| |
|
Využití vysokorychlostní kamery v oblasti zhášení spínacího oblouku
Samohejl, Matěj ; Bušov, Bohuslav (oponent) ; Valenta, Jiří (vedoucí práce)
Tato bakalářská práce je zaměřena na optimalizaci záznamu pro analýzu elektrického spínacího oblouku v magnetických vypínačích pomocí vysokorychlostní kamery. Měření byla prováděna na jističi 10B s otvorem v bočním krytu, který byl následně zakrytovaný neutrálním šedým filtrem. Průběh napětí a proudu na kontaktech jističe byl snímán měřícím systémem Laboratoře spínacích přístrojů. Zdrojem energie byl motor-generátor o nominálním výkonu 16 MVA a zkušební stolice, skládající se z kondenzátorové baterie a tlumivky, které byly vyladěny na rezonanční kmitočet 50 Hz. Vyhodnocení měření bylo provedeno s ohledem na rozložení jasových úrovní záznamu. Výsledky ukázaly, že se střední hodnota jasu mění s druhou mocninou procházejícího proudu. Pro správnou lokalizaci elektrického oblouku je nutné vhodně nastavit expozici kamery. Většinou je hlavním problémem dostatečně ztmavit celou scénu. Bylo zjištěno, že je třeba brát ohled na nelineární závislost změny jasové úrovně na expoziční posun. V práci je uveden návrh pro určení expozičního posunu záznamu a možnost využití vysokorychlostní kamery pro určení rozložení teplot v oblouku za pomoci jasových ekviintenzit. Jsou zde zmíněné návrhy pro zlepšení snímání oblouku v jističi, hlavně v uspořádání optických částí zařízení.
|
|
Prvky muzikoterapie v práci učitele na základní škole
SADÍLKOVÁ, Jana
Diplomová práce je zaměřena na muzikoterapii jako léčebný a výchovný prostředek, který je možné využít v pedagogické praxi. Teoretická část diplomové práce se zabývá původem hudby a jejím působením na člověka, seznámením se s muzikoterapií jako takovou a jejími prvky užívanými v pedagogice. Praktickou část tvoří diagnostika vztahů ve vybrané třídě a využití prvků muzikoterapie za účelem zkvalitnění výuky v této třídě, posílení sebedůvěry žáků, rozvoj komunikace a eliminace konfliktů mezi žáky. Součástí práce jsou i přípravy na hodinu hudební výchovy, čtení a psaní.
|
| |
|
Úloha radiologického asistenta při diagnostice úrazů
Tomková, Milada ; Suchánek, Vojtěch (oponent) ; Adla, Theodor (vedoucí práce)
Tématem práce je shrnutí užívání radiodiagnostických zobrazovacích metod při diagnostice traumatu. Je zde zpracována problematika úrazů obecně. Dále se práce věnuje popisu principů jednotlivých zobrazovacích modalit (RTG, CT, MR, UZ). V kapitolách týkajících se radiodiagnostiky jednotlivých částí lidského těla jsou posány nejčastější úrazy té které oblasti, užívané zobrazovací metody, jejich očekávaný přínos, provedení a role radiologického asistenta při nich. Cílem práce je shrnutí užívání zobrazovacích metod při diagnostice traumatu a účast radiologického asistenta při jejich užívání. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
Analýza a porovnání rukopisů grafologickou metodou s možností využití získaných poznatků v soc.pedagogice.
NOVÁKOVÁ, Markéta
Bakalářská práce se zabývá jednou z psychodiagnostických, projektivních metod ? grafologií. Tato práce představuje, přibližuje a zachycuje podstatu, základ a princip grafologické analýzy rukopisu jako jedné z možností poznání osobnosti člověka. Jedná se o zjištění, jakým způsobem může grafologie přispět k poznání charakteristických rysů, tendencí a psychických dispozic osobnosti. Poukazuje na úzkou spojitost mezi psychosomatickými vlastnostmi osobnosti a jejím písemným projevem. Bakalářská práce je zaměřena na objasnění pojmu grafologie a pojmů s touto metodou spojené, na možnosti využití získaných informací zvláště v sociální pedagogice. Dále poukazuje na výhody této metody, které má oproti jiným psychologickým testovacím metodám. Součástí práce je analýza a porovnání rukopisů dospělých sociálně zdravých jedinců s rukopisy jedinců, kteří mají problémy se začleněním se do společnosti.
|
|
Kyselina listová - význam v prevenci vrozených vad a její přísun v těhotenství
CARDOVÁ, Sabina
Kyselina listová patří do skupiny hydrofilních vitaminů skupiny B. Tento vitamin je potřebný pro mnoho chemických reakcí, které souvisejí s přenosem jednouhlíkatých zbytků, např. biosyntézou purinů a pyrimidinů, stavebních kamenů DNA a RNA. Proto je kyselina listová důležitá zejména v období rychlého růstu a vývoje. V těhotenství se výrazně zvyšuje její potřeba vlivem nárůstu mateřské tkáně, placenty a plodu. Je známo, že příjem kyseliny listové před početím snižuje riziko vrozených vad, především defektů neurální trubice. Všechny ženy, které plánují otěhotnět, by měly být informovány o významu kyseliny listové. Doporučuje se užívat kyselinu listovou formou doplňku stravy tři měsíce před otěhotněním a pokračovat až do konce druhého trimestru. Nedostatečné zásobení populace foláty je celosvětovým problémem. Zlepšení je možné dosáhnout pomocí zvýšené spotřeby potravin bohatých na folát a doplňků stravy s kyselinou listovou. Některé země navíc zavedly povinné obohacování potravin, nejčastěji se jedná o obohacování chleba, rýže a těstovin. Teoretická část je rozdělena do dvou kapitol. První kapitola je zaměřena na vrozené vady. Stručně popisuje jejich výskyt, faktory, které se podílejí na jejich vzniku, jednotlivé vady a obsahuje informace o perinatální diagnostice a primární prevenci. Druhá kapitola se zabývá významem kyseliny listové v těhotenství. Dále popisuje její vstřebávání, potravinové zdroje, stabilitu a možnosti zvýšení přísunu folátů. Je zde uvedeno, jaká rizika vyplývají z nadbytku kyseliny listové a jaká jsou rizika při jejím nedostatku. Cílem bakalářské práce bylo zhodnotit informovanost těhotných žen o významu kyseliny listové v prevenci vrozených vad a zhodnotit, zda těhotné ženy dbají na dostatečný přísun kyseliny listové. Byly stanoveny dvě výzkumné otázky: "Jaká je informovanost těhotných žen o významu kyseliny listové v prevenci vrozených vad?" a "Do jaké míry dbají těhotné ženy na dostatečný přísun kyseliny listové?". Praktická část bakalářské práce byla vytvořena pomocí kvantitativního výzkumného šetření. Sběr dat probíhal formou tištěných dotazníků v Jihočeském kraji, část z nich jsem získala elektronickou formou. Dotazník byl anonymní, skládal se z 26 otázek. Z výsledků je patrné, že 84 % těhotných žen zná význam kyseliny listové v prevenci vrozených vad. Avšak jaké vady patří mezi vrozené, zcela správně vybralo 20 % žen. Ve kterém období je nejdůležitější dostatečný přísun folátů z hlediska prevence vrozených vad, zcela správně odpověděla pouhá 4 % žen, ale částečně správně již odpovědělo 55 % respondentek. Převážná část těhotných žen (93 %) užívá doplněk stravy s obsahem kyseliny listové. Ovšem před početím jej užívalo pouze 40 % žen. Zdá se, že ženy ve fertilním věku, ale i ženy plánující těhotenství, nejsou dostatečně informovány nebo nedbají doporučení odborníků. Konzumace potravin bohatých na foláty byla u těhotných žen nízká. U většiny žen byl nedostatečný přísun zeleniny a luštěnin. Pozitivním zjištěním výzkumu bylo, že těhotné ženy konzumují nejčastěji zeleninu syrovou. V obchodech jsou k dostání některé výrobky obohacené kyselinou listovou, jedná se o sůl, nápoje či nejrůznější cereálie. Většina že si těchto výrobků nevšimla, pouze 5 % uvedlo, že si výrobek zakoupilo.
|
|
Pacient s implantovaným kardioverterem-defibrilátorem
HEŘMANSKÁ, Marie
Tato bakalářská práce se zabývá problematikou používání implantabilních kardioverterů-defibrilátorů. Jakým způsobem ovlivňují životy pacientů a jaká jsou specifika ošetřovatelské péče v rámci implantace těchto přístrojů. Implantovaný kardioverter-defibrilátor (dále jen ICD) umožňuje efektivně předcházet či zabránit náhlému srdečnímu selhání, které postihuje přibližně 2 % populace. Téměř 3/4 náhlých úmrtí nastávají doma a u 2/3 takových úmrtí jsou přítomni svědkové. Indikací k implantaci ICD jsou závažné maligní komorové tachykardie (komorová tachykardie, fibrilace a flutter komor), které rychle vedou k zástavě oběhu, bezvědomí a následně smrti. Rychlé ukončení takovéto arytmie pomocí ICD nositeli zachraňuje život. Základem diagnostiky komorových arytmií je standardní elektrokardiogram (EKG). Praktická část bakalářské práce obsahuje výsledky kvalitativního výzkumného šetření, jehož základem byl polostrukturovaný rozhovor. Výzkumný soubor tvořilo třináct pacientů s implantovaným kardioverterem-defibrilátorem ze Středočeského a Jihočeského kraje, kteří mají ICD alespoň jeden rok. V rámci rozhovoru bylo všem respondentům položeno deset základních otázek. Rozhovory byly nahrávány na diktafon a následně přímou transkripcí zpracovány do textové podoby. Při zpracování rozhovorů byla použita technika otevřeného kódování, metoda papír a tužka. Analýzou dat vzniklo pět kategorií: kategorie Obtíže před implantací ICD, kategorie Změna v životě po implantaci ICD s podkategoriemi Životní jistota, Běžné činnosti, Zaměstnání, Řízení vozidel a Psychika, kategorie Defibrilační výboj, kategorie Ošetřovatelská péče a kategorie Význam ICD pro pacienty. Z výzkumného šetření vyplývá, že pacienti jsou s ošetřovatelkou péčí převážně spokojeni. Téměř všichni respondenti nepovažují za nutnost mít zvýšené nároky na ošetřovatelskou péči během hospitalizace. Nejvíc pacienti hodnotili ošetřovatelkou péči o ránu. S tou byli všichni spokojeni, neboť se během hojení rány nevyskytly žádné komplikace a rány se hojily per primam. Nedostatky vidím v edukaci pacientů. Deset respondentů sice udává, že měli dostatek informací, ale pouze od lékaře. Jen jeden respondent uvádí, že mu "něco" zdravotní sestra vysvětlovala. Je možné, že tento fakt může být zkreslený časovou prodlevou od hospitalizace. Dále z výzkumného šetření vyplývá, že u většiny respondentů do běžného života přístroj ICD příliš nezasahuje. Téměř u všech respondentů došlo k psychické úlevě a zlepšení životní úrovně. Omezení, která vyžaduje život s přístrojem, respondenti nehodnotí záporně. Většina z nich se daná doporučení snaží dodržovat (řízení, cestování, magnetické rámy,) a nijak významně je v běžném životě neomezují. I přesto, že jejich onemocnění je závažné a život ohrožující, díky tomuto přístroji si pacienti můžou dovolit vycestovat do zahraničí, sportovat, být zaměstnaný, zkrátka žít běžný život s daleko menším rizikem náhlé srdeční smrti. Dvanáct respondentů ze třinácti přikládá tomuto přístroji tak velký význam ve svém životě, že by vše podstoupili opakovaně v případě nutnosti. Výstupem této bakalářské práce je příručka pro pacienty s ICD.
|
|
Informovanost mužů o problematice rakoviny varlat
POSPÍŠILOVÁ, Markéta
Základní teoretická východiska Varlata jsou pro muže zásadní pohlavní orgán produkující testosteron, díky kterému se vytváří nejen spermie, ale i pohlavně sekundární znaky a celá osobnost muže. Také v onkologii je třeba varlatům věnovat pozornost, a to zejména kvůli zvyšujícímu se výskytu nádorů orgánu u mužů mladších věkových kategorií. Jelikož tito bývají mnohdy choulostiví na problémy týkající se jejich pohlavního systému, bakalářská práce se zabývá problematikou informovanosti mužů o nádorech varlat. V práci jsou k dispozici potřebné informace týkající se anatomie orgánu, rizikových faktorů pro vznik onemocnění, jeho diagnostiky a léčby. Dále je pozornost věnována sekundárnímu preventivnímu opatření, metodě samovyšetření varlat. Ta napomáhá k včasné diagnostice, která je pro léčbu tohoto druhu rakoviny rozhodující. Práce se zabývá i rolí sestry při edukaci muže o prevenci rakoviny varlat, při péči o pacienta během diagnostiky, předoperační přípravy a pooperační péče a při ostatních léčebných metodách. Cíle práce Cíl 1: Zjistit informovanost mužů v oblasti rakoviny varlat. Cíl 2: Zjistit změnu v chování mužů ke svému zdraví po operaci varlat. Výzkumné otázky 1) Jaká je informovanost mužů v rizikovém věku o daném onemocnění? 2) Jaký je rozsah informovanosti muži o metodě samovyšetření? 3) V jakých oblastech se změnilo chování mužů ke svému zdraví po operaci varlat? Metodika Ke zpracování potřebných dat bylo v práci použito kvalitativního výzkumného šetření. Ke sběru dat sloužila metoda polostandardizovaného rozhovoru s otázkami směřujícími k dané problematice. K výzkumnému šetření bylo osloveno 5 respondentů v rizikovém věku pro vznik zhoubných nádorů na varlatech a 5 respondentů, kteří již prošli léčbou tohoto onemocnění. Získaná data byla analyzována, následně dle významu sestavena do kategorií a na závěr vyhodnocena. Výsledky Výsledky výzkumného šetření ukázaly, že muži určité povědomí o rakovině varlat mají. Často však toto onemocnění podceňují, což je dáno nízkou úrovní informovanosti mužů o zkoumané problematice. O příznacích nemoci mají muži dostačující vědomosti, většina respondentů však uvedla mylnou představu o věkovém výskytu a léčbě onemocnění. Preventivní metoda samovyšetření je u mužů spíše neznámá. Respondenti, kteří podstoupili operaci zhoubných nádorů varlat, jsou o této metodě dostatečně edukováni, mnohdy však, jak z výsledků vyplývá, návrat nemoci zlehčují a metodě samovyšetření se pravidelně nevěnují. Výsledky poukazují také na určitou tabuizaci nemoci. Někteří respondenti s vyléčenou rakovinou varlat v rozhovorech přiznali, že pociťovali stud za danou diagnózu. Závěr Z výzkumného šetření vyplynulo, že muži mají o zhoubných nádorech varlat nedostatečné informace. To potvrzuje mj. také neznalost preventivní metody samovyšetření u zdravých jedinců. Muži, kteří podstoupili léčbu nádorů varlat, mají sice nyní dle výsledků dostatek informací, ale nutnost pravidelného samovyšetření mnohdy podceňují. V rozhovorech dále přiznali, že před onemocněním potřebné znalosti postrádali, což přispělo k pozdějšímu odhalení onemocnění a zvýšenému riziku vzniku metastáz. Z těchto důvodů je třeba v populaci zvýšit celkové povědomí o zhoubných nádorech varlat. To ovlivní také pravidelné používání preventivní metody samovyšetření a přispěje tak ke změně přístupu mužů ke svému zdraví v oblasti intimních partiích. Součástí práce je návrh informační brožurky určené zejména mužům v rizikovém věku vzniku rakoviny varlat, která bude nabídnuta k praktickému použití ve zdravotnických zařízeních.
|
|
Polytomní IRT modely a jejich využití v diagnostice osobnosti
Jelínek, Martin ; Květon, Petr ; Vobořil, Dalibor
Předložená studie popisuje základní typy modelů teorie odpovědi na položku určených pro položky s polytomním formátem odpovědí. Popsán je model odstupňovaných odpovědí a jeho modifikace, model pro stupňovaný kredit, model pro posuzovací škály a model pro nominální odpovědi. Na příkladu Rosenbergova dotazníku sebehodnocení je ilustrováno použití modelu odstupňovaných odpovědí a generalizovaného modelu pro stupňovaný kredit. Ačkoli se tyto modely liší svou koncepcí,výsledný odhad rysu (sebehodnocení)je pro oba modely v zásadě totožný.
|
host ::
