|
|
Růst rostlin na zasolených půdách - interakce sodíku a draslíku v metabolismu rostlin
Peřinová, Anna ; Tylová, Edita (vedoucí práce) ; Konrádová, Hana (oponent)
Zasolení půd představuje významný stresový faktor negativně ovlivňující růst rostlin a také aktuální problém současného zemědělství. Bakalářská práce se zaměřuje na mechanismy, které jsou s tímto stresem spojeny, s hlavním důrazem na působení nadbytku sodných kationtů v půdě, jejich akumulaci v rostlině, mechanismus jejich negativního působení a možnosti obrany. Zabývá se významem draslíku a sodíku ve výživě a metabolismu rostlin, protože právě interference Na+ s esenciálními funkcemi K+ je důležitým aspektem stresového působení nadbytku solí v prostředí. Práce analyzuje nejdůležitější transportéry a kanály zajišťující příjem a transport K+ a Na+ v rostlině. Důraz je kladen především na transport sodíku a mechanismy, které rostlinám umožňují adaptovat se na zasolené prostředí a tolerovat vyšší koncentrace solí v půdě, především na SOS systém obrany proti akumulaci Na+ v cytoplasmě a na unikátní struktury umožňující sekreci solí u halofytních rostlin. Pozornost směruje také k rozdílu mezi glykofytními a halofylními rostlinami.
|
|
|
Vliv soli na zdraví, její obsah v potravinách a příjem obyvateli ČR
Miškovská, Žaneta ; Dostálová, Jana (vedoucí práce) ; Košťálová, Alexandra (oponent)
Tato práce se zabývá vlivem soli na zdraví člověka. Nadměrná (stejně jako nedostatečná) konzumace soli může poškodit zdraví, a přitom je konzumace soli v ČR jedna z nejvyšších v rámci EU. V rámci práce se věnuji základním druhům soli jako je sůl kuchyňská, vakuovaná a mořská a jejich získávání. Také se věnuji dvěma prvkům, které sůl tvoří - sodíku a chloru. Popisuji také poruchy metabolismu sodíku a chloru, vliv soli na zdraví (pozitivní i negativní) a funkci soli v potravinách. V krátkosti se také věnuji obsahu soli v pekařských, masných a mléčných výrobcích a významu soli v technologii těchto potravin. V praktické části práce se věnuji obsahu soli v jednotlivých vybraných potravinách a možnostem, jak tento obsah soli snížit. Součástí praktické části práce je dotazníkové šetření v lázních a fitness centrech, ohledně jejich znalostí obsahu soli v jednotlivých potravinách. V druhá části praktické práce vyhodnotím dle nutričního programu jídelníčků od klientů z fitness center. Cíl práce je zmapovat vliv soli na zdraví člověka, její obsah v základních potravinách a její příjem obyvateli ČR.
|
|
|
Vliv soli na zdraví, její obsah v potravinách a příjem obyvateli ČR
Miškovská, Žaneta ; Dostálová, Jana (vedoucí práce) ; Košťálová, Alexandra (oponent)
Tato práce se zabývá vlivem soli na zdraví člověka. Nadměrná (stejně jako nedostatečná) konzumace soli může poškodit zdraví, a přitom je konzumace soli v ČR jedna z nejvyšších v rámci EU. V rámci práce se věnuji základním druhům soli jako je sůl kuchyňská, vakuovaná a mořská a jejich získávání. Také se věnuji dvěma prvkům, které sůl tvoří - sodíku a chloru. Popisuji také poruchy metabolismu sodíku a chloru, vliv soli na zdraví (pozitivní i negativní) a funkci soli v potravinách. V krátkosti se také věnuji obsahu soli v pekařských, masných a mléčných výrobcích a významu soli v technologii těchto potravin. V praktické části práce se věnuji obsahu soli v jednotlivých vybraných potravinách a možnostem, jak tento obsah soli snížit. Součástí teoretické části práce je také dotazníkové šetření mezi běžnými spotřebiteli ohledně jejich znalosti obsahu soli v jednotlivých potravinách. Cíl práce je zmapovat vliv soli na zdraví člověka, její obsah v základních potravinách a její příjem obyvateli ČR. Klíčová slova Sůl, sodík, chlor, obsah soli, sůl v potravinách, spotřeba soli
|
|
|
Příjem soli u dětí staršího školního věku
HEMBEROVÁ, Aneta
Mnoho studií potvrzuje, že v civilizovaných zemích je příliš vysoký příjem soli. Světová zdravotnická organizace doporučuje příjem 5 g soli na osobu a den. Denní dávky jsou ale ve skutečnosti často několikanásobně překračovány. Je prokázáno, že nadměrný příjem soli má negativní dopad na náš organizmus. Je rizikovým faktorem pro vznik hypertenze, obezity, osteoporózy. Cílem mé práce bylo zjistit, jaké množství soli obsahuje strava dětí staršího školního věku. Práce je rozdělena na část teoretickou a praktickou. Teoretická část se zabývá problematikou soli, popisuje její historii, druhy, význam a využití, výskyt soli v potravinách a možnosti náhrady soli ve výživě. Dále se zaměřuje na fyziologii sodíku, draslíku a chloru a onemocnění způsobená nadměrným příjmem soli - konkrétně hypertenzi, obezitu a osteoporózu. Závěr teoretické části se věnuje sacharidům, tukům a bílkovinám ve výživě starších školních dětí. V praktické části byly hodnoceny týdenní jídelníčky a rozbory moči od 12 respondentů staršího školního věku. Obsah soli ve stravě byl zjišťován pomocí programu Nutriservis. Rozbory moči byly provedeny v klinických laboratořích. Získané údaje o tělesné výšce, hmotnosti a krevním tlaku byly hodnoceny pomocí percentilových grafů. Výsledky potvrzují skutečnost, že děti staršího školního věku konzumují větší než doporučené množství soli. U deseti respondentů z dvanácti byl zjištěn větší průměrný denní příjem soli, než je doporučené maximální množství 5 g na osobu a den. Tomu odpovídaly i hodnoty odpadu sodíku v moči. Souvislost zvýšeného příjmu soli a obezity či hypertenze prokázána nebyla. Mezi chlapci a dívkami nebyly zjištěny výrazné rozdíly.
|
|
|
Příjem soli u dětí v dorostovém věku
PEJCHAL, Petr
Práce se zabývá příjmem soli u dětí v dorostovém věku. Cílem práce bylo zjistit jak velké množství soli přijímají adolescenti ze své stravy a jaké je jejich povědomí o této problematice. Bakalářská práce je rozdělena na část teoretickou a praktickou. Teoretická část se věnuje základním informacím o kuchyňské soli a jejímu původu. Pojednává o fyziologii a funkci sodíku, draslíku a chloru v lidském organismu. Dále se věnuje doporučením o příjmu soli a jejím obsahu a roli v různých potravinách. Řeší onemocnění spojená s tímto tématem a jejich korelaci s množstvím přijímané soli a dále zásadám stravování vhodných pro tuto věkovou skupinu. Předmětem praktické části bylo zjistit množství přijaté soli ve stravě u patnácti respondentů ve věkovém rozmezí 15-18 let způsobem kvalitativního výzkumu. Tato skupina adolescentů mi poskytla kompletní jídelníček skládající se ze dvou všedních a jednoho víkendového dne. Pro výzkum byl použit především výpočet denního příjmu soli pomocí programu Nutriservis Professional. U potravin, kde v databázi nebylo množství soli uvedeno jsem hodnotu získal vynásobením obsahu sodíku koeficientem 2,5. Potraviny, které databáze neobsahovala jsem do ní dle potřeby vkládal pomocí výživových údajů uvedených na obalu potravin. Výpočet byl za souhlasu respondentů a jejich rodičů podložen sběrem moči po 24 hodin s následným zhodnocením odpadu sodíku a chloridu sodného a měřením krevního tlaku, který byl převeden do percentilových hodnot. Dále byl použit krátký dotazník zaměřený na informovanost adolescentů v této problematice a výpočet BMI u jednotlivých respondentů. Výsledky výzkumu ukázaly, že doporučené množství soli překročilo všech 15 adolescentů. Souvislost mezi odpadem sodíku v moči a jeho příjmem dle jídelníčku se mi nepodařilo prokázat. Povědomí respondentů o problematice příjmu soli a jejím vlivu na organismus nebylo rozsáhlé. Všichni respondenti běžně překračovali hodnotu doporučeného denního příjmu soli, avšak pouze 4 z nich tuto hodnotu znali. Prohloubení informovanosti adolescentů v tomto tématu by mohlo vést ke snížení obsahu soli v jejich jídelníčku.
|
|
|
Příjem kuchyňské soli u pacientů s primárním hyperaldosteronismem
Sahatciu, Mrika ; Petrák, Ondřej (vedoucí práce) ; Krátká, Zuzana (oponent)
1 Abstrakt Bakalářská práce se zabývá příjmem kuchyňské soli a dalších dietních postupů a návyků u pacientů s primárním hyperaldosteronismem, tedy s krajní formou sůl senzitivní hypertenze. Teoretická část se zabývá vymezením pojmu a rizikovými faktory spojené s primárním hyperaldosteronismem, shrnuje diagnostiku a léčebné postupy zejména dietní opatření, která jsou v léčbě velmi významná. Praktická část byla založena a vytvořena pomocí anonymní dotazníkové formy. Dotazník byl složený z 66 otázek od sociodemografických po informovanost, edukaci, stravovací návyky a preference při stravování ve vztahu k obsahu soli. Cílem práce bylo tedy zjistit stravovací návyky a příjem chloridu sodného u pacientů s primárním hyperaldosteronismem. Celkový počet pacientů, kteří byli osloveni byl 15, převážně muži, kterých bylo 11 a ženy byly 4. Stravovací režim byl vcelku pravidelný, ale s tím, že více jak polovina kladla spíše důraz obědu a večeři než-li snídani. Kdy měli vyšší příjem uzenin, slaných tyčinek, chipsů než-li ovoce a zeleniny. Většina pacientů o dietě s omezením soli a dietě při hypertenzi byla edukována vzhledem k charakteristice souboru, ale jen málokterý z nich ji opravdu dodržuje. A nebyly u nich snahy o omezení příjmu soli. Je tedy důležité informovat nejen pacienty ale celou společnost v prevenci...
|
|
|
Výzkum záporných elektrodových materiálů na bázi uhlíku pro sodno-iontové baterie
Homolka, Tomáš ; Máca, Josef (oponent) ; Libich, Jiří (vedoucí práce)
Tato práce je zaměřena na výzkum uhlíku jako perspektivního materiálu záporné elektrody pro sodno-iontové baterie. První část se zabývá elektrochemickými články a jejich vývojem obecně. Poté jsou zmíněny lithium-iontové články, jejich historie a v současnosti používané materiály. Další část se věnuje sodno-iontovým článkům, jejich dosavadnímu vývoji, aktuálním problémům a rozdílům oproti lithium-iontovým, neboť se jeví jako jedna z perspektivních post-lithium technologií s potenciálem rychlé komercializace. V praktické části jsou otestovány některé vzorky materiálů se zaměřením na jejich kapacitní vlastnosti a coulombickou účinnost.
|
|
|
Záporná elektroda pro sodno-iontové baterie
Šimek, Antonín ; Bača, Petr (oponent) ; Libich, Jiří (vedoucí práce)
Tato diplomová práce je zaměřena na vývoj záporných elektrodových materiálů pro sodno-iontové baterie. Obsahuje obecné seznámení s problematikou baterií, jejich stručný historický vývoj, základní operační principy, klíčové parametry a rozdělení. Pozornost je ve značné míře věnována bateriím lithium-iontovým, které patří v dnešní době mezi nejpoužívanější a z jejichž technologie vychází sodno-iontové baterie jako jejich potenciální náhrada zejména v oblasti ukládání energie z obnovitelných zdrojů. Nadějným kandidátem pro materiál záporné elektrody sodno-iontových baterií jsou sodné titanáty, jejichž syntéza a následná elektrochemická charakterizace elektrod využívajících sodný titanát jako aktivní materiál je náplní praktické části této práce.
|
|
|
Využití atomové absorpční spektrometrie pro stanovení vybraných prvků z oblasti potenciální ekologické zátěže
Juránková, Lada ; Hraníček, Jakub (vedoucí práce) ; Šíma, Jan (oponent)
Tato bakalářská práce se zabývá stanovením vybraných prvků (Fe, Mn, Zn, Cr, Na, K, Mg a Ca) v místě potenciální ekologické zátěže pomocí plamenové atomové absorpční spektrometrie. Potenciální ekologickou zátěž představují pneumatiky použité jako stavení materiál i jako prostředí pro růst okrasných i konzumních rostlin. Analyty byly stanovovány ve vzorcích rostlinného původu. Tyto vzorky byly nejprve vysušeny v laboratorní elektrické sušárně. Navážené množství vysušeného vzorku (asi 0.2 g) bylo rozloženo s přídavkem kyseliny dusičné a peroxidu vodíku v mikrovlnném rozkladném zařízení. Před vlastním měřením byla provedena optimalizace metody stanovení konkrétního prvku, resp. optimalizace výšky paprsku nad hořákem, která byla pro většinu prvků zvolena 8 mm. Dále byly zjištěny pro každý prvek zvlášť základní charakteristiky metody. Mezi tyto charakteristiky patří mimo jiné i mez detekce, která pro tyto prvky Fe, Mn, Zn, Cr, K, Ca, Mg a Na činila 0,05; 0,01; 0,08; 0,21; 0,02; 0,01; 0,01; 0,01 mg L-1 v tomto pořadí. Rovněž byla pro jednotlivé prvky provedena měření pro zjištění meze stanovitelnosti, citlivosti a opakovatelnosti. Velká pozornost byla věnována obsahu zinku ve studovaném materiálu v souvislosti s možnou kontaminací z okolního prostředí. Zvýšený obsah zinku (v koncentračním rozmezí 150- 200...
|
|
| |
host ::
RSS.