|
|
Dynamika horského smrkového lesa se zaměřením na vývoj přirozené obnovy
Červenka, Jaroslav ; Svoboda, Miroslav (vedoucí práce) ; Tomáš, Tomáš (oponent)
Disturbance hrají nezastupitelnou roli v dynamice lesních ekosystémů. Avšak jejich přesné důsledky nejsou v oblastech horských smrčin střední Evropy zcela objasněné. V roce 2007 se přes území Národního parku Šumava přehnal ničivý orkán Kyrill, který nastartoval kůrovcovou disturbanci a následné velkoplošné odumírání horního stromového patra v této oblasti. Tato práce využívá této skutečnosti a zabývá se rozpadem a strukturou porostů po distrubanci, početností a strukturou přirozené obnovy a dále řeší především dynamiku přirozené obnovy smrku ztepilého (Picea abies) na tlejících kmenech. Porovnává narušené porosty (NP Šumava) s oblastí bez narušení (CHKO Jeseníky). Zaměřili jsme se na změnu početnosti zmlazení po disturbanci a vliv vlastností tlejících kmenů na tuto změnu. V oblasti Trojmezenského pralesa činila mortalita mateřského porostu 99 %, bylo nalezeno několik málo stromů, které kůrovcovou gradaci přežily. Jednalo se především o potlačené stromy s průměrem kolem 10 cm. Živé stromy (DBH>7 cm) dosahovaly hustoty 16 ks/ha. Množství tlejícího dřeva se zvýšilo 2,5 násobně (v porovnání se stavem před 10 lety) a jednu třetinu tvořily ležící kmeny. V porostech byla nalezena pouze obnova smrku ztepilého (Picea abies) a jeřábu ptačího (Sorbus acuparia). Zmlazení se zde vyskytovalo v dostatečných počtech, především na mikrostanovištích mech (32 %), tlející dřevo (27 %) a pata stromu nebo souše (28 %). Zmlazení smrku uchycené před disturbancí (banka zmlazení) zaujímalo celkově 88 %. S rostoucí nadmořskou výškou se vyskytovala celkově nižší více homogenní obnova. Nejlepší podmínky pro obnovu poskytují kmeny velkých dimenzí, kmeny rozkládané bílou hnilobou způsobenou václavkou (Armillaria spp) nebo ohňovcem ohraničeným (Phellinus nigrolimitatus). Naopak kmeny rozkládané troudnacem pásovaným (Fomitopsis pinicola) nejsou pro obnovu příliš vhodné. Při porovnání změny početnosti obnovy na ležících kmenech v narušené a nenarušené lokalitě jsme pozorovali výrazný nárůst v narušené oblasti (o 33 %). Největší nárůst byl pozorován v nejnižších výškových kategoriích na kmenech větších dimenzí. Tři roky po odumření horního stromového patra se efekt silné disturbance na odrůstání a přežívání obnovy na ležících kmenech neprojevil.
|
|
|
Možnosti využití feromonových odparníků v rámci obranných opatření uplatňovaných proti lýkožroutu smrkovému Ips typographus (Linnaeus, 1758) (Coleoptera: Curculionidae: Scolytinae)
Zahradníková, Marie ; Holuša, Jaroslav (vedoucí práce) ; Emanuel, Emanuel (oponent)
Disertační práce se zabývá účinností obraných metod proti lýkožroutu smrkovému (Ips typographus L.), které využívají feromonové odparníky. Zaměřuje se zejména na feromonové lapače a vybrané faktory mající vliv na jejich efektivitu, jelikož ne všechny byly dostatečně experimentálně ověřeny. Testovanými faktory jsou systém uspořádání feromonových lapačů a typ navnadění feromonovými odparníky, vliv na účinnost feromonových lapačů zvýšením odpařované látky feromonu, porovnání biologické účinnosti různých typů feromonových odparníků a sledování jejich vlivu na křivku rojení. Současně byla pozornost věnována také netradičním metodám ochrany lesa proti l. smrkovému (skrápění skládek vodou, účinnost inskticidních postřiků celých skládek, použití insekticidních sítí). Zkoumána byla i možnost určení pohlaví l. smrkového.
Při porovnání systému instalace lapačů standardním způsobem podél porostní stěny a soustředěním do linie uprostřed paseky těsně vedle sebe s různým navnaděním feromonovými odparníky byla zjištěna srovnatelná účinnost uspořádání lapačů standardním způsobem a lapačů instalovaných v linii s feromonovým odparníkem v každém lapači. S nižším počtem feromonových odparníků se účinnost snížila. Při zvýšení množství odpařovaného feromonu byly porovnávány lapače s jedním, dvěma a třemi odparníky, přičemž bylo zjištěno, že při větším množství uvolňovaného feromonu se účinnost lapače nezvyšuje. Neměnící se účinnost po celou letovou aktivitu l. smrkového prokázaly odparníky Pheagr IT a IT Ecolure Tubus, další je nutné měnit dle etikety, jelikož jejich účinnost klesá a ovlivňuje také křivku rojení.
Z pokusu o určení pohlaví l. smrkového na základě zvolených morfologických parametrů vyplývá, že jeho pohlaví lze určit spolehlivě pouze pitvou genitálií.
|
|
|
Porovnání účinnosti otrávených lapáků a feromonových lapačů použitých proti lýkožroutům na smrku v pahorkatinách
Petrák, Karel ; Holuša, Jaroslav (vedoucí práce) ; Lukášová, Karolína (oponent)
Předmětem této práce je porovnání dvou metod odchytu lýkožrouta smrkového (Ips Typographus) v pahorkatinách. Na šesti lokalitách na Neveklovsku byly instalovány dvojice zařízení, štěrbinový lapač typu Theysohn a otrávený lapák typu trojnožka, navnaděné feromonovým odparníkem. Během letové aktivity kůrovce, od dubna do konce září, v roce 2015 byly prováděny kontroly a odběr odchycených brouků. Vyhodnocení metod bylo provedeno na základě laboratorní determinace, zjištění počtu odchycených brouků i určení poměru pohlaví. Dále bylo provedeno ekonomické srovnání obou metod. Během této studie bylo celkem zachyceno ve dvou generacích 34795 jedinců l. smrkového. Statisticky nebyl zaznamenán rozdíl mezi množstvím zachycených brouků na lapačích a trojnožkách.
|
|
| |
|
|
Ekonomická efektivnost způsobů odchytu kůrovců
Bauer, Jan
Bakalářská práce porovnává obvyklá odchytová zařízení na lýkožrouta smrkového (Ips typographus L.) z hlediska ekonomické účinnosti na počet odchycených brouků. K tématu byla prostudována literatura, zpracována literární rešerše s cílem zhodnotit nejprve způsoby odchytu kůrovců a analyzovat výhody a nevýhody různých variant odchytu (SWOT analýza). Na podkladě analýzy byly pro splnění cíle vybrány dvě nejběžnější varianty odchytu - lapáky a feromonové lapače, u kterých byla zjišťována ekonomická efektivnost odchytu na základě vlastního pozorování a šetření variant odchytových zařízení během jednoho roku a vzájemným porovnáním pro druh lýkožrout smrkový (Ips typographus L.).
|
|
|
Společenstva pancířníků (Acari: Oribatida) přirozeně se vyvíjejících a asanovaných horských smrčin na Šumavě
GALICOVÁ, Petra
Hlavním cílem této práce bylo popsat a porovnat společenstva pancířníků na vybraných plochách v horských smrčinách v oblasti kolem Březníku v NP Šumava, kde byl po rozpadu stromového patra po gradaci lýkožrouta smrkového před více než 15ti lety aplikován rozdílný management. Porovnávány byly plochy ponechané samovolnému vývoji a plochy asanované. Byly nalezeny významné rozdíly ve složení společenstva pancířníků na plochách s různým managementem. Společenstvo pancířníků na bezzásahových plochách bylo v lepším stavu a celkovou abundancí i druhovým složením se podobalo společenstvu na kontrolní lokalitě ve vzrostlém smrkovém lese.
|
|
| |
|
| |
|
|
Uplatnění obranných opatření proti lýkožroutu smrkovému v podmínkách s diferencovaným kalamitním základem
Šotola, Vojtěch
Diplomová práce zkoumá efektivnost obranných opatření proti lýkožroutu smrkovému na lokalitách s rozdílným kalamitním základem. Použité obranné opatření, feromonové lapače a stromové ležící lapáky, byly na lokalitách používány v různých poměrech, od plného zastoupení lapáků až po úplné zastoupení lapačů. Sbírání dat probíhalo v letech 2011 a 2012 na lesní správě Vítkov, revírech Dubová a Červená hora. Z provedeného výzkumu vyplývá, že kombinace obou obranných opatření jsou efektivnější. Za nejefektivnější poměr můžeme vyhodnotit poměr s převahou lapáků 75 % lapáků - 25 % lapačů. Ze dvou let ovšem nejde udělat jasné rozhodnutí uplatnitelné v praxi.
|
|
|
Sister broods in the spruce bark beetle, \kur{Ips typographus} (L.)
DAVÍDKOVÁ, Markéta
The aim of this thesis was to elucidate the establishment of sister broods in the spruce bark beetle, Ips typographus (L.), at three localities of different elevation in Sumava Mountains. Fecundity, sex ratio in the offspring, regeneration feeding, development of reproductive organs, re-emergence rate and other ecophysiological topics were studied as well.
|
host ::
RSS.