|
|
Sekvestrace půdní organické hmoty pod listnáči a jehličnany na půdách různého stáří
Hüblová, Lucie ; Frouz, Jan (vedoucí práce) ; Vindušková, Olga (oponent)
Půdní organická hmota (POH) je jednou z významných složek půdy. Napomáhá zajišťovat dostatek živin pro rostliny i půdní organismy, podílí se na tvorbě půdní struktury a zadržování vody v půdě. POH je tvořena organickou hmotou (OH) rostlinného i živočišného původu v různém stádiu rozkladu. Skládá z několika složek zvaných frakce, které se mezi sebou liší citlivostí k rozkladu. Mezi základní frakce patří: (1) volná partikulovaná organická hmota (FPOM) a (2) OH různými způsoby vázaná na minerální složky půdy (MAOM) - OH v makro- a mikroagregátech a OH vázaná na prach a jíl (S+C). Předpokládá se, že během vývoje půdy se frakce MAOM nasytí C a nedochází u nich už nadále k jeho dalšímu ukládání. Jiné frakce, zejména FPOM, které byly původně minoritní, se tak stávají při ukládání OH v půdě důležitějšími a množství C v nich vázané se postupně zvyšuje. Je však nedostatek studií, které by tento předpoklad testovaly. V této práci jsem studovala hypotézu, že půdy v různém stádiu vývoje se budou lišit v množství C uloženém v jednotlivých frakcích. Tento rozdíl bude navíc záviset na druhu stromu a efekt druhu stromu a stáří půdy nebude vždy aditivní. Tuto hypotézu jsem ve své práci otestovala pomocí studia zásoby C v půdě a množství C v jednotlivých frakcích na dvou typech půd různého stáří - zrekultivovaných...
|
|
|
Obsah organického uhlíku v orniční a podorniční vrstvě půdy v porostech energetických trav
BLÁHA, David
Tato práce je zaměřena na sledování obsahu organického uhlíku v orniční a podorniční vrstvě půdy v porostech energetických trav (Dactylis glomerata, Elymus elongatus subsp. ponticus cv. Szarvasi-1, Festuca arundinacea, Phleum pratense). Porosty byly založeny 16. 4. 2019 na pokusné lokalitě Zemědělské a technologické fakulty Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích. Obsah organického uhlíku byl hodnocen v závislosti na hloubce odběru a variantě hnojení. Odběry půdních vzorků byly prováděny v pravidelných intervalech pedologickou sondážní tyčí ze tří hloubek (0-10 cm, 10-20 cm a 20-30 cm). V laboratoři na Katedře agroekosystémů byly vzorky upraveny pro následnou analýzu na přístroji Primacs SLC Analyzer. Nejvyšší obsah organického uhlíku byl zaznamenán v hloubce 0-10 cm a nejnižšší v hloubce 20-30 cm. Dále byl zjištěn pozitivní vliv hnojení na celkový obsah organického uhlíku.
|
|
|
Analýza obsahu a kvality organické hmoty ve vybraných půdních vzorcích
SLÁDKOVÁ, Jana
Hodnocení množství i kvality půdní organické hmoty prochází neustálým vývojem. Vznikají nové metody, které mohou, ale také nemusí najít uplatnění v praxi. Di-plomová práce je zaměřena na hodnocení množství a kvality půdní organické hmoty prostřednictvím různých metod, aby následně mohlo dojít k jejich porovnání. Mezi tzv. "klasické" metody jsou v této práci zařazeny obsah celkového organického uh-líku, obsah uhlíku huminových kyselin a fulvokyselin a poměr CHK : CFK. Za metody "nové" jsou v práci považovány obsah uhlíku primární půdní organické hmoty (CPPOH), uhlík stabilních organických frakcí (CSOF), rychlostní konstanta k oxidace primární půdní organické hmoty a stanovení kationtové výměnné kapacity T dle Sandhoffa. Analyzované vzorky byly odebrány z trvalých travních porostů v okolí obce Třísov (okres Český Krumlov) tak, aby každý pocházel z jiného půdního typu (luvizem, pseudoglej a glej). Po vyhodnocení provedených analýz bylo zjištěno, že jak "klasickými", tak "novými" metodami hodnocení množství půdní organické hmoty bude dosaženo velmi podobných výsledků. Ve všech případech zde byl nejkladněji hodnocen půdní typ luvizem. U hodnocení kvality půdní organické hmoty je obtížné porovnávat nové a klasické metody, vzhledem k tomu, že klasickými metodami nelze stanovit kvalitu nezhumifikované organické hmoty. "Nová" metoda rozlišuje tzv. primární půdní organickou hmotu a humus.
|
|
|
Kvalita a množství organické hmoty v půdách energetických rostlin
KOBLIC, Štěpán
Kvalita a množství organické hmoty patří mezi podstatné faktory, které výrazně ovlivňují důležité vlastnosti půdy. Tato práce je zaměřena na výzkum kvality a množství organické hmoty v půdách pod porosty energetických rostlin - Szarvasi-I. a Dactylis glomerata. V literární rešerši jsou popsány pojmy, které jsou důležité pro pochopení daného tématu. Praktická část se zabývá pravidelným odběrem půdních vzorků na experimentálních pozemcích JČU, a jejich následnou úpravou. Odebrané vzorky byly v laboratoři analyzovány podle metodiky Kopecký a kol. (2006), která je zaměřena na stanovení rychlostní konstanty oxidace primární půdní organické hmoty. Dále byly zjištěné výsledky statisticky vyhodnoceny z hlediska měsíce odběru vzorků, managementu hnojení a travního druhu. Z výsledků vyplývá, že z hlediska měsíce odběru půdních vzorků byla nejkvalitnější primární půdní organická hmota v měsíci říjnu 2019. Podle managementu hnojení byla nejkvalitnější u varianty "Control" a z pohledu sledování travního druhu pod porosty Szarvasi-I. Z hlediska interakce všech sledovaných faktorů bylo zjištěno, že nejlepší vliv na kvalitu primární půdní organické hmoty mají nehnojené porosty Szarvasi-I.
|
|
|
Obsah organického uhlíku v půdách porostů energetických rostlin
BLÁHA, David
Práce je zaměřena na sledování obsahu celkového organického uhlíku v půdách porostů vybraných energetických rostlin (Dactylis glomerata, Elymus elongatus subsp. Ponticus, Festuca arundinacea, Phleum pratense). Porosty byly založeny 16. 4. 2019 na pokusné lokalitě Zemědělské fakulty Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích. Obsah organického uhlíku byl sledován v závislosti na hloubce odběru a variantě hnojení v pravidelných termínech odběrů. První odběr byl proveden před založením porostů, další odběry následovaly vždy po dvou měsících. Odběry byly prováděny pedologickou sondážní tyčí ze dvou hloubek (0-10 cm a 10-20 cm). Následně byly vzorky upraveny pro analýzu a zkoumány na přístroji SKALÁR v laboratoři na Katedře agroekosystémů. V průběhu výzkumu byl sledován prudký nárůst obsahu organického uhlíku ve vzorku odebraném v jarním období roku 2020. Větší zastoupení organického uhlíku bylo zaznamenáno v hloubce 0-10 cm, avšak statisticky neprůkazně. Dále bylo zjištěno, že hnojení má vliv na celkový obsah organického uhlíku, hnojené varianty vykazovaly vyšší hodnoty než nehnojené. Nejvyšší obsah celkového organického byl zaznamenán u rostliny Phleum pratense. Rozdíly mezi jednotlivými rostlinami byly ovšem statisticky neprůkazné.
|
|
| |
|
|
Změny ve vstupu organické hmoty do půdy během pedogeneze jako hybatel akumulace uhlíku
Lačná, Karolína ; Frouz, Jan (vedoucí práce) ; Vindušková, Olga (oponent)
Půdní organická hmota je nedílnou součástí půdy představující rezervoár živin pro rostliny a půdní organismy, a to především při akumulaci biogenního prvku uhlíku (C). Hromadění a stabilizace půdní organické hmoty závisí na několika procesech. Vstupním zdrojem pro vytvoření POH je rostlinná organická hmota tvořena především opadem a nadzemní částí rostlinné bylinné biomasy. Akumulace POH a následná sekvestrace uhlíku je ovlivněna především chemickým složením a množstvím OH vstupujícím do půdy. V této práci bylo porovnáno množství vstupní OH vstupujícího do půdy na plochách se starším přirozeně vzniklým typem půd a na půdách uměle vytvořených člověkem (výsypkové plochy). V rámci výzkumu byly porovnávány jiné typy lesního porostu zastoupenými smrčinovým porostem a olšinovým porostem. Z naměřených dat jednotlivých ovlivňujících faktorů bylo zjištěno, že složení a množství OH je významně ovlivněno druhovým složením lesa. U olšinových porostů bylo pozorováno více rostlinného OH na obou typech půd s nižším poměrem C:N, což vystihuje lépe rozkladatelnou OH. Výsledky naznačují zvýšenou koncentraci ergosterolu na plochách s jehličnatým zastoupením stromů a zároveň prokazují větší množství kořenové biomasy. Naproti tomu nebyly nalezeny statisticky významné rozdíly mezi plochami na mladých a starých půdách....
|
|
|
Transport léčiv v půdních systémech
Janebová, Denisa ; Enev, Vojtěch (oponent) ; Klučáková, Martina (vedoucí práce)
Léčiva mají negativní vliv na přírodu. Pokud nedojde k jejich degradaci v čistírnách odpadních vod, mohou kontaminovat jezera, řeky a dokonce i pitnou vodu. Půda však obsahuje půdní organickou hmotu, která má chelatační vlastnosti a dokáže zabránit migraci daného léčiva. Cílem této bakalářské práce bylo zmapovat transport vybraného léčiva v půdním sloupci a pokusit se stanovit jeho difuzivitu. Pro transport byl zvolen sulfapyridin. Sulfapyridin patří do skupiny sulfonamidových antibiotik, které jsou v životním prostředí často detekována. Používá se především ve veterinární medicíně k léčení různých infekcí. Dílčím cílem bylo popsat základní vlastnosti půdy v závislosti na hloubce půdní vrstvy. Koncentrační profil léčiva v půdním sloupci byl stanoven pomocí UVVIS spektrometrie v půdních výluzích. Pro vyluhování byla použita tato činidla: destilovaná voda, jako čisté rozpouštědlo bez přítomnosti dalších látek, kohoutková voda jako modelové činidlo nahrazující půdní roztok a roztok chloridu hořečnatého, který je používán pro půdní výluhy volně pohyblivých a iontově vázaných látek v půdě.
|
|
|
Vliv kvality opadu na dekomposici
Vicena, Jakub ; Frouz, Jan (vedoucí práce) ; Cajthaml, Tomáš (oponent)
Text práce je rozdělen do dvou částí. Literární přehled se zabývá významem dekomposice pro koloběh uhlíku v půdě a zhodnocením biologických, fyzikálních a chemických faktorů, které dekomposici ovlivňují. Pochopení faktorů ovlivňujících půdní respiraci je důležité pro lepší pochopení globální bilance uhlíku. Dekomposice ovlivňuje i uvolňování živin, půdní úrodnost, a další půdní procesy a vlastnosti. Vlastní projekt se zabývá hodnocením vlivu kvality listového opadu (konkrétně poměru C:N:P) na rychlost dekomposice. Předpokladem bylo, že nízký poměr C:N zpočátku zrychluje dekomposici, která rychleji dosáhne svého minima. Naopak při vysokém poměru C:N je rychlost dekomposice zpočátku pomalejší, minima dosáhne později a průměrná hodnota dekomposice bude vyšší než u vzorků s nízkým C:N poměrem. U opadu, který již prošel fází vyluhování, nebyly statisticky významné rozdíly v respiraci jednotlivých vzorků s rozdílným C:N prokázány.
|
|
|
Priming efekt a jeho vztah k akumulaci půdní organické hmoty během sukcese
Galertová, Renata ; Frouz, Jan (vedoucí práce) ; Cajthaml, Tomáš (oponent)
Priming efekty jsou rychlé krátkodobé změny v obratu půdní organické hmoty. Podle zdroje uvolněného CO2 jsou děleny na skutečné (rozklad půdní organické hmoty je ovlivněn) a zdánlivé (nárůst uvolňování CO2 je výsledkem zvýšeného mikrobiálního obratu). Mechanismy a příčiny vzniku priming efektů nejsou doposud přesně prozkoumány, ale existuje množství hypotéz, které se pokoušejí zvýšené uvolňování CO2 vysvětlit. Může zde hrát roli mikrobiální kompetice o živiny, limitace dusíkem, mikrobiální diverzita, činnost živých kořenů i další faktory. Ve své práci popisuji výskyt priming efektů v různě starých půdách výsypek, které byly ovlivněny přídavkem různě komplexních substrátů. V experimentech s přídavkem 0,2 ml 1,75 % roztoku glukózy, celulózy a škrobu bylo v půdách pozorováno pouze jediné statisticky významné zvýšení množství uvolněného CO2. Po aplikaci 0,8 ml 1,75% roztoku glukózy, celulózy a škrobu se statisticky významné změny v množství uvolňovaného CO2 objevily u tří z pěti půd. Příčinou těchto změn, kdy respirace přesáhla množství dodaného uhlíku, mohou být zdánlivé priming efekty (zvýšený mikrobiální obrat), skutečné priming efekty (rozklad půdní organické hmoty v důsledku spolu metabolismu nebo limitace dusíkem) či kombinaci obou. V půdách, kde se organická hmota hromadí na povrchu a není...
|
host ::
RSS.