|
|
Extracelularní mikroRNA v hematologických malignitách a jejich žítí pro diagnózu a sledování léčby
Šulcová, Dominika ; Pospíšil, Vít (vedoucí práce) ; Čermák, Vladimír (oponent)
MikroRNA jsou krátké nekódující RNA, které negativně regulují genovou expresi na post-transkripční úrovni tím, že v cytoplasmě buňky současně inhibují translaci a indukují degradaci cílových mRNA. V nedávné době byly překvapivě identifikované extracelulární mikroRNA, které jsou stabilní a detekovatelné v tělních tekutinách včetně krevní plazmy a séra, mozkomíšního moku, slin, mléka a moči. Extracelulární mikroRNA jsou rezistentní k RNAzám a stabilní za vysokých teplot a pH. Extrémní stabilita extracelulárních mikroRNA je způsobena asociací s proteinovými komplexy (především s proteiny Argonaute), jež je ochraňují. MikroRNA jsou často deregulované v nádorových onemocněních a v nedávné době bylo zjištěno, že i v tělních tekutinách lze detekovat nádorově specifické mikroRNA, které mohou sloužit jako markery nádorového onemocnění. Tato bakalářská práce shrnuje znalosti o funkci a biogenezi mikroRNA a zaměřuje se na extracelulární mikroRNA, jejich roli v mezibuněčné komunikaci, roli v hematologických malignitách a možné využití v diagnóze a terapii.
|
|
|
Anti-tumor activity of mesenchymal stem cells
Džuganová, Barbora ; Krulová, Magdaléna (vedoucí práce) ; Indrová, Marie (oponent)
Mezenchymálne kmeňové bunky (mesenchymal stem cells, MSCs) sú multipotentné a majú schopnosť migrácie do miesta zápalu aj do nádorových miest. Dokážu regenerovať poškodené tkanivá, sú ľahko izolovateľné a kultivovateľné. Ďalej môžu inhibovať nádorové bunky a modulovať imunitnú odpoveď. V organizme pôsobia netoxicky a genetická modifikácia dokáže zosilniť ich protinádorový účinok. MSCs môžu slúžiť aj ako vektor pre doručenie terapeutickej látky k nádoru. Práve tieto vlastnosti z nich robia sľubný prostriedok pre protinádorovú terapiu. Za niektorých podmienok môžu však rast nádoru aj podporovať. Táto práca sa preto zaoberá podmienkami, pri ktorých MSCs inhibujú rast rakovinových buniek, pretože doteraz nie je úplne jasné na akých presných mechanizmoch je táto inhibícia založená.
|
|
|
Fyziologická a patofyziologická role GCPII v organismu
Sedlák, František ; Konvalinka, Jan (vedoucí práce) ; Klener, Pavel (oponent) ; Smetana, Karel (oponent)
Glutamátkarboxypeptidasa II (GCPII) je metaloproteáza zodpovědná za štěpení neurotransmiteru N-acetyl-aspartyl-glutamátu v centrálním nervovém systému na N-acetyl-aspartát a glutamát. Současně v lidském tenkém střevě napomáhá vstřebávání folátů pomocí odštěpování γ-vázaných glutamátů z folyl-poly-γ-glutamátu. GCPII je u člověka exprimována i v řadě dalších orgánů (např. ledviny a prostata) a nádorech, kde však její fyziologická funkce není známa. Při komplexním studiu role tohoto enzymu v savčím organismu jsme nejprve charakterizovali komerčně dostupné monoklonální protilátky proti GCPII. Dále jsme vyvinuli jejich plně syntetickou náhradu založenou na hydrofilním polymeru s navázanými GCPII inhibitory. Poté jsme zhodnotili vhodnost užití myšího biomodelu pro studium funkce GCPII in vivo, kdy jsme zachytili rozdíl v expresním profilu GCPII v myši a člověku. U myši ani v prostatě, ani v tenkém střevě jsme GCPII nepozorovali. Pro zhodnocení fyziologické a patofyziologické funkce enzymu jsme analyzovali myší GCPII-deficientní model. Kromě pozorování zvětšených semenných váčků u starších samců jsme nezjistili žádný další zjevný fenotyp. Obdobně jsme vyvrátili i schopnost GCPII štěpit amyloidní peptidy (Aβ1-40 a Aβ1-42). Ukazuje se tak, že chybějící aktivita GCPII v organismu nemá žádné evidentní...
|
|
|
Imunogenní buněčná smrt v klinických vzorcích nádorů
Fejfarová, Adéla ; Drbal, Karel (vedoucí práce) ; Büchler, Tomáš (oponent)
Růst a vývoj nádoru je v lidském organismu pod kontrolou imunitního systému. Za spuštění protinádorové imunitní odpovědi jsou zodpovědné molekuly DAMP ("danger-associated molecular pattern"), které se váží na PRR ("pattern recognition receptors") receptory buněk přirozené imunity, což následně vede k aktivaci imunity adaptivní. K uvolnění DAMP molekul z nádorových buněk dochází během imunogenní buněčné smrti (ICD, "immunogenic cell death"). ICD je jedním z typů regulované buněčné smrti (RCD, "regulated cell death"). V experimentálních podmínkách je ICD vyvolaná řadou terapeutických postupů běžně používaných pro léčbu pacientů s nádorovými onemocněními. Charakteristickým znakem ICD je DAMP molekula proteinu kalretikulin, který se přesouvá z endoplazmatického retikula na povrch buněk, kde je ukotvený pomocí receptoru CD91. Mezi další znaky patří jaderný protein HMGB1, který se v pozdní fázi ICD uvolňuje z buněk do nádorového prostředí. Tato bakalářská práce popisuje metody využívané pro detekci externalizace těchto DAMP molekul, a to jak v experimentech s buněčnými liniemi, tak především u vzorků nádorů z pacientů. Dále popisuje vliv těchto DAMP molekul na dobu přežití pacientů. Shrnuje také aktuální stav klinických studií zabývajících se tématem ICD. Klíčová slova nádor, protinádorová imunita,...
|
|
|
Detekce platinových derivátů pomocí ICP hmotnostní spektrometrie
Zelinová, Karin ; Hložková, Michaela (oponent) ; Vašinová Galiová, Michaela (vedoucí práce)
Práce se zabývá sledováním prostupu chemoterapeutik do nádorových buněk. Vzhledem k toxicitě léčiv je z hlediska minimalizace zásahu do zdravé tkáně pacienta zcela zásadní jejich zacílení. Aby mohlo být co možná nejlepšího zacílení dosáhnuto, je nutné sledovat prostup chemoterapeutik do buněk. Předmětem studie byla léčiva na bázi platiny, pro sledování obsahu léčiva v buňkách byla proto vybrána metoda ICP-MS, která je vhodná pro rychlou a spolehlivou detekci stopového množství prvků. Teoretická část práce se zaměřuje na popis ICP-MS, jakožto metody, která byla pro detekci platinových derivátů zvolena. Dále pak shrnuje využití léčiv na bázi platiny při léčbě rakovinového onemocnění. Experimentální část je věnována analýze buněk vystavených působení chemoterapeutik na bázi platiny. Detekce a kvantifikace platiny v buňkách byla provedena pomocí LA-ICP-MS a SN-ICP-MS. Pro ověření výsledků byla analýza roztoku provedena rovněž metodou AAS. Z výsledků vyplývá, že nejochotněji bylo léčivo přijímáno buňkami buněčné linie A2780. Taktéž se ukázalo, že nejvíce kumulovaným léčivem byla cisplatina.
|
|
|
Kazuistika fyzioterapeutické péče o pacienta po ALPPS pro leiomyosarkom
Čemusová, Kateřina ; Opatrná Novotná, Irena (vedoucí práce) ; Charvát, Robert (oponent)
Autor: Kateřina Čemusová Název: Kazuistika fyzioterapeutické péče o pacienta po ALPPS pro leiomyosarkom. Cíle: Cílem této práce je zpracování kazuistiky fyzioterapeutické péče o pacienta po léčbě metodou ALPPS pro leiomyosarkom, sestavení, vedení a zaznamenání jednotlivých terapeutických jednotek a zhodnocení jejich efektu. Metody: Práce obsahuje část obecnou (teoretickou) a speciální (praktickou). Část teoretická obsahuje obecné informace o stavbě a fyziologii jater, leiomyosarkomu a jiných onemocnění jater a metodě ALPPS. Všechny informace jsou zpracovávány z odborné literatury a jiných odborných zdrojů. Speciální část je složena z kazuistiky pacientky po léčbě metodou ALPPS pro leiomyosarkom a záznamu jednotlivých terapií, které byly provedeny na základě vstupního kineziologického rozboru v rámci souvislé odborné praxe v Institutu klinické a experimentální medicíny v Praze od 18.1. 2021 do 12.2.2021. Výsledky: Kvůli rozdělení operačního zákroku na 2 stádia, byla léčba a efekt terapeutické péče značně zpomalena. Obecně se povedlo upravit dysbalance svalové síly a hypertonu, povedlo se ovlivnit dechový stereotyp a celkový kondiční stav pacientky v raném stádiu po operaci. Klíčová slova: játra, ALPPS, nádor, fyzioterapie
|
|
|
Imunogenní buněčná smrt
Šímová, Michaela ; Drbal, Karel (vedoucí práce) ; Javorková, Eliška (oponent)
Imunitní systém je podle "danger" modelu aktivovaný endogenními molekulami uvolněnými z umírajících buněk, které v extracelulárním prostředí slouží jako signály nebezpečí. Jedná se o takzvané DAMP ("danger-associated molecular pattern") molekuly. Nekrotická smrt a prozánětlivé typy programovaných buněčných smrtí charakterizované porušením plazmatické membrány jsou považované za imunogenní, zatímco apoptóza byla původně definovaná jako tolerogenní typ smrti. Za některých okolností však může být imunitní odpověď iniciovaná i apoptotickou buňkou, která je schopná externalizovat DAMP molekuly nově popsanými sekrečními drahami. Tento jev byl pozorovaný na nádorových buňkách jako následek některých široce používaných terapeutických postupů a byl nazvaný imunogenní buněčná smrt ("immunogenic cell death" - ICD). Součástí této práce je nomenklatura vybraných typů buněčné smrti. Cílem této bakalářské práce je poskytnout evidenci o stávajících experimentálních důkazech, které podporují teorii ICD při vyvolání imunitní odpovědi in vivo. Dále zhodnotím často používanou korelaci s objevením typických DAMP molekul na povrchu nádorových buněk či sekrecí těchto molekul do extracelulárního prostředí.
|
|
|
Hojící se rána jako model pro studium buněčných interakcí.
Gál, Peter ; Smetana, Karel (vedoucí práce) ; Motlík, Jan (oponent) ; Brábek, Jan (oponent)
Hojící se rána jako model pro studium buněčných interakcí Abstrakt Galektiny hrají důležitou roli v procesech buněčné proliferace, diferenciace, migrace a tvorby mezibuněčné hmoty. Jsou navíc schopny přenášet buněčné signály a účastnit se mezibuněčné interakce. Bylo prokázáno, že se galektiny významně účastní při tvorbě mikroprostředí nádoru a/nebo hojící se rány. V této práci byla prokázána významná role galektinů, zejména galectinu-1, při hojení ran a interakcích buněčných populací (endotelové buňky, fibroblasty a keratinocyty) tvořící součást granulační tkáně případně nádorového stromatu. Zjistili jsme, že extracelulární matrix bohatá na galektin-1 vytváří vhodné prostředí pro kultivaci keratinocytů. Galektin-1 rovněž indukuje diferenciaci fibroblastů na myofibroblasty. Poznání daných procesů přispěje k porozumění komplexnímu charakteru biologie nádoru a s jeho paralelou - hojící se ránou. Klíčová slova: tkáňová reparace, regenerace, galektin, nádor
|
|
|
The expression of miRNA in HPV-associated and HPV-independent head and neck tumors
Vojtěchová, Zuzana
Nádory hlavy a krku představují skupinu nádorů dvojí etiologie. První skupinou jsou nádory asociované s infekcí HPV, druhou skupinou jsou nádory nevirové etiologie, které jsou spojeny s dvěma hlavními rizikovými faktory, a tím je kouření a konzumace alkoholu. Z publikovaných studií je zřejmé, že HPV-pozitivní nádory se vyskytují častěji u mladších pacientů a zároveň tito pacienti vykazují lepší prognózu a celkové přežívání. Z tohoto důvodu je zvažována modifikace léčby na základě etiologie nádorového onemocnění. Nicméně je důležité zajistit specifický, citlivý a klinicky významný biomarker pro přesné určení etiologie nádoru. Vhodným kandidátem pro takové biomarkery jsou miRNAs, jakožto malé nekódující regulační molekuly, které jsou stabilní i v archivních vzorcích, a jejichž rozdílná exprese byla detekována v řadě lidských nádorů a je specifická pro nádory různého původu. Předkládaná práce je zaměřena na miRNA profilování v HPV-pozitivních a HPV-negativních nádorech krčních mandlí a nádorech děložního hrdla s cílem najít rozdíly v regulaci důležitých karcerogenních drah nádorů virové a nevirové etiologie. Naše výsledky ukazují velkou heterogenitu v expresních profilech miRNAs u těchto nádorů. I přes využití velmi dobře charakterizovaného a jednotného souboru vzorků jsme detekovali malý překryv...
|
|
|
Analysis of circulating markers in patients with solid tumors
Buranovská, Katarína ; Souček, Pavel (vedoucí práce) ; Němcová, Vlasta (oponent)
Cirkulujúca cell-free DNA (cfDNA) a jej frakcia, cirkulujúca tumorová DNA, pochádzajúca z nádoru, sú považované za inovatívny prognostický a prediktívny biomarker vo svete onkologickej diagnostiky. Mnohé štúdie preukázali pozmenené hladiny koncentrácie cfDNA a integrity - indikátora množstva ctDNA v rámci cfDNA, v telových tekutinách u pacientov s nádorovými ochoreniami v porovnaní so zdravými jedincami, čo poukazuje na ich potenciál ako efektívneho biomarkeru na monitorovanie dynamiky týchto ochorení. Táto práca sa sústredí na optimalizáciu a validáciu kvantifikačných metód, ktoré sú následne použité na analýzu spomínaných parametrov cfDNA u vzoriek štyroch rôznych nádorov. Najskôr boli otestované dva rôzne komerčné kity na izoláciu cfDNA u vzoriek plazmy a séra. Metódy na kvantifikáciu, kvantitatívna real-time polymerázová reakcia (qPCR) a PicoGreen dsDNA assay, boli optimalizované na efektívne kvantifikovanie nízkych koncentrácií cfDNA, a následne porovnané medzi sebou a ku droplet digital PCR, ktorá bola použitá na vybraný počet vzoriek. Zároveň bola stanová koncentrácia a integrita cfDNA vzoriek karcinómu prsu, vaječníkov, kolorekta a pankreasu. Väčší výťažok cfDNA bol získaný pomocou kitu QIAamp Circulating Nucleic Acid isolation kit (Qiagen) v porovnaní s kitom Plasma/Serum Cell-Free...
|
host ::
RSS.