Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 36 záznamů.  začátekpředchozí21 - 30další  přejít na záznam: Hledání trvalo 0.01 vteřin. 
Využití trubčích larev jako potenciálního zdroje výživy pro člověka
Kolatková, Zuzana
Práce je zaměřena na možnosti získávání trubčího plodu, jeho uchovávání a zpracování především v domácích podmínkách. Zabývá se některými nutričními aspekty u vzorků sušiny trubčího plodu, získaných různými metodami sušení. Především obsahem tuku, některých minerálních látek, mikronutrientů a těžkých kovů. U těchto vzorků jsou dále sledovány rozdíly v mikrobiálním profilu a změny, ke kterým dochází po určité době skladování. U vzorků sušiny a konečného produktu v podobě nutriční kuličky, bylo provedeno senzorické hodnocení a dotazníkové šetření.
Vliv prostředí na rozšíření a koexistenci různých patogenů na jednom druhu rostliny
Mráčková, Michaela ; Koubek, Tomáš (vedoucí práce) ; Koupilová, Klára (oponent)
Pro většinu rostlinných druhů je známo několik patogenů. Většina studií je však zaměřena na jednoduché patosystémy zahrnující jednu rostlinu a jeden patogen. V takových případech se práce zabývají například virulencí patogenu, rezistencí rostliny či vlivem prostředí na patosystém. Výskytu více patogenů na jednom druhu rostliny se věnuje jen několik málo výzkumů. Většina z nich se zaměřuje na výskyt více patogenů na jednom jedinci hostitele a to především v zemědělské oblasti. O rozšíření více patogenů v populaci divokých rostlin je tak velice málo informací. Tato práce shrnuje obecné informace o interakci rostliny a patogenu, zaměřuje se na vliv prostředí a na závěr se věnuje málo prozkoumaným tématům výskytu více patogenů na jednom druhu rostliny. Z dosavadních studií plyne, že vliv mají jak abiotické podmínky (světlo, teplota, vlhkost, apod.), tak biotické podmínky. Biotické jsou například interakce patogenu a jiného organismu, který je nezbytný pro jeho životní cyklus, tak role opylovačů či škůdců jako vektorů onemocnění. Při výskytu více patogenů na jednom jedinci rostliny dochází k různým interakcím mezi patogeny, většinou ke konkurenci, ale i ke spolupráci. Dochází zde i k ovlivnění rezistence rostliny vůči jednomu či druhému patogenu. Koinfekce může mít vliv i na virulenci jednotlivých...
Dezinfekce pitné vody - aspekty navrhování a provozování
Krupicová, Simona ; Rajnochová, Markéta (oponent) ; Kučera, Tomáš (vedoucí práce)
V první části bakalářské práce se zabývám jednotlivými dezinfekčními činidly používanými pro hygienické zabezpečení pitné vody a to na bázi chloru a bezchlorových. Následně zmiňuji provozování bez použití dezinfekčních činidel. Ve druhé části této práce popisuji jednotlivé provozy s použitím různých dezinfekčních metod a v závěru práce srovnávám tyto metody a uvádím využití v praxi.
Využití ozónu v intenzivním chovu vybraných druhů ryb
VLČEK, Jakub
Tato práce se zabývá ozonizací vody, jakožto jednou z možných metod zvýšení a udržení kvality odchovného prostředí intenzivních chovů ryb typu RAS (recirkulační akvakulturní systém). Při tomto experimentu byl kladen důraz především na zjištění vlivů ozonu na zdravotní stav ryb, a také na míru ovlivnění a činnost celého recirkulačního systému. Použity byly dva recirkulační systémy, přičemž do jednoho byl aplikován ozon a druhý sloužil jako kontrola. Experimentální druhy ryb, candát obecný (Sander luciperca) a sumce velký (Silurus glanis), byly zvoleny jako referenční, protože právě tyto dva druhy patří dnes k perspektivním rybám pro chov v RAS. V systému s ozonizací vody byly otestovány dva odlišné způsoby aplikace ozonu, a to periodický a kontinuální. V pravidelných intervalech byly odebírány vzorky ryb pro podrobnou analýzu jejich zdravotního stavu, a také byl detailně sledován vliv ozonizace na chemické parametry vody. Ze zjištěných výsledků vyplývá, že ozonizace vody v uskutečněném pokusu ovlivnila například míru přežití odchovávaných candátů, a to tak, že candáti z ozonizované vody vykazovali přežití 77,0 %, zatímco candáti z neozonizovaného systému vykazovali kumulativní přežití 67,2 %. Odchovávaní sumci vykazovali přežití na úrovni 93,1 % při ozonizaci vody a bez ozonizace vody 91,5 %. Výraznější rozdíl byl zjištěn při podrobné chemické analýze vody z obou systémů. Ozonizovaná voda vykazovala vždy přijatelnější chemické parametry, přičemž největší rozdíl byl pozorován při stanovení CHSKMn, kdy byly zjištěny následující hodnoty: CHSKMn v systému bez ozonu = 10,7?1,6 mg.l; CHSKMn v systému s ozonem = 6,4?1,2 mg.l. Podobný trend byl zjištěn i při stanovení nerozpuštěných látek (zákal vody), kde se také ukázalo, že ozonizace vody významně snižuje množství nerozpuštěných látek. Voda z odchovné nádrže bez ozonu obsahovala 8,17?6,2 mg.l a v systému s ozonem pouze 4,3?2,8 mg.l. Při stanovování dalších ukazatelů jako je například rozsah infekce způsobená kožovcem rybím (Ichthyophthirius multifiliis), nebo množství bakterií vyskytujících se v odchovné vodě nebyly tyto ozonizací vody zpravidla významně ovlivněny. Hlavním zjištěním této práce je, že způsob ozonizace vody v podmínkách intenzivního chovu RAS, testovaný v tomto experimentu měl pozitivní přínos především na chemické vlastnosti vody, avšak nedokázal spolehlivě eliminovat rybí patogeny.
Bakterie asociované s čmelíkem kuřím (Dermanyssus gallinae)
Molva, Vít ; Hubert, Jan (vedoucí práce) ; Smrž, Jaroslav (oponent)
Čmelík kuří (Dermanyssus gallinae) (Acari: Mesostigmata) je hematofágní parazit drůbeže, okrasných ptáků, savců i lidí. Napadení drůbeže čmelíkem kuřím má negativní vliv na snášivost vajec, příbytky na váze a i fitness jedince. Při masivním napadení může dojít až k úhynu drůbeže. Za nebezpečí pro člověka se považuje možný přenos bakterií a virů čmelíkem. Předložená práce analyzuje čmelíka jako případného vektora bakterií a reviduje výskyt jednotlivých potenciálně patogenních nebo symbiotických bakterií asociovaných se čmelíkem. Čmelík je považován za vektora následujících druhů patogenních bakterií: Salmonella spp., původce salmonelózy, výskyt byl prokázán u čmelíka hned několikrát a to jak za pomocí PCR, tak i kultivačními metodami. Spojitost Listeria monocytogenes a čmelíka je popsána jako společný výskyt nikoliv jako výskyt L. monocytogenes v čmelíkovi. Přenos Erysipelothrix rhusiopathiae byl jednou studií potvrzen, ale v jiné studii se jeho přenos nepotvrdil. Nejistý je i přenos Bartonella quintana, původce zákopové horečky. Zde existuje jedna práce, ve které se současně vyskytuje čmelík v hnízdě vrabců u podkrovního bytu a zákopová horečka u rodiny s dobrým socioekonomickým postavením žijící v tomto bytě. Přestože je čmelík považován za vektora významných patogenních bakterií, přímo prokázaný...
Mikrobiální rizika při výrobě a prodeji cukrářských výrobků
Gallinová, Ludmila
Tato diplomová práce se zabývá problematikou mikrobiální kontaminace při výrobě a prodeji cukrářských výrobků. Definuje, s jakou kontaminací se můţeme u cukrářských výrobků setkat. Vyjmenovává základní a nejdůleţitější patogeny. Také pojednává o tom, jak se kontaminaci vyhnout, jaké metody a postupy se při výrobě a prodeji pouţívají. Součástí této práce bylo experimentální stanovení významných skupin mikroorganismů. Byly provedeny mikrobiologické rozbory vybraných zákusků, které byly zakoupeny ve dvou různých prodejnách. Dále byly v rámci práce provedeny stěry na různých místech prodejny a kontrolní měření na přítomnost mikroorganismů ve vzduchu.
Patogeny lýkohuba smrkového Dendroctonus micans (Curculionidae: Scolytinae)
Fabiánová, Barbora ; Holuša, Jaroslav (vedoucí práce) ; Lukášová, Karolina (oponent)
Tato práce se zabývá druhovému spektru patogenů, které napadají kůrovce Dendroctonus micans. Cílem této práce bylo zjistit druhové spektrum patogenů v traktu D. micans. Vzorky byly získány z lokality Liptovký Hrádok na Slovenku. Sběr vzorků probíhal na čtyřech lokalitách a to v dubnu roku 2015. Získané vzorky pocházeli z Picea orientalis a uchovávaly se v mrazáku o teplotě -17°C. Celkem se vypitvalo 154 kůrovců. Samice výrazně převažovali nad samci. Samic bylo 123 a samců 8 u 23 jedinců nebylo možné určit pohlaví. Po provedení pitev všech vzorků, se nalezly mimo střevní červi a to v 88 případech. Jiný patogen nalezen nebyl. Dalším možným přínosem této práce bylo prozkoumání domněnky, zda patogeny mohou nebo nemohou být bezpečně a efektivně použity v biologickém boji proti D. micans.
Sledování úrovně hygieny a účinnosti sanitace v podniku veřejného stravování
Prokopová, Lenka
Diplomová práce se věnuje specifikaci jednotlivých nebezpečí, s nimiž se nejčastěji setkáváme ve veřejném stravování. Pozornost je zaměřena na biologické nebezpečí, a to hlavně na bakterie, které mohou stát za kažením potravin a jejich rizikovostí pro konzumenta. Aby se v provozu předcházelo vzniku jednotlivých nebezpečí, je nutné se řídit související legislativou. Průběh sanitace je ověřován mikrobiologickými analýzami. Kultivace stěrů byla zaměřena na detekci čeledi Enterobacteriaceae, celkového počtu mikroorganismů, plísní a kvasinek, skupiny koliformních bakterií, Listeria monocytogenes a Salmonella ssp. K detekci byly použity metody kultivace na živných půdách dle ISO norem, k detekci skupiny koliformních bakterií, Listeria monocytogenes a Salmonella ssp. byly využity detekční sety pro patogeny (Path-Chek Hygiene Pathogen Detection). Pomocí těchto metod bylo opakovaně detekováno pochybení v sanitaci nalezením jak koliformních bakterií, čeledi Enterobackteriaceae, tak i Listeria monocytogenes. Statisticky nejrizikovější plochou v kuchyni z pohledu celkového počtu mikroorganismů byl opět kuchyňský mixer. Z pohledu četnosti výskytu čeledi Enterobacteriaceae byl opět mixer. Možným důvodem kontaminace pracovních ploch bylo použití kuchyňských houbiček a hadříků.
Patogenní mikroorganismy v masných výrobcích
FARKOVÁ, Barbora
Cílem práce je analýza a deskripce mikroorganismů vyskytujících se v masných výrobcích. Práce má již z povahy zadání rešeršní charakter, proto jsou jako vědecké metody zvoleny analýza odborné literatury a následná deskripce zjištěných poznatků. První kapitola je zaměřena na charakteristiku mikroorganismů a jejich rozdělení z několika hledisek. Kapitola 2 se již týká konkrétních rodů mikroorganismů, které byly s použitím širokého spektra literárních zdrojů podrobně charakterizovány, včetně zástupců, kteří se mohou vyskytovat v mase a masných výrobcích. Úvod kapitoly 2 je věnován alimentárním onemocněním ? intoxikacím a toxoinfekcím, které se mohou u člověka objevit po požití nesprávně tepelně upravené potraviny nebo díky špatnému skladování. Jedna z podkapitol kapitoly 2 je zaměřena na plísně, které bývají v rešeršních mikrobiologických pracích často opomíjeny, přestože jsou velmi významným patogenem a nežádoucím prvkem v potravinách. Další kapitola je věnována masným technologiím a zahrnuje terminologii, která se v tomto oboru používá. Navíc shrnuje základní požadavky, předpoklady a normy s masným průmyslem spojené.

Národní úložiště šedé literatury : Nalezeno 36 záznamů.   začátekpředchozí21 - 30další  přejít na záznam:
Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.