|
Syndrom vyhoření
Nováková, Ivana ; Kebza, Vladimír (vedoucí práce) ; Daniel, Daniel (oponent)
První část diplomové práce je věnována teoretickému vymezení pojmu syndrom vyhoření. Tímto syndromem jsou ohroženi prakticky všichni lidé, kteří dlouhodobě vykonávají nějakou činnost. K nejvíce náchylné skupině patří pracující v tzv. pomáhajících profesích, tzn. zdravotníci, pečující personál v domovech pro seniory a dlouhodobě nemocné, sociální personál, učitelé, psychologové a další. Další část se zabývá historií, příznaky, průběhem, ale také prevencí a možnostmi léčby syndromu vyhoření. Teoretická část je dále věnována stresu jako spouštěči. Poznatky získané v teoretické části jsou aplikovány do zpracování části empirické. Empirická část vychází z metody kvantitativního výzkumu. V empirické části bylo původně zamýšleno provést kvalitativní výzkum mezi pečujícím a zdravotním personálem Domácí péče Domažlice. Ovšem ještě před zahájením výzkumu jsem zjistila, že je v této instituci zaměstnáno pouze 33 osob. Z tohoto důvodu jsem se rozhodla provést výzkumné šetření současně ještě v Centru následné péče ve FN Motol na jeho lůžkové části na vzorku dalších 30 osob a provést porovnání, zda se syndrom vyhoření více projevuje při práci v terénu či na lůžkové části. V diskusi a závěru práce jsou shrnuta fakta a poznatky a dále uvedeny možné návrhy řešení problému.
|
|
Nádorové bujení mléčné žlázy u fen
Musilová, Lucie ; Rajmon, Radko (vedoucí práce) ; Dita, Dita (oponent)
Vlivem zlepšování chovatelské a veterinární péče dochází ke zvyšování věku u psů, což má ale za následek procentuální nárůst různých onemocnění a mezi ně patří i rakovina. Rakovina mléčné žlázy tak patří v dnešní době k nejčastějšímu onkologickému problému u fen.
Vznik novotvarů je ovlivněn jak endogenními faktory (např. hormony) tak i exogenními faktory (záření, karcinogenní látky, aj.) Dochází při nich k mutacím, které vznik rakovinného bujení ovlivňují.
Nádory základně dělíme na nádory pravé a nepravé. Nepravé nádory jsou např. cysty. Nádory pravé jsou buď benigní (nezhoubné) nebo maligní (zhoubné), které tvoří dceřiná ložiska zvaná metastázy. Při maligních nádorech je prognóza horší, než u nádorů benigních. Metastázy a nádory ovlivňují organismus jedince např. negativním vlivem na funkci orgánů. Naopak jedinec může stimulovat nádory např. sekrecí hormonů.
Klasifikace nádorů je důležitá z hlediska stanovení správné terapie a prognózy do budoucna. Klasifikace se dělí na 3 části: typing, grading a staging. Typing nádory rozděluje do skupin podle působení na tkáně organismu, či podle jednotlivých nádorů. Grading rozděluje nádory podle stupně diferencovanosti. Staging klasifikuje nádory podle TNM, kdy T určuje velikost nádorů, N určuje stupeň napadení mízních uzlin, a M určuje tvorbu metastáz.
Pro funkci mléčné žlázy jsou důležité tři fyziologické fáze: vývoj mléčné žlázy, laktace a galaktopoéza. Mléčná žláza je pravděpodobně modifikovaná potní žláza. Laktace je ovlivněna hormonem prolaktinem, který podporuje rozvoj mléčné žlázy. Galaktopoéza je pak jev, při kterém dochází k udržení laktace. V této fázi je důležité zabránit co nejvíce stresu, jelikož stresové hormony blokují oxytocin a tak nedochází k ejekci mléka.
Vliv hormonů se také mění podle fáze estrálního cyklu. U feny se střídají fáze: proestrus, estrus, diestrus, anestrus. Může docházet k poruchám estrálního cyklu a tím ke vzniku tzv. pseudogravidity. Ta může mít za následek vznik onemocnění jako např. pyometra či mastitida.
Etiopatogeneze nádorů mléčné žlázy je ovlivňována dvěma druhy faktorů, a to endogenními a exogenními faktory. Důležitá je také prevence, jako kvalitnější péče a krmení. Také je důležitý dostatek pohybu a také případná sterilizace samice. Pokud už zvíře onemocní, je důležité to co nejrychleji řešit s veterinářem a začít léčbu. První metoda je chirurgická, která se dále dělí podle zásahu do mléčné lišty. Další metoda je chemoterapie. V dnešní době stále častější metoda podpůrné léčby po chirurgickém zásahu. Třetí metoda se nazývá radiologická. Jedná se o poměrně nový typ léčby, ale bohužel patří k finančně náročnější terapii. Poslední metoda se pak jmenuje hormonální. Opět je využívána zpravidla jako podpůrná léčba po chirurgickém odstranění tumoru.
Pro klinické hodnocení nádorů mléčné žlázy se používá celá řada diagnostických metod např. cytologie či sono a RTG. Důležité je též určení prognózy do budoucna a následně pooperační péče. Komplikací je pak recidiva onemocnění, která je ale spíše častější u maligních nádorů než u nádorů benigních.
Nejdůležitější je prevence a zahájení léčby co nejdříve po určení diagnózy. Vhodné je nezatěžovat chovnou fenu častými porody, nebo u nechovné feny provést ovariohysterektomii (OHE), po které klesá pravděpodobnost vzniku onemocnění. Velice důležité je, aby chovatel pravidelně palpačně kontroloval mléčnou žlázu a při jakékoli změně či nahmatání bouličky navštívil co nejdříve veterináře.
|
| |
|
Chování člověka v krizových situacích
Kubáčková, Petra ; Kebza, Vladimír (vedoucí práce) ; Daniel, Daniel (oponent)
V diplomové práci nesoucí název "Chování člověka v krizových situacích" byla jako konkrétní krizová situace zvolena problematika povodní. Teoretická část se zabývá nejprve krizí, jejími iniciátory a průběhem, krizovou intervencí a strategiemi, které mají napomoci úspěšnému zvládání krize. Dále první část práce pojednává o stresu, jeho vlivu na naše zdraví, reakcích na stres a strategiích zaměřených na jeho zvládání. Následuje sociální opora, jež je nesmírně důležitá pro osoby zasažené povodní. Závěr je zaměřený na přiblížení vybrané krizové situace, jíž jsou povodně. Praktická část vychází z kvantitativní metody výzkumu, přesněji řečeno z dotazníkového šetření, které je zaměřeno na osoby, jež prožily povodně, a pomůže tak charakterizovat jejich chování. Výsledky budou v závěru druhé části práce shrnuty a budou verifikovány či falsifikovány tři zvolené hypotézy.
|
|
Stresové zatížení pracovníků ve vybrané profesi
Minaříčková, Kateřina ; Michálek, Pavel (vedoucí práce) ; Daniel, Daniel (oponent)
Diplomová práce se věnuje problematice stresového zatížení ve vybrané profesi a je rozdělena na dvě hlavní části, teoretickou a empirickou. Teoretická část vychází z kompilace textu odborné literatury a popisuje vznik stresu, druhy stresu, možné stresory, jednotlivé fáze stresu, reakce na stres, stres v zaměstnání a celkové důsledky stresu na lidské zdraví. Dále je tato část práce zaměřena na problematiku syndromu vyhoření jeho hlavní příčiny a následky.
Základem empirické části je kvantitativní výzkum, který se zaměřuje na zjištění míry celkového pracovního zatížení a míry syndromu vyhoření u pracovníků bankovního sektoru. Dále pak prověření existence závislosti mezi mírou pracovní zátěže, pohlavím, věkem, délkou praxe a mezi syndromem vyhoření, pohlavím, věkem a délkou praxe. Veškerá data potřebná k výzkumu byla získána prostřednictvím dotazníkového šetření. Zpracování dat a jejich následné vyhodnocení se uskutečnilo pomocí statistických metod.
|
|
Riziko a prevence syndromu vyhoření v průběhu pracovní kariéry
Petrecká, Veronika ; Jarošová, Eva (vedoucí práce) ; Hochel, Matej (oponent)
Diplomová práce se zabývá výzkumem a zjišťováním faktorů způsobujících syndrom vyhoření, a to zejména v oblasti pracovní kariéry. Dále se zabývá riziky způsobujícími vznik syndromu vyhoření a možnostmi jeho prevence. V teoretické části jsou rozebrány jednotlivé aspekty syndromu vyhoření. Dále práce pojednává o pracovní kariéře jako významné součásti života člověka. Praktická část je založena na vyhodnocení dat empirického šetření, které bylo realizováno ve vybrané organizaci. V praktické části jsou zhodnoceny poznatky účastníků zkoumaného preventivního programu proti stresu a jejich připravenost využít tyto poznatky v praxi. Součástí šetření je rovněž porovnání hodnocení účinků programu zaměstnanci a jejich vedoucími. Cílem této práce je zhodnocení účinnosti preventivního programu proti stresu, analýza jeho dopadů a návrhy na možná zlepšení tohoto programu.
|
|
Chování člověka v krizových situacích
Kreislová, Jana ; Kebza, Vladimír (vedoucí práce) ; Hurt, Pavel (oponent)
Bakalářská práce se zabývá chováním člověka v krizových situacích. Jejím cílem je poznat okolnosti, příčiny a průběh domácího násilí jako specifické krizové situace. V teoretické části práce jsou především vymezeny pojmy jako krize, stres, domácí násilí a pojmy související s danou problematikou. Práce se zaměřuje na vysvětlení pojmu krize z hlediska jejích typů, příčin krize, determinantů a neopomíná průběh krize. Další větší kapitola se soustřeďuje na pojem stres. Především se zaměřuje na to, jak je vysvětlován a jakým způsobem stresová situace na člověka působí. Těžiště práce pak spočívá v samotném vymezení domácího násilí, kde se práce soustřeďuje na vysvětlení pojmu a popisu typologie, forem, cyklu, příčin a následků násilí. Dále je v práci rozebírána charakteristika násilných osob, z hlediska rozdělení na muže a ženy. Poslední kapitola teoretické části se dotýká krizové intervence a podává přehled o možných formách pomoci v případě ohrožení domácím násilím. Praktická část práce je věnována rozboru uskutečněných rozhovorů, které charakterizují a zároveň doplňují popisovanou problematiku o pohled obětí domácího násilí.
|
|
Syndrom vyhoření u studentů Fakulty podnikohospodářské Vysoké školy ekonomické v Praze.
Řehková, Lenka ; Kašparová, Eva (vedoucí práce) ; Hochel, Matej (oponent)
Hlavní podstata této diplomové práce spočívá ve zkoumání studentů Fakulty podnikohospodářské Vysoké školy ekonomické v Praze a následném zjištění, zda jsou studenti ohroženi syndromem vyhoření nebo jím již trpí. Teoretická část se zabývá vysvětlením pojmů - především syndromu vyhoření, jeho rizikových faktorů, příznaků a fází. Dále je zde věnovaná část prevenci a léčbě syndromu vyhoření. Za zmínku stojí také porovnání vztahů mezi syndromem vyhoření a stresem, depresí a time managementem. Následuje kapitola popisující charakteristiky lidí, kteří mohou být ohroženi syndromem vyhoření, a popisem profesí, kterých se syndrom vyhoření nejvíce týká. Závěr této části je věnován informacím o Vysoké škole ekonomické v Praze, Fakultě podnikohospodářské a studentech. Na teoretickou část navazuje část praktická, která je založena na dotazníkovém šetření, z něhož vyplývá, zda jsou studenti Fakulty podnikohospodářské Vysoké školy ekonomické v Praze ohroženi syndromem vyhoření nebo jím již trpí. Po vyhodnocení dotazníků a zhodnocení hypotéz je na konci práce uvedeno několik doporučení pro studenty.
|
| |
|
Problémové chování psů v útulcích
Kubíková, Kateřina ; Fiala Šebková, Naděžda (vedoucí práce) ; Chmelíková, Eva (oponent)
Cílem práce bylo vytvořit co nejucelenější vědeckou literární rešerši na téma Problémové chování psů v útulcích.
V práci jsou definované fyziologické a psychické potřeby psa a jeho přirozené chování. Je zde popsán vliv stresu, jeho nejčastější příčiny a důsledky, a jednotlivé typy problémového chování, se kterými se můžeme u útulkových psů setkat.
Dále jsou uvedeny faktory, které ovlivňují chování psa v útulku a faktory, které zvyšují šanci psa na adopci. V této kapitole je popsána i problematika přemnožení psů ve světě, a kastrační a sterilizační programy na kontrolu populace zvířat.
V další části se práce zabývá možnými problémy, které mohou nastat po adopci psa a jeho umístění k novému majiteli, obzvlášť pokud má další psy, nebo děti.
Závěrečná část rešerše je zaměřena na euthanasii, kde je porovnávána situace v České republice a ve světě.
Problémům, které mohou nastat po adopci psa z útulku, lze předcházet výběrem vhodného psa, vzhledem k fyzickým a časovým možnostem majitele, a jeho předchozím zkušenostem se psy.
|
host ::
