|
Nejvýznamnější potravinové zdroje lipofilních vitaminů
Šafránková, Simona ; Hejtmánková, Alena (vedoucí práce) ; Táborský, Jan (oponent)
Základní poznatky o živinách a jejich potřebě by měly být nedílnou součástí vzdělání každého člověka. Mezi nezbytné živiny zajišťující plnohodnotné fungování organismu patří vitaminy. Vitaminy jsou esenciální látky, které mají v lidském organismu významnou úlohu. Hrají důležitou roli při procesech vstřebávání a výměny látek mezi vnějším prostředím a živým organismem. Vzhledem k tomu, že k jejich objevení došlo teprve v průběhu 20. století, výzkumy o jejich účincích na lidský organismus stále probíhají.
Vitaminy jsou rozlišeny do dvou základních skupin, vitaminy rozpustné ve vodě, tzv. hydrofilní (skupina vitaminů B a vitamin C) a vitaminy rozpustné v tucích, tzv. lipofilní (vitamin A, D, E, K).
Vitamin A je důležitý pro zajištění správného vidění a rozeznávání barev. Podporuje růst a kvalitu kostí, a je potřebný pro správný vývoj plodu.
Vyskytuje se v potravinách živočišného původu, jako jsou mléčné výrobky, mléko, maso, a játra. V potravinách rostlinného původu je zastoupen mnoha provitaminy, z nichž nejvýznamnější je beta karoten. Velmi bohatým zdrojem těchto provitaminů jsou listové zeleniny, jako jsou špenát nebo zelí.
Doporučená denní dávka vitaminu A je podle norem České republiky 800 mikrogramů. Tato potřeba závisí na pohlaví a věku jedince. Nedostatek vitaminu A způsobuje světloplachost a zhoršené vidění. Nadbytek vitaminu A může být pro organismus toxický. Zajímavé je, že beta karoten za toxický považován není.
Vitamin A se řadí mezi labilní vitaminy. Je citlivý na teplo, světlo a kyslík. Ztráty při šetrné přípravě pokrmů a při obvyklých stravovacích zvyklostech činí přibližně 20 %.
Vitamin D tvoří skupina několika biologicky účinných látek, z nichž nejvýznamnější je vitamin D2, ergokalciferol, vyskytující se v potravinách rostlinného původu, a vitamin D3, cholekalciferol, přítomný v živočišných zdrojích potravin.
Vitamin D se v lidském organismu chová jako hormon, tzn., že vzniká na jednom místě organismu, ale působí v jiné části těla. Zajišťuje příjem a vstřebávání vápníku a fosforu a udržuje jejich rovnováhu. Dále podporuje imunitní systém a může pomoci při léčení lupénky.
Doporučená denní dávka vitaminu D se pohybuje mezi 2,5 až 10 mikrogramů. Vyšší potřebu mají těhotné a kojící ženy a také kojenci a děti. Nedostatek vitaminu D porušuje homeostázu vápníku a metabolismus fosfátů. Nadbytek vitaminu D způsobuje hyperkalcémii.
Nejvýznamnější potravinové zdroje vitaminu D jsou játra, olej z rybích jater, tuk mořských ryb, fortifikované margaríny a mléko.
Vitamin D je citlivý na kyslík a světelné záření, skladováním ani přípravou pokrmů není aktivita vitaminu D výrazně ovlivněna.
Vitamin E je významným antioxidantem. Je důležitý pro udržení zdravé buněčné stěny, kůže, svalů, nervů, erytrocytů, srdce a také je potřebný pro správnou funkci krevního oběhu.
Doporučená denní dávka vitaminu E je 8 až 20 mg. Jeho potřeba se zvyšuje při vystavování se slunečnímu záření a škodlivým vlivům, při zvýšené tělesné námaze a při přijímání většího množství nenasycených mastných kyselin. K nedostatku vitaminu E u zdravých lidí v podstatě nedochází, neboť je zastoupen téměř ve všech základních druzích potravin. K hypervitaminóze vitaminu E dochází také jen zřídka, jelikož přijímáním běžné stravy žádné riziko předávkování nehrozí.
Nejvýznamnějším zdrojem vitaminu E jsou rostlinné oleje (slunečnicový a řepkový), ořechy, kukuřice, hrášek, obilné výrobky, tmavě zelená listová zelenina, vejce, játra a vnitřnosti.
Vitamin E je považován za nejstabilnější lipofilní vitamin. Zpracováním potravin dochází jen k minimálním ztrátám tokoferolu, tyto ztráty činí přibližně 10 %.
Vitamin K v lidském organismu podporuje srážlivost krve a společně s vitaminem D se podílí na neustálé tvorbě a přestavbě kostí.
Zdrojem vitaminu K jsou potraviny rostlinného i živočišného původu, např. maso, játra, mléko, zelenina a ovoce. Doporučená denní dávka vitaminu K se pohybuje okolo 0,01 až 0,14 mg. Nižší potřebu příjmu vitaminu K mají kojenci a děti do tří let. Nejčastější příčinou hypovitaminózy vitaminu K je narušení střevní mikroflóry podáváním různých léčiv, např. antibiotik. Příliš vysoké dávky vitaminu K se mohou v organismu hromadit a vést k rozpadu erytrocytů, k poškození jater a u dětí mohou způsobit žloutenku.
O stabilitě vitaminu K doposud není známo mnoho informací. Bylo zjištěno, že se vitamin K rychle rozkládá na světle, ale jeho ztráty při přípravě pokrmů jsou minimální.
|
|
Návrh kardiostimulátor typu On Demand v LabVIEW
Borovičková, Michaela ; Tannenberg,, Milan (oponent) ; Sekora, Jiří (vedoucí práce)
Návrh kardiostimulátoru typu On Demand pro výukové účely je navržen a realizován v programovém prostředí LabVIEW. Obsahem práce je obecný popis kardiostimulátorů s rozdělením dle různých kritérií zahrnujících způsob a dobu stimulace, rozsah působnosti apod. Konkrétně je řešen typ stimulátoru On Demand a je proveden systémový návrh realizace. Pro porovnání účinnosti detektorů R vlny obsahuje realizace v prostředí LabVIEW tři vybrané metody detekce R vlny a to pomocí umocnění filtrovaného signálu, detekcí obálky filtrovaného signálu a vlnkovou transformací. Výstupem virtuálního kardiostimulátoru je stimulační impulz s nastavitelnou amplitudou a šířkou impulzu.
|
|
Hodnocení poškození a reparace DNA u různých patologických stavů
Tenorová, Dana ; Němečková, Ivana (vedoucí práce) ; Rathouská, Jana (oponent)
autor: Dana Tenorová název: Hodnocení poškození a reparace DNA u různých patologických stavů Diplomová práce Univerzita Karlova v Praze, Farmaceutická fakulta v Hradci Králové studijní obor: Odborný pracovník v laboratorních metodách Chronická obstrukční plicní nemoc (CHOPN) je závažné onemocnění charakterizované obstrukcí dýchacích cest, které je způsobeno chronickou bronchitidou nebo plicním emfyzémem. V důsledku těchto změn dochází v organizmu k oxidačnímu stresu s následným poškozením různých biomolekul, které můžeme měřit pomocí širokého spektra metod. Hlavním cílem naší práce bylo měření poškození DNA u pacientů s CHOPN a porovnání s poškozením u zdravé kontrolní skupiny. Pomocí elektroforetické metody comet assay jsme v naší práci analyzovali různá poškození DNA - jednořetězcové zlomy DNA (SSB), oxidované puriny a oxidované pirimidiny. Využívali jsme, jak klasickou alkalickou variantu comet assay, tak i její enzymovou modifikaci, kde jsme pracovali s endonukleázou III (Endo III) a formamidopyrimidin-DNA-glykosylázou III (FPG). Provedené analýzy nám ukázaly signifikantně vyšší hodnoty poškození DNA u pacientů s CHOPN v porovnání s kontrolní skupinou, zejména při použití modifikované comet assay. Ověřili jsme tak možnost aplikace comet assay při analýze oxidačního poškození DNA u pacientů...
|
| |
|
Využití volného času u žáků ZŠ
SEDLÁČKOVÁ, Pavlína
Výkladem volného času se zabývají různé vědní obory. Je možné ho posuzovat z aspektu pedagogického, psychologického, sociologického, ekonomického, zdravotně-hygienického, politického atd. Obecně se volným časem rozumí období, kdy člověk svobodně rozhoduje o činnosti, kterou chce právě vykonávat. Jde o mimopracovní nebo mimoškolní činnost, která není spojována se zabezpečováním individuálních a existenčních potřeb. Umění správně využívat volný čas patří k jednomu ze sociálních indikátorů kvality života. Aktivní trávení volného času, kromě uspokojování momentálních tužeb člověka a relaxace, plní také mnoho společenských funkcí, hlavně u mladých lidí a dětí slouží jako efektivní sociální prevence a je důležitou součástí procesu vytváření žebříčku hodnot a priorit. Tato práce nese název Využití volného času u žáků ZŠ. Na děti jsem se zaměřila proto, že patří mezi nejrizikovější skupinu populace z hlediska nesprávného výběru volnočasových aktivit, které mohou vést k rozvoji sociálně patologických jevů. Cílem práce je zmapovat, jakými aktivitami se ve svém volném čase zabývají žáci ZŠ v Českých Budějovicích a zjistit, zda je rozdíl ve využívání volného času u žáků 1. a 2. stupně ZŠ a 2. stupně ZŠ a víceletých gymnázií. Teoretická část práce je zpracována obsahovou analýzou dokumentů uvedených v seznamu použitých zdrojů. Pro praktickou část jsem zvolila kvantitativní metodu dotazování pomocí dotazníků, které byly rozdány v 5. a 7. třídách náhodně vybraných základních škol a sekundách náhodně vybraných víceletých gymnázii v Českých Budějovicích. Výsledky jsou zpracovány formou tabulek a grafů. Cíle práce byly naplněny, z výsledků vyplývá, že se respondenti nejvíce věnují duševně aktivním a pasivním činnostem. V 5. třídách a v sekundách převládá aktivní duševní činnost nad pasivní, v 7. třídách je tomu naopak. Všechny tři skupiny respondentů věnují nejméně času fyzické aktivitě. Hypotéza, že žáci 1.stupně ZŠ využívají aktivněji svůj volný čas než žáci 2. stupně, byla potvrzena. Druhá hypotéza, že není rozdíl ve využívání volného času u žáků 2. stupně ZŠ a stejně starých dětí na víceletých gymnáziích, potvrzena nebyla.
|
|
Studium fenotypu H9c2 buněk odvozených od potkaních srdečních myoblastů
Kutichová, Martina ; Šimůnek, Tomáš (vedoucí práce) ; Vostatková, Lucie (oponent)
Univerzita Karlova v Praze Farmaceutická fakulta v Hradci Králové Katedra biochemických věd Kandidát: Bc. Martina Kutichová Školitel: Doc. PharmDr. Tomáš Šimůnek, Ph.D. Školitel-specialista: Doc. MUDr. Michaela Adamcová, Ph.D. Název diplomové práce: Studium fenotypu H9c2 buněk odvozených od potkaních srdečních myoblastů V experimentálních in vitro studiích hrají nezastupitelnou úlohu izolované kardiomyocyty, které jsou považovány za "zlatý standard". V současné době stoupá také popularita permanentních buněčných linií H9c2. Přestože jsou tyto buňky známy už od poloviny sedmdesátých let, jejich fenotyp příliš prozkoumán není. Tato studie navázala na výsledky "shotgun" proteomické analýzy, která identifikovala cca 1500 proteinů. Cílem diplomové práce bylo tedy rozpracování získaných proteomických výsledků se zaměřením na detekci konkrétních proteinů pomocí metody Western blot.Proliferující a neproliferující H9c2 buňky byly studovány na přítomnost několika svalově a/nebo srdečně specifických proteinů. Výsledky byly porovnány s daty získanými na primárních neonatálních potkaních kardiomyocytech (NVCM) a na vzorcích z levé komory dospělého potkana. Analýza Western blotem neprokázala žádný významný rozdíl v zastoupení studovaných proteinů mezi proliferujícími ani neproliferujícími H9c2 buňkami. Navíc...
|
|
Dendritické buňky a jejich role u vybraných patologických stavů
Sochorová, Klára ; Bartůňková, Jiřina (vedoucí práce) ; Tučková, Ludmila (oponent) ; Stříž, Ilja (oponent)
Dendritické buňky (DC) představují jednu z ústředních součástí imunitního systému. Jedná se o nejefektivnější antigen prezentující buňky, jejicht jedinečnou vlastností je schopnost aktivovat naivní T lymfocyty. Představují tak propojení mezi systémem přirozené a adaptivní imunity. DC se na jednu stranu podílí na imunitní odpovědi zaměřené proti patogenům či nádorovým buňkám, na druhou stranu mají schopnost indukovat toleranci vůči některým antigenům. Je zřejmé, te porušení funkce dendritických buněk můte mít pro organismus fatální následky. V naší práci jsme se zaměřili na sledování DC a motnosti ovlivnění jejich funkce v průběhu některých patologických stavů. Sledovali jsme funkci DC u pacientů s deficitem Brutonovy tyrosin kinázy (btk), zhodnotili jsme vliv aktivní formy vitaminu D kalcitriolu a jeho analogu paricalcitolu na DC a navrhli jsme postup přípravy DC pro imunoterapii karcinomu ovaria. Ve studii, kdy byla sledována funkce DC u pacientů s deficitem btk, jsme zaznamenali výrazné ovlivnění signalizace přes Toll-like receptor 8. Deficit btk vedl k takovému ovlivnění funkce Toll-like receptoru 8, te po jeho stimulaci produkovaly DC výrazně nitší mnotství IL-6 a TNF v porovnání se zdravými kontrolami. V druhé části práce jsme porovnali účinek kalcitriolu a paricalcitolu na DC. Obě léčiva shodně...
|
|
Studium beta-adrenergní signalizace v myokardu potkana během adaptace na chronickou hypoxii
Hahnová, Klára ; Novotný, Jiří (vedoucí práce) ; Ostašov, Pavel (oponent)
Endogenní odolnost myokardu v i akutnímu ischemickému/reperfúznímu po kození lze zvý it adaptací srdce na r zné formy chronické hypoxie. Chronická hypoxie vyvolává irokou kálu adaptivních zm n v myokardu, které by mohly být pova ovány za kardioprotektivní, ale p esný mechanismus zvý ené ischemické tolerance je zatím neznámý. R zné studie nazna ují, e práv uvoln ní katecholaminu a jejich ovlivn ní -adrenergní signalizace po adaptaci na chronickou hypoxii p ispívá ke kardioprotekci. V této práci jsme se zam ili na charakterizaci -adrenergních receptor ( -ARs) v myokardech potkan po jejich adaptaci na t í r zné typy hypoxických podmínek: 1. intermitentní normobarická hypoxie - INH/R (23 hod. hypoxie, 1 hod. reoxygenace), 2. intermitentní normobarická hypoxie - INH (8 hod. hypoxie, 16 hod. normoxie), 3. kontinuální normobarická hypoxie - CNH (24 hod. hypoxie). Porovnávali jsme, jak jednotlivé hypoxické modely ovliv uji p edev ím celkové mno ství -adrenergních receptor a procentuální zastoupení jednotlivých podtyp ( 1- a 2-ARs) v levých a pravých komorách oproti kontrolním normoxickým potkan m. Ukázalo se, e INH model nem l ádný vliv na -ARs ani v jedné komo e. Na druhou stranu, adaptace na INH/R a CNH prokázala signifikantní pokles v celkovém mno ství - adrenergních receptor v pravých komorách, a to o...
|
|
Prevence pooperačních recidiv u nosní polypózy
Rousková, Jana ; Schalek, Petr (vedoucí práce)
Onemocnění nosu a vedlejších dutin nosních byla donedávna spíše na okraji zájmů otorinolaringologů a samostatná odborná publikace věnovaná pouze nosní polypóze byla publikována v Anglii až v roce 1997. V rinologii došlo za poslední desetiletí k prudkému rozvoji zájmu o nosní polypózu, její chirurgii, konzervativní terapii a samozřejmě prevenci recidiv tohoto onemocnění. V poslední době se objevili nové chirurgické a konzervativní postupy terapie a také zřejmé vztahy k závažným onemocněním dolních cest dýchacích. Nosní polypóza, přestože se jedná o benigní onemocnění, je pacienty subjektivně vnímána jako velmi nepříjemné a bohužel často recidivující onemocnění. Nosní polypy jsou projevem patologických změn v respirační sliznici horních cest dýchacích. Existuje celá řada různých definic tohoto onemocnění a na základě těchto odborných názorů lze užít definici: nosní polypy jsou edematózní slizniční výchlipky, vyskytující se v různém rozsahu od jednoho polypu až po difúzní polypózu. Mohou postihovat dutinu nosní, ale také paranasální dutiny. Obecně lze říci, že nosní polypóza je konečným stadiem chronického zánětlivého procesu nosní sliznice z různé příčiny, avšak etiologie a patogeneze nosní polypózy není v současné době jednoznačně objasněna. Polypy se vyskytují stejně často u mužů jako u žen a jejich výskyt...
|
|
Autofágie v imunitním systému
Vávra, Dan ; Černý, Jan (vedoucí práce) ; Janštová, Vanda (oponent)
Autofagie je základní homeostatický proces - jeden ze základních mechanismů přežití v nepříznivých podmínkách. Autofagie chrání buňky různými způsoby: buňky jsou schopné rozložit své vlastní komponenty, recyklovat živiny, přetvářet se a zbavovat nežádoucích cytoplazmatických složek (a to vše zvláště nejen za podmínek nedostatku výživy). Přísně regulované autofagické procesy se podílejí na degradaci proteinů s dlouhou životností a celých organel, paradoxně však v některých případech tyto funkce významné pro přežití mohou být i škodlivé. Autofagie hraje důležitou roli při vývoji i potlačení nádoru, v imunitě a je nezbytná pro adaptaci na různé stresy z prostředí jako např. hladovění. Nedávné studie dokazují, že role autofagie je klíčová v imunologické kontrole bakteriálních, parazitárních a virových infekcí. Proces autofágie může degradovat intracelulární patogeny. Tato práce popisuje mechanismus autofagie a zaměřuje se na roli autofagie ve vrozené a adaptivní imunitě, shrnuje některé nové poznatky v pochopení funkce autofagie a její možnou roli v příčinách a prevenci chorob.
|
host ::
