|
Hodnocení kvalitativní produkce a kvalitativního přírůstu v porostech na LÚ Klokočná
Švec, Otakar ; Remeš, Jiří (vedoucí práce) ; Pulkrab, Karel (oponent)
Předkládaná disertační práce se zabývá produkčně -- ekonomickou analýzou současné-ho stavu porostů v různém stupni strukturní diferenciace a návrhem optimalizace jed-notlivého výběru stromů v rámci LÚ Klokočná, kde jsou původně smrkové a borové stejnověké monokultury transformovány prostřednictvím jednotlivého výběru stromů na porosty strukturně diferencované s cílem dosažení vyrovnané výběrné struktury. V rámci 18 trvalých výzkumných ploch (9 ploch na typu vývoje lesa (TVL) A - kyselé smíšené dubové bučiny, 9 ploch na typu vývoje lesa (TVL) B - kyselé smíšené dubové jedliny) byly analyzovány dendrometrické, strukturní a přírůstové charakteristiky po-rostů i jednotlivých stromů. Na základě pokácených vzorníků bylo dále analyzováno složení jakostních tříd sortimentů surového dříví smrku a borovice v závislosti na strukturní diferencovanosti porostu a stanovištních podmínkách. Syntézou uvedených veličin byla hodnocena finanční hodnota zásoby porostů, roční hodnotový přírůst a cílová tloušťka jednotlivých smrku a borovice. Z výsledků analýz vyplývá, že snižování homogenity porostů má pozitivní vliv na tloušťkový přírůst jednotlivých stromů. Naopak negativním efektem snižování homo-genity porostů je horší kvalita smrkového dříví, která se projevuje snížením průměrné ceny za m3 o 3 -- 4 %. Lepší kvalita dříví smrku i borovice a s tím spojená vyšší prů-měrná cena za m3 byla nalézaná v porostech patřících do TVL A. Smrky i borovice v porostech náležících do typu vývoje lesa A dosahují také o 8 -- 13 cm vyšších cílo-vých výčetních tlouštěk oproti těmto dřevinám v typu vývoje lesa B. Proces transformace v rámci LÚ Klokočná výrazně ovlivňuje produkčně -- ekonomické charakteristiky porostů, které zatím neodpovídají strukturním, produkčním ani eko-nomickým parametrům ideálu výběrného lesa. Pro dosažení jeho vyrovnaného stavu je nejprve potřebné definovat modelové charakteristiky, které odpovídají produkčnímu, potažmo ekonomickému potenciálu porostů v odlišných růstových podmínkách na dané lokalitě, a dále pak usměrňovat tyto porosty směrem k vytyčenému cíli.
|
|
Kontaminace rizikovými prvky na Kutnohorsku a možnosti jejího využití v paleoenvironmentálním výzkumu
Horák, Jan ; Hejcman, Michal (vedoucí práce) ; Jaromír, Jaromír (oponent)
Dizertace se zaměřuje na využití kontaminace rizikovými prvky jako stratigrafického markeru v paleoenvironmentálním výzkumu. Kontaminace není studována sama o sobě, ale je vnímána jako prostředek k interpretaci sedimentárních záznamů historických jevů a událostí. Nese informace o původu kontaminace, o kontaminační aktivitě, či o vývoji krajiny.
Kutnohorsko (střední Čechy, 49°57'0.170"N, 15°15'59.877"E) je region s významnou historickou těžbou, která trvala především v době od 13. do 16. století. Později se vracely sporadické pokusy o obnovu těžby, víceméně neúspěšné. Výraznější návrat proběhl ve druhé polovině 20. století. Je tedy vysoce pravděpodobné, že kontaminanty zde budou moci být využity jako stratigrafické markery. Během výzkumu byly využívány především As, Be, Cd, Co, Cr, Cu, Hg, Pb, V a Zn, neboť patří mezi nejčastější prvky analyzované obecně i v rámci kutnohorského regionu.
Cíle práce jsou:
Charakterizovat kontaminaci v regionu a odpovědět na tyto otázky:
- Jsou některé rizikové prvky pro zdejší kontaminaci charakteristické?
- Pokud jsou, projevují se (prostorově, sedimentárně apod.) stejně, nebo různě?
- Je případná různorodost prostorově vázaná? Je vázaná na konkrétní krajinné prvky?
- Je případná různorodost vázaná na nějaké konkrétní aktivity?
Využít zjištěné poznatky v konkrétních situacích:
- Je možné využít kontaminaci rizikovými prvky jako stratigrafický marker ve fluviálních sedimentech?
- Jak interpretaci konkrétních situací ovlivňuje celkový kontext kontaminace v regionu
Jádrem výzkumu je metaanalýza kontaminačních dat z regionu (data pocházejí jak z našich výzkumů, tak i z dalších studií). Výsledky nepřinesly pouze základní charakteristiku kontaminace v regionu, ale i zásadní poznatky o její struktuře. Pouze As, Cd, Cu, Pb a Zn jsou spojeny s těžební a hutní činností. Ostatní prvky - jak koncentrací, tak rozšířením - jsou těmito činnostmi neovlivněny. Byla rovněž odhalena vazba As a Cd spíše na těžbu, kdežto Cu, Pb a Zn na hutnickou aktivitu. Obě skupiny byly jinak prostorově distribuované. Srovnání výpovědi koncentrací a clr-transformovaných hodnot přineslo další zajímavé výsledky. Tato transformace je pro interpretaci geochemických dat v prostoru zásadní.
Studován byl i prostor soutoku řek Klejnárky a Labe. Kontaminace je zde stále patrná, ale diverzita mezi kontaminanty již nikoliv. Soutok koncentrace silně nařeďuje, takže není snadno rozeznatelná v dalších úsecích toku. Nicméně i zde clr-transformace přinášejí detailnější pohled.
Byly rovněž provedeny analýzy dvou vertikálních profilů. Ukázalo se, že interpretovat data z jednoho profilu může být riskantní, pokud není zahrnut regionální kontext. V jednom z profilů dochází ke smíšení dvou odlišných geochemických populací (z hlediska statistiky). Kontaminace tak působí jen jako jeden faktor. Tato lokalita je vhodná pro statistická testování míchání dvou populací, identifikaci odlehlých hodnot apod.
|
|
Význam vitaminu D a vápníku ve výživě člověka
Bártová, Magdaléna ; Hejtmánková, Alena (vedoucí práce) ; Michlová, Tereza (oponent)
Vitamin D patří do skupiny v tuku rozpustných steroidů. Zahrnuje dvě formy, a to
cholekalciferol, který se vyskytuje v potravinách živočišného původu a ergokalciferol
přítomný v potravinách rostlinného původu. Člověk vitamin D může přijímat v potravě,
přičemž významným zdrojem jsou tučné ryby a rybí játra a některé další potraviny, jako
mléko, vejce nebo kvasnice. Na rozdíl od ostatních vitaminů však může být v těle
syntetizován. Cholekalciferol je tvořen v kůži z prekurzoru 7 - dehydrocholesterolu účinkem
UVB záření. Účinnost přeměny je závislá na různých faktorech.
Pro aktivaci vitaminu D jsou nezbytné dvě po sobě následující hydroxylace, z nichž první
probíhá v játrech a druhá v ledvinách. V játrech vzniká kalcidiol. Je to hlavní forma vitaminu
D v krvi a ukazatel zásobenosti organismu. V ledvinách z něho vzniká kalcitriol, který
je aktivní hormonální formou vitaminu D. V těle působí prostřednictvím vazby na receptory
pro vitamin D - VDR. Jeho nejznámější a nejprozkoumanější funkcí je vliv na homeostázu
vápníku a fosforu. Vitamin D ovlivňuje také správnou funkci svalů a imunitního systému
a různými mechanismy snižuje riziko vzniku nádorových a kardiovaskulárních onemocnění.
Předpokládají se i další účinky vitaminu D na lidský organismus, které zatím nejsou zcela
objasněny a jsou předmětem dalších výzkumů.
Vápník je hlavní minerální složka kostí a zubů. Je esenciální a je nutné dodávat
ho potravou. Jeho obsah v potravinách je různý a stejně tak i jeho využitelnost z těchto
potravin. Za hlavní zdroj jsou považovány mléčné výrobky a mléko. Dále je přítomný
ve vejcích, minerálních vodách, některých rybách a rostlinných potravinách. Především
v rostlinných zdrojích je využitelnost vápníku limitována obsahem látek, které s ním tvoří
nerozpustné komplexy. Vápník je nezbytný pro stavbu kostí a zubů. Kromě stavební funkce
má roli i ve srážení krve, nervosvalovém přenosu či svalové kontrakci.
Vitamin D má vliv na využitelnost vápníku, protože zvyšuje účinnost jeho absorpce
ve střevě. Při nedostatku obou mikronutrientů dochází ke vzniku kosterních onemocnění,
osteoporóze, osteomalacii a křivici. Dostatečný příjem vitaminu D i vápníku je důležitý
především u rostoucích dětí, starších osob a těhotných i kojících žen.
|
|
Nejvýznamnější potravinové zdroje lipofilních vitaminů
Šafránková, Simona ; Hejtmánková, Alena (vedoucí práce) ; Táborský, Jan (oponent)
Základní poznatky o živinách a jejich potřebě by měly být nedílnou součástí vzdělání každého člověka. Mezi nezbytné živiny zajišťující plnohodnotné fungování organismu patří vitaminy. Vitaminy jsou esenciální látky, které mají v lidském organismu významnou úlohu. Hrají důležitou roli při procesech vstřebávání a výměny látek mezi vnějším prostředím a živým organismem. Vzhledem k tomu, že k jejich objevení došlo teprve v průběhu 20. století, výzkumy o jejich účincích na lidský organismus stále probíhají.
Vitaminy jsou rozlišeny do dvou základních skupin, vitaminy rozpustné ve vodě, tzv. hydrofilní (skupina vitaminů B a vitamin C) a vitaminy rozpustné v tucích, tzv. lipofilní (vitamin A, D, E, K).
Vitamin A je důležitý pro zajištění správného vidění a rozeznávání barev. Podporuje růst a kvalitu kostí, a je potřebný pro správný vývoj plodu.
Vyskytuje se v potravinách živočišného původu, jako jsou mléčné výrobky, mléko, maso, a játra. V potravinách rostlinného původu je zastoupen mnoha provitaminy, z nichž nejvýznamnější je beta karoten. Velmi bohatým zdrojem těchto provitaminů jsou listové zeleniny, jako jsou špenát nebo zelí.
Doporučená denní dávka vitaminu A je podle norem České republiky 800 mikrogramů. Tato potřeba závisí na pohlaví a věku jedince. Nedostatek vitaminu A způsobuje světloplachost a zhoršené vidění. Nadbytek vitaminu A může být pro organismus toxický. Zajímavé je, že beta karoten za toxický považován není.
Vitamin A se řadí mezi labilní vitaminy. Je citlivý na teplo, světlo a kyslík. Ztráty při šetrné přípravě pokrmů a při obvyklých stravovacích zvyklostech činí přibližně 20 %.
Vitamin D tvoří skupina několika biologicky účinných látek, z nichž nejvýznamnější je vitamin D2, ergokalciferol, vyskytující se v potravinách rostlinného původu, a vitamin D3, cholekalciferol, přítomný v živočišných zdrojích potravin.
Vitamin D se v lidském organismu chová jako hormon, tzn., že vzniká na jednom místě organismu, ale působí v jiné části těla. Zajišťuje příjem a vstřebávání vápníku a fosforu a udržuje jejich rovnováhu. Dále podporuje imunitní systém a může pomoci při léčení lupénky.
Doporučená denní dávka vitaminu D se pohybuje mezi 2,5 až 10 mikrogramů. Vyšší potřebu mají těhotné a kojící ženy a také kojenci a děti. Nedostatek vitaminu D porušuje homeostázu vápníku a metabolismus fosfátů. Nadbytek vitaminu D způsobuje hyperkalcémii.
Nejvýznamnější potravinové zdroje vitaminu D jsou játra, olej z rybích jater, tuk mořských ryb, fortifikované margaríny a mléko.
Vitamin D je citlivý na kyslík a světelné záření, skladováním ani přípravou pokrmů není aktivita vitaminu D výrazně ovlivněna.
Vitamin E je významným antioxidantem. Je důležitý pro udržení zdravé buněčné stěny, kůže, svalů, nervů, erytrocytů, srdce a také je potřebný pro správnou funkci krevního oběhu.
Doporučená denní dávka vitaminu E je 8 až 20 mg. Jeho potřeba se zvyšuje při vystavování se slunečnímu záření a škodlivým vlivům, při zvýšené tělesné námaze a při přijímání většího množství nenasycených mastných kyselin. K nedostatku vitaminu E u zdravých lidí v podstatě nedochází, neboť je zastoupen téměř ve všech základních druzích potravin. K hypervitaminóze vitaminu E dochází také jen zřídka, jelikož přijímáním běžné stravy žádné riziko předávkování nehrozí.
Nejvýznamnějším zdrojem vitaminu E jsou rostlinné oleje (slunečnicový a řepkový), ořechy, kukuřice, hrášek, obilné výrobky, tmavě zelená listová zelenina, vejce, játra a vnitřnosti.
Vitamin E je považován za nejstabilnější lipofilní vitamin. Zpracováním potravin dochází jen k minimálním ztrátám tokoferolu, tyto ztráty činí přibližně 10 %.
Vitamin K v lidském organismu podporuje srážlivost krve a společně s vitaminem D se podílí na neustálé tvorbě a přestavbě kostí.
Zdrojem vitaminu K jsou potraviny rostlinného i živočišného původu, např. maso, játra, mléko, zelenina a ovoce. Doporučená denní dávka vitaminu K se pohybuje okolo 0,01 až 0,14 mg. Nižší potřebu příjmu vitaminu K mají kojenci a děti do tří let. Nejčastější příčinou hypovitaminózy vitaminu K je narušení střevní mikroflóry podáváním různých léčiv, např. antibiotik. Příliš vysoké dávky vitaminu K se mohou v organismu hromadit a vést k rozpadu erytrocytů, k poškození jater a u dětí mohou způsobit žloutenku.
O stabilitě vitaminu K doposud není známo mnoho informací. Bylo zjištěno, že se vitamin K rychle rozkládá na světle, ale jeho ztráty při přípravě pokrmů jsou minimální.
|
|
Návrh originálního kusu nábytku pro moderní interiéry
Schořovská, Veronika ; Bomba, Jan (vedoucí práce) ; Podlena, Milan (oponent)
Bakalářská práce se zabývá problematikou návrhu multifunkčního nábytku pro byty s malou výměrou. V první kapitole je částečně zmapován vývoj multifunkčního nábytku v historii, poté je zde představeno několik variant návrhů od světoznámých designerů a jejich rozbor, a na konec je zde blíže specifikována otázka vývojů a trendů v bydlení. Druhá kapitola se zaměřuje na přiblížení postupu práce designera při navrhování nábytku, tedy představení designu jako procesu. V třetí kapitole je pak popsán postup vlastního návrhu multifunkčního nábytku. Návrh obsahuje více materiálových řešení i cenovou kalkulaci pro jeden vybraný typ materiálu. V příloze jsou pak k nalezení skici nábytku ve fázích jeho vzniku, konstrukční výkresy a vizualizace.
|
|
Paměť krajiny v paměti obyvatel v katastrálním území Hostavice
Tančevová, Laura ; Skaloš, Jan (vedoucí práce) ; Josef, Josef (oponent)
Snahou této práce je vytvoření co nejpodrobnějšího přehledu o změnách krajiny v katastrálním území Hostavice, které se nachází na východním okraji Prahy, za posledních 175 let. Tato práce dává ucelený výtah informací o katastrálním území z různých úhlů pohledu. Jejím hlavním cílem je porovnání změn z pohledů map a z pohledů starousedlíků. Jedním ze způsobů, jak se dostat k hlavnímu cíli této bakalářské práce, je stanovit a analyzovat hlavní trendy změn v Land-use v katastrálním území Hostavice. Změny se zjišťují pomocí mapových podkladů, statistických údajů, kronik a dalších zdrojů. Dalším cílem je zjistit pohledy na tyto změny od starousedlíků pomocí polostrukturovaných rozhovorů založených na analýze hlavních trendů. Také je blíže popsána charakteristika daného území. Tato bakalářská práce přispívá svým dílem k celkovému zpracování paměti krajiny v paměti obyvatel.
|
|
Úloha zemědělství v péči o historické horské louky v oblasti Sklenářovic
Wolfová, Tereza ; Vaněk, Jindřich (vedoucí práce) ; Fedurcová, Alena (oponent)
Cílem této bakalářské práce je informovat o problematice degradace horských luk, která započala odsunem německého obyvatelstva z pohraničí po druhé světové válce. Nikdo se nechtěl stěhovat do těžkých podmínek horských oblastí a z toho důvodu na území Krkonoš zaniklo mnoho obcí a mezi nimi i vesnice Sklenářovice. Tato obec má zajímavou historii, jako například těžbu zlata, která v minulosti probíhala na celém území rýchorského masivu, kde se Sklenářovice nacházejí. Proto je součástí bakalářské práce i souhrn nejvýznamnějších historických událostí této malé horské vesnice na Trutnovsku. Důležitou částí je také popis současné situace tohoto území a nastínění budoucích plánů. Všechny informace pochází z odborné literatury a dalších informačních zdrojů.
Odsun obyvatelstva neměl dopad jen na samotnou obec, ale především na okolní krajinu, která bez kvalitní a svědomité práce hospodářů pomalu upadala. Naši předci na loukách prováděli pravidelnou seč a chovali hospodářská zvířata, která se pásla na pastvinách. To vše loukám a pastvinám prospívalo a druhová diverzita se nejen ve Sklenářovickém údolí stala velmi pestrou a rozmanitou. Po druhé světové válce se však o louky neměl kdo starat nebo lidé netušili, jak správně o louky pečovat, a proto se začaly postupně měnit a zarůstat plevely a náletovými dřevinami. Během dalších let se zde staly různé události, jako například zalesňovací brigády či fungování pastvinářského družstva a státního statku, ale to vše ještě více zhoršovalo kvalitu místních luk.
Až v 90. letech se situace začíná obracet k lepšímu, protože si lidé začínají uvědomovat, že je potřeba návrat k původnímu způsobu hospodaření, aby byla znovu oživena přírodovědná a krajinářská hodnota tohoto území. Vzniká mnoho programů na obnovu původní krkonošské krajiny, většinou pod vedením Správy Krkonošského národního parku. V této práci je uvedeno, jak správně obhospodařovat louky, aby byla zachráněna jejich druhová rozmanitost, a zároveň v ní jsou přiblíženy chráněné biotopy v této oblasti.
|
|
Vznik, vývoj a chov lipického koňa v Národnom žrebčíne Topoľčianky
Bedeová, Linda ; Navrátil, Jan (vedoucí práce) ; Marko, Marko (oponent)
Bakalárska práca poskytuje komplexné informácie o vzniku, postupnom vývoji a chove lipického koňa v Národnom žrebčíne Topoľčianky. Práca pozostáva zo štyroch častí. Prvá časť informuje o samotnom Národnom žrebčíne Topoľčianky, jeho lokalite a okolí. Popisuje založenie žrebčína, jeho významné historické medzníky a vznik chovu lipického koňa v žrebčíne, ktorý je jeho neoddeliteľnou súčasťou. Prvá časť je zakončená opisom aktuálneho stavu koní v žrebčíne, pričom okrem počtov koní a narodených žriebät zahŕňa aj charakteristiku plemenných žrebcov pre rok 2015 a 2016. Druhá časť informuje o ďalších žrebčínoch s chovom lipicana v Európe, medzi nimi najmä Národný žrebčín v Lipici odkiaľ plemeno pochádza, Národný žrebčín v Pibri a ďalšie žrebčíny v oblasti strednej a východnej Európy. Tretia časť charakterizuje plemeno lipican, popisuje vznik chovu tohto plemena na Slovensku a charakterizuje plemeno prostredníctvom plemenného štandardu, označovania koní a ich sfarbenia. Súčasťou tejto kapitoly je ďalej stručná charakteristika a rozdelenie plemennej knihy, popísané sú taktiež jednotlivé línie žrebcov a chovné rodiny. Predposlednou súčasťou tretej časti práce je zemský chov a pracovné využitie lipického koňa, a to v španielskej vysokej škole a v záprahoch. Posledná časť práce uvádza štatistiku odchýlok telesných mier kobýl od plemenného štandardu. Pre zhotovenie tabuľky danej štatistiky boli použité plemenné knihy s telesnými mierami kobýl, ktoré pôsobili v Národnom žrebčíne Topoľčianky od roku 1921 po rok 2007. Záverom tejto vlastnej výskumnej časti práce je zistenie, že Národný žrebčín sa aj napriek malým odchýlkam stále drží plemenného štandardu, čo nám potvrdzuje správnosť vedenia chovu, vysokú chovateľskú odbornosť a hlavne svedomitú prácu všetkých zamestnancov žrebčína. Cieľom práce bolo bližšie priblíženie lipického koňa, jeho cesty z miesta pôvodu až na Slovensko a jeho usídlenie v Národnom žrebčíne Topoľčianky, ako aj práce žrebčína v oblasti chovu a v športe, kde jazdci dosahujú pozoruhodné výsledky či už v záprahu alebo pri vysokej španielskej škole.
|
|
Vybrané mechanické vlastnosti dřeva douglasky z lokalit v České republice
Pilař, Ondřej ; Zeidler, Aleš (vedoucí práce) ; Holeček, Tomáš (oponent)
Abstrakt
Introdukované dřeviny jsou nepochybně, navzdory současným krátkodobým
politicko-ekonomicko-ekologickým turbulencím, stále předmětem zájmu českého lesnického sektoru. Za jednu z perspektivních dřevin je považována i douglaska tisolistá (Pseudotsuga douglasii), která patří celosvětově k nejvýznamnějším dřevinám,
a to jak v oblastech svého původního rozšíření, tak v rozsáhlých regionech kde byla úspěšně introdukována. Informace o kvalitě jejího dřeva z našeho území prozatím chybí.
Cílem této práce bylo proto zhodnotit kvalitu dřeva douglasky tisolisté z různých oblastí České republiky prostřednictvím vybraných mechanických vlastností. Normalizovanými postupy byla stanovena především pevnost v tlaku, rázová houževnatost, modul pružnosti v ohybu a ohybová pevnost. Posouzena byla také variabilita vlastností v kmeni a lokalitě.
Výsledné hodnoty mechanických vlastností jsou v porovnání s hodnotami naměřenými v původních oblastech lepší v pevnosti v tlaku, obdobné v pevnosti v ohybu, a o něco horší v modulu pružnosti v ohybu.
V porovnání výsledných hodnot douglasky tisolisté s hodnotami domácího smrku ztepilého vykazuje douglaska tisolistá lepších hodnot, a to až na hodnoty modulu pružnosti v ohybu, které jsou u smrku vyšší.
Statisticky významný rozdíl mezi lokalitou a měřenou vlastností se prokázal pouze u modulu pružnosti a u hustoty. U variability v rámci kmene byl zjištěn statisticky významný rozdíl mezi vertikální i horizontální polohou v kmeni a všemi měřenými vlastnostmi. Taktéž stoupá hodnota měřené vlastnosti se zvyšující se polohou od dřeně.
|
| |
host ::
