Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 226 záznamů.  začátekpředchozí213 - 222další  přejít na záznam: Hledání trvalo 0.01 vteřin. 
Společenská odpovědnost firmy na trhu alkoholických nápojů
Doškářová, Pavlína ; Halík, Jaroslav (vedoucí práce) ; Šaršon, Vít (oponent)
Diplomová práce analyzuje problematiku společenské odpovědnosti firem, přičemž se především zaměřuje se na aktivity Plzeňského Prazdroje. Obsahuje výzkum, který měl za cíl ukázat efektivitu společenské odovědnosti a zjistit prostor pro ještě vyšší efektvitu společenské odpovědnosti Plzeňského Prazdroje. Nakonec v práci najdete shrnutí nejpodstatnějších závěrů a doporučení dalších kroků.
Bankovní regulace: Tržní mechanizmus jako řešení
Šabatka, Juraj ; Dvořák, Petr (vedoucí práce) ; Daňhel, Jaroslav (oponent)
Tato práce má za cíl najít optimální regulatorní systém bankovního sektoru. V první části analyzuje příčiny bankovních krizí ve 20. a 21. století. Ve druhé části navrhuje schéma regulatorního systému a konkrétní nástroje. Práce staví své závěry na porozumění motivům tržních účastníků, bankovních regulátorů a jejich vzájemné interakce. Regulatorní nástroje hodnotí z hlediska efektivity -- tzn. zkoumá jejích důsledky na reálnou ekonomiku. Práce staví na principu, že i přes nesporné chyby je tržní mechanizmus nejlepším způsobem fungování ekonomiky a každého jejího odvětví.
Dítě jako dobrý "job", nebo spíše zátěž pro rodinu?
VEBROVÁ, Petra
Práce se zabývá problematikou dvojího pohledu na význam dítěte pro rodinu. V prvním z nich je dítě bráno jako omezující faktor (zátěž), ve druhém jako možný zdroj příjmů (výhoda). Práce obsahuje teoretickou i praktickou část. Cílem práce je popsat současnou situaci na poli sociální (a rodinné) politiky ve vztahu k rodinám a ozřejmit, zda její opatření mohou skutečně ovlivňovat, popř, do jaké míry, postoj rodin k rodičovství
Strach při výkonu ošetřovatelské profese
PROKOPOVÁ, Radka
Bakalářská práce se zabývá povoláním všeobecných sester, jejich schopností komunikace a spolupráce v týmu, jejich možnými obavami při výkonu profese a odpovědností, kterou s sebou povolání zdravotníka nese.
Horolezectví jako cesta k získání odvahy ve víře?
KALAS, Petr
Základním úkolem práce je odpovědět na otázku, jestli horolezectví, jako jedna z volnočasových sportovních aktivit, může člověku nabídnout hodnoty podstatné k jeho životu. Stěžejní kapitola, která se zaměřuje na horolezecké hodnoty, se skládá ze dvou částí. První část {--} teoretická uvádí příklady několika hodnot, které jsou pro horolezectví důležité. Druhá část {--} praktická vychází z ankety, uspořádané mezi horolezci. Obě dochází k závěru, že horolezectví je inspirujícím sportem i pro nehorolezce. Pro plnohodnotný život je však podstatná především odvaha převzít za svůj život odpovědnost. Teprve pro takového člověka je horolezectví inspirující aktivitou.
Sestra jako manažer rizik ve zdravotnických zařízeních 21. století
LAŠTOVKOVÁ, Marie
Hlavním záměrem diplomové práce bylo zmapovat aktivity sestry - manažera rizik ve vybraných zdravotnických zařízeních. Prvním cílem bylo zmapování současného stavu akreditačních řízení v České Republice - počtu akreditovaných zařízení a typu akreditace. Dalším cílem bylo zjistit, ve kterých zdravotnických zařízeních se vyskytuje sestra - manažer rizik či kdo ve zdravotnických zařízeních má management rizik v kompetenci. Třetím cílem bylo prozkoumání aktivit sestry - manažera rizik. Pro dosažení těchto cílů byly stanoveny tyto výzkumné otázky: 1. Jaký je současný stav akreditačních řízení v České republice? 2. Ve kterých akreditovaných zařízeních existuje sestra - manažer rizik? A třetí výzkumná otázka: Jaké jsou aktivity a role sestry - manažera rizik? (jaké provádí činnosti při výkonu funkce, zda cítí změnu v poskytování ošetřovatelské péče, se kterými riziky a mimořádnými událostmi se ve svém zařízení nejčastěji setkává a jaká jsou jejich řešení, jaká je úroveň komunikace mezi účastníky v procesu řízení rizik v daném zařízení, jaké výhody spatřuje v managementu rizik). Výzkumné šetření bylo provedeno s respondentkami ze zdravotnických zařízení, která byla ochotna ke spolupráci. Provedené výzkumné šetření je šetřením kvalitativním. S respondentkami byly vedeny nestandardizované rozhovory dle struktury kategorizovaných otázek. Následně byly provedeny přepisy rozhovorů, analýza a kategorizace dat v tabulkách podle rámcové analýzy Ritchieho a Spencera. Z šetření vyplynuly odpovědi na výzkumné otázky. V žádném ze zařízení, která na dotazy odpověděla, se funkce sestry - manažera rizik nevyskytuje. Aktivity v rámci managementu rizik přebírají pracovníci na jiných pozicích, většinou se jedná o manažery kvality, hlavní sestry či auditory. Přesné zastoupení těchto funkcí je přehledně zpracováno v přiložených grafech. Na výzkumnou otázku č. 3 jsme dostaly v rozhovorech velké množství odpovědí: například sestry, které mají v kompetenci management rizik plní zejména role komunikátorů, obhájkyň, autorů, auditorů či mentorů. Při výkonu své funkce pozorují oproti minulosti změny v odpovědnosti sester, aktivitě pacientů, větší transparentnost, kvalitu a bezpečí poskytované péče. Podrobně popisují rizika a mimořádné události, se kterými se na svých pracovištích setkávají a jakým způsobem je řeší. Výhody v managementu rizik vidí respondentky především v tom, že je dobrým nástrojem k obhajobě pacientů, ale hlavně sester, nástrojem ke zvyšování odpovědnosti a aktivity pacientů a zvyšování kvality a bezpečí poskytované péče. Všechny odpovědi jsou přehledně zpracovány do tabulek a diskutovány s námi získanými poznatky z odborné literatury a zkušenostmi. Výsledky práce bude možné poskytnout zdravotnickým zařízením, ve kterých bylo výzkumné šetření provedeno, mohlo by být poskytnuto kompetentním institucím a dále v podobě informační brožury sestrám a ostatním pracovníkům ve zdravotnictví. Také bychom navrhovaly vyšší úroveň edukace o možnostech managementu rizik, úpravu legislativy - kompetencí, stanovení jasných postupů a pravidel a úpravu vzdělávání v managementu rizik tak, aby zavedení tohoto nástroje bylo sjednoceno a stalo se přístupným pro všechna zařízení.
Lévinasovo pojetí odpovědnosti, existence, smrti a spásy
SLAVÍČKOVÁ, Jitka
Práce se zabývá určitými pojmy ve filosofii a myšlení Emmanuela Lévinase: odpovědností, existencí, smrtí a spásou. Cílem této práce je systematicky a přehledně objasnit tyto pojmy. První a druhá kapitola pojednávají o životě a díle Emmanuela Lévinase a jeho vztahu k židovství a Talmudu, jelikož židovství mělo veliký vliv na jeho myšlení. Další kapitola se zabývá Lévinasovým pojetím odpovědnosti a vztahem k druhým lidem. Čtvrtá kapitola zpracovává pojetí a rozbor pojmu existence, především Lévinasovo pojetí existence jako anonymního bytí. Poslední kapitola se zabývá filosofickým a náboženským pojetím smrti a spásy.
Decentralizované orgány Evropské unie
LÍBALOVÁ, Beata
Tato bakalářská práce na téma Decentralizované orgány Evropské unie se zabývá rozborem evropských agentur. Úvodem informuje o právní struktuře Evropské unie a o dělení její politiky do tří pilířů a nastiňuje fungování čtyř hlavních institucí Evropské unie. Popisuje historii zakládání agentur, jejich právní základ a rámec činnosti. Odhaluje fungování agentur v rámci institucí Evropské unie, kdo má jaké kompetence a pravomoci. V závěru práce zkoumá existenci agentur, zda jsou agentury využitelné či zbytečné.
Etika odpovědnosti v rodinné péči
TOMKOVÁ, Hana
Již ve starém Římě věděli, že rodina je základní jednotkou společnosti. Zdá se však, že postupem času svou důležitost ztrácí jak rodina, tak domácí péče o její nejstarší příbuzné. Dříve bylo běžné soužití dvou až tří generací, dnes odborníci hovoří o odklonu od rodiny a důrazu na individualitu každého člena. Cílem této bakalářské práce je především odpovědět na otázku, nakolik dnes ekonomická stránka života ovlivňuje, případně omezuje, možnosti rodinné péče o staré, nemocné a postižené. V práci byla použita metoda analýzy dokumentů s využitím techniky sekundární analýzy dat a kvantitativní metoda dotazování s použitím techniky dotazníku. Dotazníkové šetření probíhalo u 60 zaměstnanců Domova pro seniory Radkova Lhota. Předpokladem bylo, že každý z nich má v rodině nějakého seniora, o kterého se stará, nebo jednou bude muset postarat. Z výsledků výzkumu celkově vyplynulo, že lidé jsou ve většině případů schopni se o starého rodinného příslušníka postarat případně i na úkor zaměstnání jednoho člena rodiny, ale bez příspěvku na péči od státu by se neobešli. Za zmínku stojí i srovnání věkových kategorií. Nejvíce respondentů ve věku 18-25 let bydlí se svým (potenciálním) seniorem v jednom domě či bytě, péči by zvládli sami, nebo s s pomocí rodiny, ale otázkou výše příspěvku se zatím nezabývali. Naproti tomu generace ve věku 45-54 let bydlí od svého seniora 1 a více km, péči by zvládli výhradně s pomocí dalších rodinných příslušníků a současnou výši příspěvků na péči považují za vyhovující. Odpověď na otázku, která byla cílem práce, je nasnadě. Možnost rodinného pečování je vždy, když má člověk chuť pečovat a za zády mu stojí lidé, o které se v případě potřeby může opřít. Ačkoli jde společnost rychle kupředu, rodinná péče i přes snahu dřívějšího režimu nevymizela a nevymizí, naopak. Budeme se k ní vracet už proto, že jsme lidé.
Validizace psychodiagnostického testu ESK - Existenciální škála
MÍČAN, Vlastimil
Konstrukce testu ESK si klade za cíl zmapovat a změřit duševní schopnosti člověka, čímž se míní připravenost k plnému, smysluplnému životu. Existenciální škála neměří duchovní dimenzi jako takovou, nýbrž zkušenost s používáním těchto schopností. Skóry ESK tedy nepopisují trvalé osobnostní vlastnosti, ale současnou zkušenost člověka s uplatňováním potenciálních vlastností, které má každý v podstatě ve stejném rozsahu, avšak rozdílnou měrou je svým životem uskutečňuje. Dotazník se táže probanda na jeho obvyklé reakce, které mu slouží ke zvládání životních situací. Mnoho položek nevykazuje vlastnost zjevné validity, takže proband neví, co test měří a tím zmenšuje nebezpečí zkreslování odpovědí ve směru jejich společenské žádoucnosti. Odpovědi jsou rozděleny do čtyř základních škál, tyto škály se sloučí po dvou a vzniknou dva faktory vyššího řádu, kde po sloučení těchto faktorů lze vypočíst celkový skór, vyjadřující celkovou {\clqq}naplněnost existence`` či {\clqq}subjektivně vnímanou smysluplnost existence``. Tímto dotazníkem bylo zkoumáno 210 respondentů a porovnáno s rakouskými normami Na závěr byla použita korelační analýza dotazníků ESK a SPARO ke zjištění souvislostí mezi jednotlivými stupnicemi ESK a osobnostní strukturou jedince.

Národní úložiště šedé literatury : Nalezeno 226 záznamů.   začátekpředchozí213 - 222další  přejít na záznam:
Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.