|
|
Nutriční den na standardním a intenzivním lůžku fakultní nemocnice
Lupoměská, Petra ; Meisnerová, Eva (vedoucí práce) ; Novák, František (oponent)
Bakalářská práce se skládá ze dvou částí, a to z teoretické a praktické. Teoretická část je rozdělena do několika kapitol, první seznamuje s obecnými informacemi o malnutrici jako je její definice, prevalence, dělení, příčiny, následky a možnosti diagnostiky. Následující kapitola uvádí algoritmus nutriční péče, zbývající se pak zaměřují na umělou výživu. Jsou v nich popsány indikace, kontraindikace, komplikace i další podstatné údaje o výživě enterální i parenterální. Praktická část je věnována celosvětovému programu "Nutriční den" a hodnocení dat získaných právě během konání tohoto dne v listopadu loňského roku od pacientů IV. interní kliniky Všeobecné fakultní nemocnice v Praze. Získávání dat bylo realizováno kvantitativním výzkumným šetřením formou standardizovaných formulářů. V rámci výzkumu byly zvoleny dva cíle, prvním bylo zjistit, jaký byl perorální příjem pacientů během hospitalizace. Tento cíl splněn nebyl, neboť ne všichni pacienti umístění na standardním lůžku byli ochotni dotazník vyplnit. Bylo ale zjištěno, že z celkového počtu 62 nemocných, o kterých byl údaj o příjmu získán, snědlo celou porci nemocniční stravy pouhých 29 %. Druhým cílem bylo zjistit, zda u pacientů umístěných na jednotkách intenzivní péče došlo k dosažení plánovaného denního příjmu kalorií či nikoliv. Tento cíl...
|
|
|
Techniky zavádění nasojejunálních sond
Součková, Veronika ; Novák, František (vedoucí práce) ; Paul, Oldřich (oponent)
Titul, jméno a příjmení autora: Bc. Veronika Součková Instituce: Univerzita Karlova 1. lékařská fakulta Kateřinská 32, 121 08, Praha 2 Studijní obor: navazující magisterské studium - intenzivní péče Studijní program: specializace ve zdravotnictví Název práce: Techniky zavádění nasojejunálních sond Vedoucí práce: MUDr. František Novák, Ph.D. Počet stran: 81 Počet příloh: 3 Počet tabulek, grafů a obrázků: 24 Rok obhajoby: 2013 Klíčová slova: Nasojejunální sonda, metody zavedení, enterální výživa, endoskopie, skiaskopie, zaplavání Tato diplomová práce se věnuje problematice a možnostem v oblasti techniky zavádění nazojejunálních sond. Teoretická část se zabývá popisem metod a postupů při zavádění nasojejunální sondy a stručně se zmiňuje o možných komplikacích a zásadách enterální výživy, která je touto metodou podávána. Empirická část práce se zaměřuje na porovnání zavádění nasojejunální sondy metodou zaplavání, jenž se využívá na metabolické jednotce ve Všeobecné fakultní nemocnici v Praze, endoskopické a skiaskopické metody. Výzkum přináší popis a porovnání úspěšnosti nejčastěji využívaných metod zavádění výživové trubice do tenkého střeva.
|
|
|
Současné možnosti a prostředky enterální výživy
Hrnčířová, Naďa ; Heczková, Jana (vedoucí práce) ; Meisnerová, Eva (oponent)
0BABSTRAKT Práce je zaměřena na oblast enterální výživy. Toto téma je nedílnou součástí intenzivní a resuscitační péče, ale i péče standardní a následné. Stále přibývá nových prostředků a přípravky k enterální výživě se zdokonalují. Teoretická část se zabývá malnutricí, rozebírá jednotlivé složky výživy. Velkou část práce tvoří cesty podání výživy. Jedná se o nazogastrickou a nazojejunální sondu, perkutánní endoskopickou gastrostomii, perkutánní endoskopickou jejunostomii, výživový knoflík a sipping. Dále popisuje jejich zavedení, ošetřovatelskou péči, indikace a kontraindikace. V dalších kapitolách pak režimy podávání enterální výživy, její výhody a nevýhody oproti výživě parenterální a komplikace. Praktická část je zaměřena na výzkumné šetření pomocí anonymních dotazníků v oblasti enterální výživy. Šetření proběhlo na čtyřech odděleních tří pražských fakultních nemocnic. Bylo zaměřeno na všeobecné sestry a zdravotnické záchranáře na jednotkách intenzivní metabolické péče. Zúčastnilo se ho 73 respondentů. Cílem bylo zjistit, jaký režim podávání výživy sestry upřednostňují a jak ho provádějí, analyzovat do jaké míry se v této problematice aktivně zapojují, jak se orientují v přípravcích a zda správně pečují o nazogastrickou a nazojejunální sondu. Výsledky jsou znázorněny v tabulkách, grafech a slovně...
|
|
|
Hodnocení dusíkové bilance vzhledem k podané parenterální a enterální výživě a ke kompozici těla u kriticky nemocných pacientů
Vaňková, Martina ; Hronek, Miloslav (vedoucí práce) ; Havel, Eduard (oponent)
Cílem práce bylo stanovení a zhodnocení dusíkové bilance vzhledem k podané nutriční podpoře, kompozici těla, energetickému výdeji, utilizaci nutričních substrátů a k jejich změnám během hospitalizace. Dusíková bilance byla stanovena u 12 mužů a jedné ženy (věk 44 ± 16,4 let) s polytraumatem (ISS 40 ± 11) na JIP na základě 2 měření v časovém odstupu 1-7 dní, jako rozdíl přijatého a vydaného dusíku. Pacientům byl dále měřen energetický výdej a utilizace nutričních substrátů indirektní kalorimetrií, složení těla bioimpedanční analýzou a provedeno biochemické laboratorní vyšetření. Korelační analýzou byly zjištěny závislosti mezi dusíkovou bilancí a ostatními sledovanými parametry i závislosti na rozdílu délky traumatu. Celkový příjem bílkovin činil v průměru 1,40 ± 0,69 g.kg-1 .d-1 . Při této dávce byly zaznamenány negativní hodnoty dusíkové bilance v 1. měření u 9ti pacientů a v 2. měření celé skupiny. V práci byly porovnány i výsledky přijmu dusíku parenterální a enterální cestou. Pro praxi byly zjištěny významné korelace mezi celkovým příjmem dusíku a energetickým výdejem (p = 6,31.10-3 ; r = 0,6) u 1. měření a naopak negativní korelace při 2. měření (p = 0,036; r = -0,59). Dále celkovým příjmem dusíku a délkou traumatu (p = 0,036, r = -0,58). Jako důležitý faktor ovlivňující sledované parametry se...
|
|
|
Enterální výživa u onkologických pacientů
Šulcová, Jana ; Křížová, Jarmila (vedoucí práce) ; Mráz, Miloš (oponent)
Bakalářská práce se zabývá možnostmi enterální výživy a jejím vlivem na život onkologických pacientů. Skládá se z teoretické a praktické části. Teoretická část shrnuje problematiku malnutrice, nutriční podpory s větším důrazem na enterální výživu a také se zabývá specifikem malnutrice v onkologii a jejím řešením. Praktická část je zaměřena na výzkum, který studuje vliv enterální výživy na různé aspekty života onkologických pacientů. Zkoumá, jak se změní zdravotní stav, kvalita života a energetický příjem pacientů po měsíci užívání enterální výživy. Studie zahrnuje fyzikální vyšetření, měření pacientů přístrojem Bodystat QuadScan 4000, vyplnění dotazníku, posouzení laboratorních hodnot a analýzu zápisu jídelníčku. Z výsledků studie se prokázal pozitivní vliv enterální výživy na zdravotní stav pacientů hodnocený laboratorními výsledky. Z odpovědí respondentů došlo ke zlepšení kvality života a ze zápisu jídelníčku se u všech pacientů zvýšil energetický příjem. Z fyzikálního vyšetření a z měření přístrojem Bodystat se kladný vliv enterální výživy neprokázal.
|
|
|
Specifika ošetřovatelské péče o pacienta s výživovu stomií.
MUSILOVÁ, Klára
Hlavním cílem práce bylo zmapovat specifika ošetřovatelské péče o pacienta s výživovou stomií. V návaznosti na tento cíl byly stanoveny tři výzkumné otázky. První výzkumná otázka byla zaměřena na zmapování ošetřovatelské péče o pacienta před zavedením výživové stomie. Druhá výzkumná otázka se zabývala ošetřovatelskou péči o pacienta během zavádění výživové stomie a poslední třetí otázka si kladla za cíl zjistit jaká je ošetřovatelská péče o pacienta po zavedení výživové stomie. Empirická část bakalářské práce byla zpracována prostřednictvím kvalitativního výzkumného šetření, které bylo provedeno formou polostrukturovaného rozhovoru. Polostrukturovaný rozhovor byl členěn na tři části. První část byla zaměřena na základní identifikační údaje, druhá část se věnovala perkutánní endoskopické gastrostomii a třetí část perkutánní endoskopické jejunostomii. Získané výsledky byly zpracovány metodou otevřeného kódování technikou "tužka papír". Výzkumný soubor tvořily všeobecné sestry pracující na neurologickém, gastroenterologickém, standartním interním oddělení a interní jednotce intenzivní péče v Nemocnici České Budějovice a na oddělení dlouhodobé intenzivní ošetřovatelské péče v Nemocnici Třebíč. Výsledky práce jsou členěny do jednotlivých kategorií, kterými jsou: založení výživových stomií, bezprostřední ošetřovatelská péče o výživové stomie po založení, ošetřování výživových stomií, podávání tekutin do výživových stomií, podávání výživy do výživových stomií, podávání léků do výživových stomií, zaznamenávání péče do dokumentace a edukace pacienta o výživových stomií. Práce poskytuje celkový pohled na problematiku ošetřovatelské péče o pacienta s výživovou stomií. Na základě výsledků práce bude vytvořena brožura obsahující základní informace o péči o pacienty s výživovými stomiemi, která bude určena především sestrám.
|
|
|
Edukace pacientů na sondové enterální výživě
Argaláčová, Tereza ; Novotný, Aleš (vedoucí práce) ; Meisnerová, Eva (oponent)
Enterální výživa je formou nutriční podpory, jejíž využití by mělo být zvažováno u podvyživených pacientů či pacientů v riziku malnutrice, kteří mají funkční gastrointestinální trakt, ale nemohou nebo nechtějí přijímat dostatečné množství živin perorální cestou. Tato bakalářská práce se zabývá problematikou enterální výživy - jejími indikacemi, kontraindikacemi, způsoby aplikace a možnými komplikacemi. Velká část práce je věnována perkutánní endoskopické gastrostomii, která se stala jednou z metod poskytování dlouhodobé enterální výživy a v současné době je tato metoda jedním z nejpopulárnějších přístupů do gastrointestinálního traktu pro dlouhodobou domácí enterální výživu. Poslední část bakalářské práce poukazuje na důležitost edukace pacientů na dlouhodobé enterální výživě a přináší stručný návod, jak tyto pacienty edukovat tak, aby pochopili důvody indikace a funkci enterální výživy a aby dovedli sami provádět veškeré nutné úkony související s péčí o sondu a podáváním výživy. Klíčová slova: malnutrice, enterální výživa, perkutánní endoskopická gastrostomie, edukace
|
|
|
Úloha sestry ve výživě pacientů v intenzivní péči
VACKOVÁ, Veronika
Tato bakalářská práce je rozdělena na teoretickou a empirickou část a zabývá se problematikou úlohy sestry ve výživě pacientů v intenzivní péči. V teoretické části jsme komplexně shrnuli celou problematiku zajištění výživy pacienta na intenzivní jednotce. Zabývali jsme se obecným pojetím výživy na jednotkách intenzivní péče a úlohou nutričního terapeuta, a také charakteristikou, příčinami a diagnostikou malnutrice jako nejzávažnějšího problému v oblasti výživy. V práci jsme dále definovali druhy nutriční podpory v intenzivní péči a seznamuje s jejich indikacemi, kontraindikacemi, způsoby a typy podání, komplikacemi, druhy přípravků, monitorací a s tím související rolí sester. Empirická část nabízí výsledky výzkumného šetření zajištěné pomocí kvalitativní výzkumné metody. Hlavním záměrem bakalářské práce bylo zdůraznit úlohu sestry při podávání enterální a parenterální výživy v intenzivní péči a také popis spolupráce s nutričním terapeutem na sdružené interní a neurologické jednotce intenzivní péče v Nemocnici České Budějovice, a.s.. Na základě toho byly stanoveny dva cíle. Zaprvé si dáváme za úkol zjistit, jakým způsobem zajišťuje sestra zásady správného podání výživy u pacienta na jednotce intenzivní péče. Druhým naším cílem je zjistit, jakým způsobem spolupracuje sestra s nutričním terapeutem při zajištění výživy u pacientů na jednotce intenzivní péče. K prvnímu cíli byly stanoveny čtyři výzkumné otázky a k druhému cíli jedna výzkumná otázka. Ke kvalitnímu sběru dat byla použita metoda skrytého pozorování pro zachování autentičnosti. V důsledku nedostatečného množství dat ke splnění druhého cíle, bylo pozorování nahrazeno polostrukturovaným rozhovorem. Výzkumný soubor byl tvořen ze třinácti záznamů pozorování a jednoho rozhovoru na uvedené jednotce intenzivní péče. Jako podklad k pozorování byly zhotoveny tři pozorovací archy, do kterých byly v průběhu pozorování zaznamenány zjištěné informace. Arch se skládal z jednotlivých bodů sestavených podle teoretické části, podle kterých sestra při zajištění výživy pacienta postupuje. Zbývající informace, které pozorovací arch neobsahoval, byly vypsány do sekce poznámky nebo se staly součástí suché informace o provedení konkrétního bodu. Výsledky byly podrobeny analýze pomocí otevřeného kódování. Z analýzy vyplynulo šest kategorií, které se týkali zajištění edukace a informovanosti, dodržení bariérového přístupu, předcházení komplikací, prací s pomůckami, spoluprací sestry s pacientem a rozhodovacími procesy při provádění výkonu sestrou. Ve výsledcích je obsaženo shrnutí výzkumného šetření, které je proloženo názornými příklady záznamů. Posloupnost výsledků je prezentována dle posloupnosti kategorií v průběhu vykonávání činnosti. V každé kategorii hodnotíme výsledky ve vztahu ke stanoveným výzkumným otázkám. Věříme, že získané informace mapující počínání sester při zajištění výživy u pacientů na jednotce intenzivní péče a přiblížení spolupráce s nutričním terapeutem přispěje v budoucnu k uvědomění si případných nedostatků a jejich následné nápravě. Výsledky se též mohou stát inspirací k podrobnějšímu vědeckému bádání této problematiky.
|
|
|
Časná enterální výživa u nedonošených dětí do 1500 gramů
KOVANDOVÁ, Klára
Tato diplomová práce má nastínit současnou strategii časné enterální výživy u novorozenců s nízkou porodní hmotností pod 1500 gramů na specializovaném pracovišti, neonatologii v Českých Budějovicích. Výzkumné šetření v diplomové práci je zaměřeno na posouzení úrovně realizace současných doporučení pro zahajování časné enterální výživy u nedonošených dětí. V teoretické části diplomové práce se snažíme popsat, co zahrnuje péče o dítě narozené před termínem. Následují kapitoly odlišností nedonošeného novorozence ve vztahu k výživě. Výživa novorozence s velmi nízkou porodní hmotností je zajištěna ihned po narození parenterální cestou. Ale současná praxe jednoznačně preferuje zahájení enterální výživy již v prvních hodinách po narození těchto dětí. Cílem této strategie, tedy započetí enterální výživy ihned jak to dovolí průběh poporodní adaptace je zcela nahradit co v nejkratší době výživu parenterální. Cílem diplomové práce je popsat současnou praxi v zavádění enterální výživy u novorozenců porodní váhy pod 1500 gramů na specializovaném neonatologickém pracovišti a identifikovat nejvýznamnější odlišnosti od současných doporučení pro tuto oblast péče. Vzhledem ke stanovenému cíli byl pro tuto diplomovou práci použit výzkum kvantitativního šetření. Pro získání dat, k vytvoření výzkumu, byla použita metoda sekundární analýza dat ošetřovatelské dokumentace našeho výzkumného souboru. Kvantitativním výzkumem se snažíme zdůraznit nedostatky v zahajování časné enterální výživy u nedonošených dětí pod 1500 gramů za období roku 2012 a 2013. Sekundární analýza dat proběhla v období mé odborné praxe v prostoru neonatologického oddělení v Nemocnici Českých Budějovic a.s. Data potřebná pro tento výzkum byla systematicky zapisována do předem vytvořené tabulky v počítačovém programu Microsoft Excel. Po zanesení veškerých potřebných dat do tabulky, byly následně vytvořeny grafy, které vyjadřují reálnou situaci zkoumané problematiky. Po identifikaci nejvýznamnějších odlišností od současných doporučení pro tuto oblast péče, budou nedostatky následně poskytnuty oddělení neonatologie v Českých Budějovicích, pro budoucí zlepšení strategie zahajování časné enterální výživy u nedonošených dětí v této váhové kategorii, bylo sepsáno Desatero praktických doporučení k optimalizaci enterální výživy nedonošených novorozenců pro zdravotní sestry pracující na novorozenecké RES a JIP. Výzkumný soubor tvořil 139 respondentů (novorozenců s nízkou porodní hmotností pod 1500 gramů). Tento soubor tvoří nedonošení novorozenci narozeni od 1.1. 2012 do 31.12. 2013, tedy v období dvou let.
|
|
|
Specifika ošetřovatelské péče o dětské pacienty s gastrostomií.
POHLOVÁ, Světlana
Gastrostomie je jednou z přístupových cest, kterou je možné podávat enterální výživu dětem s poruchami příjmu potravy. Je metodou volby v situacích, kdy existuje reálný předpoklad podávání enterální výživy nazogastrickou sondou delší než šest týdnů a při neporušeném, funkčně zdatném zažívacím systému. Největší výhodou gastrostomie pro děti a jejich rodiče je možnost podávat enterální výživu i mimo zdravotnická zařízení. Optimální ošetřovatelská péče je jedním z hlavních předpokladů dlouhodobé funkčnosti gastrostomie. Proto je nutné vhodným způsobem edukovat rodiče a jejich děti o způsobu podávání výživy a péči o gastrostomii. Cílem práce bylo zmapovat informovanost rodičů v problematice gastrostomie v dětském věku a na jejím základě navrhnout jednotný edukační program s cílem jednodušší orientace v dané problematice. Metodou výzkumu bylo kvalitativní šetření. Technikou sběru dat studium zdravotnické dokumentace a polostandardizovaný rozhovor s respondenty v jejich domácím prostředí. Výsledky studia zdravotnické dokumentace, které definovaly soubor dětí se zavedenou gastrostomií byly pro lepší přehlednost zpracovány do grafické podoby. Rozhovory s respondenty v podobě audionahrávky byly převedeny do písemné podoby a kvantifikovány pomocí tabulek, z nichž bylo možné stanovit závěry výzkumného šetření. Výsledky šetření ukázaly, že problematickou oblastí edukace je praktický nácvik ošetřování gastrostomie a informovanost o možných komplikacích gastrostomie a způsobu jejich řešení. Na základě uvedených výsledků byla potvrzena potřeba vytvořit jednotný edukační program týkající se problematiky založení gastrostomie, péče o gastrostomii, podávání stravy, léků a možných komplikací gastrostomie ve smyslu získat schopnost komplikacím předcházet, rozeznat je a řešit.
|
host ::
RSS.