|
|
Riziko trestněprávního jednání v pomáhajících profesích
BROŽÍKOVÁ, Lenka
Práce se zabývá rizikem vzniku trestněprávního jednání u pracovníků v pomáhajících profesích. V práci jsou zmíněny konkrétní trestné činy, kterých se může pracovník v souvislosti se svým povoláním dopustit. Součástí práce je popis morálních vlastností pomáhajících pracovníků, které mohou zabránit vzniku trestněprávního jednání. Práce obsahuje několik návrhů na ochranu klientů před rizikem zneužití ze strany pomáhajících pracovníků.
|
|
|
Emocionalita v práci sestry
HLACHOVÁ, Martina
Bakalářská práce s názvem "Emocinalita v práci sestry", se zabývá citovým doprovodem sestry, který je součástí prožívání v její pomáhající profesi. V průběhu každého všedního i nevšedního dne prožívá člověk širokou škálu nejrůznějších emocí nejenom ve svém běžném životě, ale také ve své profesi. Profese sestry patří do profese pomáhající, a proto by v očích nemocných měla být sestra vždy tím, kdo má pochopení pro jejich problémy v nemoci, a kdo je pomáhá s velkou dávkou tolerance a laskavosti řešit. Sestra se ve své práci musí bránit emocionální únavě, opotřebovanosti a deformaci, vedoucí až ke stavu otrlosti, které vedou k neúměrně zjednodušenému pohledu na nemocného a jeho problémy. Posláním sestry je, kromě její práce, umět dobře pečovat o nemocné a nikdy nezapomenout na to, že pacient je především člověk, jehož ochránkyní zájmů by měla být právě ona. Literatura se zmiňuje o tom, že je důležité si uvědomit, že sestra nepracuje pouze pro nemocného, ale pracuje především s ním - což tato bakalářská práce jenom potvrzuje. Teoretická část práce je zaměřena na emocionalitu, jako součást prožívání; emoce, na náplň práce zdravotní sestry, na její vztah k pacientovi, empatii; dále se zabývá možnými riziky, ohrožujícími sestru z psychologického hlediska; sebeovládáním a metodami pro udržování duševního zdraví sestry. Druhá část práce je částí výzkumnou. Práce má stanovené dva cíle. Cílem prvním je zjistit, jak sestry reagují po emocionální stránce na problémy pacientů; cílem druhým je zjistit, jaké faktory pozitivně ovlivňují vhodné emocionální reakce sester na problémy pacientů. Na základě cílů byly stanoveny tyto výzkumné otázky: 1)Jak reagují sestry po emocionální stránce na problémy pacientů? a 2)Jaké faktory pozitivně ovlivňují vhodné emocionální reakce sester na problémy pacientů? Pro naplnění cílů této bakalářské práce jsem použila formu kvalitativního výzkumného šetření. Šetření je uskutečněno technikou nestandardizovaného rozhovoru, který byl poskytnut sedmi sestrám, pracujícím v Domově důchodců "Dobrá Voda".
|
|
|
Psychosociální zátěž při práci sester a sociálních pracovníků
KUŘÁTKOVÁ, Lucie
Diplomová práce se zabývá problematikou psychosociální pracovní zátěže v profesi sester a sociálních pracovníků. Práce je rozdělena do dvou oddílů. V teoretické části práce jsem se zabývala vymezením pojmů jako např. pomáhající profese, zátěž a stres, dále také pracovní zátěž a psychosociální zátěž. Dále jsem stručně charakterizovala profesi sestry a sociálního pracovníka. Cílem empirické části práce bylo zjistit u vybraného vzorku respondentů (tj. sestry a sociální pracovníci), jak respondenti vnímají charakter jejich psychosociální pracovní zátěže, a zda jsou ohroženi syndromem vyhoření. Dále také zjistit, zda v rámci pomáhajících profesí zřetelněji vnímají svou psychosociální pracovní zátěž sestry nebo sociální pracovníci a zda je rozdíl v jejich ohrožení syndromem vyhoření. Ke sběru dat pro zpracování výzkumné části práce byla použita kvantitativní metoda dotazování a technika dotazníku. K dotazníkovému šetření byl použit vlastní dotazník. Dotazník byl anonymní. Při jeho konstrukci jsem vycházela z dotazníku, který mi poskytl vedoucí mé diplomové práce. Původní dotazník byl rozsáhlejší a byl konstruován pouze pro sestry, proto pro účely diplomové práce bylo nutné vybrat vhodné položky a vytvořit některé vlastní položky aplikovatelné na sestry i sociální pracovníky. V dotazníku byly použity především uzavřené otázky, kde měli respondenti možnost označit na pětibodové škále pouze jednu odpověď, která nejvíce korespondovala s jejich osobním názorem. Před zahájením vlastního výzkumu jsem si stanovila 3 hypotézy. Odpovědi z dotazníku byly zpracovány jak manuálně, čárkovou metodou, tak i prostřednictvím statistického programu SPSS. Grafické znázornění výsledků bylo provedeno pomocí výsečových a sloupcových grafů v programu Microsoft Office Excel. Po vyhodnocení výsledků získaných z dotazníkového šetření jsem zjistila, že předem stanovená hypotéza H1, která předpokládala, že sestry a sociální pracovníci vnímají rozdílně různé prvky své psychosociální pracovní zátěže, byla potvrzena, H2, která předpokládala, že sestry více zatěžuje práce s pacienty/klienty než sociální pracovníky, nebyla potvrzena a H3, která předpokládala, že sestry jsou více ohrožené syndromem vyhoření než sociální pracovníci, byla potvrzena. Výsledky diplomové práce mohou posloužit k informování široké i odborné veřejnosti o dané problematice. Dále mohou výsledky sloužit jako případný impuls k tomu, aby se vedoucí pracovníci problematikou psychosociální pracovní zátěže u pomáhajících pracovníků v jednotlivých zdravotnických i sociálních zařízeních více zabývali. Výsledky mohou být rovněž podkladem pro další studie a výzkumy v této oblasti.
|
|
|
Zneužití mocenského postavení pracovníků v pomáhajících profesích
KUPSOVÁ, Jitka
Bakalářská práce Zneužití moci v pomáhajících profesích si klade za cíl zjistit, zda jsou dodržovány etické kodexy na sociálních a zdravotnických pracovištích poskytujících pobytové služby svým klientům. Dalším cílem této práce je vyzkoumat, jestli zaměstnavatelé těchto organizací poskytují svým zaměstnancům podmínky pro prevenci syndromu vyhoření. Teoretická část práce přibližuje filosofické aspekty etického přístupu ve vztahu mezi pracovníkem a klientem v pomáhajících profesích, definuje různé teorie agrese, její příčiny a projevy u pracovníků přímé péče. Dále shrnuje právní aspekty porušování lidských práv v zařízeních pobytového typu, nastiňuje problematiku standardů sociálních služeb a etického kodexu sociálních pracovníků. Výzkumná část práce obsahuje výsledky dotazníkového šetření, které proběhlo mezi pracovníky přímé péče všech sociálních a zdravotnických zařízení poskytující pobytové služby na Táborsku. Soustředí se na jejich názory a zkušenosti s výskytem projevů agrese na pracovišti, na znalost a ochotu k dodržování standardů kvality a etického kodexu, na kvalitu a charakteristiku jejich vztahu ke klientům a zvládání každodenních konfliktních situací. Zjišťuje dále, jaké jsou možnosti komunikace mezi vedením a zaměstnanci, míru spokojenosti v zaměstnání a možnosti prevence syndromu vyhoření. Pracovníci v sociálních a zdravotnických službách by se měli vyvarovat jakékoliv formy agrese, měli by vycházet z přirozené komunikace v rámci profesní etiky. Pro účinnou prevenci a zvládání konfliktních situací jsou doporučována psychoterapeutická školení. Doporučení pro zaměstnavatele pracovníků v přímé péči spočívá v podpoře profesního růstu a celoživotního vzdělávání zaměstnanců, ve snaze o optimální komunikaci s pracovníky, v předcházení vyčerpání a podpoře relaxačních a volnočasových aktivit svých zaměstnanců. Výstupy bakalářské práce by mohly přispět ke zkvalitnění péče o klienty u odborných pracovníků v zařízeních, které poskytují pobytové služby a mohly by posloužit jako inspirace v další činnosti pracovníků pomáhajících profesí.
|
|
|
Osobnostní charakteristiky u záchranářů
DAVIDOVÁ, Klára
Záchranářská profese je psychicky i fyzicky velmi náročná a vyžaduje vysokou hladinu odolnosti vůči zátěži spojenou s prosociálními tendencemi a to altruismem a empatii.Teoretická část práce je rozdělena do 5ti částí, které úzce souvisí s výzkumem. Tyto části jsou rozděleny na: pomáhající profese, kompetence pomáhajících profesí, prosociální chování, integrovaný záchranný systém ČR a poslední téma teoretické části se zabývá osobností. Cílem výzkumné práce bylo zjistit některé osobnostní charakteristiky záchranářů v Jihočeském kraji, se zřetelem k prosociálnímu chování. Výzkum byl proveden ve střediscích ZZS Jihočeského kraje a na Jihočeské univerzitě. Pro výzkumnou část byla použita metoda dotazníkového šetření. Dotazníky vyplnilo 77 záchranářů (12 z nich bylo studenty oboru Zdravotnický záchranář na Jihočeské univerzitě).
|
|
|
Fluktuace všeobecných sester do jiných profesí na trhu práce
SOVOVÁ, Zuzana
Profese všeobecné sestry je velice náročná. Mezinárodní organizace práce a Světové zdravotnické organizace ji označují za jednu z nejrizikovějších. Po absolvování náročného studia dochází k odchodu sester na jiná pracovní místa v důsledku nedostatečného finančního ohodnocení v poměru k velké fyzické a psychické zátěži. Již před rokem 2004 se v České republice objevil problém s nedostatkem sester. Po vstupu země do Evropské unie se tato situace ještě zvýraznila, protože sestry začaly více využívat volného pohybu osob na trhu práce. Odchází do atraktivnějších pracovních resortů, které nejsou tak náročné na osobní i pracovní život. Pokud není pracovníkům věnována dostatečná péče o duševní a fyzické zdraví, nemohou pracovní tempo dlouho vydržet. Následkem přetížení se objeví pracovní nespokojenost a dochází k fluktuaci. Diplomová práce mapuje míru fluktuace všeobecných sester do jiných profesí na trhu práce, které konkretizuje. Provedený výzkum je kvantitativní. Byla použita metoda dotazování, technikou anonymních dotazníků. Z výsledků je patrné, že má míra fluktuace stoupající tendenci. Příčina je především v nízkém finančním ohodnocení a v dopadu na rodinný a osobní život. Jako řešení se nabízí vyšší platové a společenské ohodnocení profese, saturace nedostatku pracovníků, aplikace fundraisingu, supervizí nebo zaměstnanecké benefice. Během profesního studia je nezbytný důraz na prevenci. Se zaváděním moderní ošetřovatelské péče se nároky na zdravotnické pracovníky stále zvyšují, bohužel neúměrně k prevenci, která je problematice zátěže věnována. Mou snahou bylo poukázat na příčiny s fluktuací sester spojené a upozornit na eventuality, kterými lze odlivu pracovníků z tohoto náročného, avšak krásného a ve společnosti nenahraditelného povolání zabránit.
|
|
|
Motivace k práci zaměstnanců pomáhajících profesí v centru ARPIDA, v Domově Libnič a Centru sociálních služeb Empatie
DRDOVÁ, Ivana
Motivace k práci zaměstnanců pomáhajících profesí v centru ARPIDA, v Domově Libnič a v centru Empatie Bakalářská práce řeší problematiku motivace při volbě pomáhajících profesí. V teoretické části jsem se zabývala otázkou, co vede člověka k tomu, aby vykonával pomáhající profese. Tato povolání mají totiž značnou přitažlivost, jež může zapříčinit, že je zaměstnanec ochoten vykonávat tuto náročnou práci i při nižším finančním ohodnocení, než jaké se mu nabízí v některých jiných profesích. Důležité je, že pomáhání znamená pro mnoho lidí nepochybně smysluplnou činnost. Pomáhající se zabývá důležitými životními otázkami a problémy konkrétních lidí. Cílem praktické části je monitoring spokojenosti pracovníků ve státním (Domov Libnič a Centrum Empatie) a nestátním zařízení (centrum ARPIDA) včetně systému prevence vzniku syndromu vyhoření. Předpokládané hypotézy: 1. Pracovníci sledovaných souborů jsou, i přes nižší finanční ohodnocení, v práci spokojeni. 2. Motivace k volbě pomáhajících profesí jsou stejné jak u zaměstnanců státních, tak i nestátních zařízení. 3. Pracovníci sledovaného souboru jsou informováni o pravidlech psychohygieny při výkonu pomáhající profese. Výzkum prokázal potvrzení první a třetí hypotézy. Druhá hypotéza potvrzena nebyla. K ověření hypotéz jsem zvolila formu kvantitativního výzkumu. Sběr dat probíhal metodou dotazování, technikou dotazníku. Uvedenou bakalářskou práci bude možné využít jednak v těch organizacích, kde se monitoring uskutečnil, ale i jako manuál pro pracovníky v pomáhajících profesích a v centrech sociálních služeb.
|
|
|
Supervize jako prevence syndromu vyhoření
ŠPLÍCHALOVÁ, Lenka
Práce je zpracována pouze teoreticky. Věnuje se charakteristice syndromu vyhoření. Popisuje faktory, které ovlivňují jeho vznik a hlavní symptomy. Dále se zabývá supervizí, jejími funkcemi a typy supervize. Cílem práce je představit supervizi jako jednu z možností prevence syndromu vyhoření.
|
|
|
Problematika motivace altruistického jednání v pomáhajících profesích
HŮDOVÁ, Jana
Diplomová práce pojednává o chování profesionálních pracovníků jako učitelů, sester a lékařů, poskytujících pomáhající služby. Práce se soustřeďuje nejenom na profesionální část péče, ale take na lidskou péči a vztah k pacientům. Byly testovány dvě navrhované hypothesy. Hypotéza H1: přísně vychovaní lidé pomáhající profese vedou své klienty k pasivní závislosti. Hypotéza H2: nábožensky vychovaní lidé pomáhajících profesí mají častěji pocity viny, než ostatní. Byl navržen speciální dotazník obsahující 25 otázek. Každá z nich nabízela různé varianty odpovědí, které musely být navzájem disjunktní. Otázky mohly být rozděleny do skupin z nichž jedna charakterizovala složení respondentů a zbytek sloužil k rozlišení jemných rozdílů vlastností respondentů a k zakrytí účelu otázek. Ve skupině 95 respondentů převládaly zdravotní sestry ve věku pod 45 let a praxí od 1 do 20 let. Většina z nich byly ateisté. Ve skupině nábožensky založených respondentů převládalo katolické vyznání. Profesionální sotware Excel 3 byl použit pro testování hypotéz a byla navržena speciální logika aby se odpvědi lépe vyhodnocovaly. Kontrola vstupujících a vystupujících dat byla rovněž použita pro nalezení příležitostných chyb. Hypotéza byla prokázána, jestliže více než 70 % předpokladů odpovídalo předpokládaní implikaci. Na základě tohoto kritéria byla hypotéza H1 prokázána, zatímco hypotéza H2 nikoliv.
|
|
|
Sociální role: Sestra
SMYČKOVÁ, Iva
Naši práci na téma {\clqq}Sociální role: Sestra`` jsme zpracovali na základě teoretické části výzkumným šetřením mezi sestrami a laiky, a to hospitalizovanou i nehospitalizovanou částí laické veřejnosti. Ze získaných výsledků jsme zjistili, že hodnocení sester společností je převážně pozitivní, sester si cení nejen jejich pacienti, ale též veřejnost, která právě hospitalizována není. Při otázkách, jak respondenti vnímají pozici a image sester, jsme se setkali u laiků s vyšším hodnocením než tomu bylo u sester. Domníváme se tedy, že sestry se v očích společnosti vidí hůře, než jsou vnímány ve skutečnosti.
|
host ::
RSS.