|
Špitál svatého Pavla v Praze
Katovská, Jitka ; Ebelová, Ivana (oponent) ; Hojda, Zdeněk (vedoucí práce)
Fenomén nemoci, stáří a chudoby - z těchto často plynoucí - provází chtě nechtě lidskou společnost jako její přirozená součást. Postavení člověka, který do nemoci, chudoby nebo stařecké nemohoucnosti upadne, je pak ve společnosti o to složitější, protože takový člověk ztrácí síly a prostředky k tomu, aby se o sebe mohl postarat. Stane se závislým na svém okolí, na milosrdenství druhých, které však ne vždycky přichází v pravou chvíli a v dostatečné míře. Už Bible to ví a dává návod, jak se s takovou situací s křesťanskou ctí vypořádat. Pomoc bližnímu svému má tedy být automatickou reakcí na to, když se někdo druhý z jakýchkoliv důvodů ocitne v bídě a na dně svých fyzických či psychických možností. Systém sociální péče o potřebné lidi v dnešní době do určité míry funguje, ačkoliv procházka po rušných pražských uličkách, kde nejeden bezdomovec či starý zoufalec prosí s nataženou rukou a ošuntělým kloboukem o nějaké ty korunky, nebo pohled do zamřížovaných oken domova důchodců přesvědčují o tom, že skoro nedostatečně. Jak vypadalo řešení lidské nemohoucnosti a chudoby v raném novověku? Sonda do historie jednoho pražského špitálu se pokouší dát odpověď. 1
|
|
Sledování spokojenosti s péčí v oblasti komunitních služeb pro jedince s duševním onemocněním
Čechová, Dana ; Niederlová, Markéta (oponent) ; Hrachovinová, Tamara (vedoucí práce)
Tato práce je zaměřena na problematiku spokojenosti s péčí ve službách pro jedince s duševním onemocněním. V teoretické části se zabýváme spokojeností z obecného hlediska, dále je probírána spokojenost s poskytovanou péčí a různé její aspekty. A nakonec se věnujeme problematice duševního onemocnění a jeho léčby, komunitní péči a různým výzkumům spokojenosti. V praktické části jsme mapovali různé aspekty péče, které mají vliv na spokojenost s péčí. Na základě získaných výsledků byl sestaven dotazník spokojenosti, který dotazník byl testován u vzorku klientů komunitních služeb, přičemž byly ověřovány také psychometrické charakteristiky dotazníku. Reliabilita dotazníku, která byla ověřována pomocí koeficientu vnitřní konzistence, je dobrá. Dále byla sledována validita dotazníku a korelace mezi jednotlivými položkami. Ukázala se potřeba dílčích úprav dotazníku. Výsledky pilotního testování ukázaly dobrou celkovou spokojenost respondentů. Nejlépe byly hodnoceny položky týkající se přístupu ke klientům a komunikace, naopak nejhůře byla hodnocena dostupnost.
|
|
Současný stav a perspektivy vývoje počtu a struktury lékařů primární zdravotní péče v České republice
Šídlo, Luděk ; Kučera, Tomáš (vedoucí práce) ; Langhamrová, Jitka (oponent) ; Hnilicová, Helena (oponent)
UNIVERZITA KARLOVA V PRAZE Přírodovědecká fakulta Katedra demografie a geodemografie SOUČASNÝ STAV A PERSPEKTIVY VÝVOJE POČTU A STRUKTURY LÉKAŘŮ PRIMÁRNÍ ZDRAVOTNÍ PÉČE V ČESKÉ REPUBLICE Autoreferát dizertační práce Luděk Šídlo 2010 Vedoucí dizertační práce: RNDr. Tomáš Kučera, CSc. 3 Úvod, vymezení studované problematiky, zdroje dat Demografické stárnutí lékařů se v České republice stalo v posledních letech velmi diskutovaným problémem, a to především ve spojitosti se zhoršenou dostupností potřebné zdravotní péče. Nejvíce diskutovanou oblastí se stala primární zdravotní péče, přičemž však tato diskuse probíhá spíše na stránkách denního tisku než mezi zainteresovanými orgány. To dokládá také skutečnost, že v současné době neexistuje žádná studie či koncepční materiál, který by se problematikou demografického stárnutí lékařů zabýval. I tento důvod se stal jedním z impulzů, které vedly ke zpracování tohoto tématu. Primární zdravotní péče má v celém systému zdravotnictví velmi klíčové postavení, a to i přes to, že její vymezení spadá až do konce sedmdesátých let minulého století (konference WHO v Alma-Atě v roce 1978). Přesto na legislativní zakotvení v České republice primární zdravotní péče stále čeká. Jedná se o péči, která by měla být místem prvotního kontaktu pacienta se zdravotní péčí, což vyžaduje...
|
| |
| |
|
Otázka terciální prevence u nemocných s rozštěpem
Jasaňová, Katarína ; Dušková, Markéta (vedoucí práce)
Vrozené rozštěpové vady rtu a patra patří v České republice k nejčastěji se vyskytujícím vrozeným vývojovým vadám. Rozštěpová vada představuje komplexní postižení, jehož léčba vyžaduje multudisciplinární přístup a provází daného jedince od narození až do dospělosti. Představuje v životě postiženého, zejména v období dětství, dospívání a mladé adolescence, řadu komplikací, které se projevují prakticky ve všech oblastech života postižené osoby a mají biologické, psychologické i socioekonomické projevy a důsledky. Primárně má vada negativní funkční důsledky na kousání, polykání, dýchání a tvorbu hlasu a řeči. Esteticky postihuje faciální triangl, který nejvíce ovlivňuje vzhled obličeje. Izolovaná vada není letální ani spojená s mentálním defektem, nicméně až ve 20% může být spojena s přidruženým morfologickým postižením. Poškození obličeje má výrazný dopad na sebevnímání postiženého jedince, přičemž reakce okolí může být dalším zdrojem stresu. Důsledky vady se významně projevují v nárocích kladených na blízké postiženého jedince, zejména na rodinu. Od 80. let se zvyšuje pozornost věnovaná psychologickým výzkumům, které se zabývají sebepojetím a kvalitou života pacientů s rozštěpem. Jejich cílem, a stejně tak i cílem této práce, je analýza faktorů, které ovlivňují kvalitu života a adaptaci adolescentů a mladých...
|
| |
| |
|
Etika klinického výzkumu prováděného v intenzivní péči zdravotními sestrami
Lerchová, Martina ; Haškovcová, Helena (vedoucí práce) ; Tošnarová, Hana (oponent)
Tato závěrečná magisterská práce se zabývá problémy spojenými s výzkumnými projekty, do kterých jsou zapojeny zdravotní sestry ve spolupráci s lékaři na Oddělení akutní kardiologie intenzivní péče IKEM Praha. Jmenuje se přesně - Etika klinického výzkumu prováděného v intenzivní péči zdravotními sestrami. V teoretické/rešeršní části je rozdělena na sedm samostatných kapitol. První kapitola popisuje historický vývoj vztahu mezi lékařem a pacientem, který je základem pro výzkumné studie. Druhá kapitola se zabývá informovaným souhlasem. Popisuje jeho historický vývoj a proces jeho standardizace ve velkých nemocnicích. Třetí kapitola je zaměřena na etické komise a jejich historii a roli ve výzkumu. Čtvrtá část této práce se zabývá vývojem a změnami dokumentů, které jsou podstatné pro klinické studie. Pátá část práce se věnuje Ošetřovatelství jako samostatnému oboru, ve kterém může probíhat samostatný výzkum vedený zdravotními sestrami, a popisuje také supervizi jako součást výzkumných procesů. Šestá část řeší problémy kompetencí sester v České republice v oblasti klinických studií. Poslední část teoretické části popisuje již konkrétní studie, které probíhají na Oddělení akutní kardiologie - intenzivní péče IKEM Praha v současnosti. Praktická část podrobně popisuje výsledky výzkumů, který byly provedeny na již...
|
|
Současný systém vzdělávání sester a jejich kompetence v oblasti edukace pacientů (v intenzivní péči)
Povolná, Pavla ; Haškovcová, Helena (vedoucí práce) ; Holmerová, Iva (oponent)
Autorka v diplomové mapuje současnou situaci znalosti a aplikace kompetencí sester v oblasti edukace a podávání informací pacientům. Předávání informací v péči o zdraví člověka je oblastí složitou, citlivou, nepřehlednou, sestrami často vnímanou jako potencionálně nebezpečnou. V jednotlivých dílech teoretické části práce jsou popsány různé kontexty problematiky (legislativní, historický, společenský, vztahový, vzdělanostní) a jejich vzájemné interakce. Praktická část nabízí v závěrech kvantitativního výzkumu pro mnohá fakta vysvětlení potvrzením, či vyvrácením hypotéz, vzešlých z výzkumu kvalitativního. Výsledky vyhodnocení dotazníkového šetření svědčí pro skutečnost, že kompetence sester v edukaci pacientů jsou nejasné jak samotným sestrám, tak jejich odbornému i laickému okolí. Pojmenování stávajícího stavu je prvním krokem pro jeho zlepšení. Cestou ze současné nejistoty je pravděpodobně rámcová standardizace edukace, jako jednoho z úseků ošetřovatelské péče a její oznámené, důsledné, připomínané a kontrolované uvedení do konkrétní praxe na jednotlivých odděleních.
|
host ::
