|
|
Encyklopedie řádů, kongregací a řeholních společností katolické církve v českých zemích. Řeholní kanovníci.
Buben, Milan ; Kuthan, Jiří (vedoucí práce) ; Kořán, Ivo (oponent) ; Beneš, Zdeněk (oponent)
Práce pojednává o řádech řeholních kanovníků, které na našem území působily nebo stále ještě působí (řeholní kanovníci sv. Augustina, řád premonstrátů a antonité). Pozornost je věnována nejen vzniku a dějinám jednotlivých řádů ve světě i v českých zemích, ale také jejich představitelům, světcům či řeholním domům, stejně jako uměleckým památkám, za jejichž vznik uvedeným řádům vděčíme.
|
|
|
Nejstarší českobudějovický sbor Církve československé (husitské) v letech 1920-1948
SLAVÍKOVÁ, Veronika
Tato diplomová práce byla napsána v rámci projektu Grantové agentury Jihočeské univerzity r. č. 103/2010/H Společnost českých zemí v 17. až 20. století. Prostor, ekonomické, sociální, kulturní a náboženské struktury českých zemí a jejich proměny v průběhu 17.-20. století. Text práce přináší informace o vzniku a následném vývoji nejstarší náboženské obce Církve československé v Českých Budějovicích v letech 1920-1948. Blíže se zabývá především členskou základnou náboženské komunity, hlavně jejím nárůstem na počátku dvacátých let dvacátého století, dále pak stavbou Husova sboru a spolky, které fungovaly uvnitř zkoumané náboženské obce. Důležitým tématem předkládané práce je v neposlední řadě také reflexe dění uvnitř tohoto společenství ostatními obyvateli města. Téma bylo zpracováno hlavně na základě pramenů ze soukromého archivu Církve československé v Českých Budějovicích. Použity ale byly i prameny uložené ve Státním okresním archivu v Českých Budějovicích a prameny přístupné na webových stránkách Státního oblastního archivu v Třeboni. Neméně důležitá byla i rešerše dobového regionálního tisku. Cílem práce je upozornit na dosud v odborné literatuře spíše přehlížené dějiny druhé největší náboženské komunity v Českých Budějovicích a přispět tak k lepšímu poznání dějin tohoto společenství i dějin města.
|
|
|
Historie Lhenic, se zvláštním zřetelem na 19. a počátek 20.století
ČIPERA, Jan
Diplomová práce je zaměřena na poznání samotného městečka Lhenice a následně i jeho života především v 19. a počátkem 20.století. Práce je rozdělena do 5 kapitol. V 1. kapitole se snažím přiblížit stručně dějiny Lhenic. Od prvních stop trvalého osíd-lení, přes třicetiletou válku, až do konce 18.století. Ve 2.kapitole se zaměřuji na změny v životě a rozvoj městečka v 19. a 20.století. 3. kapitola pojednává o velkém historickém mezníku 1848, který nebyl důležitý jen pro obyvatele Lhenic. Vznik a působení školy, spolků, až po život v průběhu I.světové války. 4. kapitola přibližuje církevní dějiny Lhenic a okolních vesnic. Snažím se i představit všechny faráře jenž prošli kostelem ve Lhenicích. Poslední pátá kapitola nastiňuje volnočasové aktivity Lhenic v 19. a 20.století. O tyto aktivity se nestarala jen církev, ale i škola. Dále se snažím o bližší obeznámení hlavních dominant Lhenic. Ať už se jedná o kostel, náměstíčko, radnici, podzemní chodby jenž se prolínají pod celými Lheni-cemi, nebo o dnes již státem chráněnou lípu.
|
|
|
Duchovní správa jindřichohradeckého proboštství v letech 1840 - 1918
ŠIMKOVÁ, Lucie
Práce se zabývá duchovní správou jindřichohradeckého proboštství v letech 1840 {--} 1918. Krátce popisuje dějiny města Jindřichův Hradec, vznik proboštství a jeho duchovní správu do roku 1840. Následuje vhled do kontextu církevních dějin v uvedené době. Nejobsáhlejší část práce pak tvoří chronologicky seřazené životopisy úřadujících proboštů v letech 1840 {--} 1918. Cílem je přiblížit a popsat duchovní správu a život jindřichohradecké farní obce. Pohled na významné osobnosti z řad proboštů ukazuje význam tohoto úřadu, důležité události a celkový profil duchovních správců farnosti. Potvrzuje se, že význam jindřichohradeckých proboštů vysoce převyšoval běžné správce farností
|
|
|
Katolické noviny v letech 1968 -1989
ŠIMKOVÁ, Lenka
Diplomová práce popisuje na jednotlivých vybraných tématech, jakým způsobem se komunistický režim snažil ovlivňovat pohled na církev jako takovou prostřednictvím Katolických novin. Ve sledovaném období od r. 1968 -1989 na vybraných tématických okruzích ukazuje, jak se měnila nejen politiku státu vůči církvi, ale také vůči Vatikánu. V samostatné kapitole sleduje odraz politické situace v Československu na život biskupů a jak se tato skutečnost promítla na stánky Katolických novin. Všímá si také státem zakládaných a podporovaných tzv. {\clq}qstátních církevních organizací`` působících na území Československa a jejich vlivu na obsah a kontext Katolických novin. Práce nastiňuje problematiku zasahování státu do života církve.
|
|
|
Dějiny cisterciáckého kláštera Vyšší Brod v první polovině 20. století
PRAJER, Tomáš
Práce se zabývá dějinami cisterciáckého řádu Vyšší Brod v první polovině 20. století. Zaznamenává politické a náboženské dění této doby. Zmiňuje také důležité události z konce 18. a začátku 19. století, které 20. století ovlivnily. Byly to náboženské reformy císaře Josefa II., zvláště rušení některých klášterů . Jeho pozitivním činem bylo založení biskupství v Českých Budějovicích. Práce se zabývá také dopady první a druhé světové války. Po druhé světové válce dochází k vysídlení německého obyvatelstva. Toto vysídlení a následné čtyřicetileté omezování náboženské svobody po roce 1949 silně ovlivnilo život cisterciáckého kláštera Vyšší Brod. Získáním politické svobody po listopadu 1989 bylo možné život v klášteře obnovit. Do kláštera se vrátili dva mniši, kteří přežili dobu komunistické totality, starší z nich i totalitu nacistickou. Do kláštera vstoupili noví kandidáti řeholního života. V současné době žije v klášteře sedm řeholníků.
|
|
| |
|
| |
|
| |
|
| |
host ::
RSS.