|
| |
|
|
Význam mikrofonních předzesilovačů a jejich kreativní využití při nahrávání hudby
Hamouzová, Eva ; GUŠTAR, Milan (vedoucí práce) ; URBAN, Ondřej (oponent)
Cílem bakalářské práce je zjistit, jaký vliv mají mikrofonní předzesilovače na hudební nahrávku, na jakém zvukovém materiálu je jejich vliv nejvíce patrný. Působení mikrofonních předzesilovačů je zjišťováno pomocí měření několika vybraných modelů. Výstupem měření je závislost harmonického zkreslení na vstupní úrovni signálu a frekvenční průběh druhé a třetí harmonické složky zkreslení. Dále je součástí práce poslechový průzkum, který má ukázat, zda a jak jsou vnímány rozdíly mezi jednotlivými typy mikrofonních předzesilovačů na vybraných ukázkách.
|
|
|
Zvuková dramaturgie rozhlasové hry.
Mikyška, Tomáš ; PINKAS, Martin (vedoucí práce) ; ZIKMUND, Tomáš (oponent)
Ve své práci se co možná nejkomplexněji zabývám jednou z nejdůležitějších oblastí přípravy a realizace rozhlasové hry - její zvukovou dramaturgií. V první části systematizuji tvůrčí materiál. Zaměřuji se přitom zejména na jeho formotvorný a významový potenciál v díle. Dále se pak věnuji aplikaci získaných poznatků při samotné realizaci rozhlasové hry. Ve zvukové dramaturgii rozlišuji přitom dvě hlavní fáze: fázi výstavby časové linie díla a fázi výstavby zvukového obrazu. Své dílčí závěry průběžně doplňuji o příklady z praxe, přičemž dávám prostor i úvahám o možných směrech dalšího vývoje. Prací se zároveň snažím reagovat na dosavadní absenci odborného teoretického textu s tímto zaměřením v českém prostředí.
|
|
|
Problematika a technické možnosti zvuku pri natáčaní s DSLR fotoaparátmi.
Ujčík, Lukáš ; NEUBAUER, Petr (vedoucí práce) ; GREINER, Ladislav (oponent)
Táto bakalárska práca sa zaoberá problematikou zvukovej zložky pri spolupráci s DSLR fotoaparátmi (digitálnymi zrkladlovkami). Rozoberá technické parametre zvuku u fotoaparátov a vyhodnocuje ich výhody a nevýhody. Popisuje technické možnosti a varianty realizácie zvuku v jednotlivých fázach tvorivého procesu, od plánovania až po postprodukciu, s prihliadnutím na druh a charakter audiovizuálneho diela. To všetko je dané do kontextu s fenoménom prudkého rozvoja digitálnych technológii a jeho dôsledkom na úroveň profesionality
a pracovných postupov v audiovizuálnej produkcii.
|
|
|
Zvukové pojetí divadla ve filmu v Hamletovi Franca Zeffirelliho
Badhan Nebeská, Jitka ; KUDLÁČ, Jakub (vedoucí práce) ; ČENĚK, Jan (oponent)
Franco Zeffirelli (nar. 1923) proslul jako režisér oper a zdařilých filmových adaptací her Williama Shakespeara, jimiž jsou konkrétně Zkrocení zlé ženy (1967), Romeo a Julie (1968) a Hamlet (1990). Základ textu tvoří podrobná analýza posledního jmenovaného filmu, a to z hlediska jeho filmové struktury a sound designu. Další část se věnuje jednotlivým zvukovým prvkům divadelně-filmového prolínání (práce s mluveným slovem, zdůraznění či potlačení ruchů, zapojení hudby a zvukových atmosfér, zvukové přechody). Součástí je též úvaha o smyslu filmové adaptace divadelní hry a o vzájemném přínosu těchto dvou forem.
|
|
|
Mít uši k vidění
Lapčík, Radim ; KUDLÁČ, Jakub (vedoucí práce) ; ČENĚK, Jan (oponent)
Toto je primárně pedagogická práce v oblasti zvukové teorie. Zabývá se problematikou klasifikace zvuků v audiovizuálním díle, předkládá a porovnává tři existující pohledy na danou tématiku. Dále se věnuje nejednoznačným oblastem klasifikace zvukového materiálu a zdůvodňuje jevy, k nimž v nich dochází, přičemž zohledňuje a uvádí poznatky jiných oborů, které k daným jevům mají co říci.
|
|
|
Týmová spolupráce při zvukové postprodukci audiovizuálního díla
Šléška, Jan ; MOUDRÝ, Jiří (vedoucí práce) ; HART, Marek (oponent)
Hlavním záměrem práce je určení obecných psychologických principů, na jejichž základě týmová spolupráce funguje. Pro zdařilé vedení týmu je důležitá nejen znalost těchto principů, ale také jejich adekvátní aplikace do specifického prostředí zvukové postprodukce.
První třetina práce obecně pojednává o socio-psychologických vztazích uvnitř týmu jako celku a pojmenovává hlavní principy jeho funkce.
V dalších dvou třetinách práce se analyzuje zvukový supervizora jako týmový vůdce a specifikuje se náplň jeho práce, například jak by měl tým správně sestavovat a koordinovat. V dalších kapitolách je analyzováno specifické prostředí zvukové postprodukce a je popsán ideální model z hlediska správné funkce týmu. Poté jsou vysvětleny rozdíly týmů dočasných a trvalých, srovnají se jejich specifika s přístupem solitérním a popíše se jejich nejvhodnější aplikace do prostředí zvukové postprodukce.
Závěrečné srovnání ideálního teoretického modelu s praxí uzavře celou práci.
|
|
|
Audiovizuální ztvárnění hudebního díla
Kršáková, Leticia ; SKALL, Vladimír (vedoucí práce) ; KOPECKÝ, Pavel (oponent)
Abstrakt
Tato práce se zabývá problematikou audiovizuálního ztvárnění hudebního díla. Jedná se o rozsáhlou problematiku, neboť audiovizualizace hudby v sobě akumuluje řadu uměleckých oborů a pracuje s jejich prostředky. Základní představu vývojové linie se snaží tato práce podchytit v obecné části, věnované hudbě a tanci a filmu jako jejím transformacím. V druhé části práce jsou představeny základní formy tohoto zpracování a některé hudebně filmové žánry s jejich specifickými rysy, a také jsou přiblíženy některé typické i netradiční postupy tvůrců a zhodnocena funkčnost jejich přístupů z hlediska diváka-posluchače. Teoretická opora pro v práci uvedené závěry je čerpána z dostupných pramenů a domácí i zahraniční odborné literatury. Závěry obecnějšího zhodnocení možností a úskalí ztvárňování hudby audiovizuální cestou staví především na analýze a srovnávání hudební a vizuální složky ve vybraných audiovizuálních dílech.
|
|
|
Tvůrčí přínos zvukové režie při zpracování hudebního snímku
Balcar, Jan ; URBAN, Ondřej (vedoucí práce) ; ZOBAČ, Jiří (oponent)
Diplomová práce popisuje zvukovou režii hudební nahrávky se zaměřením na tvůrčí potenciál této disciplíny. Text se snaží postihnout možné přístupy ke zvukovému ztvárnění hudebního díla a poukázat na to, že výsledná podoba je bezpodmínečně ovlivněna individuálním pojetím zvukového režiséra a jeho tvůrčí vizí. Práce se dále zabývá vnímáním hudby v jejích různých formách, nedávnými ekonomickými proměnami hudebního trhu, zvukovou estetikou, dramaturgií, zvukovým obrazem a jeho vlastostmi. Tato témata pak aplikuje na realizační stránku zvukové režie. Práce vychází z vlastních zkušeností autora a dostupné literatury.
|
|
|
Tvorba zvukové složky počítačových her
Oramus, Tomáš ; NEUBAUER, Petr (vedoucí práce) ; Novák, Martin (oponent)
Tato práce popisuje tvorbu zvukové složky počítačových her. Zaměřuje se především na postupy a technologie běžně používané při vývoji 3D her a mapuje je během celého procesu tvorby těchto her. Dále také poukazuje na odlišnosti a specifika tohoto oboru, především oproti tvorbě filmového zvuku. Cílem práce je podat obecný přehled o tom, co obnáší práce sound designera při tvorbě počítačových her.
|
host ::
RSS.