|
| |
|
|
Historický vývoj mokřadů v zemědělské krajině
Majdanicsová, Andrea ; Richter, Pavel (vedoucí práce) ; Josef, Josef (oponent)
Bakalářská práce je zaměřena na historický vývoj mokřadů především v zemědělské krajině. První část je zpracována formou rešerše, ve které je uveden historický vývoj krajiny, jsou charakterizovány mokřady ať už jejich rozdělení, funkce či vývoj mokřadů v České republice i v zahraničí. Dále jsou vysvětleny systémy mapování krajiny a pojmy týkající se ochrany přírody. Druhá část se zabývá vybranými lokalitami, jejich specifikací a porovnáním změn v krajině pomocí archivních map stabilního katastru, map II. vojenského mapování z let 1842 - 1852, ortofotomap z padesátých let, současných map i ortofotomap.
|
|
|
Sledování efektivity pozemkových úprav v Libereckém kraji a v kraji Vysočina
Kabelka, David ; Vlasák, Josef (vedoucí práce) ; Richard, Richard (oponent)
Při provádění pozemkových úprav je jedním z hlavních ukazatelů efektivita provedení. Právě sledování a vyhodnocení efektivity ukončených komplexních pozemkových úprav je předmětem této diplomové práce. Zkoumány byly faktory, které mohou proces pozemkových úprav ovlivňovat. Mezi tyto faktory patří například index koncentrace, délka zpracování, počty pozemků, velikost obvodu pozemkové úpravy apod. Vyhodnocení probíhalo z hlediska jejich změny před a po provedení pozemkové úpravy. Zjištění těchto faktorů může pomoci celý proces urychlit či zkvalitnit jeho provedení. Ukončené komplexní pozemkové úpravy byly sledovány a hodnoceny na území Libereckého kraje a kraje Vysočina.
|
|
|
Paměť krajiny v paměti obyvatel v katastrálním území Horní Bezděkov
Hrubanová, Barbora ; Zelinka, Vít (vedoucí práce) ; Václav, Václav (oponent)
Název této práce je Paměť krajiny v paměti obyvatel v katastrálním území Horní Bezděkov. Dané území bylo vybráno proto, že zde v jisté míře ještě funguje zemědělství, i když už ne tolik jako před lety. Lze tedy předpokládat, že na daném území postupem času docházelo k určitým změnám v krajině. Práce se zabývá vývojem krajiny a krajinnými změnami. První část pojednává obecně o krajině, její struktuře, kontrastu apod. V druhé části práce jsou uvedeny konkrétní změny krajiny ve vybraném zájmovém území. Hlavními podklady pro sledování jsou ortofotomapa z 50. let 20. století a ortofotomapa z roku 2014, dále statistické dostupné údaje a kvalitativní šetření s respondenty. Tyto podklady jsou mezi sebou porovnány a poskytují tak ucelený obraz vývoje krajinných změn v Horním Bezděkově.
|
|
|
Viniční terasy jako refugia pro výskyt xerotermních druhů pavouků (Araneae) a jejich bioindikační využití v hodnocení kvality životního prostředí a úrovně biodiverzity
Košulič, Ondřej
Silný pokles raně sukcesních přirozených a polopřirozených biotopů způsobený intenzifikací zemědělství a opuštěním od tradičního hospodaření má za následek kritický úbytek xerotermních bezobratlých živočichů v celé Evropě. Otázkou je, zdali člověkem nově vytvořené raně sukcesní biotopy (v mém případě viniční terasy), dokáží částečně kompenzovat tuto ztrátu. V disertační práci jsem tedy studoval pavouky jako modelové organismy pro posouzení potenciálního významu xerotermních svahů viničních teras pro zachování biodiverzity v zemědělské krajině jižní Moravy. Na zkoumaných plochách byla analyzována druhová diverzita, abundance, stupeň vzácnosti a ochranářský význam zjištěných indikátorů. Tyto hodnoty byly porovnávány mezi dvěmi sukcesními stádii svahu terasy (zapojený a nezapojený travní drn), procentuálním zastoupením potenciálních zdrojových oblastí (stepi -- lesostepi) a různou krajinnou mozaikou (struktura biotopů) v okolí studovaných teras. V průběhu roku 2011 bylo různými odchytovými metodami posbíráno celkem 6040 dospělých jedinců pavouků náležejících 171 druhům, 69 rodům a 24 čeledím. Z tohoto počtu bylo zjištěno významné zastoupení vzácných xerotermních druhů (40 %) a druhů řazených do Červeného seznamu ohrožených živočichů (15 %). Nebyl zjištěn signifikantní rozdíl v celkové druhové diverzitě a abundanci mezi svahy s různým sukcesním stádiem, nicméně druhová diverzita byla významně ovlivněna přítomností stepních xerotermních biotopů v okolí vinic. Výskyt vzácných a ohrožených druhů byl signifikantně asociován typem sukcesního stádia svahu (pro epigeické i epifytické druhy), stejně tak významně rostla hodnota a abundance těchto indikačních skupin s přítomností stepních travnatých biotopů v okolí teras. Dle zjištěných výsledků je zřejmé, že uměle vytvořené viniční terasy jsou významným refugiem pro široké spektrum xerotermofilních druhů pavouků. K zabránění ztráty diverzity a přítomnosti vzácných a ohrožených druhů pavouků, navrhuji managementová opatření, která budou udržovat důležitou mozaiku mikrohabitatů pod různým sukcesním stádiem.
|
|
|
Význam ochranného pásu vodního toku v zemědělské krajině
Barva, Jiří ; Forejtníková, Milena (oponent) ; Králová, Helena (vedoucí práce)
Bakalářská práce poskytuje souhrn ucelených informací, které se týkají významu a zřizování ochranných pásem podél vodního toku v zemědělské krajině. Vstupní oddíl je věnován rešeršní činnosti a rozboru českých legislativních nástrojů. Hlavní část práce popisuje významné funkce ochranných pásem, které jsou podloženy zahraničními studiemi. Na závěr byl s využitím získaných informací proveden návrh ochranného pásma pro použití v našich podmínkách.
|
|
|
Chemicko-fyzikální parametry povrchových vod říční sítě na Novohradsku.
BERNASOVÁ, Tereza
Obsahem bakalářské práce bylo porovnání chemicko-fyzikálních parametrů povrchových vod říční sítě na Novohradsku. Použita byla data za rok 2014. Jednotlivá odběrová místa se od sebe lišila způsobem hospodaření a typem ekosystému. Sledovány byly parametry, které souvisí s eutrofizací vod: konduktivita, pH, KNK4,5, dusičnany a fosforečnany. Na základě výsledků lze tvrdit, že zemědělsky obhospodařovaná území vykazovala vyšší koncentrace sledovaných látek a vyšší hodnoty parametrů. Největší rozdíly byly zjištěny u konduktivity, kde se hodnoty pohybovaly v rozmezí od 51,8 mS cm-1 do 164,4 mS cm-1.
|
|
|
Soliterní strom v krajině
Sýkorová, Hana
Vnesením bodového prvku do krajiny se přibližujeme k ideálu kulturní krajiny, ta jako taková plní mnoho funkcí od rekreačních, ekologických, produkčních i estrických. Vnášením hodnot do krajiny je vracíme sami sobě. Krajina je našim okolí, životním prostředím. Kulturní krajina bez lidí nemůže existovat ale především my nemůžeme být bez ní. Z krajiny pocházíme, tvoříme ji a také ji zpětně oceňujeme.
|
|
|
Biocentra a biokoridory v zemědělské krajině význam pro společenstva epigeických brouků (Coleoptera)
KREJČA, Mikoláš
Na čtyřech rozdílných lokalitách v jižních Čechách na Písecku byla sledována společenstva epigeických brouků. Lokality se vyskytovaly v zemědělské krajině, která je ovlivňována činností člověka. Jedna z lokalit byla smrková monokultura o stáří 60 lety, dalšími lokalitami byly louka, podmáčená louka a pšeničné pole. Lokality měly funkci biocenter a agrocenózy. K získání vzorků epigeických brouků byla požita metoda zemních pastí. Celkově bylo získáno 2268 vzorků epigeický brouků (12 čeledí a 56 druhů). Největší počet brouků byl nalezen na lokalitách pšeničné pole, podmáčená louka a les. A to v počtu 656 jedinců v podmáčené louce 634 jedinců v poli a 583 jedinců v lese. Nejmenší počet a to 395 jedinců byl nalezen na louce. Rozdělení brouků bylo uděláno dle citlivosti k antropogeniím vlivům (reliktní druhy R1, adaptilní druhy R2 a eurytopní druhy E). Na zkoumaných územích byly objeveny jen adaptilní (R2) a eurytopní (E) druhy. Reliktní druhy (R1) nebyly přítomny. Adaptabilních (R2) druhů bylo na zkoumaných lokalitách zjištěno 20 a eurytopních (E) druhů 36. Index antropogenních ovlivnění společenstev epigeických brouků vyšel v nízkých hodnotách. Nízká hodnota nám udává, že společenstva brouků jsou silně ovlivněna lidskou činností. Nejvíce byly ovlivněny lokality pšeničného pole (1,11) a louky (1,27) a nejméně byla ovlivněna lokalita lesa (20,42). Podmáčená louka byla také velmi silně antropogenně ovlivněna, ale byla na tom lépe než louka a pšeničné pole (2,29).
|
|
| |
host ::
RSS.