|
|
Role mnichovské analogie v americké zahraniční politice a latinskoamerické studené válce
Prokop, Michal ; Rolenc, Jan Martin (vedoucí práce) ; Němec, Jan (oponent)
Mnichovská analogie byla jedním z nejvýznamnějších paradigmat, které ovlivnily strategické myšlení Spojených států amerických po roce 1945. Negativní zkušenost politiky appeasementu v podobě mnichovské analogie tradičně sloužila jako instrument legitimizace otevřených a také tajných intervencí, které měly údajně předejít dalšímu světovému konfliktu. Aplikace historické analogie ve vztazích mezi USA a zeměmi Latinské Ameriky způsobila vytvoření tzv. mnichovského syndromu v americké zahraniční politice. Tato perspektiva hrozeb přiměla americké prezidenty k tomu, že politické a ekonomické změny, které se odehrávaly v Latinské Americe, představovaly nebezpečí pro národní bezpečnost USA. Tato studie zkoumá mnichovskou analogii a její roli při rozhodnutí intervenovat ve čtyřech latinskoamerických zemích, zejména v Čile, v Dominikánské republice, v Grenadě a v Nikaragui. Mnichovská analogie způsobila, že se konflikty v těchto státech zapojily do širšího mocenského soupeření během studené války. Díky nově zveřejněným oficiálním dokumentům tato studie nabízí nový pohled na význačné období 20. století, jehož důsledky jsou patrné dodnes.
|
|
|
Comparison of foreign policy of the U.S. and the PRC towards India given the current security situation
Mekýšová, Kamila ; Volenec, Otakar (vedoucí práce) ; Knotková, Vladimíra (oponent)
Indie patří mezi top deset zemí světa a její ekonomický potenciál jí předurčuje růst a světový význam i v budoucnosti. Stále častěji je zmiňovaná v mezinárodních vztazích jako světová velmoc nejen s ekonomickým potenciálem, ale i rostoucím vojenským. Tato práce zkoumá její současný vývoj vztahů v oblasti bezpečnosti s Čínou a Spojenými státy, které se dnes nacházejí na špici světových strategických velmocí. Cílem je analýza a zároveň komparace zájmů, spolupráce a zahraniční politiky těchto dvou zemí vůči Indii, primárně v oblasti bezpečnosti a pozornost věnuje především jaderné otázce a vojenské spolupráci.
|
|
|
Privatizace bezpečnosti a její role v zahraniční politice USA
Lovíšek, Ondrej ; Dubský, Zbyněk (vedoucí práce) ; Eichler, Jan (oponent)
Diplomová práce se zabývá privatizací bezpečnosti a anlýzou její rolí v zahraniční politice USA. Práce je rozdělena na čtyři dílčí sekce - dvě teoretické a dvě analytické. První kapitola prezentuje dostupné definice a historický exkurz objasňující vznik a historický vývoj působení soukromých vojenských sil v ozbrojených konfliktech. Druhá část rozebírá vývoj role soukromých vojenských společností v zahraniční politice USA. Analytická čast si za cíl klade odpovědět na dvě klíčové otázky:(1) jaké výhody a nevýhody představuje využívání služeb SVS pro USA?; a (2) jakým způsobem lze regulovat aktivity SVS, aby jejich spolupráce s americkou vládou splňovala jak požadavky zaměstnavatele, tak mezinárodní lidskoprávní normy? Třetí kapitola proto rozebírá hlavní argumenty pro a proti využívání soukromých vojenských společností vládou USA a kapitola čtvrtá analyzuje existující regulační rámce - národní, mezinárodní i seberegulaci.
|
|
|
Hard power a sotf na poč. 21. století
Najmanová, Karolína ; Eichler, Jan (vedoucí práce) ; Dubský, Zbyněk (oponent)
Bakalářská práce se podrobně věnuje institutu moci.Pojednává o historickém pojetí moci a způsobech, jakými je definována a pojímána napříč humanitními disciplínami. Zvláštní důraz je kladen na využití moci v rámci mezinárodních vztahů. V souvislosti s dějinným vývojem na přelomu tisíciletí se hlavní část práce věnuje konceptu amerického politologa J. S. Nyeho, Jr., který hovoří o třech druzích moci -- hard power (tvrdé moci), soft power (měkké moci) a smart power (chytré či inteligentní moci). Tento koncept je pak aplikován na zahraniční politiku Spojených států amerických, a zejména na administrativu prezidentů George W. Bushe a Baracka Obamy. Hlavním cílem práce je analyzovat výsledky přístupů k využívání moci a vyvodit obecné závěry pro její používání na začátku 21. století.
|
|
|
Zahraniční politika Baracka Obamy
Pata, Martin ; Dvořáková, Vladimíra (vedoucí práce) ; Eichler, Jan (oponent)
Tato práce je zaměřena na zahraniční politiku Baracka Obamy, 44.prezidenta Spojených států amerických. Obamova prezidentská volební kampaň se velmi silně zabývala tématem změny, a to zejména změny oproti politice předchozího prezidenta George W. Bushe. V práci se proto zabýváme změnami, které zvolení Baracka Obamy prezidentem přineslo. Nejprve se blíže podíváme na zahraniční politiku bývalého prezidenta Bushe, poté se budeme zabývat zahraničně-politickými tématy Obamovy prezidentské kandidatury, a nakonec se zaměříme na vlastní zahraniční politiku nově zvolené administrativy, obzvláště pak na problematiku válek v Iráku a Afghánistánu, bezpilotních letadel, mimosoudního zabíjení, Guantanamské základny a špionážních aktivit amerických tajných služeb.
|
|
|
Prezidentské volby USA v roce 2012: zahraniční politika ve volební kampani
Kubný, Adam ; Dvořáková, Vladimíra (vedoucí práce) ; Školkayová, Marta (oponent)
Cílem této bakalářské práce je analyzovat roli zahraniční politiky v rámci předvolební kampaně před americkými prezidentskými volbami v roce 2012. Na začátku práce byly stanoveny tři výzkumné otázky. Jaká je role zahraniční politiky v kampani? Jaká jsou hlavní témata? A třetí otázka si pak dává za úkol zhodnotit, ve kterých oblastech se oba kandidáti shodují a kde naopak nejsou schopni najít společné řešení daného problému. Samotný obsah práce je tvořen na základě metody obsahové a následně v poslední kapitole textové analýzy. Celá práce je rozčleněna do tří samostatných kapitol. V první kapitole bude nastíněn proces voleb amerického prezidenta a posléze prezentovány samotné výsledky voleb roku 2012. Druhá kapitola bude stručně charakterizovat historii americké zahraniční politiky a teoretické základy, na nichž je vybudována. Poslední částí pak bude vlastní analýza role zahraniční politiky v předvolební kampani obou kandidátů.
|
|
| |
|
|
U.S.- Israeli relations
Šnapková, Patrícia ; Havlová, Radka (vedoucí práce) ; Knotková, Vladimíra (oponent)
Vztahy mezi USA a Izraelem významným způsobem ovlivňují nejen samotné země, ale i celkovou situaci na Blízkém východě. První část bakalářské práce je věnována základním historickým mezníkům mezi USA a Izraelem. Jejich bilaterální vztahy se vyvíjely z pouhé sympatie v počátcích až k výjimečnému partnerství. Druhá část práce popisuje hlavní důvody americké pomoci Izraeli (patří sem velký vliv židovské boly v USA, americké bezpečnostní zájmy na Blízkém východě či náboženské tlaky napříč USA). Dále jsou zde zmíněny cesty, jak USA tuto podporu vyjádřily: jedná se zejména o bezprecedentní míru ekonomické, vojenské a diplomatické podpory.
|
|
|
US Embargo Toward Cuba and Its Impact on US and Cuban Economies
Mertl, Filip ; Dvořáková, Vladimíra (vedoucí práce) ; Němec, Jan (oponent)
Předmětem zkoumání této diplomové práce je embargo uvalené Spojenými státy americkými na Kubu. První část práce zkoumá embargo jako nástroj zahraniční politiky obecně, jakožto i jeho postavení v zahraniční politice USA. Druhá část práce je věnována vývoji embarga vůči Kubě v politických souvislostech, počínaje událostmi předcházejícími vyhlášení embarga a dobou nedávno minulou konče. Závěrečná část práce analyzuje dopad tohoto embarga na ekonomiky Kuby a USA.
|
|
|
Zahraniční politika G. W. Bushe
Veselá, Veronika ; Pešková, Vladimíra (vedoucí práce) ; Eichler, Jan (oponent) ; Nováček, Jan (oponent)
Základní elementy Bushovy doktríny jsou tedy politika preemptivního zásahu, který vychází z práva na sebeobranu a práva jednat unilaterálně, pokud to bude nutné k prosazení amerických zájmů. Stoupenci preemptivních zásahů říkají, že politika odstrašování předpokládá, že potenciální nepřítel je racionální stát, který nezasáhne v případě, kdyby to znamenalo jeho zničení. Tato doktrína vypadá, jako by podporovala přiměřenou reakci na revidovanou koncepci asymetrické války. Vojensky podřadné síly a povstalecká hnutí si tady nárokují právo použít normálně zakázanou taktiku, jako jsou útoky na civilní cíle a další akce zakázané válečných právem za předpokladu, že ty silnější státy jsou jím stále vázány.
|
host ::
RSS.