|
|
Protipovodňová opatření a povodně v obci Svrčovec na vodním toku Úhlava
Mach, Tomáš ; Roub, Radek (vedoucí práce) ; Reil, Adam (oponent)
Bakalářská práce se zabývá problematikou povodní a protipovodňových opatření z pohledu tvorby map povodňových nebezpečí a rizik. Práce se situuje na část protipovodňové prevence a opatření souvisejícími s ochranou před povodněmi. Následně jsou vysvětleny základní pojmy týkající se této oblasti, dále využití hydrodynamických modelů v konkrétní oblasti. V práci jsou zmapována, popsána, zhodnocena protipovodňová opatření v zájmové lokalitě v obci Svrčovec, která byla navržena s využitím konkrétního počítačového modelu a zkušeností z povodně v roce 2002. Další část práce se týká charakteristiky a zmapování povodí 4. řádu v dané oblasti z důvodu náchylnosti k nebezpečnému povrchovému odtoku vznikajícího v důsledku extrémních přívalových dešťů. Podstatným cílem práce je analýza škod na majetku vzniklých v roce 2002 s porovnáním k stanoveným potenciálním škodám a nákladům na stavbu provedených opatření. Tato část hodnotí především efektivitu výstavby navržených opatření. Závěr práce se vztahuje na návrh jiné varianty opatření na ochranu před povodněmi dle vlastního názoru.
|
|
| |
|
| |
|
| |
|
|
Spam, rizika a protiopatření z pozice vybraných bankovních subjektů ČR
Kubů, Tereza ; Luc, Ladislav (vedoucí práce) ; Veber, Jaromír (oponent)
Tato bakalářská práce pojednává o problematice nevyžádané pošty, též známé pod pojmem spam, a preventivních opatřeních vůči ní ze strany bankovních subjektů působících v České republice. V teoretické části je cílem seznámení čtenáře s obecnou charakteristikou spamu, jeho vývojem, možnými metodami obrany vůči němu a riziky, které jsou vztaženy na oblast bankovního sektoru. V praktické části práce jsou vybrané bankovní subjekty působící na českém trhu podrobeny analýze z hlediska poskytování adekvátních a kvalitních informací svým klientům ohledně spamu a jeho možných rizik a bezpečnostních prvků internetového bankovnictví. Výstupem této analýzy je zhodnocení, na jaké úrovni se české banky snaží o vytvoření preventivních opatření vůči rizikům spojené s nevyžádanou poštou.
|
|
|
Hrozby a příležitosti pro vybranou firmu
VARGOVÁ, Vendula
Hlavním cílem diplomové práce bylo odkrýt příležitosti a identifikovat hrozby pro vybranou firmu a navrhnout firmě využití získaných informací. V teoretické části diplomové práce jsem čerpala informace o provedení situační analýzy a dále pak o metodách analýzy marketingového prostředí a SWOT analýzy. Pro zjištění příležitostí a hrozeb v praktické části diplomové práce jsem zvolila Československou obchodní banku, a. s., která působí jako univerzální banka v České republice. Pro tyto účely byla použita SWOT analýza. Před provedením SWOT analýzy bylo nutné nejdříve vypracovat analýzu marketingového prostředí podniku. Makroprostředí firmy jsem analyzovala prostřednictvím STEP analýzy. Mikroprostředí banky jsem vyhodnotila pomocí Porterova modelu pěti sil a k analýze společnosti jsem provedla finanční analýzu vybraných ekonomických údajů a poměrových ukazatelů z výročních zpráv za sledované období roku 2010 až 2014. Provedením SWOT analýzy byly odkryty následující příležitosti: růst počtu obyvatel, rostoucí počet domácností s osobním počítačem a připojením k internetu, rozvoj smartbankingu a propojení distribučních sítí. Nejvýznamějším ohrožením pro banku je růst rivality mezi konkurenty, růst vyjednávací síly zákazníků, ohrožení formou substitutů, konec platnosti smlouvy s Českou poštou a zamýšlené převedení České pošty na franšízu. Abych naplnila cíle práce, navrhla jsem bance následující doporučení: specializované produkty pro děti a mládež a kampaň s veřejnou soutěží, dále alternativní distribuční kanály, virtuální videobankéře a virtuální pobočky, soutěžní a anketní aplikace na sociálních sítích, rozvoj smartbankingu, propojení distribučních sítí a sloučení obchodních značek. Z hlediska ohrožení doporučuji snížit poplatky za vedení účtů, zvýšit úrokovou sazbu na účtech, vytvořit dotazníky ohledně odchodovosti klientů, vyšší provize z prodejů a podílů pro Českou poštu a v neposlední řadě benefity a školení pro zaměstnance České pošty.
|
|
|
Připravenost Zdravotnické záchranné služby Zlínského kraje na krizové situace
MANA, Štěpán
Dopady globálních klimatických změn v podobě opakovaných živelných katastrof se staly jednou z největších hrozeb současné společnosti. Problematika připravenosti na mimořádné události a krizové situace je proto v posledních letech stále více aktuální. Výjimkou není ani Česká republika, která se pravidelně potýká s přívalovými dešti, povodněmi nebo sněhovými kalamitami. Hlavním předpokladem úspěšného zvládnutí takto závažných situací je účelná prevence a připravenost ve formě krizových plánů, případně plánů krizové připravenosti. Cílem mé diplomové práce je zjistit, zda je Zdravotnická záchranná služba Zlínského kraje dostatečně připravena na vznik krizových situací a v případě nalezených nedostatků navrhnout jejich řešení v podobě návrhu Plánu krizové připravenosti Zdravotnické záchranné služby Zlínského kraje. Zdravotnická záchranná služba Zlínského kraje je základní složkou integrovaného záchranného systému Zlínského kraje a jako poskytovatel zdravotnické záchranné služby je zahrnuta v Krizovém plánu Zlínského kraje. Z toho vyplývá, že akceschopnost a činnost Zdravotnické záchranné služby Zlínského kraje musí být zajištěna nejen v běžném provozu, ale také v případě vzniku a trvání krizové situace. V teoretické části práce se věnuji obecné charakteristice havarijního a krizového plánování, působnosti správních úřadů v oblasti poskytování zdravotnické záchranné služby při vyhlášení krizového stavu, traumatologickému plánu a pandemickému plánu. Součástí této kapitoly je také charakteristika subjektu Zdravotnické záchranné služby Zlínského kraje a popis konkrétních antropogenních a přírodních ohrožení. Na teoretickou část navazuje kvalitativní výzkum, který je založen na shromáždění a podrobném studiu dostupných odborných pramenů v tištěné i elektronické podobě, zejména však dokumentů krizového a havarijního plánování Zlínského kraje a interních dokumentů Zdravotnické záchranné služby Zlínského kraje. Praktická část diplomové práce obsahuje analýzu vnějších a vnitřních ohrožení všech výjezdových základen Zdravotnické záchranné služby Zlínského kraje. Vnější analýza rizik vychází z Krizového plánu Zlínského kraje a z Havarijního plánu Zlínského kraje. Vnitřní analýza je zpracována na základě expertního odhadu možných rizik na jednotlivých výjezdových základnách Zdravotnické záchranné služby Zlínského kraje. Výstupy z analýz se staly základním zdrojem pro zpracování návrhu plánu krizové připravenosti, ve kterém jsem přiřadil každému identifikovanému ohrožení v analýze rizik možný dopad na činnost Zdravotnické záchranné služby Zlínského kraje. Analýza vnějších rizik potvrdila, že akceschopnost a činnosti Zdravotnické záchranné služby Zlínského kraje mohou narušit zejména následující ohrožení: přirozená povodeň (výjezdová základna Zlín Peroutkovo nábřeží, Uherské Hradiště, Vsetín), zvláštní povodeň (výjezdová základna Zlín Peroutkovo nábřeží, Karolinka, Vsetín), rizika vyplývající z klimatických podmínek (především opětovné sněhové kalamity v oblasti Valašska), narušení dodávek léčiv a zdravotnického materiálu (sekundární důsledek krizových situací) a přerušení dodávek elektrické energie (zejména výjezdové základny, které nedisponují záložním zdrojem elektrické energie). Výsledkem diplomové práce je návrh Plánu krizové připravenosti Zdravotnické záchranné služby Zlínského kraje. Plán krizové připravenosti je povinna zpracovat právnická osoba nebo podnikající fyzická osoba, která zajišťuje opatření vyplývající z krizového plánu kraje. Náležitosti a způsob zpracování plánu krizové připravenosti jsou podrobně uvedeny v nařízení vlády č. 462/2000 Sb., k provedení § 27 odst. 8 a § 28 odst. 5 zákona č. 240/2000 Sb., o krizovém řízení a o změně některých zákonů. Při tvorbě návrhu plánu jsem postupoval dle platné legislativy. Tento plán je vnitřním dokumentem právnické osoby k zabezpečení řešení úkolů za krizových situací.
|
|
|
Středoevropský automobilový cluster ve světovém kontextu
Provázková, Jana ; Němcová, Ingeborg (vedoucí práce) ; Střecha, Michal (oponent)
Tato práce se zaměřuje na pravděpodobnost zachování automobilového průmyslu ve střední Evropě. Zabývá se faktory, které ohrožují středoevropský automobilový cluster, zmiňuje jaké země představují a budou představovat největší konkurenty. Prozatím středoevropský automobilový cluster ohrožen není, ale v budoucnu budou představovat hrozbu asijské země jako Čína a Indie a země jižní a východní Evropy. Čínský a indický trh má obrovský růstový potenciál, prozatím mají velké domácí nenasycené trhy, ale po jejich nasycení budou hledat nová odbytiště a jedním z nich se nabízí i střední Evropa. Evropská unie se brání a vydává bezpečnostní a emisní normy, které prozatím Čína a Indie nesplňují. Pro středoevropský automobilový průmysl jsou velmi důležité přímé zahraniční investice - automobilové skupiny z Japonska, USA, Jižní Koreji, Německa apod. otevírají své výrobní továrny ve střední Evropě, neboť střední Evropa nabízí levnější pracovní sílu, vysokou kvalitu, vysokou produktivitu práce, výhodnou strategickou polohu a nízké výrobní náklady. Z tohoto důvodu budoucnost středoevropského automobilového clusteru zatím není ohrožena.
|
|
|
Plán krizové připravenosti pro Jihočeskou univerzitu v ČB - Koleje a menzy, zajišťující plnění opatření vyplývajících z krizového plánu kraje.
JÍCHOVÁ, Marie
Po novelizaci zákona č.240/2000Sb., o krizovém řízení byla aktualizována povinnost zpracovávat plány krizové připravenosti pro jednotlivé subjekty, zajišťující plnění opatření vyplývajících z krizového plánu kraje. Z tohoto důvodu jsem se ve své diplomové práci zaměřila na zpracování Plánu krizové připravenosti pro Koleje a menzy Jihočeské univerzity. V teoretické části práce jsem se nejprve věnovala vysvětlení některých základních pojmů. Na tuto část jsem navázala deskripcí hrozeb a rizik spolu s hodnotícími metodami. Dále jsem se zaměřila na opatření k ochraně obyvatelstva, která jsou v ČR na velmi dobré úrovni, některá se dokonce stala vzorem pro okolní státy. Zmínila jsem se o krizových stavech, které se vyhlašují v případech, kdy mimořádná událost přeroste v krizovou situaci. Poté jsem formulovala úlohu státních orgánů, orgánů územních samosprávních celků, bezpečnostních rad a krizových štábů. Teoretické poznatky jsem zakončila problematikou bezpečnostního plánování, jež si klade za cíl redukovat následky situací, které nás ohrožují. Na teoretickou část navazuje výzkum, který proběhl kvalitativní formou sběru dat. Hlavní otázka, na niž chce tato práce odpovědět, zní: Jaká jsou rizika, která ohrožují plnění úkolů vyplývajících Jihočeské univerzitě v ČB - Koleje a menzy z krizového plánu kraje? Pro metodiku diplomové práce bylo stěžejní shromáždit údaje potřebné pro zpracování plánu krizové připravenosti, čehož jsem dosáhla pomocí řízených rozhovorů s ředitelem Kolejí a menz JU, bezpečnostním technikem JU, vedoucím menzy, zaměstnanců údržby a spoluprácí s ČHMÚ. Další významné informace jsem získala díky spolupráci s HZS Jihočeského kraje, který poskytoval nutnou součinnost ke zpracování tohoto plánu. Jednalo se zejména o informace k analýze vnějšího ohrožení. Následně jsem provedla analýzu vnitřních rizik, která by mohla narušit funkci subjektu a tím i plnění úkolů z krizového plánu kraje. V této fázi bylo nezbytné prozkoumat budovy Kolejí a menz JU.Při analýze rizik jsem došla k závěru, že provoz Kolejí a menz JU mohou přerušit následující ohrožení: přirozené povodně (pouze v případě kolejí K5 a K6), zvláštní povodně, přeprava nebezpečných látek po pozemních komunikacích, rizika plynoucí z klimatických podmínek (sněhové kalamity a dlouhotrvající mrazy, bouřky, vichřice, přívalové deště), požáry budov, úniky plynu (ohrožují budovy kolejí K1, K2, K3 a menzy, v kterých se plyn využívá pro provoz zařízení pro vaření), přerušení dodávek elektrické energie, přerušení dodávek tepla a výpadky v zásobování potravinami a vodou. Každému identifikovanému ohrožení jsem v operativní části plánu krizové připravenosti přiřadila možný dopad na provoz zařízení, postupy řešení a zvážila jsem možnost využití subjektu za daných situací.Výsledkem diplomové práce je zpracovaný Plán krizové připravenosti pro Koleje a menzy JU, který je vnitřním dokumentem právnické osoby k zabezpečení řešení úkolů za krizových situací. PKP je zpracován jak v listinné, tak elektronické podobě a bude umístěn v kanceláři rektora JU, ředitele a zástupce ředitele Kolejí a menz JU a v neposlední řadě u HZS JčK. Plány krizové připravenosti, jakož i ostatní plány, podléhají po čtyřech letech aktualizaci, neboť může docházet ke změně charakteru ohrožení, kontaktů či změně organizační struktury. Poznatky diplomové práce mohou sloužit nejen pro řešení krizových situací, ale zároveň je mohou využít také studenti JU, jako zdroj informací popřípadě mohou navázat další prací zaměřenou například na vytvoření vhodných podmínek a prostor pro komunikaci s lidmi, které zasáhla krizová situace, a kteří byli nuceni opustit své domovy a ubytovat se dočasně v budovách Kolejí a menz JU. Neboť při těchto událostech dochází k velkému nátlaku na lidskou psychiku, a proto je nezbytné těmto lidem zajistit pomoc.
|
|
| |
host ::
RSS.