|
|
Markers for the prediction of preeclampsia and their relevance in the first trimester of pregnancy
Šedová, Lenka ; Kestlerová, Andrea (vedoucí práce) ; Švandová, Ivana (oponent)
Preeklampsie je komplexní syndrom, který se může objevit pouze u těhotných pacientek. Vyskytuje se asi ve 2 - 8 % těhotenství v celosvětovém měřítku. Preeklampsie je definována jako proteinurie spolu s novým výskytem hypertenze u jinak normotenzní pacientky. Nejhoršími důsledky preeklampsie jsou eklampsie spojená s tonickými a klonickými křečemi, a eventuálně koma. Mohou nastat i jiné komplikace jako plicní edém, CNS krvácení, anémie, hepatorenální selhání, oběhové selhání a další. Původ preeklampsie není znám stejně jako její příčina, současná zdravotnická péče se tedy soustředí pouze na klinické projevy onemocnění. Včasná predikce preeklampsie by umožnila adekvátní terapeutický zásah a snížilo by se tak riziko ohrožení zdraví matky i plodu. V této studii jsou uvedeny nejdůležitější predikční markery preeklampsie a jejich výpovědní hodnota v prvním trimestru gravidity. Představen je také nejvhodnější prvotrimestrální screening s co nejlepší predikční hodnotou. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
|
Role proteinů tepelného šoku v patogenezi placentární insuficience.
Slabá, Kristýna ; Hromadníková, Ilona (vedoucí práce) ; Černý, Jan (oponent)
Proteiny tepelného šoku (Hsp) jsou vysoce konzervované proteiny, které jsou součástí univerzální stresové odpovědi buňky. Jejich hlavní funkcí je ochrana buňky před strukturním a funkčním poškozením. U organismů vystavených různým formám stresu, jako je např. nedostatek živin či vody, hypoxie, infekce nebo zánět, byla prokázána zvýšená genová exprese těchto proteinů. Těhotenské komplikace představují pro organismus matky i plodu stresové podmínky, v jejichž důsledku může dojít ke zvýšení genové exprese Hsp. Ve své diplomové práci jsem zjišťovala koncentraci extracelulárních mRNA pěti různých proteinů tepelného šoku (Hsp27, Hsp60, Hsp70, Hsp90, HspBP1) v plazmě těhotných žen a zda je tato koncentrace ovlivněna případnými těhotenskými komplikacemi (preeklampsie, fetální růstová retardace a gestační hypertenze). Dále jsem zjišťovala možné korelace mezi plazmatickou koncentrací mRNA pro Hsp a hodnot indexů pulsatility (PI) získaných Dopplerovským ultrazvukovým vyšetřením. Tento výzkum by měl napomoci vynalezení nové prediktivní metody vybraných těhotenských komplikací, založené na detekci specifických biomarkerů v prvním trimestru těhotenství. Výzkum jsem prováděla na plazmách získaných z periferní krve těhotných žen, jejíž odběr byl prováděn v době klinické manifestace těhotenských komplikací. Studovaná...
|
|
| |
|
|
Detekce extracelulárních mikroRNA v mateřské cirkulaci - diagnostika a prognostika těhotenských komplikací
Ondráčková, Markéta ; Hromadníková, Ilona (vedoucí práce) ; Daňková, Pavlína (oponent)
MikroRNA (miRNA) jsou krátké nekódující RNA o délce 18 až 25 nukleotidů, které posttranskripčně regulují genovou expresi. Exprese některých miRNA je tkáňově specifická. Vycházela jsem z předpokladu, že těhotenské komplikace související s placentární insuficiencí by mohly být charakterizovány unikátním profilem placentárně specifických miRNA v mateřské cirkulaci. Koncentraci a genovou expresi vybraných extracelulárních miRNA (miR-516-5p, miR-517*, miR-518b, miR-520a*, miR-520h, miR-525, miR-526a) jsem měřila v plazmě pacientek s preeklampsií (PE), fetální růstovou retardací (FGR) a gestační hypertenzí (GH). Kontrolní skupinu tvořily pacientky s fyziologickým průběhem gravidity (FG). Celkem jsem zpracovala 168 vzorků plazmy, zastoupení jednotlivých diagnóz bylo následující: PE 63, FGR 27, GH 23, FG 55. Detekce a kvantifikace probíhala metodou kvantitativní PCR v reálném čase. Identifikovala jsem tři miRNA, které se u pacientek s PE nacházely ve zvýšených hladinách. Jednalo se o miR-517*, miR-520a* a miR-525. Závažnost onemocnění, která byla charakterizována formou onemocnění (mírná nebo závažná PE) a termínem porodu (před nebo po 34. týdnu gravidity), neměla na hladiny miRNA statisticky významný vliv. U více než čtvrtiny pacientek se jednalo o PE superponovanou na předchozí hypertenzi, předchozí výskyt...
|
|
|
Význam proteinů tepelného šoku v diagnostice a prognostice těhotenských komplikací
Dvořáková, Lenka ; Hromadníková, Ilona (vedoucí práce) ; Růžičková, Šárka (oponent)
Proteiny tepelného šoku zvyšují svou genovou expresi po vystavení buňky, respektive organismu, určité formě stresu, kterou může být vysoká teplota, infekce, zánět, hypoxie, nedostatek živin nebo vody. Stresovou situací pro organismus jsou i těhotenské komplikace související s placentární insuficiencí - preeklampsie a intrauterinní růstová retardace, ale i další těhotenské komplikace jako fetální růstová retardace a gestační hypertenze. Proto jsem také ve své diplomové práci zjišťovala, zda má výskyt těhotenských komplikací (preeklampsie, fetální růstová retardace, gestační hypertenze) vliv na genovou expresi proteinů tepelného šoku. Detekovala jsem 5 hsp systémů, kterými byly Hsp27, Hsp60, Hsp70, Hsp90 a HspBP1. Detekci jsem prováděla na vzorcích placentární tkáně a plné periferní krve matky. K dispozici jsem měla vzorky jak od žen s fyziologickým průběhem těhotenství, tak od žen, u kterých se během gravidity vyvinula určitá komplikace (PE, FGR, GH). Ze vzorků jsem izolovala RNA. Detekce hsp exprese byla provedena pomocí RT-PCR v reálném čase s využitím komparativní Ct metody. Zjišťovala jsem změny genové exprese testovaného vzorku oproti vzorku referenčnímu. K posouzení rozdílu exprese hsp mezi fyziologickými graviditami a graviditami s vybranými těhotenskými komplikacemi jsem využila analýzy...
|
|
|
Užití trombelastografie při hodnocení koagulace u žen s fyziologicky a patologicky probíhajícím těhotenstvím
Polák, Ferdinand ; Závada, Josef (vedoucí práce) ; Dyr, Jan (oponent) ; Feyereisl, Jaroslav (oponent)
Užití trombelastografie při hodnocení koagulace u žen s fyziologicky a patologicky probíhajícím těhotenstvím MUDr. Ferdinand Polák Abstrakt dizertační práce Úvod: Cílem této práce bylo porovnat trombelastografické koagulační parametry zdravých těhotných žen, zdravých netěhotných žen a žen s patologicky probíhajícím těhotenstvím (preeklampsie, mrtvé plody) a dále tyto výsledky porovnat s referenčními hodnotami používanými pro běžnou populaci. V případě zjištění významných rozdílů mezi těhotnými a netěhotnými ženami vypracovat nová referenční rozmezí pro použití u těhotných žen. Soubor a metody: Prospektivní observační studie porovnávající trombelastografické parametry zdravých těhotných žen ve třetím trimestru gravidity (skupina GRAV, 60 žen), zdravých netěhotných žen ve fertilním věku (skupina NON-GRAV, 43 žen) a žen s patologicky probíhajícím těhotenstvím (skupina PATOL, 50 žen). Výběrová percentily byly použity pro vytvoření nových referenčních rozmezí. Výsledky a závěry: Zjistili jsme statisticky významné rozdíly mezi skupinami GRAV a NON-GRAV. Proto jsme, na základě získaných výsledků, vypracovali nová referenční rozmezí trombelastografie pro těhotné ženy. Koagulační změny u žen s patologicky probíhajícím těhotenstvím jsou hůře předvídatelné a mohou vést nejen k hyperkoagulačním, ale i k hypokoagulačním...
|
|
|
Proteiny v těhotenství - molekulárně biologická a biochemická analýza
Muravská, Alexandra ; Kalousová, Marta (vedoucí práce) ; Černá, Marie (oponent) ; Průša, Richard (oponent)
Cílem této disertační práce bylo zavést metodiky analýzy vybraných polymorfizmů genu PAPP-A (Pregnancy-Associated Plasma Protein A) a studovat genetické pozadí genu PAPP-A a sérové koncentrace PAPP-A a PlGF (Placental Growth Factor) ve vztahu k patologickému těhotenství. Dalším cílem bylo zavést metodiku dvourozměrné (2D) elektroforézy plodové vody. Byla zavedena metoda na analýzu deseti polymorfizmů genu PAPP-A. Tyto polymorfizmy, sérové koncentrace PAPP-A a plasmatické koncentrace PlGF byly studovány u celkově 165 těhotných pacientek ve třetím trimestru gravidity s hrozícím předčasným porodem (N=98), preeklampsií (N=35), růstovou retardací plodu IUGR (N=34) a benigní těhotenskou cholestázou (N=15). 114 zdravých těhotných žen sloužilo jako kontroly. V rámci této práce byla zavedena 2D elektroforéza plodové vody. U pacientek s preeklampsií jsme nalezli signifikantně častější výskyt genotypu TT polymorfizmu Cys327Cys (C/T) genu PAPP-A v porovnání s kontrolami. Pacientky s těhotenskou cholestázou vykazovaly trend k zvýšeným hladinám PAPP-A, kdežto u pacientek s hrozícím předčasným porodem byly tyto hodnoty spíše nižší. U pacientek s těhotenskou cholestázou a hrozícím předčasným porodem se hladiny PlGF nelišily od kontrolní skupiny. Pozitivní korelace PlGF s hladinami PAPP-A byla nalezena u skupiny...
|
|
|
Extracelulární microRNA a jejich role v patologiích zejména v oblasti gynekologie a porodnictví.
Štěrbová, Monika ; Hromadníková, Ilona (vedoucí práce) ; Balušíková, Kamila (oponent)
mikroRNA (miRNA) jsou relativně nedávno objevené molekuly RNA, které slouží k regulaci genové exprese a přes procesy diferenciace, proliferace a apoptózy ovlivňují komplexní biologické systémy, jako jsou embryogeneze, onkogeneze a imunita. V poslední době se začínají experimentálně využívat v diagnostice a predikci těhotenských komplikací a nádorového bujení. V neinvazivní diagnostice se využívají extracelulární miRNA molekuly - přítomné v cirkulaci pacienta. Molekuly RNA se do extracelulárních tekutin dostávají nejčastěji procesem apoptózy. Pro mou práci jsem si vybrala čtyři choroby, pro které mají extracelulární miRNA diagnostický potenciál, preeklampsii, růstovou retardaci plodu, gestační diabetes mellitus a rakovinu prsu. U těchto chorob byla popsána aberantní exprese a rozdílné hladiny extracelulárních miRNA ve srovnání se zdravými kontrolami, ale klinické využití mikroRNA markerů v diagnostice a predikci onemocnění ještě vyžaduje další výzkum a optimalizaci. Klíčová slova: extracelulární nukleové kyseliny, gestační diabetes mellitus, mikroRNA, PCR, preeklampsie, rakovina prsu, růstová retardace plodu
|
|
|
Preeklampsie a některé její imunogenetické faktory
Hradecký, Libor ; Ulčová-Gallová, Zdeňka (vedoucí práce) ; Madar, Jindřich (oponent) ; Oborná, Ivana (oponent)
Vyšetřili jsme hladiny osmi nejčastějších antifosfolipidových protilátek (proti fosfatidylserinu, fosfatidylethanolaminu, fosfatidylinositolu, fosfatidylglycerolu, kyselině fosfatidové, annexinu V, kardiolipinu a 2-glykoproteinu I) pomocí ELISA metody a vybrané vrozené trombofilní stavy (mutace F V Leiden, mutace G20210A genu pro protrombin, mutace v genu pro methylen-tetrahydrofolát-reduktázu -MTHňFR C677T a mutaci v genu pro methylen-tetrahydrofolát-reduktázu -MTHňFR A1298C, analýzou DNA lymfocytů periferní krve pomocí metody real-time PCR) u padesáti pěti žen s preeklampsií v období těsně před ukončením gravidity. Výsledky jsme srovnali s kontrolním souborem zdravých žen. Statistické hodnocení jsme provedli pomocí Wilcoxonova neparametrického testu, kategorické proměnné jsme testovali Fisherovým exaktním testem a závislosti mezi hladinami jednotlivých protilátek v obou skupinách byly zkoumány pomocí Spearmanova koeficientu pořadové korelace. Prokázali jsme, že ženy s preeklampsií měly signifikantně vyšší hladiny antikardiolipinových protilátek v izotopu IgG (p<0.01) a IgM (p<0.01), hladiny protilátek proti fosfatidylserinu v izotopu IgG (p<0.01) a ethanolaminu v izotopu IgM (p<0.01). Parametr závažná preeklampsie pozitivně koreloval s hladinou antifosfolipidové protilátky proti 2- glykoproteinu-I v...
|
|
|
Specifika ošetřovatelské péče u žen s gestózou
KOLPOVÁ, Ivana
Těhotenství, porod a šestinedělí představují pro ženu biologickou zátěž. Zdravá žena ji však překonává bez větších problémů. Mnohé těhotné se často cítí v těhotenství dokonce lépe než mimo ně. Někdy se však organismus ženy nedokáže na novou situaci adaptovat, a proto překonává biologickou zátěž {--} těhotenství {--} námahou. U těchto žen pak vzniká skupina příznaků, která se souhrnně nazývá gestózy. Gestózy jsou onemocnění vázající se pouze na těhotenství a vyžadují specifickou ošetřovatelskou péči. Cílem této práce bylo zjistit, zda ženy s gestózou potřebují specifickou ošetřovatelskou péči a informovanost těhotných žen s gestózou o svém onemocnění. První hypotéza byla stanovena takto: Ženy s gestózou potřebují specifickou ošetřovatelskou péči. Druhá hypotéza zní: Těhotné ženy s gestózou mají dostatek informací o svém onemocnění. První hypotéza byla výzkumem potvrzena {--} výzkum prokázal, že ženy s gestózou potřebují specifickou ošetřovatelskou péči. Druhá hypotéza byla také potvrzena {--} těhotné ženy s gestózou mají skutečně dostatek informací o svém onemocnění. Výzkum byl prováděn kvantitativní metodou pomocí dotazníků. Dotazníky byly rozdávány na gynekologicko porodnických odděleních v nemocnici Písek, a.s., České Budějovice, a.s., Jindřichův Hradec, a.s. v období od ledna do července roku 2007. Celkem bylo zpracováno 79 dotazníků. Práce bude využita v rámci výuky na Jihočeské Univerzitě a publikována na internetu. V tomto výzkumu byly cíle práce splněny. Byla zjištěna specifika ošetřovatelské péče u žen s gestózou a dále i informovanost těhotných žen s gestózou o svém onemocnění. Mezi specifika ošetřovatelské péče u žen s gestózou se zařazuje sledování a měření TK, otoků, pravidelné vážení pacientek, doporučuje se poloha na levém boku, porodní asistentka provádí různá vyšetření, pečuje o klientku v oblasti hygieny, vyprazdňování a psychiky. Většina dotazovaných žen (54 %) uvedla, že jsou dostatečně informovány o svém onemocnění, 15 % si myslí, že nejsou dostatečně informované a 31 % neví. Přesto že většina žen (54 %) je dostatečně informovaná, je to něco málo přes polovinu, a proto si myslíme, že by se měla informovanost do budoucna zvýšit, k čemuž by mohla přispět i tato bakalářská práce. Tato bakalářská práce by dále mohla posloužit jako studijní materiál pro další ročníky porodních asistentek, jako edukační materiál pro porodní asistentky již v praxi a publikována na internetu.
|
host ::
RSS.