|
|
Využití některých psychologických principů v rámci zvyšování efektivity cvičení hry na housle
Pustějovský, Ondřej ; ŠTRAUS, Ivan (vedoucí práce) ; PAZDERA, Jindřich (oponent)
Hlavním cílem této písemné práce je poukázat na některé psychologické principy (potažmo strategie), které mohou houslistům pomoci ke zvýšení efektivity cvičení.
Tato písemná práce se zabývá především následujícími psychickými prvky v procesu přípravy veřejné interpretace hudebního díla na houslích: řízením pozornosti, intencionalitou a disciplinovaností.
Tyto psychické prvky se prolínají všemi kapitolami. Hlavní kapitoly nesou názvy: Divergentní myšlení, Plánování, Paměť, Soustředění pozornosti v souvislosti s koordinací.
Myšlenky na teoretické úrovni autor práce doplňuje praktickými příklady a obrázky, které jsou obsaženy přímo v textu.
Všechny citace, jejichž původ není zcela jasný z kontextu, odkazují formou očíslování v horním indexu na použitou literaturu a prameny uvedené v poznámkách pod čarou v průběhu celého textu.
Myšlenky zde obsažené jsou adresovány jak studentům, případně profesionálním houslistům, tak pedagogům.
|
|
| |
|
|
Příprava instrumentalisty z psycho-fyziologického hlediska
Němcová, Marta ; ZÁRUBOVÁ-PFEFFERMANNOVÁ, Noemi (vedoucí práce) ; PACHL, Petr (oponent)
Disertační práce se zabývá profesionálními zdravotními obtížemi hudebníků, jejich prevencí a řešením. Součástí je úvod do oboru hudební fyziologie a medicíny pro hudebníky a uvedení do problematiky těchto obtíží (nejčastější druhy a příčiny obtíží). Práce obsahuje výsledky epidemiologické sondy do problematiky těchto obtíží u studentů Katedry klávesových nástrojů HAMU z roku 2011. Hlavní částí práce je pojednání o základní hygieně cvičení na hudební nástroj a o tělu u nástroje. Práce obsahuje i zprávu o zkušebních seminářích a konzultacích v oblasti prevence a zvládání profesionálních zdravotních obtíží hudebníků pro studenty HAMU, provedených v rámci doktorandského projektu v letech 2009 -2012.
|
|
|
Motivace u klavíru
Németh Čabalová, Ivana ; MALÝ, František (vedoucí práce) ; LEICHNER, Emil (oponent)
Cílem diplomové práce bylo dopodrobna zpracovat problematiku motivace vztahující se k umělecké činnosti, konkrétně ke klavírní hře v celé její šíři. Úvod práce je věnován čirým pohnutkám, které vedly k zabývání se tímto tématem. Koncepčně podobně veden je též závěr, v němž je rovněž prostor vymezen pro osobní autorův vklad a pocity, které se staly stěžejními vůbec pro celou práci, bez nichž by téma jistě nevzbudilo autorovu pozornost a sotva by se tématem stalo.
Práce je zřetelně postavena do dvou samostatných úseků, do části první, teoretické, která si staví za cíl objasnit z psychologického pohledu všechny důležité odbornější termíny, které se motivace týkají a bez kterých by práce sotva vykazovala jednotný a utříděný pohled na danou problematiku. Podrobnějším způsobem definuje motivační terminologii, vysvětluje rozdíly mezi kategoriemi, jež by mohly snadno splývat do nepřehlednosti, a snaží se systematizovat celou hierarchii používaných definic.
V části druhé, takříkajíc aplikované, je problematika motivace vztahována již výlučně na klavírní hru, tedy do jediné roviny. Postupuje se zde od kapitol věnovaným malým dětem a jejich možnostem chápání po kapitoly dosahem již k umělci dospělému, pianistovi, jakékoliv role vztahující se ke klavíru, jednoduše kdo má aktivní přístup k nástroji. Druhá část usiluje o komplexní vhled na vývoj umělecké osobnosti, ať už profesionální či pouze amatérské úrovně, ústící do klíčového cíle, d
|
|
|
K otázkám problematiky transcendentního času v hudbě.
Míšek, Jakub ; TICHÝ, Vladimír (vedoucí práce) ; MATOUŠEK, Vlastislav (oponent)
Práce se zabývá vztahem hudby a času, konkrétně specifickým časovým projevem, který je známý jako transcendentní, posvátný, sakrální nebo "třetí" čas. Text je koncipován jako úvod do problematiky. Nejprve se zaobírá vztahy hudebního a nehudebního času, následně je fenomén transcendentního času dán do souvislosti s teoriemi hudebního času představenými českými i zahraničními autory. Poslední část práce obsahuje příkladný výčet kompozičních postupů, které mohou pomoci navodit prožitek transcendentního času. Tyto postupy jsou ukázány na konkrétních písních a skladbách různých žánrů a kulturního původu.
|
|
|
Harmonizující a léčebné účinky hudby
Melkusová, Hana ; MIHULE, Jiří (vedoucí práce) ; BROŽKOVÁ, Jana (oponent)
V práci pojednávám o léčebných možnostech hudby, o hudbě našich těl, o hudbě okolo nás a hudbě v nás. Snažím se přiblížit nejen hudebníkům skryté účinky hudby. Nabídnout možnost hudební hygieny, která je vhodná jak pro hudební profesionály, tak při pedagogické činnosti, nebo hudební laiky. Ráda bych přiblížila možnosti, které jsou nám běžně k dispozici, ale většinou je účelně nevyužíváme. Chtěla bych upozornit na nebezpečí, která se v mnohé hudbě skrývají a naopak vyzdvihnout i její klady a ukázat její prospěch. V předních kapitolách se snažím vysvětlit, jakým způsobem hudbu přijímáme, vytváříme, dělíme a co nám přináší. V následných kapitolách se zaměřuji k možnostem prospěšného užití hudby pro různé věkové kategorie. Práce může být podnětná nejen hudebníkům, pedagogům, ale také pomáhajícím profesím.
|
|
|
Tréma u klavíristů a její prevence ve vz dělávacím systému Definice a prevence trémy
Stevanović, Ena ; KRAJNÝ, Boris (vedoucí práce) ; KLÁNSKÝ, Ivan (oponent)
Tréma nebo strach od veřejného vystupování je zvláštní forma úzkosti, která se objevuje u hudebníků kdyţ musí vystupovat před publikem. Její obvyklé příčiny jsou konkurenční povaha povolání, touha k dokonalé interpretaci, blízkost kritiků a posluchačů, silná potřeba, aby se kontrolovali přesně ty mentální funkce, na které tréma nejvíce působí (pamět´, koncentrace, svalová koordinace). Mnozí autoři se domnívají, ţe kognitivní faktory jsou nejdůleţitější pro vysvětlování úzkosti, hlavně negativní automatické myšlenky které se objevují těsně před vystoupením.Takovéto disfunkční myšlenky deformují realitu, emotivně znepokojují a ničí umělecký výkon hudebníka. Jako nejúčinější řešení tohoto problému se v literatuře uvádí psychologická péče a konzultace (identifikace emocí a myšlenek před vystoupením) a krátkodobá a dlouhodobá organizace cvičení. Ve vzdělávacím systému se zdůrazňuje význam správného cvičení paměti a rozvíjení hudebních představ.
|
|
|
The Pros and Cons of Using Pop Music in English Primary-Level Lessons
DOKULIL, Aleš
Tato bakalářská práce je zaměřena na metodu učení angličtiny pomocí hudby a populárních písní. Popisuje tuto metodu a posuzuje její výhody a nevýhody. V teoretické části se zaměřuje na akademické texty vysvětlující a pojednávající na toto téma. V praktické části představuje vlastní výzkum provedený autorem této práce, který studuje rozšíření dané metody na českých školách a názory učitelů. V závěru se autor zamýšlí nad tím, zda je tato metoda užitečná a efektivní a zda by měla být na školách při výuce dětí používána.
|
|
|
Rozvíjení hudebnosti u dětí mladšího školního věku při volnočasových aktivitách
CHLUBNÁ, Dagmar
Diplomová práce je rozdělena na část teoretickou a část praktickou. Teoretická část obsahuje charakteristiku mladšího školního věku, základy fyziologie sluchu a hlasu, popisuje vývoj hudebních schopností a jejich klasifikaci. Dále definuje základní pojmy z hudební psychologie, popisuje některé základní metodiky hudební výchovy a řeší otázky motivace ve školním prostředí. Praktickou část tvoří projekt pro školní družinu na téma ?Cesta kolem světa?. Projekt je zaměřen na rozvíjení hudebních schopností a dovedností formou hry, vytváření pozitivních vztahů ve skupině a získávání poznatků o kultuře jiných národů.
|
|
|
Psychologické aspekty hudby v životě člověka. Léčebný vliv hudby na psychickou a somatickou složku jedince
VRBOVÁ, Zuzana
Práce se zabývá léčebným vlivem hudby na psychickou a somatickou složku jedince v historickém i současném pohledu. Prolínají se zde roviny hudebně psychologické, muzikoterapieutické a alternativní, přičemž práce vychází ze západního konceptu pojetí hudby. Východiskem jsou poznatky z hudební psychologie o hudebním vnímání člověka a struktuře hudebního díla. Poznatků z muzikoterapie využívám v aplikování hudebních prvků na oblast psychické, somatické a duchovní roviny člověka. Nadstavbu tvoří alternativní náhledy na využití hudby v léčebném kontextu. Speciální prostor je věnován spojení hudby a mozku a vlivu hudby na rozvíjení kognitivní složky osobnosti člověka.
|
host ::
RSS.