|
Profese vojenské zdravotní sestry z historického pohledu.
PAVLÍKOVÁ, Andrea
Diplomová práce se zabývá profesí vojenské zdravotní sestry. Můžeme konstatovat, že oficiální studium vojenských nelékařských zdravotnických odborností a jejich využití nejen pro válečné účely se datuje od padesátých let minulého století. Ovšem ženy zdravotnice následně i v uniformě byly vždy aktuální záležitostí v údobích jakéhokoli ozbrojeného tažení. Rozvoj ošetřovatelské činnosti jako takové probíhal téměř pokaždé v závislosti na její zvýšené potřebě ve válečných anabázích, avšak není možné opomenout vliv vědeckých, medicínských a technických poznatků. Historická osa vývoje ošetřovatelské výchovy a zdravotnické péče na bojištích je zaznamenána od pravěkého léčitelství přes původní starověké medicínské pokusy až po středověké tradiční lékařství. Způsob křesťanského léčení negativně ovlivnila katolická církev, která takřka znemožnila jakýkoli vědecký pokrok zejména na chirurgické půdě. Temný středověk na evropském kontinentě fakticky vyrval provádění lékařských úkonů z rukou odborníků a nechal trpící na pospas kněžím. Následující část práce se věnuje novověké medicíně, kde se uplatňují osvícenské reformy. V této epoše se organizovaly jedny z počátečních půlročních kurzů pro vojenské ranhojiče, které se přeměnily na Chirurgickou vojenskou akademii, z níž pak vzniklo pověstné Josefinum. Projev humanity, jež podnítila formu péče o válečné veterány, se manifestoval výstavbou invalidoven. Druhou polovinu 19. století charakterizuje fenomén výskytu řádových sester v polních lazaretech. Hlouběji se tato studie zaobírá profesionální organizovanou zdravotnickou péčí přímo na bojišti, která se datuje od éry válčení na Krymu. Tento mezník vypovídá o transformaci opatrovnictví na ošetřovatelství, jež vykazuje nutnost specializované přípravy osob provozujících ošetřovatelskou praxi. Nesmazatelně se do dějin sesterského povolání zapsal i Henri Dunant, jako zakladatel Červeného kříže, který první zacvičoval zdravotnice pro plnění branných záměrů státu. Pokračování tohoto počinu nastiňuje průběh poskytování první pomoci v ozbrojených konfliktech 20. století. Popisuje fungování tehdejší velitelsky řízené vojenské zdravotnické služby. První světová válka zahnala český ošetřující personál na obě strany fronty, kde zajišťoval zraněným pomoc. Druhé světové války se zdravotní sestry účastnily již ve stejnokrojích, coby právoplatné příslušnice armády. Dílo se dále zmiňuje i o poválečném využívání armádních zdravotníků v utajených zahraničních misích a jejich odborné erudici. V neposlední řadě velmi okrajově hovoří o současných možnostech moderní zdravotnické služby Armády České republiky. Cílem usilovného snažení při zpracování tohoto tématu bylo přehledně zmapovat vývoj profese vojenské zdravotní sestry v historickém kontextu se zvláštním zřetelem na ženy zdravotnice pocházející z českých končin. Aby zachycené dějinné podklady týkající se konkrétních účastnic světových válečných konfliktů byly čtenáři dobře uchopitelné, líčí toto pojednání v širším rozsahu příznačné lékařské a ošetřovatelské poznatky už od éry pravěkých civilizací. Pro teoretickou diplomovou práci byla zvolena metoda historické studie. Metodika se zakládá na vyhledávání, prostudování, třídění a následném systematickém nestranném popisu událostí z časů minulých s cílem podat ucelenou zprávu o daném námětu. K získání povědomí o dějinných souvislostech bylo zapotřebí prostudovat nepřeberné množství relevantních zdrojů. Věcné informace byly čerpány analyzováním jednak primárních, ale ponejvíc sekundárních dokumentů. Badatelskými prameny se staly i starobylé knižní publikace, soudobá odborná literatura a časopisy s historickou, vojenskou i zdravotnickou tematikou. Prozkoumáním odpovídajících písemností a shrnutím zásadních zjištění vznikla diplomová práce, která mapuje dějiny válečného ošetřovatelství a profese vojenského zdravotníka. Výtvor nemá za úkol jen osvětlovat minulost, nýbrž přispívat k řešení každodenních problémů a poskytovat zářivý výhled do budoucnosti.
|
|
Lze u pacientů s AML indikovaných k nepříbuzenské transplantaci provádět v klinické praxi výběr nepříbuzných dárců na základě KIR genotypů?
FRYČOVÁ, Michaela
Akutní myeloidní leukémie (AML) je agresivní maligní onemocnění, kdy pro většinu pacientů je jedinou kurativní léčbou alogenní transplantace krvetvorných buněk (aloTKB). Kromě reakce štěpu proti hostiteli je základním limitujícím faktorem úspěšnosti transplantace relaps onemocnění. Podle několika nedávno publikovaných studií mohou být výsledky transplantací u pacientů s AML kromě HLA genů ovlivněny i dalšími, tzv. non-HLA geny. Obzvláště roste počet důkazů vlivu genů KIR (Killer-cell Immunoglobulin-like Receptors) dárce na ochranu před relapsem po transplantaci. HLA a KIR geny jsou kódovány na různých chromozomech (HLA-6. chromozom a KIR 19. chromozom), tudíž se segregují nezávisle a HLA shodní dárci s příjemce mají obvykle různé složení KIR genů. Cooley et al. (2010) doložil, že specifické složení motivů centromerních a telomerních B haplotypů KIR genů přispívá k ochraně před relapsem a zvyšuje šanci na úplné vyléčení AML. V případech kdy existuje více HLA shodných nepříbuzných dárců (UD) by pak logicky kompozice KIR genů u jednotlivých dárců mohla být kritériem výběru toho nejvhodnějšího, tedy toho s největším potenciálem protekce před relapsem. Na základě této studie a dalších dat byla zahájena genetická typizaci KIR u potenciálních dárců, pokud bylo možné volit z několika 10/10 nebo 9/10 HLA shodných UD u daného pacienta. Genotypizace byla prováděna metodikou PCR-SSP pomocí komerčně dostupných kitů. Byla provedena genová typizace 160 nejlépe shodných HLA dárců pro 55 vybraných pacientů s AML. Přítomnost KIR haplotypů A a B stejně jako jejich kombinací byla určena z druhu a počtu genů KIR. Všechny genotypy byly zadány do kalkulátoru, který umožňuje zadání až pěti potenciálních dárců a získání jejich přiřazení do jedné z 3 skupin dle obsahu KIR B. Skupiny, "neutrální", "lepší", "nejlepší", odkazují na příslušnou ochranu proti relapsu. Genová typizace KIR při hledání dárců odhalila 43 dárců s AA haplotypy, 90 dárců s AB haplotypy a 27 dárců s BB haplotypy. Po přiřazení stavů přítomnosti KIR B bylo objeveno 107 "neutrálních" dárců, 35 "lepších" dárců a 18 "nejlepších" dárců. U 40 (~73%) pacientů byli k dispozici dárci s různými stavy přítomnosti KIR B. Tito pacienti představují skupinu pacientů, kde by mohlo být použito výběrové kritérium přítomnosti KIR B genu u dárce. Potvrdila jsem, že dodatečný výběr HLA shodného nepříbuzného dárce na základě obsahu KIR B genů je proveditelný. Výběr takového dárce může zlepšit transplantační výsledky u pacientů s AML.
|
|
Narkolepsie a jiná záchvatovitá onemocnění
TONDLOVÁ, Andrea
Práce se zabývá problematikou záchvatovitých onemocnění z pohledu oboru speciální neurologie. Obsahově se zaměřuje na dvě velké oblasti. První části jsou teoretického charakteru s deskripcí jednotlivých onemocnění, jejich klinickými projevy, diagnostikou a současnou léčbou. Je zaměřena na tuto skupinu záchvatovitých onemocnění: epilepsie, tetanie, Meniérův syndrom, migréna a podrobněji narkolepsie, s ohledem na jeden z cílů práce. Tyto poznatky jsou doplněny o informace současných poznatků ohledně léčby a diagnostiky těchto onemocnění, které takto postiženým lidem velmi stěžují život a zabraňují vést ho takovým způsobem, jako by byl nemocný plně zdráv. Cílem práce není jen teoretická deskripce současně dostupných literárních poznatků těchto onemocnění, ale i jejich praktická konfrontace z praxí, v tomto případě vyplývající ze skutečných příběhů lidí trpících záchvatovitým onemocněním. Pro tuto druhou část práce bylo vybráno konkrétní záchvatovité onemocnění, o kterém je potřeba hovořit více, aby se stalo známější a které je pro svoji zaměnitelnost, ohledně symptomů podobných s jiným onemocněním, nelehké diagnostikovat či je diagnostikováno až po nevhodně dlouhé době tj. narkolepsie. Nejpodrobněji se, s ohledem na praktické zaměření v další části, práce věnuje tedy problematice narkolepsie, kde kromě zmíněných základních poznatků popisuje autorka činnost i význam spánkových laboratoří a center, jako institucí podílejících se na léčbě. Pro možnost ještě hlubšího proniknutí do dané problematiky tohoto onemocnění přidává již zmíněné anonymní příběhy takto postihnutých lidí. Tato část je doplněna i ilustrativními obrázky ze spánkové laboratoře a příběhů těchto lidí pro lepší čtenářovu jako vhodné vizuální doplnění práce. Jako porovnávací metoda již zmíněného záměru práce (srovnat teoreticky udané symptomy narkolepsie se symptomy jedinců tímto onemocněním trpícím) byla zvolena deskriptivní analýza (komparace) jednotlivých symptomů, u nichž bylo cílem vybrat těmto lidem společné příznaky, které jejich život ztěžují a srovnat tyto údaje s informacemi (symptomy narkolepsie) udávanými současnou literaturou. V závěru práce jsou postihnuty nejpodstatnější informace vyplývající z odborné literatury, názorovost odborné obce ohledně současného výzkumu a studií narkolepsie, tj. konkrétně zkoumané příčinné souvislosti aplikování vakcíny Pandemrix (proti prasečí chřipce) a narkolepsie, shrnutí výsledků ostatních studií zkoumajících etiologii tohoto onemocnění. Cílem této části práce je předložit čtenáři a určit současný vývoj zkoumání narkolepsie. Dále je zde zahrnuto i zhodnocení dějinného vývoje zájmu o poruchy spánku a zhodnocení závěrů vyplývajících s porovnáním udávání symptomů u narkolepsie odborné literatury se skutečnými symptomy lidí postihnutých tímto onemocněním, kde je cílem podat čtenáři bio-psycho-sociální pohled na člověka s tímto onemocněním, který vždy každá odborná literatura důrazně nerozebírá. Výsledkem celé práce je shrnutí současného stavu poznání těchto onemocnění a zamyšlení nad výzkumem současných možných příčin narkolepsie. Nadále porovnání teoretického zázemí onemocnění narkolepsie s životní praxí tohoto onemocnění s příběhy selektivně vybraných jedinců narkolepsií postihnutých. Smyslem práce je nejen poukázat na závažnost těchto onemocnění ztěžující a postihující značnou mírou kvalitu života jedince, ale též přidat praktickou hodnotu práci pro čtenáře obohacením skutečných pocitů vyplývajících z příznaků onemocnění konkrétních lidí potýkajících se každý den se svým onemocněním s narkolepsií účelem je tak vzbudit v čtenáři lepší pochopení pro potřebnost rozvíjení aktivních přístupů v hledání zlepšení kvality života těchto osob a rozvinout u něho empatii, která je nezbytná pro práci s těmito lidmi a jejich celkové pochopení. Smyslem je tedy nevidět jenom onu nemoc, ale "celého" člověka, takto zasaženého.
|
|
Využití e-learningového vzdělávání všeobecných sester v Ústřední Vojenské Nemocnici - Vojenské fakultní nemocnici Praha
JANKŮ, Kamila
Předkládaná diplomová práce, Využití e-learningového vzdělávání všeobecných sester v Ústřední vojenské nemocnici Vojenské fakultní nemocnici Praha, se v teoretické části zabývá především významem e-learningu, distančním vzděláváním, historií vzdělávání sester v České Republice sester a e-learningem ve zdravotnictví. Dále se v práci objevují informace o ÚVN, popisuje její současný stav a využívání e-learningu v pracovním procesu. Pro kvantitativní výzkumné šetření byly stanoveny 5 cílů a 4 hypotézy. Prvním cílem bylo zjistit časovou náročnost studia pomocí e-learningových kurzů. Druhým cílem bylo zjistit postoj všeobecných sester k e-learningovému vzdělávání. Třetí cíl se zaměřil na přínos e-learningového vzdělávání pro všeobecné sestry a pro management nemocnice. Čtvrtý cíl byl zaměřen na spokojenost všeobecných sester s formou, obsahem a rozmanitostí e-learningových kurzů a prostřednictvím čtvrtého cíle jsme zjišťovali důvody, které vedou ke vzniku e-learningových kurzů pro všeobecné sestry. Byly stanoveny čtyři hypotézy: H1- K absolvování studia e-learningového kurzu je zapotřebí méně času než u kurzu prezenčního. H2: Sestry do 30 let upřednostňují e-learningové vzdělávání na rozdíl od sester nad 30 let. H3 - Efektivita prezenčního vzdělávání je větší než u e-learningového vzdělávání. H4: Finanční náročnost e-learningového kurzu je menší než u kurzu prezenčního. Technikou sběru dat byl anonymní nestandardizovaný dotazník vlastní konstrukce, který obsahoval 32 položek. Výzkumný soubor tvořilo 212 všeobecných sester pracujících na klinických pracovištích ŮVN. Doplňkovou metodou byl rozhovor s vedoucí týmu pro výuku a vzdělávání ÚVN. Výsledky šetření vztahující se k hypotézám ukazují, že k absolvování studia e-learningového kurzu není zapotřebí méně času než u kurzu prezenčního. Sestry do 30 let neupřednostňují e-learningové vzdělávání na rozdíl od sester nad 30 let. Dále byla potvrzena efektivita prezenčního vzdělávání na rozdíl od e-learningového vzdělávání a byla vyvrácena nižší finanční náročnost e-learningového kurzu než u kurzu prezenčního. Sestry stále preferují prezenční formy výuky, nejčastěji s pasivní účastí na vzdělávací akci, ovšem absolvování e-learningových kurzů považují za výhodnější. Většina dotázaných se taktéž vyjádřila pozitivně k formě, obsahu a rozmanitost e-learningových kurzů. V kurzech je dostatek informací pro zpracování závěrečného testu a sestry považují počet kurzů potřebných k periodickému hodnocení za přiměřený. Jako limitující se jeví nemožnost opakování závěrečného testu, nejčastěji navrhované možnosti opakování jsou 2 3. Z výzkumného šetření vyplynulo, že vyšší procento dotázaných respondentů věnuje kurzu libovolně času. Sestry stále preferují prezenční formy výuky s pasivní účastí před e-learningovou formou. Většina sester se vyjadřuje pozitivně k současnému obsahu kurzů v podobě textového formátu. Témata kurzů jsou z velké části vytvářena návrhy od členů týmu pro výuku a vzdělávání nelékařských profesí ÚVN. Výsledky šetření budou referovány na příští řádné poradě členů týmu pro výuku a vzdělávání nelékařských profesí ÚVN. Předneseny a navrhnuty budou postupy pro zlepšení formy dosavadních kurzů, možnost vytvoření komunikace mezi autorem a studujícím, limitující nemožnost opakování závěrečných testů a návrhy na četnost opakování.
|
|
Účinky xenobiotik na oxidační stres, metabolizmus lipidů, integritu DNA a životaschopnost lidských buněk a rybích spermií in vitro
LINHARTOVÁ, Pavla
Znečišťování vodního prostředí anorganickými a organickými chemikáliemi je jedním z hlavních faktorů představujících vážnou hrozbu v přežití vodních organismů včetně ryb. Proto hodnocení rizik a přínosů týkajících se konzumace ryb je v současné době intenzivně diskutované téma veřejného zdraví. Spermie téměř všech druhů ryb se před oplodněním uvolňují do vodního prostředí, kde mohou být přímo vystaveny různým sloučeninám, jako jsou například cizorodé látky zahrnující též toxické kovy. Kromě toho i samotná expozice dospělých jedinců různým škodlivinám by mohla ovlivnit kvalitu rybích gamet, jejímž následkem bude snížená oplozovací schopnost a oplodnění samotné. Mimo jiné výhody konzumace ryb jsou dobře známé, a to nejen jako bohatého zdroje bílkovin a dalších nezbytných živin, ale rovněž i mnoha zdravotních výhod. Věda a výzkum v posledních několika desetiletích ukázaly, že živiny, zejména n-3 mastné kyseliny (MK), vyskytující se u ryb a mořských plodů, jsou prospěšné pro funkci srdce a nezbytné pro vývoj mozku. Celá práce byla založena na hodnocení dvou rozdílných typů modelových buněk. Za prvé lidské jaterní buňky (Hep G2, ATCC), které byly použity jako nástroj pro studium cytotoxicity kadmia (Cd2+) in vitro formou simulace po požití kontaminované ryby a následné změny ve složení mastných kyselin a fosfolipidových tříd. Za druhé byly pro studium účinků potenciálně nebezpečných xenobiotik vyskytujících se ve volných vodách použity jako in vitro model spermie jednoho ohroženého druhu ryby, jesetera malého (Acipenser ruthenus). Spermie jesetera malého byly vystaveny po dobu 2 hod při 4 °C koncentracím xenobiotik vyskytujících se v životním prostředí. Jmenovitě u DQ (0-150
|
|
Využití (nano)oxidů pro stabilizaci kovů a metaloidů v kontaminovaných půdách
Michálková, Zuzana ; Komárek, Michael (vedoucí práce) ; Luke, Luke (oponent)
Hlavním cílem předkládané dizertační práce bylo zhodnocení potenciálu vybraných (nano)oxidů Fe a Mn pro stabilizaci kovů a polokovů v kontaminovaných půdách. Výzkum byl zaměřen především na tři materiály - komerční nanomaghemit (Fe III) a nanomagnetit (Fe II,III) a nově syntetizovaný amorfní oxid Mn (AMO). Hlavním cílem práce bylo poskytnout komplexní pohled na vybraná stabilizační činidla, přičemž důraz nebyl kladen pouze na jejich přímý vliv na mobilitu kontaminantů, ale též na jejich stabilitu a transformace v půdním prostředí, spolu s vlivem na půdní mikroorganismy a vyšší rostliny. Nejprve byly u testovaných materiálů zjištěny jejich adsorpční vlastnosti. V tomto případě se jako nejúčinnější ukázal AMO, který za daných experimentálních podmínek vykazoval o 1 až 2 řády vyšší adsorpční kapacity než Fe III a Fe II,III. Míra adsorpce As(V) na AMO se zvyšovala se zvyšujícím pH, což je v případě AMO způsobeno jeho vysokým pHzpc (8,1) a vyšší rozpustností při nižších hodnotách pH. Dále byl sledován vliv aplikace (nano)oxidů na mobilitu kovů a polokovů v půdě a další fyzikálně-chemické vlastnosti. Zde se AMO opět prokázal jako nejúčinnější činidlo pro snížení mobilní frakce Cd, Cu, Pb, Zn a As. Aplikace činidel Fe III a Fe II,III měla naproti tomu jen minimální či žádný efekt. Aplikace AMO dále vedla ke zvýšení půdního pH spojeného s rozpouštěním samotného materiálu a nežádoucí degradací půdní organické hmoty. Při studiu transformací (nano)oxidů v půdním prostředí byl na povrchu AMO identifikován nově vzniklý MnCO3, zatímco na povrchu Fe III a Fe II,III nebyly pozorovány žádné významné změny. Vzhledem k tomu, že pozorovaná formace MnCO3 byla spojená se vzrůstem stability AMO, byly uměle připraveny částice AMO pokryté vrstvou MnCO3 (SM-AMO). Přestože SM-AMO prokázal v půdě menší hmotnostní ztrátu než AMO, stabilizační účinnost byla u obou materiálů téměř stejná. Rozdíly ve složení povrchů u obou materiálů v čase klesaly, neboť na povrchu AMO docházelo k precipitaci MnCO3, zatímco povlak na SM-AMO se postupně rozpouštěl. Při zjišťování vlivu na půdní organismy AMO účinně podpořil půdní mikrobiální aktivitu, zatímco v případě Fe III a Fe II,III nebyly pozorovány žádné významné změny. AMO byl též schopen snížit koncentrace Cd, Pb a Zn přijaté slunečnicí (Helianthus annuus L.), eliminovat symptomy fytotoxicity Zn a zvýšit výnos biomasy. Na druhou stranu byly ve tkáních slunečnice zaznamenány toxické koncentrace Mn uvolněného z aplikovaného AMO. V závislosti na výsledcích této práce tedy doporučujeme aplikace AMO do kontaminovaných neutrálních až alkalických půd. Dále byly před nedávnem připraveny různé typy kompozitních sorbentů na bázi AMO a biocharu a v současné době je v přípravě polní experiment zaměřený na stabilizaci Cd, Pb, Zn a As v kontaminované půdě pomocí studovaných stabilizačních činidel. Výsledky této práce vyzdvihují důležitost použití komplexního experimentálního přístupu zahrnujícího všechny složky půdního systému při studiu nových stabilizačních činidel.
|
|
Vliv horizontální a vertikální struktury biotopů na diverzitu ptáků
Schovánková, Hana ; Šímová, Petra (vedoucí práce) ; Moudrý, Vítězslav (oponent)
Diplomová práce se zabývá vlivem horizontální a vertikální struktury biotopů na biodiverzitu ptactva České republiky na lesních a otevřených lokalitách. Model vertikální struktury byl vytvořen z digitálního modelu povrchu ČR 1. generace a z digitálního modelu reliéfu ČR 5. generace, informace o horizontální struktuře byly získány analýzou leteckých snímků. Z těchto dat byly pak zjištěny jednotlivé parametry. Následně bylo zkoumáno, které z těchto parametrů a jakým způsobem ovlivňují diverzitu ptactva. Na obou typech lokalit byla s rostoucí diverzitou vertikální struktury zjištěna i rostoucí diverzita ptactva, s rostoucí horizontální diverzitou však signifikantně rostla pouze diverzita ptactva otevřených ploch. Vliv dalších charakteristik byl na diverzitu ptactva lesních a otevřených ploch většinou odlišný, ale pro oba typy lokalit měla pozitivní vliv například délka okrajů jednotlivých kategorií krajinného pokryvu nebo hustota okrajů jednotlivých výškových kategorií. Další součástí práce bylo zjistit, zda by vertikální charakteristiky biotopů mohly mít vliv na predikci výskytu vybraných ptačích druhů. Výsledky se u lesních i otevřených biotopů lišily, přesto bylo u obou typů lokalit zjištěno možné využití jak horizontálních tak vertikálních proměnných.
|
|
Využití antistresové látky pro minimalizaci dopadu stresorů na produkci zahradních plodin
Nosálková, Monika ; Hnilička, František (vedoucí práce) ; Dana, Dana (oponent)
Cílem diplomové práce bylo zjistit, zda existují fyziologické rozdíly mezi vybranými genotypy papriky roční a působení nízkých teplot, na počátku ontogenetického vývoje. Dalším cílem práce bylo zjistit, jak reagují rostliny papriky roční na aplikaci antistresové látky Atonic a stanovit nejvhodnější fyziologické ukazatele odolnosti k nízkým teplotám.
Paprika roční se řadí mezi teplomilné plodiny, pro které je teplotní optimum 22 - 25 °C přes den a 18 - 20 °C přes noc. Papriky se vysazují na polní stanoviště již v době, kdy se mohou vyskytnout přízemní mrazíky. Ty mohou způsobit fyziologické změny v rostlině či dokonce zapříčinit její usmrcení.
Pro pokus byly vybrány tři odrůdy papriky roční: Amy, Eva a Lydia. Rostliny byly rozděleny do dvou základních variant na kontrolní rostliny a stresované. Dále byla každá z těchto variant ještě rozdělena na rostliny bez aplikace Atonicu a rostliny s aplikací Atonicu na počátku vegetativního růstu (6. den působení stresu). Kontrolní rostliny byly pěstovány při teplotách 20 °C a stresované rostliny byly přesunuty do klimaboxu s teplotou 5 °C přes den i přes noc. Tato teplota se může vyskytnout po začátku vysazení paprik na venkovní stanoviště.
Ve dvoudenních intervalech byl sledován obsah prolinu v listech papriky roční a relativní výtok elektrolytu u všech odrůd použitých v této práci. Ze získaných výsledků lze konstatovat, že akumulace prolinu byla nejvyšší u odrůdy Lydia ve stresované variantě s použitím přípravku Atonic a nejnižší obsah prolinu byl sledován u odrůdy Amy v kontrolní variantě. Dále bylo zjištěno, že ontogenetický vývoj rostliny má vliv na akumulaci prolinu a relativní výtok elektrolytu od počátku měření. Nejvyšší relativní výtok elektrolytu byl naměřen u odrůdy Lydia ve stresované variantě a nejnižší relativní výtok elektrolytu byl sledován u odrůdy Amy v kontrolní variantě. Z uvedených výsledků lze potvrdit stanovené hypotézy.
|
|
Životní cyklus a dokumentace studentských projektů
Zbořilová, Nikola ; Bartoška, Jan (vedoucí práce) ; Mudrychová, Kristýna (oponent)
Cílem této práce je popsat a porovnat studentské projekty podle času, rozsahu, zdrojů, přínosů, rizik a jakosti a navrhnout způsoby zlepšení plánování a organizace těchto projektů. V první části práce je popsán teoretický přehled v oblasti projektového řízení a jsou uvedeny a vysvětleny termíny, které byly použity v případové studii. V případové studii jsou nejprve popsány získané informace o konkrétních projektech, které jsou předmětem porovnávání. Z těchto informací proběhla analýza stavu použití nástrojů projektového řízení a životního cyklu v rámci studentských projektů. Z analýzy vyplynuly informace důležité pro následné porovnání. Pak bylo posouzeno, které faktory pozitivně nebo negativně ovlivnily plánování a organizování projektů. Následně byl sestaven návrh, jak posílit pozitivní vlivy a omezit negativní vlivy ve studentských projektech. Jako dodatečná studie pak přišla analýza zájmu studentů o účast v Soutěži studentských projektů organizované Katedrou systémového inženýrství na Provozně ekonomické fakultě České zemědělské univerzity v Praze.
|
|
Porovnání antivirových programů
Papica, Jiří ; Havránek, Martin (vedoucí práce) ; Benda, Petr (oponent)
Tato bakalářská práce se zabývá porovnáním vybraných antivirových programů a následného vybráním nejvhodnějšího z nich pro daný počítač.
Práce se skládá ze dvou částí. První část práce se zabývá počítačovými viry a malware, které jsou dále rozděleny podle různých typů a hledisek. Kromě problematiky počítačových virů jsou dále popsány antivirové prostředky a mechanismy, jako například firewall či heuristická analýza. Na konci teoretické části jsou stručně popsány základní hardwarové součásti počítače, na které se následně zaměří měření a testování kritérií.
Druhá část práce obsahuje stanovení vlastností antivirových programů, stanovení kritérií pro jejich hodnocení a samotné měření zvolených kritérií. Kritéria byly zvoleny následovně, a to Cena, doba konvertování videa v programu Sony Vegas Pro, doba konání GPU benchmark, doba konání CPU benchmark a efektivnost antivirových programů v reálném prostředí. Hodnoceny byly tyto antivirové programy: Eset Smart Security 9, Norton Security Deluxe, Avast! Internet Security a Kaspersky Anti-Virus. Naměřené hodnoty byly převedeny na body a následně zaneseny do paprskových grafů. Z tabulek a grafů na závěr vyšlo doporučení nejvhodnějšího antivirového programu pro daný počítač.
|
host ::
