|
|
Komplexní rehabilitace u pubescentních pacientů s dětskou mozkovou obrnou
Buzková, Tereza ; Nývltová, Lucie (vedoucí práce) ; Zounková, Irena (oponent)
Dětská mozková obrna (DMO) představuje neprogresivní postižení motorického vývoje vzniklé z důvodu porušení nezralého mozku. S touto diagnózou žije v České republice 16 000 - 20 000 jedinců. Na základě klinického obrazu jsou klasifikovány jednotlivé formy tohoto postižení. Vedle motorického postižení trpí často pacienti s dětskou mozkovou obrnou přítomností dalších komorbidit (epilepsie, orofaryngeální dysfagie, smyslové poruchy atd.). Důležitá je včasná diagnostika tohoto onemocnění. Tíže motorického deficitu je hodnocena na základě hrubé a jemné motoriky. Dětská mozková obrna je neprogresivní, nikoli neměnné onemocnění. Teoretická část práce popisuje sekundární problémy, které s sebou u takto postižených jedinců přináší pubescentní období. Dospívající s diagnózou DMO se potýkají s poruchami růstu, sníženou kostní hustotou a zvýšenou kostní lomivostí. Těmto problémům předchází celá řada rizikových faktorů. Vedle toho je pro tyto jedince v období pubescence problematická také otázka sexuality, priorit a budoucnosti. Existují možnosti, jak tyto problémy řešit z pohledu komplexní rehabilitační péče. Zejména v rámci fyzioterapie, ergoterapie a nutriční terapie. Praktická část práce je ukázkou intenzivní rehabilitační péče o pubescentní pacientku s DMO.
|
|
|
Rizikové faktory osteoporózy a zlomenin u osob starších 65 let
Malimánková, Jana ; Zikán, Vít (vedoucí práce) ; Šimková, Simona (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá rizikovými faktory osteoporózy a zlomenin u osob starších 65 let. Teoretická část se zabývá definicí osteoporózy, fyziologií kostí, hormonální regulace, determinantami onemocnění, klinickými projevy, diagnostikou, prevencí onemocnění a stářím. Nezbytnou součástí teoretické práce jsou kapitoly o pohybové aktivitě a výživě. Cílem diplomové práce bylo zhodnotit výskyt osteoporózy a rizikových faktorů zlomenin se zaměřením na nutriční rizikové faktory. Výzkumu se účastnilo 86 respondentů, kterým byl předložen dotazník rizikových faktorů a pomocí nástroje FRAX byla zjištěna rizikovost vzniku zlomenin. Na základě tohoto šetření byli pacienti rozděleni do 2 skupin: s vysokým rizikem a nízkým rizikem zlomeniny. 3denní jídelníček vyplnilo 10 pacientů z každé skupiny. 30 respondentům z celkového počtu bylo navíc poskytnuto denzitometrické vyšetření, které bylo zhodnoceno z hlediska pravděpodobnosti vzniku zlomenin. Výsledky diplomové práce ukazují, že 45 % respondentů má vyšší riziko vzniku zlomenin. U této skupiny byl zjištěn statisticky vyšší věk a nižší BMI. Z výzkumu dále vyplynulo, že pacienti s vyšším rizikem zlomenin statisticky významně přijímají méně energie, bílkovin, tuků, sacharidů, jednoduchých cukrů i vápníku oproti skupině s nižším rizikem zlomenin. U většiny...
|
|
|
Úloha výživy v léčbě osteoporózy
Večeřová, Vendula ; Zikán, Vít (vedoucí práce) ; Kytnarová, Jitka (oponent)
Úvod: Osteoporóza patří mezi nejčastější kostní metabolická onemocnění. Jedná se o systémové metabolické onemocnění skeletu, kdy v důsledku úbytku kostní hmoty je poškozena architektura kostní tkáně a tak snížena kvalita kosti. Dochází tedy ke zvýšené křehkosti kostí a snížení mechanické odolnosti, což vede k vyššímu riziku vzniku zlomenin. Principem patogeneze je nerovnováha mezi resorpcí a novotvorbou kosti. V důsledku prodlužující se délky života a změnám životního stylu se prevalence onemocnění zvyšuje. Cíl: Cílem praktické části diplomové práce je zhodnotit stravovací návyky u postmenopauzálních žen léčených pro osteoporózu a zhodnotit jejich nutriční stav ve vztahu k denzitě kostního minerálu (BMD). Metody: Výživové zvyklosti byly získány a hodnoceny prostřednictvím dotazníkového šetření. Pro zjištění příjmu energie a vybraných živin byly sbírány a prostřednictvím nutričního softwaru Nutriservis Profesional analyzovány třídenní jídelní záznamy. Osteodezitometrická data byla měřena pomocí dvouenergiové rentgenové absorpciometrie (DXA). Výsledky: Z analýzy jídelníčku vyplynulo, že pozorovaná skupina žen přijímá v průměru nadměrné množství energie a to především ve formě tuků. Vyšší příjem byl sledován také u živočišných bílkovin. Příjem bílkovin byl navíc podrobněji sledován v průběhu celého...
|
|
|
Problematika prevence deficitu vitaminu D a vápníku v geriatrii
Prokopová, Michaela ; Vágnerová, Tereza (vedoucí práce) ; Kvasničková, Ivana (oponent)
Vitamin D i vápník jsou zásadními látkami z hlediska zdraví starší populace. Vzhledem ke změnám, ke kterým v průběhu stárnutí v organismu dochází, je nutné příjem těchto mikronutrientů hlídat a případně vhodně doplňovat či substituovat. Tato práce pojednává o prevenci nedostatku vitaminu D a vápníku ve stáří. V teoretické části práce je vysvětlena funkce vitaminu D a vápníku v lidském těle, jejich metabolismus, zdroje a problémy související s jejich nedostatkem či nadbytkem. Uvedeny jsou informace o onemocněních souvisejících s nedostatkem vápníku a vitaminu D, tedy především o osteoporóze a sarkopenii. Praktická část práce má dva oddíly. V prvním jsou analyzována data ze studie SPRINTT. Použity byly údaje, které souvisejí s vitaminem D, vápníkem, jejich suplementací a sarkopenií, jakožto onemocněním spjatým s deficitem vitaminu D. Druhý oddíl analyzuje data z dotazníkového šetření v domovech pro seniory, které zjišťovalo informace o zdravotním stavu seniorů, četnosti konzumace vybraných potravin a suplementaci vitaminu D a vápníku. S pomocí dat ze studie SPRINTT bylo zjištěno, že v hodnotách sarkopenie se nacházelo 55 % mužů a 40 % žen. 11 % účastníků mělo nedostatek vitaminu D. Z dat dotazníkového šetření se zjistilo, že pouze 51 % respondentů starších 70 let suplementovalo vitamin D. Více než 30...
|
|
|
Komplexní rehabilitace u pubescentních pacientů s dětskou mozkovou obrnou
Buzková, Tereza ; Nývltová, Lucie (vedoucí práce) ; Zounková, Irena (oponent)
Dětská mozková obrna (DMO) představuje neprogresivní postižení motorického vývoje vzniklé z důvodu porušení nezralého mozku. S touto diagnózou žije v České republice 16 000 - 20 000 jedinců. Na základě klinického obrazu jsou klasifikovány jednotlivé formy tohoto postižení. Vedle motorického postižení trpí často pacienti s dětskou mozkovou obrnou přítomností dalších komorbidit (epilepsie, orofaryngeální dysfagie, smyslové poruchy atd.). Důležitá je včasná diagnostika tohoto onemocnění. Tíže motorického deficitu je hodnocena na základě hrubé a jemné motoriky. Dětská mozková obrna je neprogresivní, nikoli neměnné onemocnění. Teoretická část práce popisuje sekundární problémy, které s sebou u takto postižených jedinců přináší pubescentní období. Dospívající s diagnózou DMO se potýkají s poruchami růstu, sníženou kostní hustotou a zvýšenou kostní lomivostí. Těmto problémům předchází celá řada rizikových faktorů. Vedle toho je pro tyto jedince v období pubescence problematická také otázka sexuality, priorit a budoucnosti. Existují možnosti, jak tyto problémy řešit z pohledu komplexní rehabilitační péče. Zejména v rámci fyzioterapie, ergoterapie a nutriční terapie. Praktická část práce je ukázkou intenzivní rehabilitační péče o pubescentní pacientku s DMO.
|
|
|
Vliv sérových hladin 25-hydroxycholekalciferolu na muskuloskeletální systém u dětí se zánětlivým střevním onemocněním
Maratová, Klára ; Šumník, Zdeněk (vedoucí práce) ; Zapletalová, Jiřina (oponent) ; Kutílek, Štěpán (oponent)
Vliv sérových hladin 25-hydroxycholekalciferolu na muskuloskeletální systém u dětí se zánětlivým střevním onemocněním Úvod: Snížená kostní denzita (BMD) a osteoporóza představují klinicky významné následky chronického onemocnění v dětství. Jedním z možných faktorů přispívajících ke změnám na skeletu mohou být v souladu s Frostovou teorií mechanostatu narušené svalové funkce. Cíl: Cílem této práce bylo: 1) zhodnotit parametry kostní denzity, geometrie kosti a dynamické svalové funkce u dětí a adolescentů s chronickým onemocněním - zánětlivým střevním onemocněním (IBD) a diabetem 1. typu (DM1); 2) zhodnotit možný vliv deficitu vitaminu D a jeho suplementace, trvání a kompenzace onemocnění na muskuloskeletální jednotku; 3) stanovit klinické nebo laboratorní prediktory svalových a denzitometrických parametrů. Metodika: Dle diagnózy pacientů byla studie rozdělena na 2 části. Do studie bylo zařazeno 70 pacientů s IBD (medián věku 13,8 roku), z nichž 55 podstoupilo všechna naplánovaná vyšetření. U pacientů s IBD probíhala po dobu 12 měsíců suplementace 2000 IU/d vitaminu D. Do studie na pacientech s DM1 bylo zařazeno 95 probandů (medián věku 16,4 roku). BMD a geometrie kosti byla hodnocena vždy na nedominantní tibii prostřednictvím periferní kvantitativní počítačové tomografie (pQCT), dynamické svalové funkce byly...
|
|
|
Význam vitaminů ve výživě velbloudovitých
Turčeková, Radka
Turčeková, R. Vliv vitamínů ve výživě velbloudovitých. Bakalářská práce. Brno, 2017. Cílem práce bylo na základě studia literatury popsat zoologické zařazení a morfologické a fyziologické zvláštnosti velbloudovitých se zaměřením na specifika v metabolismu vitamínů. Vzhledem k řadě fyziologických adaptací těchto zvířat pro život v oblastech jejich přirozeného výskytu, je v případě jejich chovu v odlišných klimatických podmínkách mj. nutno zajistit zvýšenou dotaci některých vitamínů (zejména vitamínu D). V práci jsou postupně uvedeny všechny základní v tuku i ve vodě rozpustné vitamíny, popsány jejich fyziologické funkce a zdravotní poruchy související s jejich nedostatkem či nadbytkem. Popsaná specifika metabolismu vitamínů u velbloudovitých dokladují nutnost znalosti a respektu fyziologických zvláštností, a s tím souvisejících nutričních požadavků, živočišných druhů chovaných mimo oblasti jejich přirozeného výskytu.
|
|
|
Změny kostního a minerálového metabolismu a role vitaminu D u novorozenců s velmi a extrémně nízkou porodní hmotností
Matějek, Tomáš ; Skálová, Sylva (vedoucí práce) ; Šumník, Zdeněk (oponent) ; Kutílek, Štěpán (oponent)
Disertační práce má několik stanovených cílů. Za prvé odhadnout fyziologické hladiny parathormonu u novorozenců velmi nízké porodní hmotnosti. Za druhé zhodnotit stav zásobení vitaminem D u matek a jejich novorozenců s velmi nízkou porodní hmotností při narození a při propuštění z nemocnice. Za třetí porovnat parametry kostního metabolismu a sledované charakteristiky časné nemocnosti ve skupině novorozenců velmi nízké porodní hmotnosti s hladinami 25-hydroxy vitamin D [25(OH)D] v pupečníkové krvi ≤ 25 nmol/l a > 25 nmol/l. A za čtvrté posoudit, zda je deficit vitaminu D v pupečníkové krvi rizikovým faktorem pro rozvoj syndromu dechové tísně novorozence. Jedná se o soubor prospektivních observačních studií zahrnující nezralé novorozence s porodní hmotností pod 1500 g. Parametry minerálového a kostního metabolismu byly analyzovány z pupečníkové krve, séra a moče novorozenců v průběhu hospitalizace (parathormon, 25OHD, S-Ca, S-P, ALP, U-Ca, U-P) a ze séra těhotných žen těsně před porodem [25(OH)D]. Kostní mineralizace byla hodnocena pomocí kostní denzitometrie. Fyziologické rozmezí hladin PTH u předčasně narozených novorozenců bylo odhadnuto jako 1.6 - 9.3 pmol/l. Od druhého měsíce života byla prokázána statisticky významná korelace mezi PTH a 25(OH)D (Rho = -0.71, p = <0.0001). Hladina 25(OH)D byla <...
|
|
|
Stanovení sérových hladin vitaminu D u pacientů se zlomeninou krčku femuru
Matoušková, Karolína ; Wenchich, László (vedoucí práce) ; Zikán, Vít (oponent)
Vitamin D významně ovlivňuje metabolismus kostní tkáně. Udržuje homeostázu vápníku a fosforu a tak přispívá ke zdravé mineralizaci kostí. Nedostatek těchto látek patří mezi hlavní rizikové faktory rozvoje osteoporózy a následných komplikací, včetně pádů a zlomenin. Studium úlohy vitaminu D při onemocnění kostí je v posledních letech na vzestupu, ale jeho význam v časných obdobích po zlomeninách není zatím zcela prostudován. Tato práce je prospektivní studií metabolismu vitaminu D a jeho metabolitů v pooperačním období u pacientů po frakturách krčku femuru. Jedná se o základní kvantitativní výzkum, při kterém analyzujeme získaná data. Jako materiál byly použity krevní vzorky získané od celkem 18 pacientů, kterým byla odebrána krev v den operace a 6 týdnů po operaci (± 1 týden). Výsledné hodnoty 25-OH vitaminu D se zvýšily z 23,02 ± 16,02 nmol/l na 25,75 ± 16,30 nmol/l (průměr ± směrodatná odchylka). Naopak u 1,25-(OH)2 vitaminu D došlo k poklesu ze 76,81 ± 41,84 pmol/l na 55,88 ± 26,34 pmol/l. Statisticky významné výsledky při hladině významnosti p≤0,05 jsme zaznamenali pouze u parathormonu (PTH), kdy hodnoty klesly z 6,31 ± 3,95 pmol/l na 3, 96 ± 2,25 pmol/l. Vyšetření vitaminu D u našich pacientů prokázala snížené sérové koncentrace, které se významně nezměnily ani v průběhu rekonvalescence....
|
|
|
Nutriční profil u pacientů bariatrické metabolické chirurgie
Fišerová, Veronika ; Karbanová, Martina (vedoucí práce) ; Sadílková, Aneta (oponent)
Úvod: Obezita je významným zdravotním problémem, který ovlivňuje celkové zdraví jedince. Bariatrická metabolická chirurgie má v porovnání s konzervativní terapií největší význam a trvalý dopad na snížení hmotnosti. Nevýhodou je fakt, že často vede k řadě nutričních nedostatků vyžadující dlouhodobou suplementaci. Cíl: Cílem diplomové práce je zmapovat přívod nutrientů ve stravě bariatrických pacientů půl roku a rok od zákroku. Výzkum je primárně zaměřen na přívod vitaminu D a vápníku stravou, dále jsou hodnoceny laboratorní hladiny vitaminu D, parathormonu a vápníku. Okrajově jsou posuzovány laboratorní hodnoty před operací, jelikož je známo, že nedostatečné hladiny se objevují již před operací. Metodika: Výzkumný soubor se skládá z 30 respondentů, kteří jsou šest měsíců (M6) a jeden rok (Y1) od zákroku. Vitamin D a vápník jsou vyhodnocovány z třídenních jídelních záznamů, které respondenti po dobu alespoň jednoho týdne zapisovali. Data laboratorních hodnot pro výzkum byla použita ze zdravotnické dokumentace nemocničního informačního systému. Z dokumentace byly vybrány hodnotící parametry pro vitamin D - 25(OH)D (limitní hladina byla stanovena na >30 ng/ml). Pro zhodnocení koncentrace parathormonu bylo definováno rozmezí 1,58-6,03 pmol/l, vápníku 2,00-2,75 (mmol/l). Zajímalo nás, zda profil...
|
host ::
RSS.