|
Návrh koncepce psychologické péče pro kardiocentrum
Voldřichová, Ilona ; Kořán, Martin (oponent) ; Kebza, Vladimír (oponent)
v českém jazyce Rigorózní práce se zabývá tématem začlenění klinické psychologie do konceptu současné kardiologické medicíny. Moderní lékařská věda léčí pacienty nejen po stránce somatické, ale při léčbě zohledňuje i osobnost nemocného. Klinický psycholog ve své konziliární činnosti aplikuje poznání psychologické teorie a psychofyziologických mechanismů ve prospěch diagnostického i léčebného uvažování o nemocném. Cílem této práce je informovat o přínosech práce klinického psychologa v léčbě pacienta s diagnózou kardiovaskulárního onemocnění. (A) Psychologická péče o hospitalizované pacienty zahrnuje zejména: (1) Krizovou intervenci (KI), tj. práci s pacientem v subjektivně tíživé životní situaci. U lůžkových pacientů představuje tento typ péče nejčastěji indikovaný druh intervence. (2) Předoperační přípravu nemocného před kardiochirurgickým výkonem, jejímž cílem je zamezit dopadu nepříznivého psychického stavu na předoperační i pooperační vývoj. (3) Individuální přístup k osobnostně komplikovaným pacientům může nejen pomoci samotnému nemocnému, ale i podpořit pacientovu spolupráci se zdravotníky. (B) Psychické potíže nemocných v ambulantní kardiologické praxi: (1) U některých pacientů nastupuje depresivní porucha jako reakce na zdravotní zátěž se všemi důsledky na kvalitu života. (2) Kardiologové...
|
| |
|
Špitál svatého Pavla v Praze
Katovská, Jitka ; Ebelová, Ivana (oponent) ; Hojda, Zdeněk (vedoucí práce)
Fenomén nemoci, stáří a chudoby - z těchto často plynoucí - provází chtě nechtě lidskou společnost jako její přirozená součást. Postavení člověka, který do nemoci, chudoby nebo stařecké nemohoucnosti upadne, je pak ve společnosti o to složitější, protože takový člověk ztrácí síly a prostředky k tomu, aby se o sebe mohl postarat. Stane se závislým na svém okolí, na milosrdenství druhých, které však ne vždycky přichází v pravou chvíli a v dostatečné míře. Už Bible to ví a dává návod, jak se s takovou situací s křesťanskou ctí vypořádat. Pomoc bližnímu svému má tedy být automatickou reakcí na to, když se někdo druhý z jakýchkoliv důvodů ocitne v bídě a na dně svých fyzických či psychických možností. Systém sociální péče o potřebné lidi v dnešní době do určité míry funguje, ačkoliv procházka po rušných pražských uličkách, kde nejeden bezdomovec či starý zoufalec prosí s nataženou rukou a ošuntělým kloboukem o nějaké ty korunky, nebo pohled do zamřížovaných oken domova důchodců přesvědčují o tom, že skoro nedostatečně. Jak vypadalo řešení lidské nemohoucnosti a chudoby v raném novověku? Sonda do historie jednoho pražského špitálu se pokouší dát odpověď. 1
|
|
Sledování spokojenosti s péčí v oblasti komunitních služeb pro jedince s duševním onemocněním
Čechová, Dana ; Niederlová, Markéta (oponent) ; Hrachovinová, Tamara (vedoucí práce)
Tato práce je zaměřena na problematiku spokojenosti s péčí ve službách pro jedince s duševním onemocněním. V teoretické části se zabýváme spokojeností z obecného hlediska, dále je probírána spokojenost s poskytovanou péčí a různé její aspekty. A nakonec se věnujeme problematice duševního onemocnění a jeho léčby, komunitní péči a různým výzkumům spokojenosti. V praktické části jsme mapovali různé aspekty péče, které mají vliv na spokojenost s péčí. Na základě získaných výsledků byl sestaven dotazník spokojenosti, který dotazník byl testován u vzorku klientů komunitních služeb, přičemž byly ověřovány také psychometrické charakteristiky dotazníku. Reliabilita dotazníku, která byla ověřována pomocí koeficientu vnitřní konzistence, je dobrá. Dále byla sledována validita dotazníku a korelace mezi jednotlivými položkami. Ukázala se potřeba dílčích úprav dotazníku. Výsledky pilotního testování ukázaly dobrou celkovou spokojenost respondentů. Nejlépe byly hodnoceny položky týkající se přístupu ke klientům a komunikace, naopak nejhůře byla hodnocena dostupnost.
|
| |
| |
|
Otázka terciální prevence u nemocných s rozštěpem
Jasaňová, Katarína ; Dušková, Markéta (vedoucí práce)
Vrozené rozštěpové vady rtu a patra patří v České republice k nejčastěji se vyskytujícím vrozeným vývojovým vadám. Rozštěpová vada představuje komplexní postižení, jehož léčba vyžaduje multudisciplinární přístup a provází daného jedince od narození až do dospělosti. Představuje v životě postiženého, zejména v období dětství, dospívání a mladé adolescence, řadu komplikací, které se projevují prakticky ve všech oblastech života postižené osoby a mají biologické, psychologické i socioekonomické projevy a důsledky. Primárně má vada negativní funkční důsledky na kousání, polykání, dýchání a tvorbu hlasu a řeči. Esteticky postihuje faciální triangl, který nejvíce ovlivňuje vzhled obličeje. Izolovaná vada není letální ani spojená s mentálním defektem, nicméně až ve 20% může být spojena s přidruženým morfologickým postižením. Poškození obličeje má výrazný dopad na sebevnímání postiženého jedince, přičemž reakce okolí může být dalším zdrojem stresu. Důsledky vady se významně projevují v nárocích kladených na blízké postiženého jedince, zejména na rodinu. Od 80. let se zvyšuje pozornost věnovaná psychologickým výzkumům, které se zabývají sebepojetím a kvalitou života pacientů s rozštěpem. Jejich cílem, a stejně tak i cílem této práce, je analýza faktorů, které ovlivňují kvalitu života a adaptaci adolescentů a mladých...
|
| |
| |
|
Etika klinického výzkumu prováděného v intenzivní péči zdravotními sestrami
Lerchová, Martina ; Haškovcová, Helena (vedoucí práce) ; Tošnarová, Hana (oponent)
Tato závěrečná magisterská práce se zabývá problémy spojenými s výzkumnými projekty, do kterých jsou zapojeny zdravotní sestry ve spolupráci s lékaři na Oddělení akutní kardiologie intenzivní péče IKEM Praha. Jmenuje se přesně - Etika klinického výzkumu prováděného v intenzivní péči zdravotními sestrami. V teoretické/rešeršní části je rozdělena na sedm samostatných kapitol. První kapitola popisuje historický vývoj vztahu mezi lékařem a pacientem, který je základem pro výzkumné studie. Druhá kapitola se zabývá informovaným souhlasem. Popisuje jeho historický vývoj a proces jeho standardizace ve velkých nemocnicích. Třetí kapitola je zaměřena na etické komise a jejich historii a roli ve výzkumu. Čtvrtá část této práce se zabývá vývojem a změnami dokumentů, které jsou podstatné pro klinické studie. Pátá část práce se věnuje Ošetřovatelství jako samostatnému oboru, ve kterém může probíhat samostatný výzkum vedený zdravotními sestrami, a popisuje také supervizi jako součást výzkumných procesů. Šestá část řeší problémy kompetencí sester v České republice v oblasti klinických studií. Poslední část teoretické části popisuje již konkrétní studie, které probíhají na Oddělení akutní kardiologie - intenzivní péče IKEM Praha v současnosti. Praktická část podrobně popisuje výsledky výzkumů, který byly provedeny na již...
|
host ::
