|
|
Lokální zkoušky mechanických vlastností materiálů
Wasserbauer, Jaromír ; Šoukal, František (oponent) ; Zmrzlý, Martin (vedoucí práce)
Tato práce se zabývá studiem měření tvrdosti a mikrotvrdosti ve vztahu ke struktuře homogenních a heterogenních materiálů. V úvodní části práce je vysvětleno základní teoretické pozadí, tedy definice pojmů a popis principů měření tvrdosti, mikrotvrdosti, pevnosti v tahu, tlaku, ohybu a základní vyhodnocovací vztahy. Je podána stručná rešerše, poukazující na využitelnost uvedených principů v materiálovém inženýrství. Následuje popis experimentálních zařízení a přípravy vzorků. Jádrem práce jsou výsledky vlastních měření a vyhodnocení vztahů mezi nimi. Vyvrcholením práce je stanovení závislosti mechanických vlastností mezifázového rozhraní v geopolymerním materiálu v korelaci s gradientem chemického složení v této soustavě.
|
|
| |
|
|
Kompletní charakterizace a porovnání systému lak/Ni-P/AZ91 a lak/AZ91
Šomanová, Pavlína ; Doskočil, Leoš (oponent) ; Buchtík, Martin (vedoucí práce)
Cílem této bakalářské práce bylo porovnat vliv Ni-P povlaku a nátěrové hmoty na korozní a chemicko – fyzikální (adheze) vlastnosti na hořčíkové slitině AZ91. V teoretické části jsou shrnuté poznatky o samotné slitině AZ91 a její mikrostruktuře. Dále jsou zde diskutovány vlastnosti Ni-P povlaku a postup jeho bezproudé depozice a složení niklovací lázně. Důležitou kapitolou jsou také nátěrové hmoty, kde je diskutováno jejich složení, funkce a postup jejich nanášení na povrch substrátu. Závěrem teoretické části je současný výzkum v oblasti Ni-P povlaků na hořčíkových slitinách. V experimentální části byla analyzována mikrostruktura slitiny AZ91. Následně byla pomocí rastrovacího elektronového mikroskopu (SEM) a světelného mikroskopu analyzována struktura Ni-P povlaku a systému Mg slitina/Ni-P povlak/lak. V případě Ni-P povlaku byla měřena tloušťka povlaku, jeho tvrdost a jeho složení pomocí EDS analýzy. Zohledňoval se zde i faktor tepelného vytvrzení a jeho vlivu na mikrostrukturu, tvrdost a korozní odolnost. Nakonec bylo vzorky upraveny pomocí nátěrové hmoty, kde byla hodnocena tloušťka nátěru a vliv na korozní odolnost. Vzorky byly zkoumány pomocí elektrochemické impedanční spektroskopie EIS, a korozní odolnost byla pozorována také v neutrální solné mlze NSS. Adhezní vlastnosti Ni-P povlaku a laku byly zkoumány pomocí mřížkové zkoušky. Ve výsledcích se projevilo, že Ni-P povlak má pozitivní vliv na zvýšení korozní odolnosti i tvrdosti. Tepelně vytvrzené vzorky vykazovaly nižší hodnoty korozní odolnosti, protože během vytvrzení dochází ke smrštění a vzniku trhlin v povlaku. Stejně tak i vrstva nátěrové hmoty podpořila protikorozní odolnost.
|
|
| |
|
|
Víceprvkové systémy biomateriálů na bázi hořčíku a zinku
Hasoňová, Michaela ; Nový, František (oponent) ; Vojtěch, Dalibor (oponent) ; Doležal, Pavel (vedoucí práce)
Disertační práce se zabývá základním výzkumem v oblasti materiálů z čistých Zn prášků a binárních směsí na bázi Mg, Zn a Ca připravených práškovou metalurgií. V teoretické části jsou shrnuty obecné principy a metody práškové metalurgie, stručný popis struktury a vlastností Mg, Zn a Ca a nejnovější výzkum v oblasti jejich zpracování se zaměřením na práškovou metalurgii. Experimentální část se zaměřuje na přípravu materiálů z jemnějších a hrubších částic Zn lisováním za tepla při teplotě 300 a 400 °C za tlaku 100, 200, 300, 400 a 500 MPa. Binární směsi na bázi Mg s přídavkem Zn nebo Ca byly připraveny lisováním za tepla v pevné fázi (300 °C) a lisováním za tepla částečně v tavenině (400 °C, 450 °C v případě Mg- Ca systém) při tlaku 500 MPa. Binární směsi na bázi Zn s přídavkem Mg nebo Ca byly připraveny lisováním za tepla částečně v tavenině (400 °C) za tlaku 500 MPa. Připravené materiály byly hodnoceny z hlediska mikrostruktury, prvkového a fázového složení, mikrotvrdosti, pevnosti v ohybu a fraktografie. Výsledky ukázaly, že v případě materiálů z čistých prášků Zn bylo dosaženo lepší kombinace pevnosti v ohybu a průhybu v případě jemnějšího Zn prášku, a to u materiálu připraveného při teplotě 400 °C a tlaku 500 MPa. V případě směsí bylo nejlepšího spojení mezi částicemi prášku dosaženo v případě materiálu na bázi jemnějšího Zn prášku s 0,5 hm. % Mg, což mělo významný vliv na dosažené hodnoty pevnosti v ohybu a průhyb. Obsah přísadového prášku měl zásadní vliv na strukturu a fázové složení připravených materiálů, zatímco podmínky přípravy ovlivňovali dosažené pevnostní charakteristiky a charakter lomu.
|
|
|
Analysis of Inconel 625 weld layer produced by MIG-CMT
Chrást, Daniel ; Slováček, Marek (oponent) ; Kubíček, Jaroslav (vedoucí práce)
Inconel 625 to 16Mo3 base material welds are used in energy industry in waste incineration plants to increase lifetime of membrane walls. The welds are formed using MIG-CMT method. Macrostructure and microstructure analyses were carried out using Apreo 2 SEM microscope, and chemical composition analysis of welds was also carried out using iSpark OES spectrometer. Finally, analyses of selected mechanical properties, namely microhardness and ductility, were performed.
|
|
|
Optimalizace vlastností nástřiku připraveného metodou Cold Spray pomocí tepelného zpracování
Bartošík, Vojtěch ; Šmíd, Miroslav (oponent) ; Hutařová, Simona (vedoucí práce)
Tato bakalářská práce se zabývá volbou parametrů tepelného zpracování kovového povlaku austenitické nestabilizované korozivzdorné oceli AISI 304L naneseného metodou Cold spray. Pomocí vhodného tepelného zpracování je možné upravovat mechanické vlastnosti, snížit pórovitost a v neposlední řadě také odstranit vysoká reziduální napětí v materiálu. Teoretická část práce je věnována literární rešerši na téma technologie Cold spray, koroze a korozivzdorných ocelí. V experimentální části jsou popsány postupy při měření vzorků, které prošly tepelným zpracováním, které probíhalo v rozmezí teplot 500 až 1100 °C, vždy při hodinové výdrži na teplotě a ochlazením na vzduchu. Kromě těchto vzorků byl materiál zkoumán i ve výchozím stavu. Byla stanovena pórovitost, mikrotvrdost a také magnetičnost. K analýze struktury byly pořízeny fotografie na světelném i elektronovém skenovacím mikroskopu. Na základě výsledků se jako dobrá volba zdá tepelné zpracování s hodinovou výdrží na teplotě 700 °C, kde byl pozorován významný pokles pórovitosti, částečné zotavení struktury při zachování vysoké mikrotvrdosti a také jemnosti zrna.
|
|
|
Fázové transformace v hořčíkových slitinách typu MgZnAl.
Kodetová, Veronika ; Vlach, Martin (vedoucí práce) ; Mathis, Kristián (oponent)
V předkládané práci byl detailně analyzován teplotní vývoj fázových transformací ve dvou hořčíkových slitinách MgZnAl(Ca) s různým obsahem Zn a Ca. Ve stavu po odlití a po izochronním žíhání do 240 řC byla v obou slitinách hranice zrn obsazena eutektickou fází s kvazikrystalickou ikosaedrální strukturou. V teplotním intervalu 100 řC - 250 řC byly pomocí diferenční skenovací kalorimetrie pozorovány dva, resp. tři exotermické procesy ve slitině MgZnAl, resp. MgZnAlCa. Teplotním oblastem exotermických procesů velmi dobře odpovídají teplotní oblasti změn elektrické rezistivity. V důsledku nižší koncentrace zinku a vyšší koncentrace vápníku byly ve slitině MgZnAlCa tepelné odezvy procesů, změny rezistivity i mikrotvrdost nižší než ve slitině MgZnAl.
|
|
|
Vliv obsahu molybdenu na fázové transformace v binárních slitinách Ti-Mo
Valešová, Veronika ; Stráský, Josef (vedoucí práce) ; Janeček, Miloš (oponent)
Název práce: Vliv obsahu molybdenu na fázové transformace v binárních slitinách Ti-Mo Autor: Veronika Valešová Katedra: Katedra fyziky materiálů Vedoucí bakalářské práce: PhDr. RNDr. Josef Stráský, Ph.D., Katedra fyziky materiálů Abstrakt: β slitiny titanu jsou široce využívané strukturní materiály. Vyznačují se kombinací vysoké pevnosti, houževnatosti a odolnosti vůči únavě. Tyto slitiny mají hlavní využití v leteckém průmyslu, chemickém průmyslu a v medicíně. Studovali jsme tři binární slitiny titanu: Ti-12Mo, Ti-15Mo, Ti-18Mo (hm %). V těchto slitinách byly pozorovány následující fáze: nízkoteplotní, šesterečná těsně uspořádaná α fáze, vysokoteplotní, krychlová prostorově centrovaná β fáze a me- tastabilní ω fáze. Fáze ω se vytváří bezdifúzním procesem (posunem atomových rovin v β fázi) a ovlivňuje mechanické vlastnosti a precipitaci α fáze. Prozkoumali jsme fázové transformace ve studovaných slitinách využitím in-situ a ex-situ metod. Využili jsme nepřímé in-situ metody - rezistometrii, dilatometrii a diferenciální skenovací kalorimetrii. Jako ex-situ metody jsme zvolili skenovací elektronový mikroskop a měření mikrotvrdosti. Komplexní charakterizace β metastabilních slitin titanu během ohřevu prokázala vznik ωiso fáze a u slitiny Ti-12Mo precipitaci α fáze. Dilatometrie a rezistomet- rie jsou citlivé...
|
|
|
Fázové transformace v hořčíkových slitinách typu MgZnAl.
Kodetová, Veronika ; Vlach, Martin (vedoucí práce)
V předkládané práci byl detailně analyzován teplotní vývoj fázových transformací ve dvou hořčíkových slitinách MgZnAl(Ca) s různým obsahem Zn a Ca. Ve stavu po odlití a po izochronním žíhání do 240 řC byla v obou slitinách hranice zrn obsazena eutektickou fází s kvazikrystalickou ikosaedrální strukturou. V teplotním intervalu 100 řC - 250 řC byly pomocí diferenční skenovací kalorimetrie pozorovány dva, resp. tři exotermické procesy ve slitině MgZnAl, resp. MgZnAlCa. Teplotním oblastem exotermických procesů velmi dobře odpovídají teplotní oblasti změn elektrické rezistivity. V důsledku nižší koncentrace zinku a vyšší koncentrace vápníku byly ve slitině MgZnAlCa tepelné odezvy procesů, změny rezistivity i mikrotvrdost nižší než ve slitině MgZnAl.
|
host ::
RSS.