|
|
Ileální stravitelnost vápníku v závislosti na tvorbě skořápky
Jaroš, Jaromír
Cílem pokusu bylo sledování změn ileální stravitelnosti vápníku a fosforu v průběhu tvorby skořápky. Pokus byl proveden na 350 nosnicích hybrida Lohmann LSL-Classic snášejících běloskořápečná vejce. V době pokusu byla nosnicím předkládána směs De-Heus N1 Power s přídavkem 0,5 % oxidu chromitého v dávce 115 g/ks/den. Bylo vytvořeno 5 skupin dle času vyhodnocení T1 (5–6 hodin po snášce), T2 (7–8 hodin po snášce), T3 (9–10 hodin po snášce), T4 (11–12 hodin po snášce), T5 (13–14 hodin po snášce). Pro každou z těchto skupin bylo provedeno 6 opakování. Všechny nosnice byly ustájeny ve stejných podmínkách obohacených klecí. Zjištění ileální stravitelnosti vápníku a fosforu proběhlo indikátorovou metodou. Prvních 10 hodin po snesení vejce se stravitelnost vápníku pohybovala v téměř stejných hodnotách 61–62 %. Statisticky průkazné navýšení stravitelnosti nastalo u skupiny T4, cca 12 hodin po snášce, a to na hodnotu 75 %. Stravitelnost fosforu vykazovala kolísavý charakter napříč všemi skupinami. Rozšíření studie na celou dobu tvorby skořápky by ukázalo ucelenější pohled na danou problematiku.
|
|
| |
|
| |
|
|
Variability of the domestic chicken breeds in selected immunological traits of hen and egg
Bílková, Barbora ; Vinkler, Michal (vedoucí práce) ; Plachý, Jiří (oponent) ; Trefil, Pavel (oponent)
v českém jazyce Imunitní systém ptáků je komplexním systémem obranných mechanismů zamířených proti širokému spektru patogenních nákaz. Dle koevolučních modelů je variabilita v imunitním systému hostitele naprosto zásadním parametrem poskytujícím schopnost adaptace a zlepšování těchto obranných mechanismů při neustálém selekčním tlaku ze strany patogenů. Kur domácí (Gallus gallus f. domestica) je často využívaným modelovým druhem v biologii ale zároveň také jedním z nejdůležitějších hospodářských zvířat, jak pro produkci masa, tak i vajec. Pro výzkumné účely jsou ale bohužel ve většině případů používány inbrední linie kura domácího a moderní drůbeží produkce je spojena s jednostranným šlechtěním směrem k vysoké produktivitě plemen. To vede ke ztrátám vnitro-populačního polymorfismu slepic. Ovšem právě v případě hospodářských zvířat je hledání a rozšiřování zdrojů imunologické variability pro účely zesílení resistence proti patogenům naprosto zásadní z hlediska udržení zdravé populace drůbeže a biologické nezávadnosti jejích produktů. Požadovanou imunologickou variabilitu můžeme hledat u morfologicky vysoce rozrůzněných tradičních plemen kura domácího, která se po staletí vyvíjela pod vlivem nejrůznějších selekčních tlaků. V mojí dizertační práci jsem popsala variabilitu ve vybraných imunologických...
|
|
|
Reologické vlastnosti žloutků slepičích vajec v průběhu skladování
Pavková, Lucie
Diplomová práce se zabývá vlivem doby skladování na vybrané fyzikální a reologické vlastnosti žloutku slepičích vajec. Sledovaná vejce byla skladována při teplotě 6 °C po dobu 8 týdnů. V práci je popsán vliv doby skladování na fyzikální vlastnosti celého slepičího vejce, jako je hmotnost a index tvaru. Dle předpokladů byl prokázán úbytek hmotnosti sledovaných slepičích vajec v průběhu osmitýdenního skladování. Dále byl detailně popsán a zhodnocen žloutek slepičího vejce (barva, výška, šířka, hmotnost, index a hustota žloutku). Dle předpokladů nedocházelo k výrazné změně hmotnosti žloutku v průběhu skladování. U indexu žloutku dochází k výraznému poklesu v průběhu skladování. V poslední části měření byly stanoveny reologické vlastnosti žloutku sledovaných slepičích vajec - zdánlivá viskozita, časová závislost viskozity a smykové napětí v závislosti na smykové rychlosti (tokové křivky). Jednotlivými experimenty bylo prokázáno, že žloutek vykazuje newtonovské chování, a to po celou dobu skladování. Doba skladování má rovněž jednoznačný vliv na tokové vlastnosti žloutku slepičích vajec. Výsledky z jednotlivých experimentů byly zhodnoceny pomocí Ostwald-de Waele (mocninného) modelu.
|
|
|
Faktory ovlivňující depozici vybraných antimikrobiálních složek do jednotlivých struktur vejce
Pokorná, Monika ; Javůrková, Veronika (vedoucí práce) ; Svobodová, Jana (oponent)
Jak během ovogeneze, tak ihned po snesení je ptačí vejce vystaveno silnému tlaku ze strany mikroorganismů, které jsou schopny pronikat póry ve skořápce a infikovat jeho vnitřní struktury. Vzhledem k prokázaným negativním dopadům na líhnivost, životaschopnost a fenotyp mláďat se vyvinula kaskáda bariér, které dokážou riziko bakteriální infekce minimalizovat. Za jedny z nich se považuje depozice antimikrobiálních složek do skořápky a bílku vejce. Jedná se o celou řadu bílkových proteinů, mezi nimiž svým zastoupením a antimikrobiálním efektem dominují lysozym a ovotransferin, které jsou ukládány částečně i do skořápky a kutikulární vrstvy skořápky. Z nejnovějších studií vyplývá, že se antimikrobiální obranu vejce mohou zprostředkovávat také skořápkové pigmenty - biliverdin a protoporfyrin, které zvýšenou absorpcí UV záření a regulací vodivosti a srážení vodních par na povrchu vejce brání jeho kolonizaci mikroorganismy. Přestože je přítomnost těchto antimikrobiálních složek v různých strukturách vejce prokázána, není dosud známa komparativní studie zabývající se vztahem mezi depozicí vybraných antimikrobiálních složek do povrchových - skořápka a kutikula, a vnitřních struktur vejce - bílek, u vajec s různě barevnou skořápkou. Rovněž chybí uspokojivá odpověď na otázku, jakou roli v procesu deponace...
|
|
|
Morfologie a reprodukční parametry plžů čeledi Achatinidae
BUNDOVÁ, Michaela
Bakalářská práce se zabývá aspekty rozmnožování suchozemských plžů čeledi Achatinidae. V práci jsou uvedené základní informace k čeledi Achatinidae a přehledu plžů u čeledi Achatinidae chovaných v ČR. Je zde přiblížena problematika rozmnožování suchozemských plžů a plžů čeledi Achatinidae. V praktické části byla sbírána data od chovatelů těchto plžů. Stanovení základních morfologických parametrů pohlavně dospělého plže a velikostí snůšky, které byly porovnávány mezi stanovenými druhy. Ze získaných a zpracovaných výsledků vyplývá, že čím větší ulita jedince, tím se zvětšuje početnost i objem vajec ve snůšce. Se zvyšujícím počtem vajec ve snůšce klesal objem vajec.
|
|
|
Synchronizace líhnutí vajec u ptáků
Tippeltová, Zuzana ; Hořák, David (vedoucí práce) ; Riegert, Jan (oponent)
Tato bakalářská práce se zabývá tématem Synchronizace líhnutí vajec u ptáků. Obecně se mezi ptáky můžeme setkat se dvěma typy líhnutí - asynchronním a synchronním - a tento typ líhnutí je primárně určen okamžikem, ve kterém samice začíná inkubovat vejce. U mnoha ptačích druhů, včetně většiny prekociálních, není inkubace vajec zahájena dříve, než je dokončena snůška, a v důsledku toho se vajíčka vylíhnou v rámci několika hodin. V synchronním potomstvu jsou mláďata velikostně uniformní., z toho důvodu žádné z nich nemá výrazné výhody nad ostatními sourozenci v hnízdě. Šance na přežití je tedy pro všechna mláďata přibližně stejná, což zvyšuje šanci na přežití co nejvyššího počtu mláďat v optimálních podmínkách. Na druhou stranu některé druhy zasedají k inkubaci vajec již během kladení, a jejich vejce se proto líhnou asynchronně v průběhu několika dní. Z toho vyplývá, že poslední narozené mládě je velikostně znevýhodněně oproti svým starším sourozencům. V minulosti bylo navrženo několik hypotéz, které se snaží vysvětlit, proč některé samice začínají inkubovat vejce dříve, a předpokládá se, že asynchronní líhnutí je rodičovská strategie zajišťující větší šanci na přežití takovému množství mláďat, jaké dovolí potravní zdroje. Selektivní tlaky vedoucí evoluci aynchronního nebo synchronního líhnutí jsou produktem...
|
|
|
Význam vitaminu D a vápníku ve výživě člověka
Bártová, Magdaléna ; Hejtmánková, Alena (vedoucí práce) ; Michlová, Tereza (oponent)
Vitamin D patří do skupiny v tuku rozpustných steroidů. Zahrnuje dvě formy, a to
cholekalciferol, který se vyskytuje v potravinách živočišného původu a ergokalciferol
přítomný v potravinách rostlinného původu. Člověk vitamin D může přijímat v potravě,
přičemž významným zdrojem jsou tučné ryby a rybí játra a některé další potraviny, jako
mléko, vejce nebo kvasnice. Na rozdíl od ostatních vitaminů však může být v těle
syntetizován. Cholekalciferol je tvořen v kůži z prekurzoru 7 - dehydrocholesterolu účinkem
UVB záření. Účinnost přeměny je závislá na různých faktorech.
Pro aktivaci vitaminu D jsou nezbytné dvě po sobě následující hydroxylace, z nichž první
probíhá v játrech a druhá v ledvinách. V játrech vzniká kalcidiol. Je to hlavní forma vitaminu
D v krvi a ukazatel zásobenosti organismu. V ledvinách z něho vzniká kalcitriol, který
je aktivní hormonální formou vitaminu D. V těle působí prostřednictvím vazby na receptory
pro vitamin D - VDR. Jeho nejznámější a nejprozkoumanější funkcí je vliv na homeostázu
vápníku a fosforu. Vitamin D ovlivňuje také správnou funkci svalů a imunitního systému
a různými mechanismy snižuje riziko vzniku nádorových a kardiovaskulárních onemocnění.
Předpokládají se i další účinky vitaminu D na lidský organismus, které zatím nejsou zcela
objasněny a jsou předmětem dalších výzkumů.
Vápník je hlavní minerální složka kostí a zubů. Je esenciální a je nutné dodávat
ho potravou. Jeho obsah v potravinách je různý a stejně tak i jeho využitelnost z těchto
potravin. Za hlavní zdroj jsou považovány mléčné výrobky a mléko. Dále je přítomný
ve vejcích, minerálních vodách, některých rybách a rostlinných potravinách. Především
v rostlinných zdrojích je využitelnost vápníku limitována obsahem látek, které s ním tvoří
nerozpustné komplexy. Vápník je nezbytný pro stavbu kostí a zubů. Kromě stavební funkce
má roli i ve srážení krve, nervosvalovém přenosu či svalové kontrakci.
Vitamin D má vliv na využitelnost vápníku, protože zvyšuje účinnost jeho absorpce
ve střevě. Při nedostatku obou mikronutrientů dochází ke vzniku kosterních onemocnění,
osteoporóze, osteomalacii a křivici. Dostatečný příjem vitaminu D i vápníku je důležitý
především u rostoucích dětí, starších osob a těhotných i kojících žen.
|
|
|
Změny mikrobiální kontaminace vajec v průběhu skladování
Zemanová, Aneta
Tato diplomová práce se zabývá změnami mikrobiální kontaminace vajec v průběhu skladování. U testovaných vzorků jsou sledovány následující mikrobiologické ukazatele: celkový počet mikroorganismů (CPM), bakterie z čeledi Enterobacteriaceae, bakterie rodu Enterococcus, psychrotrofní mikroorganismy, kvasinky a plísně. Mikrobiologická analýza byla provedena u vajec zakoupených v tržní síti, pocházejících ze třech různých chovů: chov v obohacených klecích, na podestýlce a ve volném výběhu. Skladování pořízených vzorků je ve třech různých teplotních režimech: při 5 °C v chladničce po celou dobu skladování, při 28 °C v termostatovaném boxu po celou dobu skladování a při střídání skladovacích teplot 5 a 28 °C v týdenních intervalech. Analýza získaných vzorků prokázala, že se CPM statisticky významně nelišil mezi jednotlivými chovy, ani mezi různými teplotními režimy skladování. U vajec pocházejících z podestýlky se prokázalo zvyšování CPM během dlouhodobého skladování (21 dnů). Počet mikroorganismů z čeledi Enterobacteriaceae byl vyšší mezi vzorky vajec pocházejících z podestýlky a volného výběhu. Při hodnocení počtu bakterií z čeledi Enterobacteriaceae v rámci teplotního režimu, docházelo k průkaznému rozdílu mezi vzorky vajec skladovaných při 28 °C a při střídavé teplotě. Nejnižší počet bakterií z čeledi Enterobacteriaceae byl zaznamenán u vzorků skladovaných při střídavé teplotě. Dlouhodobým skladováním docházelo u vzorků vajec pocházejících z podestýlky k průkaznému vzestupu bakterií z čeledi Enterobacteriaceae. Přítomnost bakterií rodu Enterococcus, psychrotrofních mikroorganismů a plísní byla zaznamenána pouze u nepatrného množství vzorků.
|
host ::
RSS.