|
Stacionární jednotky pro mazání hlavy kolejnice
Málek, Jan ; Kvarda, Daniel (oponent) ; Galas, Radovan (vedoucí práce)
Předložená bakalářská práce se zabývá tématem stacionárních zařízení pro mazání hlavy kolejnice v oblasti drážní dopravy. Obsahem práce je také pohovoření o kontaktu kola a kolejnice, popis principu funkce těchto zařízení a rozbor několika zařízení této kategorie. V úvodu práce jsou vysvětleny některé pojmy z oblasti kontaktu kola a kolejnice jako typy a části kolejnic, adheze, skluz, trakční křivka. Práce se pak zabývá popisem systémů pro mazání temene hlavy kolejnice i systémy mazání pojížděné hrany hlavy kolejnice. V práci lze nalézt zařízení od nejvýznamnějších výrobců v tomto segmentu jako SKF-Lincoln, Whitmore, Loram a dalších. V práci je také zmíněn aktuální stav používání těchto zařízení v České republice. Závěr práce je pak věnován zhodnocení výhod a nevýhod jednotlivých popisovaných zařízení.
|
|
Návrh testovacího stavu pro stanovení opotřebení u kontaktu železničního kola a kolejnice
Rec, Matouš ; Prokop, Aleš (oponent) ; Řehák, Kamil (vedoucí práce)
Tato diplomová práce se zabývá problematikou opotřebení železničního kola a kolejnice. Opotřebení těchto komponent je závislé na mnoha parametrech, mezi které patří kontaktní napětí, kontaktní tlak a rozměry kontaktní plochy. Tyto parametry jsou určeny především jízdním obrysem kola, profilem kolejnice a zatížením kontaktní oblasti. Významný vliv na opotřebení mají i materiály kol a kolejnic, drsnosti a tvrdosti funkčních ploch, nebo například zbytkové napětí v materiálu. Pro všechny výše uvedené parametry je společné, že jsou určeny již při výrobě železničních kol a kolejnic a jsou tedy dány normami pro výrobu těchto komponent. Na opotřebení mají ovšem významný vliv i parametry, které se v průběhu provozu mění, což je například přítomnost kontaminantů, nebo maziva v kontaktu, měnící se jízdní obrys vlivem opotřebení, poměr skluzu, nebo koeficient tření. Opotřebení je proces, který nelze při této aplikaci eliminovat, ale pouze korigovat. K tomuto účelu slouží například aplikace maziva do kontaktu při průjezdu obloukem pro dosažení ideálního koeficientu tření, nebo údržbové broušení pro obnovu jízdních obrysů. Výzkum opotřebení je důležitý z hlediska finanční úspory, kterou může přinést jeho optimalizace a také z hlediska predikce opotřebení, což je základ pro nastavení optimálních intervalů mezi údržbovým broušením. Kvalitní predikce opotřebení je také klíčovým oborem pro zvýšení bezpečnosti provozu železničních vozidel. Z těchto důvodů je opotřebení zkoumáno hned několika metodami, jako jsou například výpočetní modely, multi-body dynamics software a technické experimenty. V této práci je proveden koncepční návrh testovacího stavu, který umožňuje výzkum opotřebení experimentálním přístupem. Výsledné zařízení je schopné simulovat objemové i únavové opotřebení při stavech, kterými reálné železniční kolo a kolejnice procházejí. Toto zahrnuje jízdu po rovné trati, průjezd obloukem, nebo například prokluz kola při brzdění.
|
| |
| |
|
Modernizace trati Brno – Přerov v okolí Vyškova pro rychlost 200 km/h
Hašek, Jan ; Rotschein, Petr (oponent) ; Plášek, Otto (vedoucí práce)
Cílem diplomové práce je navrhnout modernizaci železniční trati č. 300 Brno – Přerov v okolí Vyškova pro rychlost 200 km/h. Řešený úsek se nachází mezi stanicemi Luleč a Ivanovice na Hané. Diplomová práce je zpracována ve dvou variantách. První varianta navrhuje vedení trati přes žst. Vyškov, včetně nezbytných úprav dotčené železniční stanice. Druhá varianta navrhuje vedení trati mimo Vyškov s mimoúrovňovým připojením železniční stanice.
|
| |
|
Vliv klimatických podmínek na adhezi v kontaktu kola a kolejnice
Nohel, Rostislav ; Horák, Zdeněk (oponent) ; Omasta, Milan (vedoucí práce)
Předložená diplomová práce je zaměřena na experimentální výzkum vlivu klimatických podmínek na adhezi kontaktu kola a kolejnice, kde klimatickými podmínkami jsou myšleny dva parametry, a to teplota okolního vzduchu a vzdušná vlhkost. Tyto parametry vždy působí na kontakt kola a kolejnice, přičemž jejich hodnoty se během ročních období výrazně mění. Prezentovaný experimentální výzkum byl proveden na tribometru Mini Traction Machine (MTM) v konfiguraci „ball on disc“. Pro stanovení vlivu klimatických podmínek byl nejprve zjišťován vliv vzdušné vlhkosti na adhezi při určitých teplotách vzduchu, které se pohybovaly v rozsahu (1 až 50) °C. Tyto experimenty byly provedeny pro dva typy disků, přičemž jeden disk byl vystaven kontaminaci listovým extraktem. Poté byl sestaven vliv obou parametrů (vzdušné vlhkosti a teploty okolního vzduchu) na adhezi v podobě 3D mapy, přičemž byly rozlišeny stavy, kdy došlo a nedošlo ke kondenzaci. Získané výsledky v této práci budou použity pro optimalizaci řídících systémů kolejových vozidel.
|
| |
|
Rozvoj skluzových vln v obloucích malých poloměrů
Valehrach, Jan ; Kohout,, Martin (oponent) ; Lidmila,, Martin (oponent) ; Plášek, Otto (vedoucí práce)
Vlivem provozu dochází k opotřebování a poškozování kolejnic. Se zvyšující se rychlostí kolejových vozidel, s vyšším zatížením tratí, a především v okolí spádových center s vyšší frekvencí spojů se do popředí zájmů správců tratí dostávají vady, které se dříve nevyskytovaly v takové hojné míře nebo nebyly brány jako významné. Nejsou-li tyto vady přímo omezující pro provozuschopnost, jsou v každém případě zdrojem hluku a vibrací. Jednou z vad, vyskytující se na železniční dopravní cestě, jsou vady mikrogeometrie pojížděné plochy hlavy kolejnice. Ve směrových obloucích s poloměrem menším než 600 m, případně 700 m, se na vnitřním kolejnicovém pásu vyskytují vady označované jako skluzové vlny. V obloucích o poloměrech 300 m a méně jsou tyto vlny natolik výrazné, že jsou významným zdrojem hluku a vibrací. Především vibrace mají vliv nejen na okolí tratí, ale i na samotnou trať, neboť jsou příčinou dalších vad v konstrukci koleje. Tato disertační práce se věnuje tématu skluzových vln se zaměřením na sledování vzniku a rozvoje vln v čase. Ověření možnosti sledování rozvoje skluzových vln v čase je základem pro případné budoucí modely predikující rozvoj vad. V rámci řešení dané problematiky byla uskutečněna četná měření geometrických paramaterů koleje a mikrogeometrie hlav kolejnic, konkrétně skluzových vln. Pomocí metod RMS a peak-to-peak byla hodnocena rychlost rozvoje vad v čase a vztah k dalším parametrům koleje. Na základě získaných křivek rozvoje byly odhadnuty intervaly pro další opravné zásahy. Část práce se věnuje nedostatku, resp. přebytku převýšení v souvislosti s rozvojem skluzových vln.
|
| |