| |
| |
|
Epidurální porodnická analgezie v dnešní době
LAŠTOVKOVÁ, Aneta
Epidurální porodnická analgezie v dnešní době Porodní bolesti provází každý přirozený porod. Je prokázáno, že nadměrná bolest má negativní vliv na matku i plod, z čehož vyplývá, že tlumit takovouto bolest je nutné. Dnešní porodnická analgezie nejvíce usiluje o respektování fyziologického procesu porodu. V současné době je za nejúčinnější a nejbezpečnější metodu tlumení bolestí považována analgezie epidurální. Základními indikacemi pro podání epidurální analgezie je bolest a žádost rodičky. Kvalitní analgezie bývá také volena u porodů, které se časově prodlužují. Dalšími porodnickými indikacemi může být například preeklampsie, poloha koncem pánevním, vícečetná těhotenství, předčasný porod, abnormální kardiotokografický záznam a jiné. Přestože u epidurální analgezie převažují klady, nesmějí se opomíjet ani její možné komplikace. Téměř všem komplikacím lze předejít poskytnutím kvalitní péče ze strany porodníka, anesteziologa a porodní asistentky. K takto profesionální péči v průběhu porodu s epidurální analgezií, může poskytovat pouze ošetřující personál, který má odpovídající vzdělání a zkušenosti v aplikaci této metody v porodnictví. V teoretické části této bakalářské práce, jsou uvedeny informace týkající se porodních bolestí a způsoby jejich tlumení. V souvislosti s touto metodou analgezie, jsou uvedeny informace o anatomii páteře, indikacích, kontraindikacích a komplikacích. Z pohledu porodní asistentky jsou popsány postupy péče o rodičku před aplikací, v průběhu a po aplikaci epidurální analgezie. Zmíněné postupy se netýkají pouze praktických schopností, ale i dovedností komunikačních. K naplnění cílů bakalářské práce byla zvolena kvalitativní i kvantitativní výzkumná strategie. Ke sběru dat byla v kvalitativním výzkumu využita technika pozorování rodiček v průběhu porodu s epidurální analgezií i bez ní. Následně byl s též klientkami, na oddělení šestinedělí, uskutečněn řízený rozhovor o jejich postojích a informacích, které o epidurální analgezii měly. Celkem bylo vytvořeno osm kazuistik. Ke sběru dat v kvantitativním výzkumu, byla využita metoda dotazování pomocí ankety s třinácti otázkami, která byla rozeslána elektronickou poštou do jednotlivých porodnic. Z šestaosmdesáti odeslaných anket, jich bylo navráceno v plnohodnotné formě dvacet osm (25, 07 %). Prvním cílem bakalářské práce bylo zjistit dostupnost epidurální analgezie za porodu v českých porodnicích. Druhým cílem bylo sledování a monitorování žen v průběhu fyziologického porodu za epidurální analgezie a bez ní. Cíle byly splněny. K dosažení cílů bylo využito těchto výzkumných otázek: Jak je dostupná epidurální analgezie za porodu v českých porodnicích? Jaké jsou rozdíly v průběhu porodu u žen za epidurální analgezie a bez ní? Práce je aplikovatelná jako zdroj informací pro studenty porodní asistence a porodní asistentky.
|
|
Časná enterální výživa u nedonošených dětí do 1500 gramů
KOVANDOVÁ, Klára
Tato diplomová práce má nastínit současnou strategii časné enterální výživy u novorozenců s nízkou porodní hmotností pod 1500 gramů na specializovaném pracovišti, neonatologii v Českých Budějovicích. Výzkumné šetření v diplomové práci je zaměřeno na posouzení úrovně realizace současných doporučení pro zahajování časné enterální výživy u nedonošených dětí. V teoretické části diplomové práce se snažíme popsat, co zahrnuje péče o dítě narozené před termínem. Následují kapitoly odlišností nedonošeného novorozence ve vztahu k výživě. Výživa novorozence s velmi nízkou porodní hmotností je zajištěna ihned po narození parenterální cestou. Ale současná praxe jednoznačně preferuje zahájení enterální výživy již v prvních hodinách po narození těchto dětí. Cílem této strategie, tedy započetí enterální výživy ihned jak to dovolí průběh poporodní adaptace je zcela nahradit co v nejkratší době výživu parenterální. Cílem diplomové práce je popsat současnou praxi v zavádění enterální výživy u novorozenců porodní váhy pod 1500 gramů na specializovaném neonatologickém pracovišti a identifikovat nejvýznamnější odlišnosti od současných doporučení pro tuto oblast péče. Vzhledem ke stanovenému cíli byl pro tuto diplomovou práci použit výzkum kvantitativního šetření. Pro získání dat, k vytvoření výzkumu, byla použita metoda sekundární analýza dat ošetřovatelské dokumentace našeho výzkumného souboru. Kvantitativním výzkumem se snažíme zdůraznit nedostatky v zahajování časné enterální výživy u nedonošených dětí pod 1500 gramů za období roku 2012 a 2013. Sekundární analýza dat proběhla v období mé odborné praxe v prostoru neonatologického oddělení v Nemocnici Českých Budějovic a.s. Data potřebná pro tento výzkum byla systematicky zapisována do předem vytvořené tabulky v počítačovém programu Microsoft Excel. Po zanesení veškerých potřebných dat do tabulky, byly následně vytvořeny grafy, které vyjadřují reálnou situaci zkoumané problematiky. Po identifikaci nejvýznamnějších odlišností od současných doporučení pro tuto oblast péče, budou nedostatky následně poskytnuty oddělení neonatologie v Českých Budějovicích, pro budoucí zlepšení strategie zahajování časné enterální výživy u nedonošených dětí v této váhové kategorii, bylo sepsáno Desatero praktických doporučení k optimalizaci enterální výživy nedonošených novorozenců pro zdravotní sestry pracující na novorozenecké RES a JIP. Výzkumný soubor tvořil 139 respondentů (novorozenců s nízkou porodní hmotností pod 1500 gramů). Tento soubor tvoří nedonošení novorozenci narozeni od 1.1. 2012 do 31.12. 2013, tedy v období dvou let.
|
|
První minuty života fyziologického novorozence z pohledu rodiček
PRŮCHOVÁ, Kateřina
První minuty života nově narozeného jedince a způsob, jakým je stráví, jsou velice důležitým okamžikem. Na svět se rodí nový člověk, z prostředí jemu známému, které mu poskytovalo velkou jistotu, přichází do prostředí absolutně odlišného. Naším úkolem je udělat tento přechod co nejvíce přirozený. Nejdůležitější je nechat matku a novorozence co nejvíce spolu, nejlépe ve velice těsném kontaktu. Dopřejeme tak oběma pocit jistoty a bezpečí, novorozenec bude moci naslouchat tlukotu matčina srdce, proběhnou první pohledy mezi nimi. Negativním způsobem můžeme ovlivnit tyto chvíle, pokud budeme do jejich průběhu přílišně zasahovat, provádět výkony, které mhou být odloženy mimo bezprostřední poporodní dobu, nebo nebudeme schopni poskytnout takové prostředí, které je příjemné pro matku i novorozence. Ve výzkumné části této bakalářské práce je využita kvalitativní metodu výzkumu. Cílem práce bylo popsat současné ošetřovatelské postupy o fyziologického novorozence po porodu na porodním sále a porovnat je s doporučenými postupy pro tuto oblast. Cíle bakalářské práce byly splněny, po rozboru rozhovorů jsem v závěru pospala pohled matek na danou tématiku a srovnala postup ošetřovatelské péče v oblasti prvního ošetření fyziologického novorozence na porodním sále s doporučeními pro tuto oblast. Výzkumné šetření probíhalo ve zdravotnickém zařízení (Nemocnice České Budějovice a.s.), kde se poskytovaná péče shoduje s platícími standardy pro ošetřovatelskou péči v neonatologii. Ačkoliv poskytovaná péče je v absolutním souladu s doporučeními, samy matky ve svých rozhovorech v menší či větší míře vyjadřovaly určitou potřebu empatie za strany personálu, větší podpory zvláště pokud se jednalo o matky prvorodičky a to se týká nejen jich, ale i partnerů, kteří ženy při porodu doprovází.
|
|
Způsoby řešení problémů s prsy v průběhu kojení
HAVELKOVÁ, Zuzana
Kojení je nenahraditelným způsobem výživy dítěte. Jeho význam je obecně prokázaný a právem nezaměnitelný. Profity z kojení plynou pro dítě i matku. V průběhu kojení se však mohou ženy potýkat s různými problémy s prsy a na zdravotnickém personálu k tomu kompetentnímu je, aby jim nabídl vhodné řešení a dal jim možnost kojit dítě plnohodnotně dál. Ke kompetentním osobám patří také porodní asistentky a dětské sestry, jejichž úlohou v rámci kojení a řešení problémů s prsy se zabýváme. Bakalářská práce má dvě části, část teoretickou a praktickou. Teoretická část je rozdělena do tří hlavních kapitol. První kapitola s názvem Kojení se zaměřuje na uvedení do dané tématiky. Znalost informací z této kapitoly je nezbytná k podpoře kojení a řešení problémů. Druhá kapitola se zabývá jednotlivými problémy s prsy a jejich řešením. Kapitola třetí popisuje profesi porodní asistentky a její úlohu v oblasti kojení. Praktická část bakalářské práce je zaměřena na ženy, které měly v období šestinedělí problémy s prsy, a také na porodní asistentky a dětské sestry, které tyto problémy v rámci hospitalizace žen na oddělení šestinedělí řeší. Pro výzkumné šetření jsme stanovili tři cíle. Prvním cílem bylo zmapovat situaci, jaké jsou nejčastější problémy s prsy v průběhu kojení. Druhým cílem bylo zjistit, jaký důraz byl kladen na prevenci problémů s prsy v průběhu kojení ze stran porodních asistentek a ze stran šestinedělek. Poslední cíl si kladl za úkol zjistit, jak se řeší problémy s prsy v okresní Nemocnici Jindřichův Hradec, a.s. a v krajské Nemocnici České Budějovice, a.s. K dosažení stanovených cílů byl zvolen kvalitativní výzkum, v rámci kterého byla využita technika polostrukturovaného rozhovoru vlastní konstrukce. Výběr respondentek byl záměrný. První výzkumný soubor tvořilo deset respondentek, které řeší v rámci hospitalizace žen na oddělení šestinedělí problémy s prsy a poskytují jim rady, jako tyto problémy řešit. Z každé nemocnice byly zastoupeny čtyři dětské sestry a jedna porodní asistentka. Čtyři dětské sestry a jedna porodní asistentka pracovaly na oddělení fyziologických novorozenců v nemocnici v Českých Budějovicích. Zbylé čtyři dětské sestry pracovaly na oddělení fyziologických novorozenců a jedna dotazovaná porodní asistentka byla zaměstnána na oddělení šestinedělí v nemocnici v Jindřichově Hradci. Způsob výběru jsme museli podmínit zvyklostem, protože v obou nemocnicích se kojení věnují převážně dětské sestry a jen ojediněle porodní asistentky. Druhý výzkumný soubor tvořilo také deset respondentek. Záměrně byl vytvořený z matek, jež měly v průběhu kojení problémy s prsy. Pět z nich rodilo v českobudějovické nemocnici a pět v jindřichohradecké nemocnici. Výzkumné šetření probíhalo od února 2015 do dubna 2015. Údaje, které jsme z rozhovorů získali, byly následně zpracovány kvalitativní analýzou. Na základě položených výzkumných otázek jsme zjistili, že nejčastěji ženy v období šestinedělí sužoval zánět prsu a problémy s bradavkami (poraněné a ploché bradavky). V oblasti předcházení problémů hodnotily porodní asistentky a dětské sestry za nedostatečnou prevenci problémů s prsy v oblasti prenatální péče. V rámci hospitalizace kladly dětské sestry a porodní asistentky důraz na prevenci problémů s prsy u těch žen, u kterých uznávaly, že je to potřebné a žádoucí. Negativně hodnotily prevenci problémů s prsy ty šestinedělky, které měly s kojením zkušenosti. Z tohoto důvodu se nám jeví jako důležité, aby zvolily dětské sestry a porodní asistentky u všech žen v oblasti prevence rovnocenný přístup k podávání informací. Řešení problémů hodnotily šestinedělky převážně kladně, nicméně pro ně bylo velmi důležité, aby byl kromě podaných rad kladen větší důraz také na psychickou stránku. Výstupem bakalářské práce bylo vytvoření letáčku týkajícího se prevence a řešení problémů s prsy, který by ženy mohly dostávat již v prenatálních poradnách.
|
|
SPECIFIKA FYZIOTERAPIE U PACIENTŮ PŘEKLÁDANÝCH PO ORTOPEDICKÝCH OPERACÍCH PŘÍMO NA tzv. LÁZEŇSKÉ LŮŽKO
JOHANUSOVÁ, Lucie
Tato bakalářská práce se zabývá specifikami fyzioterapie u pacientů překládaných po ortopedických operacích na tzv. lázeňské lůžko. Mezi nejčastější ortopedické operace patří totální endoprotézy kolenního a kyčelního kloubu. Příčinou implantací kloubních náhrad je většinou artróza. Je to bolestivé a život znepříjemňující onemocněním, které velmi ovlivňuje kvalitu života pacienta. Aby pacient snížil riziko revizní operace kloubů, je nutná včasná a bezodkladně zahájená rehabilitace, která musí být intenzivní a odborně řízená. Dnešním osvědčeným trendem rehabilitační léčby je časná komplexní péče, která probíhá v lázních formou přímého překladu "z lůžka na lůžko", kdy je pacient z nemocničního lůžka přepraven přímo do lázeňského střediska. Do lázeňského zařízení se často dostávali pacienti se zpožděním, kteří už měli přidružené vertebrogenní a jiné potíže. Práce je rozdělena na část teoretickou a praktickou. V teoretické části je popsána anatomie kolenního a kyčelního kloubu, v další části jsou popsány kloubní náhrady včetně indikací a kontraindikací, dále jednotlivé typy kolenních a kyčelních náhrad a možné komplikace po operaci. Nejdůležitější témata teoretické části jsou popsána v posledních kapitolách, kde jsou rozebrány a podrobně popsány jednotlivé léčebné rehabilitační postupy vhodné pro pozitivní ovlivnění zdravotního stavu pacienta po operaci včetně lázeňské léčby a fyzikální terapie. V praktické části byla použita kvalitativní výzkumná strategie, technika osobní případové studie (kazuistika) s využitím sekundární analýzy dat. Tato strategie byla uskutečněna na 3 vybraných pacientech, kterým po ukončení hospitalizace navazovala ihned časná pooperační léčba tzv. přímý překlad z nemocničního lůžka do lázní. Výzkum byl realizován v Bertiných lázních Třeboň, kam byli pacienti přeloženi desátý den po zákroku. Všem pacientům na první terapii, byla odebrána anamnéza doplněná daty ze zdravotní dokumentace, vstupní kineziologický rozbor, který zahrnoval aspekční, palpační, goniometrické a antropometrické vyšetření v oblasti kolenního a kyčelního kloubu. Dále byl proveden svalový test a vyšetření zkrácených svalových skupin souvisejících s kolenním a kyčelním kloubem dle Jandy, vyšetření chůze, stereotypů a neurologické vyšetření. Po vyhodnocení vstupních dat proběhlo seznámení pacientů s krátkodobým terapeutickým postupem. Při poslední terapii byl odebrán výstupní kineziologický rozbor pro zhodnocení výsledků. V rámci rehabilitace v lázeňském zařízení pacienti navštěvovali každý den různé procedury, byla jim věnována zvýšená pozornost a péče ze strany lékařů, sester a fyzioterapeutů. Během každé terapie jsme se nejprve snažili zaměřit na odstranění aktuálních obtíže a teprve poté korigovat ostatní chyby. Po ukončení terapie pacienti udávali ústup bolesti a větší stabilitu končetiny i celého těla. Z vybraných dat u všech pacientů vyplývá i zlepšení svalové síly, ústup otoku, zvětšení rozsahu pohybu. Těchto výsledků se nám podařilo docílit díky komplexní rehabilitaci a pozitivního přístupu ze strany pacientů.
|
|
Stres v práci porodní asistentky na porodním sále
KOLMANOVÁ, Tereza
Tématem bakalářské práce je Stres v práci porodní asistentky na porodním sále. Práce ve zdravotnictví je všeobecně považována za velmi rizikovou. Vedle množství negativních fyzikálních, chemických a mikrobiologických faktorů, které ovlivňují prácí sestry, je největším rizikovým faktorem velká psychická zátěž {--} stres. Porodní asistentky pracující na porodním sále jsou denně vystavovány této emocionální a psychické zátěži. Tato zátěž vyplývá především z náročnosti vlastní práce a z vědomí souvisejícího s odpovědností za zdraví a život rodičky a novorozence. Samotný kontakt s rodičkami, především s problematickými je považován za zatěžující. Pracovní stres už není pouze ojediněle se vyskytujícím jevem a osobním problémem. Stres při výkonu povolání porodní asistentky se dnes stává globálním fenoménem. Jedná se o kombinace stresujících faktorů, které se postupem času kumulují. Na těchto podkladech byl stanoven záměr práce. Cílem šetření je zjistit míru stresu působícího na porodní asistentky a zjistit hlavní vyvolávatele stresu v práci porodní asistentky na porodním sále. Pro zjištění těchto cílů byly stanoveny dvě hypotézy na jejichž základě byl zvoleno kombinované šetření formou dotazníku a rozhovorů. Dotazník byl zaměřen na zjištění nejčastějších příčin stresu, míru stresu a boje proti stresu. Dotazník obsahoval celkem 31 otázek. Skupinu dotazovaných tvořily porodní asistentky pracující na porodním sále. Celkem bylo rozdáno 80 dotazníků a jejich návratnost byla 78%. K doplnění šetření byly provedeny dva rozhovory. Jeden se zkušenou porodní asistentkou a jeden s porodní asistentkou, která na porodním sále pracuje 3 roky. Vlastní šetření probíhalo ve 4 nemocnicích. Výsledky výzkumu potvrdily hypotézy. V první hypotéze byl předpoklad, že porodní asistentky pracující na porodním sále jsou nadměrně vystavovány působení stresu a stresových situací. Tento předpoklad se potvrdil. V otázkách týkajících se prožívání stresu nebo v otázkách, které nepřímo tuto problematiku odhalovaly odpovídalo vždy přes 50% respondentek odpověďmi, které potvrzovaly, že stres prožívají. V druhé hypotéze byl předpoklad, že u porodních asistentek je nejčastějším vyvolávatelem stresu nárazovost jejich práce. Tuto hypotézu jednak potvrdilo 72% respondentek, jako nejčastější příčinu jejich stresu v zaměstnání, jako další stresující faktory uvedli v 61% velkou pracovní zátěž během směny a hrozící komplikace při porodu. Jako součást šetření byly provedeny dva rozhovory které rovněž potvrdily stres v práci porodních asistentek. Výzkum tedy dokázal, že porodní asistentky pracující na porodním sále stresové situace prožívají a v některých případech i velmi často.
|
|
Očekávání matek hospitalizovaných na oddělení šestinedělí v oblasti péče o novorozence
KÁLALOVÁ, Andrea
Bakalářská práce na téma {\clqq}Očekávání matek hospitalizovaných na oddělení šestinedělí v oblasti péče o novorozence`` má výzkumný charakter. Práce je rozdělena do dvou částí, na část teoretickou a praktickou. Teoretická část je rozčleněna do sedmi hlavních kapitol. První kapitola je věnována psychomotorickému vývoji novorozence. Druhá kapitola je věnována ošetřovatelské péči o novorozence na porodním sále.Ve třetí a čtvrté kapitole se věnuji ošetřovatelské péči na novorozeneckém oddělení a potřebám novorozence. Pátá a šestá kapitola je věnována kojení a umělé výživě. Poslední kapitola je věnována propuštění a domácí péči. Praktická část se věnuje výzkumu. Cílem práce bylo zmapovat očekávání matek hospitalizovaných na oddělení šestinedělí v oblasti péče o novorozence. Zároveň zjistit míru spokojenosti matek po porodu s ošetřovatelskou péčí o novorozence. Pro potvrzení či vyloučení hypotéz jsem použila metodu dotazníku, který měl 16 otázek. Celkem bylo rozdáno 115 dotazníků, ze kterých se vrátilo 105 dotazníků. Návratnost byla 91%. Výsledky byly zpracovány do grafické podoby. Výzkumný soubor pro dotazníkové šetření tvořily matky od 3. dne po porodu hospitalizované v systému rooming-in a konečný soubor tvořilo 100 matek. V první hypotéze jsem předpokládala, že matky očekávají získání základních informací v poskytování základních potřeb v péči o novorozence a to především po stránce praktické. Po zpracování získaných dat bylo zjištěno, že matky dávají přednost individuálnímu teoretickému pohovoru s praktickými ukázkami, první hypotéza tedy potvrzena nebyla. U druhé hypotézy jsem předpokládala, že matky jsou spokojeny s poskytovanou ošetřovatelskou péčí v oblasti péče o novorozence. Druhá hypotéza byla potvrzena, matky jsou spokojeny s poskytovanou ošetřovatelskou péčí. S výsledky svého výzkumu bych ráda seznámila dětské sestřičky na novorozeneckém oddělení.
|
|
Ošetřovatelské postupy v péči o kůži novorozence a kojence v domácím prostředí
GENGELOVÁ, Gabriela
Hygiena hraje v našem životě velmi významnou roli. Bývá ovlivňována rodinnými, sociálními, kulturními i individuálními faktory, stejně tak znalostmi o zdraví a hygieně. Pokožka dítěte je velmi citlivá, jemná, a proto vyžaduje ohleduplnou a šetrnou péči po celé období dětství, zejména pak v novorozeneckém a kojeneckém věku. Péče o kůži novorozence a kojence je základním atributem péče o zdraví dítěte. V péči o dětskou pokožku se jedná o individuální záležitost a bude vždy záležet na rodinných podmínkách, ve kterých dítě žije a na vhodném, správném přístupu rodičů i zdravotníků. Cílem diplomové práce bylo zjistit úroveň znalostí matek a jejich využití v péči o kůži novorozence a kojence v domácím prostředí. Druhým cílem bylo vypracovat edukační materiál pro matky. Diplomová práce je zpracována metodou dotazování technikou dotazníku. Ke zpracování bylo použito 274 dotazníků. Dotazník byl distribuován matkám novorozenců a kojenců, které pečují o kůži těchto dětí v domácím prostředí. Šetření probíhalo v ordinacích dětských praktických lékařů v jihočeském a plzeňském kraji. Výsledky výzkumného šetření jsou zpracovány pomocí grafů a některé výsledky statisticky zhodnoceny chí kvadrát testem. Byly stanoveny 2 hypotézy. Hypotéza č. 1: Matky mají dostatek informací týkající se ošetřování kůže novorozence a kojence v domácím prostředí. Hypotéza č. 2: Matky správně využívají získané informace týkající se péče o kůži novorozence a kojence. Obě hypotézy se nám ve výzkumném šetření podařilo zodpovědět. Z analýzy a vyhodnocení dotazníků vyplývá, že matky mají znalosti v problematice ošetřování kůže v novorozeneckém a kojeneckém období. Podařilo se nám ale prokázat, že některé informace ze strany rodičů jsou rozporuplné s odbornou literaturou. Byl vytvořen edukační materiál pro matky zaměřující se na ošetřování kůže u novorozence a kojence. Edukační brožura může být využita v ordinacích dětských praktických lékařů.
|
host ::
