genetické. Na základě veškerých vyšetření je poté vydán bioptický výsledek. V kapitole Přehled četnosti výskytu jsou uvedeny výsledky z plicních biopsií, které jsou zasílány na naše pracoviště (Šiklův ústav patologie, FN Plzeň). V této práci se zaměřuji na bioptické vzorky zaslané v období leden 2015 - prosinec 2015. V diskuzi vyhodnocuji zastoupení bronchogenního karcinomu s ohledem na pohlaví. Dalším hodnotícím kritériem jsou různé věkové skupiny. Pro přehlednost je zde i grafické zhodnocení. V kapitole výzkum se zabývám protilátkou CD 133 jako prognostickým markerem.
|
|
|
DNA čipy a jejich využití pro molekulární diagnostiku a predikci u onkologických onemocnění
VORÁČKOVÁ, Lucie
Na onkologické onemocnění poukazuje mnoho viditelných faktorů vznikajících při karcinogenezi, např. pozměněná exprese genů, zvýšený počet miRNA atp. Lze ho tedy diagnostikovat pomocí analýzy exprese genů za použití různorodých metod, z nichž je DNA čipová analýza nejvýznamnějším pokrokem genetického výzkumu. Pomocí mikročipů lze detekovat velké množství nukleotidových sekvencí na jednom čipu za relativně krátkou dobu. Zavedení této analýzy do praxe znamená pro diagnostiku a predikci onemocnění pozitivní obrat.
|
|
|
Zhodnocení ekosystémových a zdravotních rizik persistentních environmentálních polutantů HM‚ POPs ve vztahu k závazkům ČR v rámci koncepce CLRTAP a navazujících protokolů včetně cílů definovaných pracovní skupinou pro efekty (WG-UN ECE)
Český hydrometeorologický ústav, Praha ; Výzkumný ústav vodohospodářský T.G. Masaryka, Praha ; EGÚ Praha Engineering, a.s., Praha ; Český ekologický ústav, Praha ; TOCOEN, s.r.o., Brno ; Ekotoxa Opava, s.r.o., Opava ; Fottová, Daniela ; Kulveit, Jaroslav ; Ansorgová, Alena ; Kosubová, Petra ; Dušek, Ladislav ; Skořepová, Irena ; Pačes, Tomáš ; Fara, Milan ; Sáňka, Milan ; Rieder, Marek ; Kohoutek, Jiří ; Komprda, Jiří ; Holoubková, Irena ; Čupr, Pavel ; Holoubek, Ivan ; Zapletal, Miloš
Závěrečná zpráva za rok 2001 je členěna do 13 hlavních kapitol. Literární rešerše přístupů k hodnocení ekosystémových rizik plynoucích z přítomnosti HMs a POPs v prostředí. Literární rešerše a příprava podkladů pro odhady zdravotních rizik. Literární rešerše modelů distribuce POPs v prostředí. Inventarizace a sumarizace datových zdrojů o koncentracích POPs pro jednotlivé složky ekosystému. Stanovení cílových kritických limitů pro vybrané složky ekosystému a lidskou populaci. Emisní datové zdroje a jejich využití pro hodnocení ekologických a zdravotních rizik. Specifikace datových zdrojů jako vstupů do matematických modelů výpočtu kritických zátěží. Výpočet kritických zátěží těžkých kovů - statický přístup - příklad modelového povodí. Kritické zátěže těžkých kovů - semidynamický model. Využití údajů Národního onkologického registru a údajů UOC MU pro posouzení vztahů mezi výskytem zhoubných nádorů a kontaminací prostředí HMs a POPs. Odběry vzorků na modelových lokalitách pro zajištění základních dat pro modelování, jejich analýzy, vyhodnocování základních dat z experimentálních stanovišť na modelových lokalitách. Doplňkové sledování dosud málo sledovaných polutantů v hlavních složkách ekosystému: stanovení toxafenu, event. chlordanu. Atmosférická depozice těžkých kovů.
|
|
|
Vliv mastektomie na sociální život žen s karcinomem prsu
VIKTOROVÁ, Vendula
Karcinom prsu je v současné době jedním z nejčastějších zhoubných onemocnění žen, které zasahuje do všech oblastí života postižené ženy a stává se tak celospolečenským problémem. Jedná se o onkologické onemocnění, které ve všech svých důsledcích znamená pro ženu a její blízké okolí obrovskou psychickou a fyzickou zátěž. Jedna z možností léčby rakoviny prsu je chirurgické odstranění celého prsu (mastektomie), která pro ženu znamená velikou změnu nejenom v sociálním životě. Práce předkládá informace o karcinomu prsu, rizikových faktorech pro vznik karcinomu prsu, klinických příznacích, diagnostice a léčbě karcinomu prsu. Dále o možnostech rekonstrukční terapie, rehabilitace a o psychosociálních důsledcích rakoviny. Cílem práce bylo zjistit, zda a jakým způsobem mastektomie ovlivňuje sociální život žen. Při zpracování dat byla použita metoda kvantitativního výzkumu pomocí dotazování. Dotazníky byly určeny ženám s karcinomem prsu po mastektomii. Výzkumný soubor tvořily klientky Všeobecné fakultní nemocnice v Praze. Dotazníky byly anonymní a dobrovolné, formou 25 uzavřených a polootevřených otázek. Hypotéza H1: Negativní vliv mastektomie závisí na postoji partnera a na podpoře rodiny se potvrdila. Hypotéza H2: Mastektomie ovlivňuje negativně více svobodné a bezdětné ženy se také potvrdila. Poslední hypotéza H3: Ženy po mastektomii mají zhoršené pracovní uplatnění, byla výzkumným šetřením vyvrácena. Výzkum ukázal, že otázka řešení sociální problematiky žen po mastektomii je stále více aktuální. Průměrný věk respondentek je 51 - 60 let. V otázce týkající se změny života žen po mastektomii, byly nejčastěji odpovězeny problémy se změnou v oblékání, při sportovních aktivitách a psychické problémy. Zlepšit by se měla informovanost žen o rehabilitaci, rekonstrukčních operacích, o možnostech používání epitéz a také o řadě občanských sdružení soustředěných na onemocnění prsu.
|
|
|
Radioterapie malobuněčného karcinomu plic
KORDÍKOVÁ, Jitka
Ze všech nádorových onemocnění plic, se malobuněčný karcinom plic (SCLC) vyskytuje ve 20 {--} 30 %. Pacient s malobuněčným karcinomem plic je léčen chemoterapií s nebo bez radioterapie. Malobuněčný karcinom plic bez léčby, má nejagresivnější průběh ze všech typů nádorů plic s mediánem přežití pouze 2 {--} 4 měsíce. SCLC má velký sklon k mnohočetnému rozšíření ještě před stanovením diagnózy, ale je mnohem citlivější na chemoterapii a radioterapii. Cílem mé práce bylo zhodnotit radioterapii malobuněčného karcinomu plic mezi pacienty, kteří byli léčeni v letech 1990 {--} 1995 a v letech 2000 {--} 2005 v Nemocnici České Budějoviceca.s. Zpracovala jsem údaje o průměrném věku, pohlaví, rozsahu choroby, typu léčby, ozařovacím režimu, léčebné odpovědi a mediánu přežití. Malobuněčný karcinom plic je nejčastějším onemocněním u mužů, ale také toto onemocnění vzrůstá i u žen. Věkové rozmezí je 37 - 79 let. Průměrný věk činí 60,7 let. Nejčastějším stádiem onemocnění je III. a IV. Nevíce používané ozařovací techniky {--} 11x3Gy, 20x2Gy, 25x1,8Gy. Medián přežití byl 8 měsíců. U pacientů léčených pouze radioterapií byl medián přežití 4 měsíce. U pacientů léčených kombinací radioterapie a chemoterapie byl medián přežití 10 měsíců. Proto je vhodné použít chemoterapii. Radioterapie hraje velmi důležitou roli v zmírnění prvotních příznaků nádoru a metastatického postižení, především hlavy a kostních metastáz.
|
|
|
Toxicita radioterapie u pacientek nad 60 let s gynekologickými nádory
POLODNOVÁ, Šárka
Nádory děložního čípku a děložního těla jsou nejčastějšími nádory ženských reprodukčních orgánů a jejich incidence stále stoupá. V České republice je každoročně diagnostikováno více než 1000 nových případů karcinomu děložního čípku a 1500 případů endometriálního karcinomu. V terapii se uplatňuje chirurgická léčba a zevní radioterapie, popřípadě v kombinaci s brachyterapií a chemoterapií. Zaměřila jsem se na časnou toxicitu radioterapie, která může být limitujícím faktorem dokončení léčby, zejména u starších pacientek. Soubor tvoří 100 pacientek, které jsou rozděleny do 4 skupin dle věku a primární diagnózy. Každá skupina zahrnuje 25 žen. V I. skupině jsou pacientky mladší 60-ti let s karcinomem děložního čípku (věkový průměr 48 let), II. skupina obsahuje pacientky se stejnou diagnózou, ale starší 60-ti let (věkový průměr 66 let). Ve III. skupině jsou pacientky mladší 60-ti let s karcinomem děložního těla (věkový průměr 54 let). V poslední IV. skupině jsou pacientky starší 60-ti let s karcinomem děložního těla (věkový průměr 71 let). Všechny pacientky byly ozařovány na Onkologickém oddělení v Nemocnici v Českých Budějovicích a.s.. Ve své práci jsem mezi sebou porovnávala toxicitu radioterapie u skupiny pacientek mladších oproti pacientkám, které byly starší 60-ti let. Hematologická toxicita byla zjištěna častěji u starších pacientek, ať už se zhoubným nádorem děložního čípku(76 % či s endometriálním karcinomem (52 %). U mladších pacientek se projevily hematologické komplikace v menší míře(děložní čípek - 52 %, děložní tělo {--} 24 %). Závažná toxicita grade 4 byla zjištěna u jedné pacientky starší 60-ti let se samotnou radioterapií na oblast pánve pro nádor děložního čípku. Toxicita grade 3 se vyskytla u jedné nemocné ze skupiny mladších a u jedné ze skupiny starších pacientek s kombinovanou léčbou pro karcinom čípku děložního. Při porovnávání nehematologických komplikací byla toxicita také více vyjádřena u starších pacientek. Výskyt průjmů u starších byl v 64 % oproti mladším 48 %. Daná hypotéza o vyšší toxicitě léčby u starších pacientek se mi výzkumem potvrdila.
|
|
|
Informovanost pacientek o diagnostice a terapii zhoubných gynekologických nádorů
PLOJHAROVÁ, Anna
Byly stanoveny tři cíle práce. Prvním cílem práce bylo zjistit, zda ženy navštěvují gynekologického lékaře 1x ročně v rámci preventivních prohlídek. Druhým cílem byla informovanost žen o diagnostice a terapii zhoubných gynekologických nádorů. Třetím cílem bylo zjistit, zda mají ženy dostatečnou informovanost o prevenci vzniku nádorového onemocnění. Na cíle byly postaveny tři hypotézy, které měly potvrdit stanovené cíle. V hypotéze jsem předpokládala, že ženy nedochází 1x ročně na pravidelné gynekologické prohlídky. Hypotéza nebyla potvrzena. Druhá hypotéza, že ženy jsou dostatečně informovány o gynekologických nemocech, tato hypotéza byla potvrzena. Třetí hypotéza, zda mají ženy dostatečnou informovanost o prevenci vzniku nádorového onemocnění. Moje hypotéza byla, že mají a tato hypotéza se potvrdila.
|
|
|
Výchova ke zdraví ve vztahu k prevenci rakoviny prsu.
VÍTKOVÁ, Adéla
Výchova ke zdraví ve vztahu k prevenci rakoviny prsu nebylo náhodně zvolené téma. K mému rozhodnutí přispělo to, že jsem se s tímto onemocněním setkala v rodině. Pročetla jsem a nasbírala mnoho informací. Existuje nepřeberné množství publikací, odkazů, sdružení, komerčních a mediálních projektů, přesto je diagnóza rakoviny prsu na předních místech v úmrtnosti nejen v České republice, ale celosvětově. V průběhu mapování informací jsem došla k závěru, že jediná prevence je včasná diagnostika a screening, na který jsem se v druhé části práce zaměřila. Výchova ke zdraví je ideální obor pro edukaci preventivního programu a jeho dalšího šíření. Proto doufám, že ucelené zpracování tématiky bude využíváno jako metodický materiál.
|
|
|
Využití metod nukleární medicíny v endokrinologii
PEŠTÁLOVÁ, Petra
V mé práci jsem se snažila popsat současný stav nukleární medicíny a vystihnout její hlavní využití v oboru endokrinologie. Na začátku práce jsem stručně zopakovala nejdůležitější body anatomie a fyziologie týkající se žláz s vnitřní sekrecí. Dále jsem se podrobněji věnovala možnostem nukleární medicíny v diagnostice štítné žlázy. . V následující části jsem uvedla možnosti vyšetření kůry a dřeně nadledvin. Zmínila jsem se o přínosu nových radiofarmak v možnostech diagnostiky a lokalizace některých neuroendokrinních nádorů. Nedílnou součástí nukleární medicíny a její využití v endokrinologii je bezesporu terapie pomocí otevřených zářičů. Proto jsem poslední část své práce věnovala problematice terapie nádorů štítné žlázy pomocí radioaktivního jódu.Karcinom štítné žlázy je nádor, který může recidivovat i po řadě let. Proto se všichni pacienti s touto diagnózou doživotně sledují. I k tomuto účelu slouží některé nukleárně medicínské metody.
|
|
|
Složení cystické tekutiny prsu jako možný ukazatel míry rizika vzniku karcinomu. : Abstrakt
Šimíčková, M. ; Pecen, Ladislav ; Eben, Kryštof ; Nekulová, M. ; Černoch, M. ; Lang, B. ; Rejthar, A. ; Sakalová, J. ; Vojtová, I. ; Kudličková, Z.
|
host ::
RSS.