|
|
Eocrinoidní ostnokožci ze středního kambria barrandienské oblasti
Nohejlová, Martina
Předkládaná disertační práce se zabývá problematikou eocrinoidních ostnokožců z oblasti Barrandienu (příbramsko-jinecká pánev, střední kambrium - drum). Práce se skládá z pěti samostatných publikací a úvodní části, která představuje přehled současných znalostí o eocrinoidních ostnokožcích. Úvodní část též obsahuje odkazy na nově získané informace v jednotlivých publikacích a představuje tak propojující linii mezi jednotlivými odbornými články. Tématem disertační práce byla revize vybraných zástupců eocrinoidních ostnokožců a studium jejich ontogeneze, fylogeneze, paleoekologie a systematiky. Disertační práce přispěla také ke zlepšení komplexního pohledu na ranou evoluci bazálních ostnokožců. Poprvé byl na materiálu z Čech studován ontogenetický vývoj kambrických ostnokožců. U rodu Akadocrinus byl popsán ontogenetický vývoj a stanovena dvě základní vývojová stádia. Z jineckého souvrství byl popsán nový rod Felbabkacystis, který představuje velmi důležitého zástupce pro celkovou evoluci tělních plánů raných ostnokožců patřících do podkmenu Blastozoa. U eocrinoidního ostnokožce rodu Vyscystis byla studována paleoekologie i fylogeneze. Fylogenetická analýza potvrdila postavení skupiny Lepidocystoidea jako bazální skupiny podkmenu Blastozoa. V rámci disertační práce byla také provedena revize...
|
|
|
Růst a pohlavní dimorfismus u vybraných zástupců listorohých brouků (Coleoptera: Scarabaeoidea).
Vendl, Tomáš ; Šípek, Petr (vedoucí práce) ; Knapp, Michal (oponent) ; Skuhrovec, Jiří (oponent)
Zlatohlávci jsou známou skupinou brouků s nápadným pohlavním dimorfismem. Přesto, na rozdíl od jiných listorohých brouků, u nich bylo studium tohoto fenoménu poměrně opomíjeno. Týká se to i pohlavního dimorfismu ve velikosti - u živočichů velmi rozšířeného jevu. Ačkoliv byly příčiny tohoto dimorfismu hojně zkoumány na ultimátní úrovni, vývojovým mechanismům je dosud porozuměno málo. Zkoumali jsme proto vývoj pohlavního dimorfismu u několika druhů zlatohlávků lišících se mírou dimorfismu ve velikosti. Zjistili jsme, že zatímco u druhů s výrazným dimorfismem se rozdíly mezi samci a samicemi začínají objevovat již v prvním instaru a dále se během vývoje zvětšují, u méně dimorfních druhů tyto rozdíly vznikají během jediného instaru. Rovněž jsme nalezli variabilitu ve způsobu, jakým dimorfismus vzniká, a to jak mezi druhy, tak mezi instary: jak různá doba vývoje, tak rychlost růstu byly odpovědné za vznik dimorfismu. Ukázali jsme ale také, že se pohlaví můžou lišit v růstové trajektorii - samci pokračují v růstu delší dobu než samice, a to i v případech, kdy celková doba trvání instaru je stejná. Chtěli jsme rovněž doplnit chybějící informace o zastoupení pohlavního dimorfismu ve velikosti u zlatohlávků. Zdá se, že přítomnost větších samců je u zlatohlávků rozšířenější než ve většině hmyzích skupin (v...
|
|
|
Ontogeneze personality u zvířat
Pšeničková, Eliška ; Landová, Eva (vedoucí práce) ; Sedláček, František (oponent)
Personalita neboli konzistentní individuální rozdíly v chování zvířat napříč časem a kontexty, je oblíbeným tématem, kterým se zabývá velké množství studií. Prací popisujících vývoj personality v delším časovém rozmezí ale není nyní mnoho. Pro vývoj personality je důležitá především střední (normativní) konzistence, diferenciální konzistence (opakovatelnost), strukturální konzistence a individuální stabilita. Personalita je obecně plastičtější u juvenilních jedinců, u kterých často projevy chování nabývají vyšší intenzity, ve smyslu, že jsou smělejší, agresivnější, aktivnější a více explorativní a postupem času, jak jedinci dospívají se plasticita i intenzita projevů chování zmenšuje. Dospívání je období, kdy často dochází k restrukturalizaci chování, které není v této fázi života jedinců stabilní a konzistentní. Chování se ale během ontogeneze nemusí nutně změnit, může zůstat nezměněné, případně se může intenzita chování s věkem naopak zvyšovat. Vybrané modely zachycující ontogenezi personality zvířat zcela neplatí a je třeba formulovat nové, které více počítají i s dalšími proměnnými, kterými mohou být například genetické nebo maternální efekty. Tato práce je rešerší studií týkajících se ontogeneze personality u zvířat. KLÍČOVÁ SLOVA: Personalita, ontogeneze, vývoj, střední (normativní)...
|
|
|
Default mode network: Ontogeneze
Jarmar, Jiří Kryštof ; Nekovářová, Tereza (vedoucí práce) ; Moravcová, Simona (oponent)
Default mode network je funkční distribuovaná síť mozku skládající se z řady komponent. Aktivně se na ní podílejí regiony, které v neurozobrazovacích studiích vykazují zvýšený metabolismus během introspektivních, endogenních úloh, jako je mentální sebereflexe. Tedy takových, které postrádají vnější stimul. Naopak vykazují sníženou aktivitu během exogenních úloh, kde se pozornost jedince soustředí na vnější prostředí a vnější stimul. Tato práce se systematickým přístupem zaměřuje na výrazné prvky ontogeneze default mode network v jednotlivých periodách rané ontogeneze od narození po dospělost, kdy podstupuje změny ve funkční i strukturní konektivitě. Tyto dozrávající vztahy jsou důležité pro mentálně kognitivní vývoj jedince. Po obecné charakteristice default mode network se první část práce zaměřuje na charakteristiku funkčních sítí a na statistickou metodiku měření jejich povahy. Dále jsou zmíněny výrazné prvky ontogeneze mozku, a poté následuje identifikace a lokalizace významných regionů DMN. Nejdůležitější je poslední část, která poskytuje výčet dosavadních významných pozorování ze srovnávacích studií rané ontogeneze DMN. Klíčová slova : Default mode network, funkční sítě, fMRI, ontogeneze
|
|
|
Eocrinoidní ostnokožci ze středního kambria barrandienské oblasti
Nohejlová, Martina ; Fatka, Oldřich (vedoucí práce) ; Mergl, Michal (oponent) ; Valent, Martin (oponent)
Předkládaná disertační práce se zabývá problematikou eocrinoidních ostnokožců z oblasti Barrandienu (příbramsko-jinecká pánev, střední kambrium - drum). Práce se skládá z pěti samostatných publikací a úvodní části, která představuje přehled současných znalostí o eocrinoidních ostnokožcích. Úvodní část též obsahuje odkazy na nově získané informace v jednotlivých publikacích a představuje tak propojující linii mezi jednotlivými odbornými články. Tématem disertační práce byla revize vybraných zástupců eocrinoidních ostnokožců a studium jejich ontogeneze, fylogeneze, paleoekologie a systematiky. Disertační práce přispěla také ke zlepšení komplexního pohledu na ranou evoluci bazálních ostnokožců. Poprvé byl na materiálu z Čech studován ontogenetický vývoj kambrických ostnokožců. U rodu Akadocrinus byl popsán ontogenetický vývoj a stanovena dvě základní vývojová stádia. Z jineckého souvrství byl popsán nový rod Felbabkacystis, který představuje velmi důležitého zástupce pro celkovou evoluci tělních plánů raných ostnokožců patřících do podkmenu Blastozoa. U eocrinoidního ostnokožce rodu Vyscystis byla studována paleoekologie i fylogeneze. Fylogenetická analýza potvrdila postavení skupiny Lepidocystoidea jako bazální skupiny podkmenu Blastozoa. V rámci disertační práce byla také provedena revize...
|
|
|
Exprese a regulace Dexras1 ve strukturách mozku potkana za vývoje.
Kyclerová, Hana ; Bendová, Zdeňka (vedoucí práce) ; Jelínková, Dana (oponent)
Gen pro Dexras1 byl objeven po indukci glukokortikoidem dexametazonem v buňkách tumoru hypofýzy. Dexras1 byl nalezen i v jiných oblastech mozku a v periferních orgánech, avšak pouze v suprachiasmatických jádrech hypotalamu (SCN), kde sídlí hlavní cirkadiánní pacemaker savců, byla jeho exprese rytmická. Exprese Dexras1 byla ovlivněná také stresem, aplikací amfetaminu či prenatální expozicí alkoholu. Jeho úloha v buňkách nebyla zatím zcela objasněna. Bylo zjištěno, že jeho GTPázová aktivita závisí na stimulaci NMDA receptorů a že působí jako aktivátor G-proteinové signalizace v buňkách. Také byla objevena jeho role v homeostáze železa u neuronů či v regulaci citlivosti hlavního cirkadiánního pacemakeru ke světelným i nesvětelným synchronizačním stimulům z prostředí v závislosti na denní době. Cílem naší studie bylo metodou in situ hybridizace popsat expresi Dexras1 mRNA v mozku potkana během ontogeneze a ve vývoji při zrakové senzorické deprivaci. Nejčasněji jsme detekovali expresi Dexras1 v mozku potkana ve 20. embryonálním dni, a to pouze v SCN a ve ventrálním posteromediálním jádře talamu. Až postnatálně se jeho exprese objevovala také v ostatních senzorických strukturách, v motorických strukturách talamu, v hypotalamických strukturách podílejících se na regulaci vodní homeostázy či ve strukturách...
|
|
|
Specifická reliabilita testu vytrvalostní člunkové plavání (VČP) na 10 m k testu 400m volný způsob u hráčů vodního póla
Hauzner, Štěpán ; Musálek, Martin (vedoucí práce) ; Jurák, Daniel (oponent)
Název: Specifická reliabilita testu Vytrvalostní člunkový plavecký test (VČP) na 10 m k testu 400 m volný způsob u hráčů vodního póla. Cíle: Cílem práce je aproximovat specifickou reliabilitu testu Vytrvalostní člunkový plavecký test (VČP) na 10 m u hráčů vodního póla ve věku 18 - 22 let. Metody: Práce má charakter teoreticko - empirické studie, hlavní výzkumnou metodou byla metoda observační. V rámci průřezového šetření bylo jako základní metoda pro sběr dat využito testování. Do studie bylo zařazeno celkem 15 probandů. Testovaný soubor byl tvořen hráči vodního póla SK Ústí nad Labem ve věkové kategorii (18 - 22 let), jednalo se o záměrný výběr. Průměrný věk je 18,47 roků (SD ±1,20). U Vytrvalostního člunkového plaveckého test na 10 m Rechichi (2000) byla stanovena prostřednictvím test-retest metody míra stability. Dále byla zjišťována míra obsahové ekvivalentnosti tohoto testu k testu plavání 400 m volný způsob. Pro analýzu získaných dat, jsme použili deskriptivní statistické metody. Po splnění předpokladů paralelnosti testů jsme pro aproximaci specifické reliability ve formě obsahové ekvivalence a stability testu využili korelačního koeficientu. Pro posouzení normality byl využit Bland- Altmanův graf. Výsledky: Míra reliability - stability testu (VČP) stanovená pomocí metody test-retest byla rel...
|
|
|
Ontogeny of selected taxa of middle Cambrian trilobites and agnostoids of the Barrandian area
Laibl, Lukáš ; Fatka, Oldřich (vedoucí práce) ; Mergl, Michal (oponent) ; Edgecombe, Greg (oponent)
Předkládaná práce se zabývá ontogenezí trilobitů a agnostidů, pocházejících ze skryjsko- týřovické a příbramsko-jinecké pánve (Kambrium, Barrandien, Český masiv). Práce je prezentována jako soubor čtyř samostatných článků, které byly publikovány v recenzovaných odborných časopisech. Úvodní část práce slouží jako obecný přehled postembryonálního vývoje trilobitů a propojuje prezentované publikace dohromady. Publikované studie jsou zaměřeny na moderní popis postembryonálního vývoje druhů Sao hirsuta, Ptychopariida sp. A, Ptychopariida sp. B, Ptychopariida sp. C, Ellipsocephalus hoffi, Ellipsocephalus polytomus, Hydrocephalus carens a Eccaparadoxides pusillus. Kromě toho je zde diskutována životní-historie raných vývojových stádií vybraných trilobitů. U druhů Sao hirsuta a Ptychopariida sp. A je předpokládáno, že měly bentická protaspidní stádia. Druhy Ptychopariida sp. B, Eccaparadoxides pusillus a Hydrocephalus carens byly pravděpodobně lecitotrofní. Bylo rovněž prokázáno, že druhy s bentickými protaspidními stádii měly silně omezené zeměpisné rozšíření a že lecitotrofní druhy se vyskytovaly převážně ve vyšších zeměpisných šířkách. Vývoj druhů Ellipsocephalus hoffi a Ellipsocephalus polytomus ukazuje na blízké fylogenetické vztahy mezi čeledí Ellipsocephalidae a řádem Redlichiida.
|
|
| |
|
|
Vývoj vojenského chování a jeho polyethismus u termitů
Homolka, Petr ; Šobotník, Jan (vedoucí práce) ; Frouz, Jan (oponent)
Přítomnost kasty vojáka je důležitou synampomorfií skupiny termitů. Uzpůsobení této kasty k obraně je více než zřejmé a některé morfologické, ale i behaviorální adaptace mohou být značně efektivní. Polyethismus je u termitů prostudován zejména u dělníků. Pokud se vyskytly práce, zabývající se polyethismem u vojáků, týkaly se druhů s vojáky více morf. Morfologická odlišnost je samozřejmě velice pádným podnětem k rozdělení rolí. Cílem této práce ale bylo, podívat se na to, zda-li se polyethismus může vyskytovat i u druhu termita s monomorfickými vojáky - Prorhinotermes simplex. S ním jsem prováděl behaviorální experimenty v uzavřených arénách, nahrávané ve specifické dny. Z dat je patrné, že rozdíly mezi jedinci tu jsou a touto tématikou by bylo vhodné se nadále zabývat. Práce přináší nový pohled na obranné chování termitů a naznačuje, že i druhy bez polymorfních vojáků mohou mít vojáky s různou "náplní služby". Krom jiného se mi také podařilo zmapovat vývoj chování vojáků v prvních dvou týdnech od svlékání ze stádia předvojáka. Klíčová slova: Termiti, polyethismus, vojáci, ontogeneze, obranné chování Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
host ::
RSS.