|
|
Deskripce fyzikálních charakteristik přímého záběru na C1 u vybraných elitních vodních slalomářů
Foukal, Pavel ; Bílý, Milan (vedoucí práce) ; Busta, Jan (oponent)
Název: Deskripce fyzikálních charakteristik přímého záběru na C1 u vybraných elitních vodních slalomářů. Cíle práce: Cílem práce bylo popsat fyzikální charakteristiky přímého záběru na C1 pomocí tenzometrického šetření u vybraných elitních vodních slalomářů při jízdě na klidné vodě. Zjištěné výsledky utřídit do přehledné formy. Metody: K získání dat jsme využili jednoosý foliový tenzometr, který byl připevněn na vlastní pádlo každé testované osoby a akcelerometr (G-link 200), který byl umístěn na přední části lodi. Vše bylo propojeno se sběrnou jednotkou (V-link 200). Ke zpracování dat jsme využili program Sensor Connect od Lord Microstrain. Výsledky: Podařilo se popsat základní fyzikální charakteristiky přímého záběru na dominantní a nedominatní straně i záběr v přehmatu. Ukazuje se, že větší síla použitá v záběru nevede nutně k rychlejšímu výslednému času daného úseku. Stejně tak vyšší frekvence záběrů neznamená automaticky zrychlení a lepší čas. Rychlost lodi není dominantně determinována žádným ze zkoumaných fyzikálních ukazatelů záběrového cyklu, je pravděpodobně dána spíše jejich kombinací související ještě s dalšími faktory, jakými jsou tvar lodě, předozadní pohyb trupu závodníka, přenos síly do rychlosti lodi a samozřejmě i individuálně proměnlivé ukazatele jako jsou aktuální forma...
|
|
|
Stanovení výkonu v cyklistice
Papp, Dominik ; Prokop, Aleš (oponent) ; Řehák, Kamil (vedoucí práce)
Tato bakalářská práce je zaměřena na rozvíjející se trend měření mechanického výkonu v cyklistice. V úvodní rešeršní části jsou uvedeny různé umístění měřičů výkonu a popsána jejich funkce. Důležitou součástí pro měření výkonu jsou tenzometry. Proto zde byly důkladně popsány, rozděleny do jednotlivých kategorií a následně uvedeny jejich možné nedostatky. Teoretické znalosti byly poté ověřeny pomocí numerické simulace v programu Ansys.
|
|
|
Verification of operation of piezoelectric composite strain sensor
Kubiš, Juraj ; Ševeček, Oldřich (oponent) ; Hadaš, Zdeněk (vedoucí práce)
The bachelor thesis deals with the use of piezoelectric elements as sensing elements in engineering practice. The work can be divided into three main parts. The first part describes the actual use of these elements in practice, either as sensing elements or as a source for energy harvesting. This section contains the selection of components for a given experiment, the creation of a model using FEM and the measurement process of the experiment. The third part is the evaluation of the obtained results and subsequent comparison with the obtained values from strain gauges and other sensors.
|
|
| |
|
|
Teoretická příprava pro porovnání účinnosti vybraných typů kajakářských pádel při přímém záběru.
Vašina, Jiří ; Bílý, Milan (vedoucí práce) ; Kubový, Petr (oponent)
Název: Teoretická příprava pro porovnání účinnosti vybraných typů kajakářských pádel při přímém záběru. Cíle: Cílem práce je vytvoření rešeršní práce k tématu pro zkoumání účinnosti a působení sil listu pádla pomocí průzkumu a zpracování dosavadních studií, které se na svých stránkách zabývají podobnou tématikou. Metody: Vyhledání a zpracování zahraničních s českých zdrojů. Získání informací bylo provedené pomocí metody přímé, nepřímé a progresivní. Dle zpracovaných zdrojů je sestaven teoretický postup pro budoucí výzkum. Závěr: Práce obsahuje zpracování zahraničních a českých studií s připraveným teoretickým základem pro budoucí výzkum. Klíčová slova: Biomechanika, tenzometrie, slalomové pádlo, záběr, hydrodynamika
|
|
|
Návrh a realizace měřící ústředny mechanických veličin
Kaplan, Tomáš ; Chalupa, Jan (oponent) ; Krejčí, Petr (vedoucí práce)
Předmětem této diplomové práce je vývoj a realizace jednokanálové měřící ústředny mechanických veličin s ovládacím software. Použití měřící ústředny je mířeno na aplikace, kde je využito odporových tenzometrů zapojených do Wheatstonova můstku, který je buzen střídavým napětím. Vstupní obvody měřící ústředny výstupní napětí mostu nejprve zesílí, synchronně demodulují s budícím signálem, vyęltrují a signálově přizpůsobí pro převod do digitální podoby analogovo-digitálním převodníkem. Převedený signál je následně po sériové sběrnici odeslán do mikroprocesoru, který dále skrze komunikační protokol tato data odešle do počítače k vhodné interpretaci v softwarové aplikaci. Vedle snímání užitečného signálu z můstku tato měřící ústředna zastává funkci generování budícího signálu pro Wheatstoneův most. Generování budícího napětí probíhá skrze digitálně-analogový převodník s nímž mikroprocesor komunikuje a zasílá mu digitální data po sériové sběrnici. Pro oba převodníky je vytvořeno přesné referenční napětí. Počítačová ovládací aplikace má za úkol vizualizovat naměřená data ve smysluplné podobě a dát uživateli k dispozici nástroje pro další práci s naměřenými daty. Je naprogramována v jazyce Python a jejím jádrem je individuální vlákno pro čtení s přepočtem dat a třída obsluhující vykreslování těchto dat do živého grafu.
|
|
|
Výzkum v oblasti konstrukčních prvků a dimenzování cementobetonových krytů
Grošek, Jiří ; Birnbaumová, Marie (oponent) ; Vébr,, Ludvík (oponent) ; Varaus, Michal (vedoucí práce)
Předkládaná disertační práce je zaměřena výzkum v oblasti kluzných trnů a dimenzování cementobetonových krytů pomocí metody konečných prvků. Teoretická část popisuje historii a současný stav techniky ve světě a v České republice. Praktická část práce obsahuje popis návrhových metod pro posouzení, diagnostiku cementobetonových krytů rázovým zařízením FWD a popis laboratorních zatěžovacích zkoušek na trámcích s vloženým kluzným trnem. Výsledky měření a modelování jsou ověřeny v reálných provozních podmínkách na testovacích úsecích. Na základě výsledků disertační práce byly navrženy a po jejich následné revizi schváleny změny normy (ČSN 736123-1) týkající se polohy kluzných trnů. Dále byly vypracovány metodické pokyny pro měření polohy kluzných trnů a kotev a diagnostiku rázovým zařízením FWD. Závěr práce shrnuje a vyzdvihuje výsledky disertační práce.
|
|
|
Využití nalepovacích tenzometru pro stanovení tlaku v potrubí
Beran, Vojtěch ; Dokoupil, Pavel (oponent) ; Habán, Vladimír (vedoucí práce)
Tato diplomová práce se zabývá využitím nalepovacích tenzometrů pro stanovení tlaku v potrubí. Jedná se o výpočet tlaku z měřené deformace. Cílem této práce je navrhnout matematicko-technické modely k určení vnitřního tlaku potrubí z podélných přetvoření. Navržené modely byly použity na data z provedeného experimentu a výsledky byly porovnány se skutečnými tlaky v potrubí. Práce obsahuje tři modely, které byly vzájemně porovnány. U dvou modelů byla provedena citlivostní analýza. Práce také obsahuje úvodní rešerši problematiky tenzometrů. Do této teoretické části patří i popsání základních znalostí mechaniky těles se zaměřením na tenkostěnné skořepiny.
|
|
|
Snímač síly s tisku
Švancara, Michal ; Kopečný, Lukáš (oponent) ; Florián, Tomáš (vedoucí práce)
Tato práce se zabývá zdokonalením poslední verze měřicího přípravku, který měl být původně využíván pro prezentační účely. Práce obsahuje teoretický popis použitých prvků, analýzu funkčních nedostatků přípravku a jejich praktické řešení. Také se zabývá rozšířením měřicího přípravku o externí zobrazovací jednotku – elektroluminiscenční displej a jeho řízením. Práce je zakončena návrhem funkčního zařízení, které je připraveno pro prezentační účely.
|
|
|
Orientační určení hmotnosti zátěže na vertikální zdviži
Šindelek, Milan ; Šedivá, Soňa (oponent) ; Štohl, Radek (vedoucí práce)
Bakalářská práce „Orientační určení hmotnosti zátěţe na vertikální zdviţi“ se zabývá zjišťováním hmotnosti materiálu v zásobníku skladovací věţe Logimat. V kapitole Váţení zásobníku tenzometry je popsána metoda zjištění hmotnosti zátěţe pomocí váţních čidel a návrh jejich umístění do Logimatu. Dále je zde řešena moţnost váţení pomocí měření velikosti odběru proudu asynchronního motoru pro pohon výtahu. V kapitole Úprava softwaru pro PLC je popsána knihovna VahaLib, která provádí výpočet hmotnosti z naměřených veličin na motoru elevátoru.
|
host ::
RSS.