|
|
Příčiny a důsledky fragmentace zemědělské půdy
Janovská, Vratislava ; Sklenička, Petr (vedoucí práce) ; Karel, Karel (oponent)
Problematika vlastnické fragmentace zemědělské půdy je v současné době velice aktuálním tématem nejen v České republice, ale i v zahraničí. V rámci výzkumného týmu na Fakultě životního prostředí na Katedře biotechnických úprav krjainy pod vedením prof. Petra Skleničky bylby zpracovány dílčí studie, které svým charakterem přispívají k řešení problematiky týkajicí se vlivu vlastnické držby a hospodařského využití na prostorovou strukturu zemědělské půdy, fragmentaci a homogenizaci. Vědecké studie, které jsou součástí této dizertační práce, vznikaly postupně a jsou na sebe logicky navázány.
|
|
|
Pamět krajiny v paměti obyvatel v k.ú. Borová
Jirková, Lucie ; Skaloš, Jan (vedoucí práce) ; Josef, Josef (oponent)
Bakalářská práce srovnává faktické změny v krajině zobrazené na různých historických i současných mapách s vnímáním daných změn místními obyvateli, kteří pamatují období kolektivizace a normalizace. Šlo především o změny mezi lety 1953 a 2014, ze kterých pocházejí ortofotomapy použité v této práci, které nejlépe odrážejí skutečný stav. Jako podklady využívá mapy stabilního katastru, ortofotomapy, kroniky, obrazy, fotografie, data pro GIS z databáze LUCC Czechia a rozhovory s pamětníky.
V období od prosince 2015 do února 2016 byly provedeny rozhovory s pamětníky žijícími na území obce. Rozhovory byly polostrukturované, zaměřené především na období 30., 40. a 50. let 20. století, kdy došlo k největším změnám ve struktuře krajiny.
Uvedené rozhovory byly poté porovnány s mapou stabilního katastru a ortofotomapami z let 1953 a 2014, které nejlépe odráží skutečný stav.
|
|
|
Typologie skladebných prvků kulturní krajiny na pískovcovém podloží.
Cimburová, Dorotea ; Veith, Tomáš (vedoucí práce) ; Halamová, Jana (oponent)
Bakalářská práce se věnuje typologii staveb vybudovaných v pískovcovém podloží a jejich vztahu k přírodním podmínkám, kterými je myšlen především reliéf.
Klade si za cíl porovnat a zhodnotit uplatnění typologií, které se pískovcovým stavbám věnují. Typologie různých autorů jsou proto nejprve srovnávány v literární rešerši. Jejich použitelnost je následně zhodnocena na základě terénního výzkumu. Ten probíhal v modelovém území Holanských rybníků. Nalezené prvky využívající pískovcového podloží byly vyfotografovány a následně zaneseny do podkladové mapy v prostředí geoinformačních systémů.
Dalším podstatným cílem je zhodnotit strukturu krajiny modelového území. K tomu je využíván geosystémový přístup ke krajinné struktuře, který je podrobně popsán v literární rešerši. Tento přístup člení krajinnou strukturu na prvotní, druhotnou a terciální. Prvotní krajinná struktura je v práci zastoupena reliéfem, druhotná stavbami využívající pískovcové podloží a terciální představuje nehmotná památková ochrana těchto staveb. Práce se zabývá předpokladem, že prvky jednotlivých struktur se vzájemně ovlivňují a jsou na sebe vázány. Největší důraz je kladen především na vazbu mezi reliéfem a stavbami.
Ke zhodnocení a potvrzení předpokládané hypotézy vztahu mezi reliéfem a stavbami je v práci využíváno Biogeografické členění České republiky II. díl a mapa biochor, které informace o reliéfu poskytují. Prvky nalezené v modelovém území byly v prostředí geoinformačních systémů konfrontovány s mapou biochor. Tímto způsobem je popsána prvotní a druhotná krajinná struktura modelového území. K nalezení příkladu vztahu staveb a terciální krajinné struktury je použit především Ústřední seznam kulturních památek České republiky.
Na základě terénního průzkumu byla potvrzena a zhodnocena aplikovatelnost jednotlivých přístupů k řešené problematice. Vyšlo najevo, že typologie některých autorů jsou v řešeném území použitelnější a vhodnější než ostatní. Zároveň byla potvrzena hypotéza, že jednotlivé prvky krajinné struktury modelového území se vzájemně ovlivňují.
|
|
|
Historický vývoj krajiny s prvky sakrální architektury v okolí k.ú. Chyše (Karlovarský kraj)
Duřt, Jan ; Kottová, Blanka (vedoucí práce) ; Vlasák, Josef (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá sledováním a hodnocením vývoje struktury krajiny na území obce Chyše v Karlovarském kraji. Nadále se práce zaměřuje na studii drobné sakrální architektury a její vliv na celkovou podobu dnešní krajiny. Pro analýzu území byly využity mapové podklady ze tří časových období. Nejstarším podkladem byly císařské povinné otisky map stabilního katastru z roku 1841. Dále se jednalo o černobílé letecké snímky z roku 1952 a aktuální ortofotomapu z roku 2014.
První část práce se věnuje vymezení obecných pojmů a problematice v oblasti krajiny. V druhé části se práce zaměřuje na charakteristiku a historii zájmového území. Třetí část se zabývá samotným zpracováním podkladových dat v programu ArcGIS 10.2. Podklady byly zvektorizovány na základě třech časových horizontů. Poté následovalo jejich rozřazení do kategorií LU/LC. V konečné fázi proběhlo analyzování dat včetně interpretace.
Výsledky práce poukazují na současné i minulé trendy změn v krajinné struktuře. Je možné sledovat především klesající mozaikovitost a tedy celkové zvětšování krajinných plošek. Od 50. let 20. století dochází ke zvětšování ploch lesů na úkor zemědělské půdy. Krajina v okolí Chyší si přesto částečně zachovává svůj typický charakter navzdory všem okolním vlivům.
Dosažené výsledky umožňují sledovat vývoj krajinné struktury se značným přispěním člověka za bezmála 180 let. Značný přínos mohou výsledky přinést i jako zdroj pro budoucí vývoj území, především pak v oblasti krajinného plánování, územního plánování a pozemkových úprav.
|
|
|
Studie změn využití území vybrané obce na území KRNAP
Rejlová, Kristýna
Tato práce se zabývá vývojem využití území na katastrálním území Špindlerova Mlýna. Autorka v práci zhodnotí vývojové změny ve využití krajiny, změny v její struktuře a také vliv těchto změn na krajinný ráz. Tyto změny budou sledovány v letech 1953, 1997 a 2012 za použití leteckých snímků a vypracované struktury využití území v programu ArcGIS. Dále budou využity dobové snímky sledovaného území a vlastní fotografie ze současnosti.
|
|
|
Metodika koncepce uspořádání krajiny pro ochranu a obnovu kulturních, historických a přírodních hodnot území
Kučera, Petr ; Flekalová, Markéta ; Trpáková, Lenka ; Sedláček, Jozef ; Matějka, Daniel ; Lacina, Darek
Metodika je zaměřena na formulaci požadavků rezortu kultury při tvorbě jedné ze tří základních koncepcí současného územního plánu: urbanistické koncepce, koncepce uspořádání krajiny a koncepce technické infrastruktury. Koncepce je založena na řešení střetů a problémů v území, které vznikají diskrepancemi mezi primární, sekundární a terciární strukturou krajiny. Cílem metodiky je nalézt nástroje pro obnovu kulturních, historických a přírodních hodnot krajiny.
Plný text:  PDF
|
|
|
Hranice v krajině
Brzkovská, Alžběta
Tato práce se zabývá projevy hranic v krajině a jejich přeměnou v historickém vývoji. Pojem "hranice v krajině" je zde zkoumán z hlediska geografického, geomorfologického, historického, ekologického, architektonického, estetického i duchovního. Práce dále definuje základní pojmy, poskytuje ucelený náhled do problematiky týkající se tématu krajiny a hranic v krajině. V modelovém území jižní části Znojemského okresu aplikuje zjištěné poznatky a zpracovává historický vývoj hranic v krajině modelového území od dávných dob formování tamního georeliéfu, přes období prvotního osídlení až po současnost. V tomto území dále navrhuje principy obnovy hranic v krajině včetně posouzení jejich vhodnosti a možnosti takových návrhů. Součástí práce je studie projevů hranic v krajině vybraného území formou grafických výstupů.
|
|
|
Výukový projekt pro předmět Ekologie na střední odborné škole
Kubíčková, Hana
Cílem práce je seznámit zájemce s rozvojem možností využití projektové výuky a vytvořeného modelového projektu (na konkrétně zvolené téma) pro výuku v předmětu Ekologie na středních odborných školách. V současnosti není dán ve výuce Ekologie, která se běžně vyučuje na středních odborných školách se zemědělským nebo lesnickým zaměřením, větší prostor pro část ekologie krajiny. Většinou se předávají pouze základní informace o této problematice. Z tohoto důvodu se pokoušíme začlenit projektovou výuku do vyučování, protože jde o zajímavou a komplexní metodu, pomocí níž jde řešit konkrétní praktický problém. V rámci realizace modelového projektu se mohou žáci naučit řadu nových poznatků na základě získaných zkušeností a dospět tak k vlastním závěrům v této oblasti.
|
|
|
Struktura krajiny a biologická rozmanitost - návrh struktury krajiny vedoucí k větší biologické rozmanitosti a udržitelnosti v katastrálním území Pěčín (CHKO Orlické hory)
LEDEČOVÁ, Jana
V předkládané práci byl studován vliv antropogenního zatížení na druhové zastoupení epigeických brouků v kulturní krajině. Pomocí zemních pastí naplněných etylenglykolem byl odchycen vzorek epigeických brouků. Ten byl zařazen podle míry tolerance k antropogennímu zatížení do tří skupin. První skupinu tvořily druhy eurytopní (E) s nevyhraněnými stanovištními nároky, vyskytující se na silně člověkem ovlivněných stanovištích. Druhou skupinu (RII) tvořily druhy adaptabilnější, schopné obývat stanoviště středně ovlivněné člověkem. Poslední skupinu, relikty I. řádu (RI) zastupují druhy s nejužší ekologickou valencí, mající mnohdy charakter reliktů a na sledovaných lokalitách nebyly nalezeny vůbec. Pasti byly instalovány do čtyř typů stanovišť: kulturní les, biokoridor, pole a podél Pěčínského potoka. Všechny zkoumané lokality se nacházely v katastru obce Pěčín, v části, která se nachází na území chráněné krajinné oblasti Orlické hory. Nejvyšší aktivita druhů byla zaznamenána na poli, kde převažovalo zastoupení druhů eurytopních. Na ostatních stanovištích byla aktivita druhů nižší, ale bylo zde vyšší zastoupení adaptabilnějších druhů citlivějších k antropogenním vlivům. Pro stabilizaci společenstev bezobratlých a ochranu biodiverzity navrhuji na základě svého průzkumu zařazení stabilizačních prvků (biokoridory, lesní plošky, drobné toky) do kulturní krajiny v podhůří Orlických hor.
|
|
| |
host ::
RSS.