|
Dendrochronologické datování rychlých svahových pohybů
Tumajer, Jan ; Treml, Václav (vedoucí práce) ; Burda, Jan (oponent)
Svahové pohyby jsou jedním z přírodních procesů, které mohou představovat značná ohrožení pro člověka i jeho majetek. Dendrochronologie jako jedna z možností jejich rekonstrukce umožňuje zjištění celé řady parametrů minulých eventů, které lze následně využít při plánování bezpečnostních opatření. Možnosti použití rozličných dendrochronologických metod v aplikovaném výzkumu byly otestovány formou metaanalýzy odborných článků dostupných v elektronické i tištěné podobě a také prostřednictvím případové studie zaměřené na minulou aktivitu lavinové dráhy Schustlerův žlab (Labský důl, Krkonoše). Hlavním závěrem metaanalýzy je kromě jiného evidentní prostorová nerovnoměrnost recentních výzkumných dendrogeomorfologických aktivit - datování lavin je výsadou Montany (USA), v případě tekoucích svahových pohybů (mur) zase jednoznačně dominují jako zájmová oblast Alpy (v první řadě Švýcarsko). Vyhodnocení několika vzorků dřeva při vhodně zvolených indikátorech disturbance vedlo v rámci případové studie k dosažení výsledků s přesností odpovídající běžně publikovaným vědeckým článkům zaměřeným na dendrochronologické datování lavin a umožnilo v období mezi roky 1953-2007 vymezit v zájmovém území 14 roků s potenciálním výskytem lavin. To, i přes téměř úplné opomíjení dendrochronologických metod ve výzkumu lavin v...
|
|
Intracranial Aneurysms - Treatment Options and Natural Course. Safety and Efficacy of Treatment Strategies for Posterior Inferior Cerebellar Artery Aneurysms.
Petr, Ondřej ; Beneš, Vladimír (vedoucí práce) ; Haninec, Pavel (oponent) ; Přibáň, Vladimír (oponent)
ÚVOD: Aneurysmata na arteria cerebelli inferior posterior představují poměrně málo častou a heterogenní skupinu se špatnou neurologickou prognózou ve srovnání s jinými intrakraniálními aneurysmaty. První část této práce přináší systematický přehled literatury, která hodnotí bezpečnost a efektivnost léčebných strategií PICA-aneurysmat. V druhé části je představena multicentrická retrospektivní studie, jejímž cílem bylo analyzovat klinický outcome u velké série pacientů léčených současnými technikami mikrochirurgické a endovaskulární léčby. METODY: Pro metaanalýzu byly systematicky vyhledávány studie publikované do listopadu 2015 pomocí databází Medline, EMBASE, Scopus a Web of Science. Byly zahrnuty studie týkající se léčby PICA-aneurysmat, ve kterých bylo zařazeno ≥ 10 pacientů. Pomocí statistických metod metaanalýzy (random-efekt) byly analyzovány následující parametry: dosažení kompletní okluse, technická úspěšnost, periprocedurální morbidita/mortalita, výskyt iktů, rekurence/hemoragie aneurysmatu, výskyt paralýz kraniálních nervů a dlouhodobá neurologická morbidita/mortalita. Druhou část práce představuje retrospektivní studie zahrnující data 94 pacientů léčených pro PICA-aneurysma od roku 2000 do roku 2015 ve třech neurovaskulárních centrech. VÝSLEDKY: Do metaanalýzy bylo zahrnuto 29 studií s...
|
|
Mění se párovací chování denních motýlů s fenologickým stavem populací?
VLAŠÁNEK, Petr
Optimalizační teorie předpokládá, že samci hmyzu s oddělenými generacemi dospělců by do aktivního párovacího chování měli investovat tehdy, kdy je k dispozici nejvíce čerstvých samic; jindy by měli párovacími aktivitami šetřit a soustředit se na chování {\clqq}udržovací``. Z tohoto předpokladu vyplývá, že chování motýlů by se mělo lišit s průběhem sezóny, stavem populace (zejména poměrem pohlaví) a konečně i denní dobou. K prozkoumání těchto předpokladů jsme použili data získaná při různých projektech zahrnujících zpětné odchyty, při nichž bylo, vedle jiných charakteristik, zapisováno i chování jedinců. Taková data máme k dispozici pro čtrnáct druhů {--} jasoně dymnivkového, babočku síťkovanou, tři perleťovce, šest hnědásků a tři okáče. Některé projekty trvaly více let {--} celkem se jedná o 24 {\clqq}motýlo-sezón``, 21 737 jedinců (14 228 samců, 7 509 samic), respektive 41 877 odchytů celkem (29 738 samců, 12 139 samic). Pracovali jsme mnohorozměrnými (ordinačními) metodami, přičemž všechny výpočty odfiltrovaly rušivý vliv počasí. K denní době, dopoledne a podvečer často zahrnují udržovací aktivity, zatímco odpoledne převládá párovací chování. Během sezóny, samci většiny druhů přepnou z chování párovacího k chování udržovacímu. U samic nebyl žádný převažující trend nalezen; vyskytuje se jak změna od párovacího k udržovacímu chování, tak změna od udržovacího k párovacímu chování. Co se týče denzitních charakteristik (poměr pohlaví, denní velikost populace), jsou ve většině případů zřetelné změny párovacího chování jednoho pohlaví při změně abundance pohlaví druhého.
|