|
|
Využití GC/MS při analýze léčiv
Sýkora, Richard ; Opatřilová, Radka (oponent) ; Vávrová, Milada (vedoucí práce)
Tato diplomová práce vychází z aktuální problematiky přítomnosti léčiv v různých složkách životního prostředí. Nejvíce zatížené prostředí z pohledu kontaminace rezidui léčiv je prostředí vodné, do kterého se tyto látky dostávají především z čistíren odpadních vod, ve kterých dochází jen k jejich částečné eliminaci během čistících procesů. Předkládaná práce je zaměřena na stanovení vybraných léčiv ze skupiny nesteroidních protizánětlivých látek (kyselina salicylová, ibuprofen, kofein, naproxen, ketoprofen, diklofenak) v odpadní vodě. Pro účely analýzy byly použity a porovnány dva druhy vzorkování: konvenční bodové odběry odpadní vody a pasivní vzorkování za použití vzorkovače POCIS. Vzorkování probíhalo na přítoku a odtoku z ČOV v Brně Modřicích. Jako extrakční metoda byla použita extrakce tuhou fází (SPE) s použitím HLB Oasis kolonek. Vyextrahovaný vzorek byl následně derivatizován. Derivatizačními činidly byly: MSTFA (N-methyl-N-(trimethylsilyl)trifluoroacetamid) a BSTFA (N,O-bis(trimethylsilyl)trifluoroacetamid). Finální analýza byla provedena pomocí plynové chromatografie s hmotnostně spektrometrickou detekcí Time-of-Flight (GC/TOF-MS).
|
|
|
Využití plynové chromatografie pro stanovení reziduí léčiv ve vodách
Lacina, Petr ; Stoupalová, Michaela (oponent) ; Vávrová, Milada (vedoucí práce)
Diplomová práce je zaměřena na výběr metody a optimalizaci laboratorního postupu pro stanovení vybraných léčiv (kyselina salicylová, ibuprofen, naproxen, ketoprofen a diklofenak) v povrchové a odpadní vodě pomocí plynové chromatografie ve spojení s hmotnostním spektrometrem (GC-MS). Jako extrakční metoda byla použita SPE s použitím Oasis HLB kolonek. Po extrakci následovala derivatizace vybraných léčiv a její optimalizace. Derivatiace a její optimalizace byla provedena s použitím dvou silylačních činidel N-methyl-N-(trimethylsilyl)trifluoroacetamid (MSTFA) a N,O-bis(trimethylsilyl)trifluoroacetamid (BSTFA). Během optimalizace byly použity různé objemy derivatizačních činidel, různé teploty a různé časy. Nejvhodnější kombinace byla použita pro analýzu reálných vzorků. Reálné vzorky odpadní vody byly odebírány z ČOV v Brně Modřicích a reálné vzorky povrchových vod byly odebírány z několika řek a jednoho rybníku v oblasti Moravy. Tato práce se také zabývala orientačním testováním SPE metody pro extrakci a zkoncentrování vybraných sulfonamidů (sulfamethazin, sulfamethoxazol, sulfapyridin a sulfathiazol) z vodního prostředí
|
|
|
Problematika stanovení analgetik ve vodách
Benešová, Markéta ; Lisá, Hana (oponent) ; Vávrová, Milada (vedoucí práce)
Bakalářská práce je zaměřena na optimalizaci metody pro stanovení analgetik ve vodách. Cílem práce bylo vypracovat metodický postup pro stanovení vybraných léčiv, tj. kyseliny salicylové a naproxenu v modelových vzorcích vod. Pro izolaci analytů byla použita extrakce pevnou fází (SPE) a pro jejich identifikaci metoda vysokoúčinné kapalinové chromatografie s detekcí diodovým polem (HPLC - DAD). Na základě několika ověřených postupů byla vybrána optimální metoda použitelná pro stanovení vybraných analytů ve vzorcích vod.
|
|
|
Úloha zdravotnického záchranáře při léčbě bolesti v přednemocniční neodkladné péči
ŠKOLKOVÁ, Aneta
Bakalářská práce pojednává o velmi aktuálním a rozšířeném tématu v přednemocniční neodkladné péči, zabývá se problematikou bolesti a úlohou zdravotnického záchranáře při její léčbě v přednemocniční neodkladné péči. Bolest bývá doprovodným symptomem u většiny indikací k výjezdu zdravotnické záchranné služby. Je přidruženým a velice podstatným stresorem. Úlohou zdravotnického záchranáře je pomoci pacientovi, který trpí bolestí, všemi způsoby, jaké lze v přednemocniční sféře aplikovat. Proto je důležité, aby se zdravotničtí záchranáři orientovali v problematice analgezie, měli dobré teoretické znalosti a uměli je aplikovat v praxi. Teoretická část se zabývá komplexní problematikou, která je spojena s bolestí a s úlohou zdravotnického záchranáře. Na začátku práce jsou definovány základní pojmy vztahující se k širokému tématu bolesti, tedy i její typy a rozdělení dle toho, v jaké části těla ji pacient udává. Následuje pohled do základního vyšetření a získání údajů od pacienta, které jsou nedílnou součástí získání informací a podkladů pro následné stanovení diagnózy a její možné terapie v přednemocniční péči. Proto je zde i podrobnější rozpracování hodnotících škál, a to včetně dětských. Pro lepší orientaci v problematice léčby bolesti je do práce začleněna podkapitola o invazivních a neinvazivních metodách. Poté už je věnovaná pozornost převážně definování pojmů přednemocniční neodkladné péče a kompetencím zdravotnického záchranáře, které jsou nedílnou součástí znalostí tohoto povolání. Vztahují se k možnostem nefarmakologické a farmakologické léčby v přednemocniční neodkladné péči, které odborník může využít. Praktická část se zaměřuje na zmapování znalostí a postupů zdravotnických záchranářů při léčbě bolesti v přednemocniční neodkladné péči. Bylo provedeno celorepublikové šetření kvantitativní metodou, tedy formou anonymních dotazníků, které bylo určeno zdravotnickým pracovníkům vykonávajícím práci zdravotnického záchranáře. Zkontaktovány byly všechny kraje České republiky. Do výzkumu se jich zapojilo pouze jedenáct. Po domluvě s vedoucími nelékařských pracovníků byly dotazníky předány zdravotnickým záchranářům. Celkem bylo rozesláno 210 dotazníků, přičemž jejich návratnost činila 71,43% (150). Všechny dotazníky byly zahrnuty do následného výsledného šetření. Dotazovaní záchranáři byli na začátku seznámeni s charakterem výzkumu a ujištěni o zachování anonymity jejich osoby i jimi uvedených dat. V dotazníku bylo celkem 17 otázek, z nichž bylo prvních 5 statistických. Otázky byly zaměřeny na znalosti analgezie a na užívané postupy těchto pracovníků v terénu. Otázky 2, 4, 4a, 4b, 5, 8, 8a, 10, 10a, 11 byly voleny tak, aby zjistily, zda dotazovaní zdravotničtí záchranáři mají vědomosti týkající se problematiky analgezie a následně, aby se mohlo odpovědět na výzkumnou otázku. Získaná data byla posléze vyhodnocena. Každá otázka byla vyhodnocena samostatně a poté přenesena do grafů (někde pouze tabulek), které vyobrazují jejich absolutní a (převážně) relativní četnosti získaných odpovědí. Stanovená výzkumná otázka byla (na základě výše zmíněných deseti otázek) vyhodnocena pomocí chí kvadrát testu. Získaná hladina významnosti zamítla stanovené ideální tvrzení a potvrdila tedy výsledky výzkumu, který říká, že znalosti zdravotnických záchranářů jsou nedostatečné. Cílem této práce bylo zmapovat možnosti léčby bolesti v přednemocniční neodkladné péči zdravotnickým záchranářem, který byl splněn. Statisticky vyhodnocené dotazníkové šetření a zodpovězení výzkumné otázky vypovídá o tom, že je nutné, aby se zdravotničtí záchranáři nadále vzdělávali a přijali tak komplexní pohled na danou problematiku.
|
|
|
Toxicita volně dostupných analgetik ve vztahu k lidskému zdraví
VODVÁŘKA, Stanislav
V současné době představují analgetika širokou řadu léčiv, která jsou určena k tišení až potlačování subjektivní bolesti. Analgetika jsou léky rozdělované na dvě početné skupiny, a to na analgetika opioidní a neopioidní. Některá neopioidní analgetika, kromě snižování bolesti, mohou navíc vykazovat antipyretický a antiflogistický účinek. Společnou vlastností uvedených látek je ovlivnění metabolismu prostaglandinů. Různorodá skupina analgetik neopiátového charakteru je v českých lékárnách k dostání buď pouze na lékařský předpis, nebo jsou i volně prodejná. Záměrem práce je převážně sledování otázky toxicity právě skupin volně prodejných analgetik. Cílem je zjistit četnost akutních fatálních intoxikací, způsobených těmito přípravky, a to nejen na území ČR, ale i v zahraničí. Byl sestaven souhrn léčiv s analgetickým účinkem, podávaných perorálně, jež nejsou vázána podmínkou lékařského předpisu. Za účelem získat celkový počet úmrtí na předávkování analgetiky v ČR, v období let 2006-2011, byla provedena pouze částečně analýza výsledků, obdržených od jednotlivých soudně lékařských oddělení krajských nemocnic ČR. Prostřednictvím ÚZIS se následně uskutečnila extrakce počtu úmrtí z informačního systému Zemřelí, která zahrnovala jen úmrtí na akutní intoxikace analgetiky dle zvolených a přesně definovaných kombinací diagnostických kódů (MKN10). Výsledky byly rozšířeny o obdobný výčet dat z Národního registru hospitalizovaných, který měl ozřejmit i otázku akutních intoxikací analgetiky spojených s přežitím. U obdržených dat byla vyhodnocena celková kazuistika. Závěrečnou analýzou údajů o počtech úmrtí na předávkování drogami, provedenou z jednotlivých Výročních zpráv o stavu ve věcech drog, byla objasněna druhá hypotéza, která vyžadovala právě srovnání ročních rozdílů za sledovanou dobu 6 let, v počtech úmrtí na předávkování analgetiky, oproti předávkováním drogami. Zjištěné riziko, které analgetika představují v ČR, je v práci kontrastováno se zaznamenanými počty otrav analgetiky ve světě. Zprávy pro srovnání v této problematice byly získány rozborem světové literatury. Výsledky pro otravy analgetiky v ČR, za dobu 2006-2011, jsou zastoupeny počtem 53 zjištěných úmrtí a 2024 případy hospitalizovaných osob pro akutní otravu, jako důsledek jejich předávkování. Tímto je dostatečně potvrzena první hypotéza ve svém znění, že farmaka určená k tišení bolesti, jež jsou součástí téměř každé domácí lékárny, mohou způsobit i smrt. Zprávy získané rozborem světové literatury jen více utvrzují v existenci jistého rizika, které běžně dostupná analgetika představují, neboť v zahraničí bývají často spojeny s případy sebevražd, zejména pak léčiva obsahující paracetamol. Například ve Velké Británii předávkování paracetamolem dokonce představuje nejčastější příčinu úmyslného sebepoškozování, které činí ročně desetitisíce případů. V USA je každoročně odhadováno 16 500 úmrtí na NSAID a na 1600 akutních selhání jater kvůli otravě paracetamolem. Za období 2006-2011 bylo zjištěno 253 případů předávkování nelegálními drogami oproti 53 případům smrtelných otrav analgetiky. Jednotlivé výroční zprávy o stavu ve věcech drog uvádějí i každoročně mnohonásobně převyšující počet předávkování drogami, než je tomu v případě otrav analgetiky. Tím je vyvrácena druhá hypotéza, že volně prodejná analgetika mají v ČR ročně na svědomí více případů úmrtí než nelegální drogy. Zůstává však stále otázkou, kolik z celkového zjištěného počtu intoxikací analgetiky, ať už spojených s úmrtím nebo s přežitím, je ve skutečnosti čistě způsobená volně prodejnými analgetiky.
|
|
| |
|
| |
|
| |
|
| |
|
|
Aplikace opioidů v posádkách rychlé záchranné pomoci
MATOUŠEK, Jan
Tato bakalářská práce si kladla za cíl zmapovat aplikaci opioidů v posádkách rychlé záchranné pomoci. Pro dosažení tohoto cíle jsem si stanovil dvě výzkumné otázky. Výzkumná otázka č. 1 - Jsou pacienti informováni o aplikaci opioidů? Výzkumná otázka č. 2 - Zjišťují zdravotničtí záchranáři u pacientů účinky podaných opioidů? Na informace o podání jakéhokoli léku má pacient ze zákona, O péči a zdraví lidu, právo. Zpětné ověřování účinků podaných léků je důležité kvůli ověření efektivnosti podané dávky, a také kvůli nebezpečí vzniku nežádoucích účinků. Opioidní látky se odvozují od morphinu, tato látka pocházející ze šťávy máku setého byla používána už od pradávna pro navození euforických účinků a především, jako analgetikum. Důvodem užívání analgetik je bolest, proto zde uvádím co bolest je, jak se dělí, jakým způsobem je vedena, měřena a hlavně jak se tlumí. Opioidy jsou látky, které se používají na tlumení silných bolestí, na které neopioidní analgetika nestačí. Na těchto látkách může vzniknout závislost a mají velmi nebezpečné nežádoucí účinky, proto je nakládání s těmito látkami přísně kontrolováno zákony. Pro dosažení cíle byl proveden kvalitativní výzkum, sběr dat se uskutečnil sekundární analýzou dat, metodou dotazování a technikou rozhovoru. Z výsledků výzkumu, které byly získány pozorováním zdravotnických záchranářů a rozhovory s jejich pacienty, vyplývá, že je nutné pacienty informovat o tom, že jim je opioidní látka aplikována. Výjimkou jsou stavy, kdy pacient není schopen tyto informace vnímat a lze u něj souhlas s podáním léku předpokládat. Bylo pozorováno, že si zdravotničtí záchranáři zpětně ověřují účinky podaných léčiv a také zjištěno, že jsou záchranáři, kteří, v případě že je dávka neefektivní, nic dál nedělají.
|
host ::
RSS.