Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 14,804 záznamů.  začátekpředchozí21 - 30dalšíkonec  přejít na záznam: Hledání trvalo 0.43 vteřin. 

Revitalizace historického objektu bývalých vinných sklepů v Podhoří
Jůzko, Václav ; Růžičková, Lenka (vedoucí práce) ; Petr, Petr (oponent)
Diplomová práce se zabývá revitalizací historického objektu bývalých vinných sklepů v Praze Troja, v oblasti zvané Podhoří. Součástí revitalizace je i zhodnocení současných nevyužívaných pozemků. Rešeršní část nás provede problematikou spojenou s průzkumy a rozbory stavby, která jsou zapotřebí v předprojektové a projektové fázi. Na základě poznatků z rešeršní části je zhotoven komplexní rozbor objektu a širokého okolí. Analýza spočívá nejen ve vlastním šetření na místě a jeho nejbližšího okolí, ale i hledáním historických popisů o objektu a v literatuře. Na základě těchto analýz je proveden stavebně-historický a stavebně-technický průzkum objektu. Práce je zakončena návrhovou studií na nové využití areálu, který by měl sloužit pro širokou veřejnost.

Historické a soudobé dřevěné roubené stavby pro bydlení a jejich konstrukční řešení
Matějovský, Šimon ; Trgala, Kamil (vedoucí práce) ; Adam, Adam (oponent)
Cílem této práce je na základě dostupné literatury sepsat rešerši historického vývoje konstrukcí roubených dřevěných staveb pro bydlení na území ČR. V návaznosti na to je proveden průzkum současného trhu firem zabývajících se výstavbou roubených staveb, jejich používaná konstrukční řešení a skladby konstrukcí. Provedený průzkum poskytuje informaci o převládajících konstrukčních řešeních v současné roubené výstavbě rodinných domů na českém trhu. Práce se zaměřuje na tepelně technické vlastnosti dnes užívaných roubených konstrukcí, orientační změření jejich hodnot pomocí blower door testu a termodiagnostiky a srovnání s na ně kladenými normovými požadavky na trvalé bydlení. Zajímavým zjištěním těchto měření je v případě jednoho vzorku novostavby splnění požadavků na hodnotu blower door testu a při několika měřeních termografie jiných objektů souvislost tepelné propustnosti roubené stěny jako celku. Závěrem práce je shrnutí současného stavu užívání a výroby roubenek na území ČR, včetně shrnutí výsledků měření a průzkumu jejich tepelně technických vlastností.

Historické a současné pojetí eutanazie a paliativní péče
Škochová, Tereza ; Brabec, Jan (vedoucí práce) ; Sálus, Jiří (oponent)
Tato bakalářská práce se zabývá tématem eutanazie. Vymezuje její vývoj od Antiky, přes středověk, novověk až do současné eutanazie 21. století. Dále se věnuje vymezení základních pojmů, problematikou její diferenciace, legislativě a legalizaci na území Evropy jako i ve zbylém světě. Její další kapitoly jsou věnovány názorům světové lékařské asociace či přímo názorům české lékařské komory. Neopomíjí ani pohled na eutanazii z různých úhlů zvolených náboženství nebo vybrané nejpádnější argumenty pro či proti její samotné legalizaci. Neposledně přibližuje i alternativní možnosti péče v podobě paliativní a hospicové, které jsou považovány za přijatelnou odpověď na stejnou životní situaci. Vlastní práce přináší zanalyzované výsledky dotazníkového šetření, jehož úkolem bylo potvrzení či vyvrácení stanovených hypotéz.

Klima Žďárských vrchů jak je popisováno v dokumentárních zdrojích
Sobotková, Nicol ; Soukupová, Jana (vedoucí práce) ; Vokoun, Martin (oponent)
Chráněná krajinná oblast Žďárské vrchy je v rámci bakalářské práce "Klima Žďárských vrchů jak je popisováno v dokumentárních zdrojích" uvedena do klimatohistorické problematiky, zejména z hlediska četnosti meteorologických extrémních jevů a jejich vlivu na společnost. Důležitost umocňuje pouhý fakt, že pro obyvatele Českomoravské vrchoviny byla znalost tehdejšího podnebí klíčem k úspěchu nejen v hospodářském rozvoji, ale především v soukromém životě, kde šlo doslova o přežití. Základem práce je vymezení řešeného území, definice dokumentárních zdrojů z klimatického pohledu a charakteristika extremity počasí. Historická data jsou získána z archivních záznamů, zejména z přilehlých archivů a od kronikářů z oblasti Žďárských vrchů a okolí. Důraz je kladen na období před rokem 1900, kdy nebyla používána přístrojová měření. Za hodnotné zprávy lze považovat zápisy o povětrnostních vlivech, klimatických podmínkách, katastrofách, ale i o smrtích zvoníků. Velmi důležitou roli také mají informace o výnosech obilí, úrodách nebo žních. Z hlediska charakteru počasí v řešené oblasti jsou záznamy řazeny do vytvořené sedmi hodnotové škálové stupnice extrémních jevů a uvedeny do lokálního i regionálního měřítka. Vyhodnocení je provedeno za pomocí tabulek, ve kterých jsou roky charakterizovány dle přirozených klimatických období. I přes odchylky způsobené nedostatečným množstvím dat nebo z nepřesného měření, vykazují studované údaje shodnost s jinými pozorovanými proxy daty. Rozbor klimatu CHKO Žďárské vrchy v historickém kontextu může doplnit klimatohistorickou databázi a další výzkumy. Klima minulých století na území Žďárska vypovídá o četnosti extrémních jevů. Každoročně se lidé setkávali s drsným rázem počasí. Proč je tedy problematika extrémních jevů neustále řešenou otázkou? Budoucnost hrozí globální změnou klimatu, pokud člověk nepřestane vládnout přírodě, přirozený cyklus podnebí naruší antropogenní vývoj.

Polární záře - příčiny, historické případy, souvislosti.
Richterová, Jaroslava ; Soukupová, Jana (vedoucí práce) ; Vokoun, Martin (oponent)
Předmětem bakalářské práce je zhodnocení, zda si lidé v minulosti polární záře všímali a jak ji vnímali. Toto pozorování uvést na příkladech ze vzácných dokumentárních zdrojů. V první části si práce bere za cíl seznámení se sluneční aktivitou, sluneční činností, slunečním cyklem a průběhem vzniku celé polární záře. Druhá část se zabývá zařazením popisu polárních září, které byly nalezeny v kronikách, do přehledných skupin. Dále pak je výskyt září vložen do grafu a porovnán s četností slunečních skvrn.

Historické doby moru - souvislost s chodem klimatu
Suchardová, Kateřina ; Soukupová, Jana (vedoucí práce) ; Bašta, Petr (oponent)
Tato bakalářská práce se zabývá výskytem historických morových epidemií a jejich souvislostí, především vznikem a průběhem, s chodem klimatu. První část práce je souhrnem obecných informací o moru jako slově i jako nemoci. Další část se okrajově věnuje největším výskytům moru v Evropě a podrobněji výskytům moru v Čechách a na Moravě. Předposlední část práce se zaměřuje na souvislost moru nejen s chodem klimatu ale také s krátkodobým stavem počasí. V závěru práce se nachází vlastní zpracování historického počasí v morových letech Čech a Moravy a pohled na vzájemnou souvislost mezi počasím těchto let.

Historický vývoj krajiny s prvky sakrální architektury v okolí k.ú. Chyše (Karlovarský kraj)
Duřt, Jan ; Kottová, Blanka (vedoucí práce) ; Vlasák, Josef (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá sledováním a hodnocením vývoje struktury krajiny na území obce Chyše v Karlovarském kraji. Nadále se práce zaměřuje na studii drobné sakrální architektury a její vliv na celkovou podobu dnešní krajiny. Pro analýzu území byly využity mapové podklady ze tří časových období. Nejstarším podkladem byly císařské povinné otisky map stabilního katastru z roku 1841. Dále se jednalo o černobílé letecké snímky z roku 1952 a aktuální ortofotomapu z roku 2014. První část práce se věnuje vymezení obecných pojmů a problematice v oblasti krajiny. V druhé části se práce zaměřuje na charakteristiku a historii zájmového území. Třetí část se zabývá samotným zpracováním podkladových dat v programu ArcGIS 10.2. Podklady byly zvektorizovány na základě třech časových horizontů. Poté následovalo jejich rozřazení do kategorií LU/LC. V konečné fázi proběhlo analyzování dat včetně interpretace. Výsledky práce poukazují na současné i minulé trendy změn v krajinné struktuře. Je možné sledovat především klesající mozaikovitost a tedy celkové zvětšování krajinných plošek. Od 50. let 20. století dochází ke zvětšování ploch lesů na úkor zemědělské půdy. Krajina v okolí Chyší si přesto částečně zachovává svůj typický charakter navzdory všem okolním vlivům. Dosažené výsledky umožňují sledovat vývoj krajinné struktury se značným přispěním člověka za bezmála 180 let. Značný přínos mohou výsledky přinést i jako zdroj pro budoucí vývoj území, především pak v oblasti krajinného plánování, územního plánování a pozemkových úprav.

Historický a budoucí vývoj vodních prvků v těžbou dotčeném území Severočeské hnědouhelné pánve.
Vodrážka, Václav ; Hendrychová, Markéta (vedoucí práce) ; Martin, Martin (oponent)
Práce je zaměřena na vývoj vodních prvků v území narušeném těžbou hnědého uhlí v Severočeské hnědouhelné pánvi a Sokolovské pánvi. V minulém století došlo vlivem těžby hnědého uhlí k destrukci krajiny a tím i narušení vodního režimu. Přechod z hlubinné těžby na povrchové dobývání hnědého uhlí zapříčinil zánik obcí, pozemních komunikací, železnic, půdy i zeleně. Vodní plochy byly vysušeny a vodoteče převedeny do nových umělých koryt. Nyní se člověk snaží zahlazovat následky zásahu do přírody obnovou krajiny, tvorbou a ochranou životního prostředí. Tato snaha je realizována pomocí rekultivací. Řešeny jsou zde především vodohospodářské rekultivace, vyhodnocení změn vodních složek v různém časovém období v zájmovém území a význam těchto změn pro krajinu, kterou tady zanecháme budoucím generacím.

Moderní umění v krajině
Jarešová, Sylvie ; Vacek, Oldřich (vedoucí práce) ; Petr, Petr (oponent)
Moderní umění v krajině Souhrn Práce rozebírá tvorbu krajiny v souvislosti s uplatněním moderního umění. Nejprve se věnuje správné interpretaci stěžejních pojmů jako je krajina, umění, kultura. Tyto oblasti pak dále studuje z historického kontextu. Vzájemné interakce na první pohled zdánlivě odlišných témat, jako je krajina a moderní umění jsou analyzovány a blíže zkoumány. Aby bylo možné aplikovat do krajiny moderní prvek, je nutné zohlednit všechny přístupy krajinotvorby. V první fázi práce rozebírá hodnocení krajinného rázu a krajiny vůbec. Jak krajina působí na člověka, jaké jsou její hodnoty. Udržitelnost krajiny a jejích hodnot závisí také na definování její ochrany. Část práce se věnuje i těmto možnostem, jak legislativní, tak přirozené ochrany přírody. Co by dnešní krajina měla nabízet, řeší v polemice o hodnotách krajiny, vnímání krajiny a její estetické rovině. Tvorba krajiny v dnešní moderní době zahrnuje propojení historicky významných, současně nezbytných a pro budoucnost nevyhnutelných prvků, tak aby byla zachována její funkční a estetická hodnota pro další generace. Modelový příklad řeší právě toto propojení, historické krajiny, v které je plánována dálnice. Hrozí zde vysoký stupeň fragmentace krajiny, a jejího využití nejen pro místní obyvatele a ekosystémy. Zároveň zde aplikuje prvek moderního umění jako prostředek sjednocení krajiny. Umění se stává nástrojem, který může vrátit místům jejich náboj a krajině řád. Umění propojuje fragmentovanou krajinu a vnáší další hodnotu pro příští generace. Případová studie nastiňuje poslední umělecké trendy aplikované do krajiny. Přináší shrnutí výrazových prostředků a technik v rámci diskuze. Zde dále rozvádí myšlenku současné tendence moderního umění. Výstupem práce jsou metodické postupy zobrazené pomocí modelového projektu. Návrh metodiky instalace prvku moderního umění do krajiny. Klíčová slova: moderní, umění, krajina, koncept, estetika, vnímání.

Analýza přistupových jednání mezi Tureckem a Evropskou unií
Kučera, Michal ; Spiesová, Daniela (vedoucí práce) ; Severová, Lucie (oponent)
Tato bakalářská práce, jejíž název zní Analýza přístupových jednání mezi Tureckem a Evropskou unií, je rozdělena na dvě osnovní části. Část teoretickou, ve které jsou zpracována základní fakta o Evropské unii, okolnostech a dějinných souvislostech jejího vzniku, historii, institucích a principech. Nechybí ani vývoj eurozóny a zdůrazněn je také význam Maastrichtské smlouvy a jejích pozdějších modifikací. V první části je dále představena Turecká republika s jejím historickým, politickým a ekonomickým pozadím. Analytická část představuje Turecko jako kandidátskou zemi do Evropské unie s důrazem na jeho strategickou polohu. Následuje přehled všech přístupových kritérií Evropské unie tak, jak byla aktualizována v čase, obsahu a v závislosti na měnících se politických a hospodářských poměrech v Evropě po rozpadu východního bloku včetně právního rámce přístupových kritérií zakotvených v příslušných smlouvách. Detailně jsou analyzována přístupová jednání mezi Tureckem a Evropskou unií, jejich vývoj a vyhodnocení aktuálních výsledků plnění přístupových podmínek z turecké strany. Zařazen je přehled přístupových kapitol (Screening Acquis) se zpětnou vazbou v hodnotících zprávách od Evropské komise. V závěru je zhodnocen celkový stav přístupových jednání s ohledem na současný politický vývoj v Evropě.