|
|
Chov lamy krotké v ČR
KREJNÍKOVÁ, Sandra
V České republice se během několika posledních let rozvíjí chov lam krotkých i alpak. Zvyšující se zájem o ně s sebou přináší potřebu zjistit, jak tato zvířata reagují na naše podmínky. Cílem této práce bylo vyhodnotit růstové schopnosti mláďat, některé tělesné rozměry (kohoutkovou výšku) a živou hmotnost dospělých lam krotkých. Stejné ukazatele byly vyhodnoceny i u lam alpak. Výsledky byly porovnány se standardem lamy krotké a alpaky. Celkem bylo zváženo a změřeno 104 kusů zvířat. Z toho 44 ks lam krotkých a 60 ks alpak, přičemž bylo získáno 280 údajů o hmotnosti a výšce. Vážení a měření dospělých lam a alpak probíhalo jedenkrát ročně na přelomu srpna a září po dobu dvou let (2009 a 2010). Mláďata lamy krotké byla vážena a měřena přibližně v měsíčních intervalech, dle možností chovatele. Mláďata lamy alpaky byla vážena přibližně v týdenních intervalech. Práce je rozdělena na dvě části. V první části byly hodnoceny lamy krotké. Bylo zjištěno, že lamy v České republice váží při narození v průměru 11 kg. V dospělosti dosahují průměrné živé hmotnosti 130,3 kg a průměrné kohoutkové výšky 110,2 cm. Průměrné přírůstky byly zjištěny následující: od narození do 7 týdnů 0,20 kg/den, od 7 týdnů do 24 týdnů 0,18 kg/den a od 24 do 72 týdnů 0,13 kg/den. Druhá část je věnována lamám alpakám, kdy byly sledovány stejné ukazatele jako u lam krotkých. Bylo zjištěno, že lamy alpaky v České republice váží při narození v průměru 6,5 kg. V dospělosti dosahují průměrné živé hmotnosti 65,6 kg a průměrné kohoutkové výšky 88,4 cm. Průměrné přírůstky dosahují následujících úrovní: od narození do 7 týdnů 0,1 kg/den, od 7 týdnů do 24 týdnů 0,09 kg/den a od 24 týdnů do 72 týdnů 0,08 kg/den. Dále bylo zjištěno, že v České republice oba tyto druhy dosahují konečné tělesné dospělosti později, než jak uvádí literatura. Při porovnání se standardem se ukázalo, že většina lam krotkých i lam alpak odpovídá svému standardu.
|
|
| |
|
|
Analýza faktorů konkurenceschopnosti České republiky
Pichrt, Lukáš ; Vostrovská, Zdenka (vedoucí práce) ; Chalupníček, Pavel (oponent)
Cílem práce je odpovědět na otázku, zda a do jaké míry je Česká republika konkurenceschopná v mezinárodním kontextu. Definice konkurenceschopnosti státu je nejednoznačné, první část práce se proto zabývá vymezením, měřením a hodnocením konkurenční schopnosti. Na základě tohoto vymezení jsou poté v druhé části práce analyzovány vybrané determinanty konkurenceschopnosti České republiky. Brzdícím faktorem rozvoje české ekonomiky se ukázala být kvalita institucí, jsou proto prezentovány možnosti řešení této situace.
|
|
| |
|
| |
|
|
Růst teplokrevných hřebců v průběhu odchovu
HRDINOVÁ, Lenka
Smyslem této diplomové práce bylo prověřit růst a růstové křivky hřebců českého teplokrevníka v průběhu odchovu. Podkladové materiály byly získány na základě vlastního šetření na testační odchovně českého teplokrevníka v Nových Dvorech (součást Zemského hřebčince v Písku, s.p.). Hřebci byli měřeni v průběhu let 2009 ? 2010 a to ve věku 7 - 32 měsíců. V průběhu této doby bylo měřeno 13 tělesným rozměrů, včetně čtyř základních ? kohoutkové výšky hůlkové (KVH) a páskové (KVP), obvodu hrudníku (OH) a obvodu holeně (Ohol). Z jednotlivých měr byly zpracovány růstové křivky a průběh růstu, který byl následně porovnán s literaturou. Ve výsledcích práce byly zjištěny největší odlišnosti oproti růstovému standardu u kohoutkové výšky hůlkové. Bylo zjištěno, že většina měřených hřebců je zařazena do růstového pásma + 1 (90,6% případů). Zbývající 9,4% případů bylo zařazeno do pásma + 2. Problém je také ve způsobu formulace současného standardu, kdy současný standard je určen jedním konkrétním číslem (průměrnou hodnotou) a ne rozptylem v určitém rozsahu. V přímé závislosti s KVH se zvýšila i kohoutková výška pásková. Na základě výsledků můžeme konstatovat, že růstová křivka hřebců českého teplokrevníka se změnila a je vhodné uvažovat o její aktualizaci a úpravě vyjádření standardu na rozptylové pásmo.
|
|
|
Hodnocení adaptability odchovaných násad lipana podhorního (Thymallus thymallus L.) v podmínkách volných vod
MANDELÍČEK, Jan
Hodnocení adaptability uměle odchovaných 2letých násad lipan podhorního v podmínkách přírodního toku. Práce bude provedena na účelovém revíru VÚRH JU Blanice Vodňanské 4B. Experimentální ryby budou odchovány intenzivní metodou na kruhové bazény a krmeny peletovaným krmivem. Nasazené ryby (odchované a divoké) budou označeny čipy a veškerá data (hmotnost a délka) o jednotlivých rybách zaznamenána. Sledována bude kusová návratnost a růst uměle odchovaných ryb ve srovnání s původními divokými rybami.
|
|
| |
|
|
Biofuels from algae: Physiological characterization of candidate diatom species
PILNÝ, Jan
The aim of this study was to isolate and extensively test promising candidate diatom species for biodiesel cultivation. Diatom strains were isolated from natural habitats in the state of Ohio (USA). These strains were tested to find optimal growing conditions and media (concentration of Nitrogen, Phosphorus, Silica, source of Nitrogen, temperature etc.).
|
|
|
Vývoj a růst bentické vodní ploštice hlubenky skryté(Aphelocheirus aestivalis(Fabricius,1794)(Insecta: Heteroptera: Aphelocheiridae)
INDROVÁ, Eliška
Anotace: INDROVÁ E. 2008: Vývoj a růst bentické vodní ploštice hlubenky skryté (Aphelocheirus aestivalis (Fabricius, 1794) (Insecta: Heteroptera: Aphelocheiridae). Magisterská diplomová práce. Pedagogická fakulta Jihočeské univerzity, České Budějovice. 62 s. Byla studována postembryonální morfogeneze hlubenky skryté (A. aestivalis). Morfometrické znaky byly měřeny na jedincích populace z řeky Dračice (jižní Čechy: Třeboňsko). Jsou popsány a ilustrovány znaky rozlišující jednotlivá vývojová stadia druhu. Růst druhu je charakterizován růstovými křivkami a rovnicemi vybraných tělních rozměrů.
|
host ::
RSS.