|
|
Dům č.p. 98
Hauser, Filip ; Lang, Dominik (oponent) ; Ambrůz, Jan (vedoucí práce)
Ve mlýně se odrážejí všechny historické události, které Stráž nad Nežárkou zasáhly. Mlýn se díky nim stává místem, které nese v souvislosti s dějinami města silný genius loci. …Života mlynářské rodiny i všech zaměstnanců mlýna či pily se dotýká ekonomická krize, která přichází začátkem 30. let. Ve mlýně ji ale ustávají důstojně. „Můj tatínek vzpomínal, jak se musel snažit v té době udržet práci pro své zaměstnance na pile i ve mlýně a byl rád, že nikoho tehdy nepropustil.“ V letech těsně před válkou se osazenstvo mlýna rozrůstá o vojáky, kteří tu byli během mobilizace ubytovaní. Nejprve to byla vojenská četa cyklistů. „Pan četař chodil do rodiny poslechnout si zprávy z rádia. Po jejich odjezdu byli ubytováni zase další vojáci.“ Ke konci války se kolem města formují partyzánské skupiny, Jaruška si vzpomíná, jak bylo několik Němců zastřeleno a ona na schodech Svatého Jána přihlížela tomu, jak vezou na žebřiňáku mrtvá těla pohřbít k mostu. O několik týdnů později se do města dostávají Němci, vyhánějí všechny muže na náměstí a prohledávají domy. Při nalezení čehokoli podezřelého jsou připraveni střílet. Jeden stárek ze mlýna, který patřil do zmíněné partyzánské skupiny, přichází k mamince. „On řekl: ‘Já tam nesmím jít, já opravdu nemůžu. Tak vám jenom říkám, že půjdu na třetí podlaží do mlýna a nasoukám se do sila.’ A maminka to věděla, že jo, a oni přišli a skutečně jako procházeli barák a tak. Tak maminka říkala, že když jí to řekl, tak šla do ložnice a vyndala si babiččin nebeklíč a modlila se.” Odešla válečná léta a mlýn se stává předmětem kolektivizace. A ačkoli si Jaruška vzpomíná na nového vedoucího jako na dobrého člověka, se kterým se dalo mluvit, mlýn je léty v komunistické správě velmi silně poznamenán. Mění se na sklad, všechno vybavení je vyhozeno a nahrazeno jiným. Začínají tak léta necitlivého užívání, v jejichž důsledku bude rekonstrukce po navrácení původním majitelům velmi náročným úkolem a výzvou pro budoucí generace, které žádné z těchto událostí na mlýně už nepamatují… Tato práce se snaží reflektovat historické události týkající se budovy panského mlýna ve Stráži nad Nežárkou a osobní prožitky jeho obyvatel. Instalacím předcházela dokumentární práce mapování historie místa a osobního příběhu Jaroslavy Válkové, která ve zmíněném mlýně vyrůstala a jejíž rodina mlýn po generace budovala. V autorské reflexi jsem se rozhodl věnovat vztahu člověka a domu a posunout tento vztah do určitého typu podobenství vycházejícího z předešlé dokumentární činností. Vznikly tak 3 instalace přímo v budově mlýna. Dům jako reflexe mě samotného. Dům jako nestálý konstrukt. Dům jako osobní konstrukt.
|
|
|
Spící chodba
Přikrylová, Veronika ; Jeřábková, Edith (oponent) ; Ambrůz, Jan (vedoucí práce)
Série objektů vycházející z nábytku, která podléhá snovému rozkladu. Výchozím tématem bakalářské práce Spící chodba je schopnost autorské reflexe na přesně dané, a tím i limitované, zadání vybraného teoretika.
|
|
|
Možné hranice aranže
Homola, Ondřej ; Zálešák, Jan (oponent) ; Franta, Jiří (vedoucí práce)
Bakalářská práce hledá meziprostor v zaměňování artefaktu a instalace a mezi prácí umělce a “architekta výstavy” se záměrem zpochybnit roli autorství uměleckého díla a polemizovat nad jeho hodnotou. Kolážovým přístupem spojuje galerijní prostor, aranžerství a artefakt. Odvolává se na modernologický a archívní obrat v současném umění.
|
|
|
Touha
Bačíková, Alžběta ; Baladrán, Zbyněk (oponent) ; Rathouský, Luděk (vedoucí práce)
Téma práce má základ v textových úvahách o putujícím subjektu a jeho vůli pronikat skrze překážky a hranice. Cílem jeho touhy není žádný objekt, nýbrž je směřována k nedosažitelnému. Touha je motorem k produkci obrazů, rozšiřujících obzory možného. Vede k rozvíjení imaginárního světa plného zvratů. Práce je vizualizací myšlení. Proces tvorby má dvě části. V první fázi je shromážděno velké množství kreseb jako základní stavební materiál. Následné uspořádání do diagramu je obrazem sítě vnitřních obsahových souvislostí kreseb. Výsledkem je prostorvý diagram konstruovaný pomocí dřevěních latí.
|
|
|
18 let FaVU
Rullerová, Tereza ; Šrek Bromová, Veronika (oponent) ; Stratil, Václav (vedoucí práce)
úvod: • dílo Bakalářské práce vychází z předchozích zájmů a výtvarných projevů autorky, jimiž jsou: koncept, akční umění, instalace, readymade, kulturní management, kurátoství a s nimi související dokumentace akcí konceptuální obsah díla: • zájem o tematizaci / zkoumání hranice mezi imaginací, vizualitou, formativní skutečností uměleckého světa a reakcí publika cíl: • vytvořit intermediální instalaci, pietní prostor závěr • závěrem a dosaženým cílem bude reálné výstavní místo plné pomníků FaVU, schopné být přemístěno kamkoli, například k dálnici D1 forma: intermediální instalace s multioborovým přesahem: • prvky environmentu (vytvoření speciálního místa), technologie: • pozn.: technologii zde vnímám spíše jako myšlenkový, konceptuální proces •práce najatých kameníků na žulových deskách (vybroušení a tvorba reliéfních nápisů jmen jednotlivých vedoucích ateliérů) • převoz pomníků a instalace pomníku (fotodokumentace ve výsledném katalogu)
|
|
|
Tiché výpovědi
Kubínová, Hana ; Šejn, Miloš (oponent) ; Klímová, Barbora (vedoucí práce)
Bakalářská práce se zabývá zkoumáním mizení přirozeného prostředí mnoha živočichů v posledních šedesáti letech v důsledku rozšiřování městské zástavby města Brna. Ve vybraných nejvíce zastavěných městských částech byly vytvořeny instalace z odpadků nalezených na daném místě. Instalace vrhaly stíny zvířat, které zde měly dříve přirozené prostředí. Zvířata byla následně fotograficky zdokumentována.
|
|
| |
|
| |
|
| |
|
|
Videomapping jako rozrůstající se fenomén
Melichárková, Kristýna ; Horný, Stanislav (vedoucí práce) ; Seko, Martin (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá využitím videomappingové projekce v reklamním odvětví. Předmětem diplomové práce je videomapping, jeho využití v současnosti a úvaha nad využitím do budoucna. Dílčím cílem je seznámit čtenáře s pojmem videomapping a s procesem při vytváření jednotlivých projekcí. Přínosem práce je porovnání videomappingové a statické reklamy na konkrétním příkladu, na kampani Štědrá dovolená 2016. Práce je doplněna o příklady videomappingových projekcí, které byly konány na nejrůznějších místech, promítány na odlišné objekty a za rozdílným účelem. V samotném závěru jsou uvedeny argumenty, podporující využití videomappingové reklamy do budoucna.
|
host ::
RSS.