|
|
Vzduchotechnika jednotky intenzivní péče
Cakl, Dominik ; Blasinski, Petr (oponent) ; Rubina, Aleš (vedoucí práce)
Cílem této bakalářské práce je návrh vzduchotechnických a klimatizačních systémů v prostorách JIP infekčního oddělení a zázemí zaměstnanců nemocnice. Návrh zařízení splňuje příslušné normy, hygienické a provozní požadavky. Výpočtová část se zabývá celkovou analýzou objektu, tepelnými bilancemi, průtoky vzduchu v rovině zvýšených hygienických požadavků a požadavků pro teplovzdušné vytápění. Výpočtová část se dále zabývá distribucí, úpravami vzduchu a dalšími návrhy, které jsou nedílnou součástí správně navrženého zařízení. Teoretická část se zabývá zpětným získáváním energie z odpadního vzduchu ve vzduchotechnických výměnících v komfortních aplikacích pomocí tepelného čerpadla. Samotný projekt je zpracován na úrovni prováděcího projektu.
|
|
|
Trombofilie a trombotické komplikace u nemocných se závažnou sepsí.
Zenáhlíková, Zuzana ; Kvasnička, Jan (vedoucí práce) ; Maruna, Pavel (oponent) ; Malý, Jaroslav (oponent)
Úvod: Trombotické příhody patří mezi nejzávažnější komplikace v průběhu sepse a k nejčastějším příčinám mortality a morbidity nemocných se sepsí. K profylaxi těchto komplikací je v současné době u pacientů se závažnou sepsí doporučeno podávání nízkomolekulárních heparinů (LMWH). Tato profylaxe však často selhává. Cíle studie: Jedním z cílů naší studie bylo sledovat změny hemostázy ve vztahu k zánětlivé reakci v průběhu patnácti dní závažné sepse. Dalším úkolem bylo zjistit, zda u těchto pacientů dochází ke správné profylaktické inhibici faktoru Xa (F Xa) v rozmezí 0,4 IU/ml, pokud je u nich prováděna doporučená profylaxe LMWH. Zároveň jsme zaznamenávali i dynamiku změn inhibice F Xa v průběhu celého sledovaného období. Také jsme se pokusili identifikovat faktory, které mohou ovlivnit antitrombotickou účinnost subkutánně podávaného enoxaparinu. Soubor pacientů a metody: Do studie bylo zařazeno 35 pacientů jednotky intenzivní péče (JIP) splňujících kritéria závažné sepse. Pouze 16 z nich bylo možno sledovat po celou dobu patnácti dní. Pacienti byli léčeni dle současných doporučení včetně profylaxe LMWH k této studii byl použit enoxaparin (4 mg/den). Sledování a odběry žilní krve pro laboratorní vyšetření proběhly 1., 2., 3., 6., 9., 12. a 15. den hospitalizace na JIP. Z odebraných vzorků byla...
|
|
| |
|
|
Tracheostomie z pohledu klienta
Martinů, Kateřina ; Hošťálková, Monika (vedoucí práce) ; Mrákava, Vlastimil (oponent)
Bakalářská práce se zabývá problematikou tracheostomovaných klientů. Teoretická část je z počátku věnována vysvětlení anatomických a fyziologických poměrů hrtanu a průdušnice. Další, poměrně velká část pojednává o tracheostomické kanyle, snaží se shrnout informace od prvních pokusů otevření průdušnice, druhů tracheostomických kanyl s jejich výhodami a nevýhodami, až po toaletu dýchacích cest a správné ošetřovatelské péči. Tyto základy by měly napomoci k lepšímu chápání ošetřování tracheostomie klientům v domácím prostředí. Další důležitá část nás seznámí s edukačním procesem klienta od počátku hospitalizace až po dispenzární péči. Praktická část je věnována kvantitativnímu výzkumnému šetření zaměřenému na dostatečnou informovanost klientů před operačním výkonem spojeným s tracheostomií a zjištění, v jaké míře klientům vadí negativa na tracheostomické kanyle a jak se je snaží kompenzovat. Ze získaných dat bylo zjištěno, že 65,00 % klientů dostalo od zdravotní sestry informace o postupu léčby i s názornou ukázkou tracheostomické kanyly, 35,00 % dostalo informaci o postupu léčby. Dále bylo zjištěno, že omezení verbální komunikace vnímá jako výrazný problém 55,00 % dočasně tracheostomovaných klientů. Klíčová slova v ČJ Tracheostomie Otorinolaryngologie Jednotka intenzivní péče Ošetřovatelská péče...
|
|
|
Problematika ošetřovatelské péče při přechodu pacienta z jednotky intenzivní péče na standardní oddělení chirurgie
CHMELÍKOVÁ, Kateřina
Na chirurgickém oddělení je mnoho pacientů po rozsáhlém operačním výkonu hospitalizováno na jednotce intenzivní péče. Po stabilizaci stavu jsou překládáni na standardní oddělení. Je zřejmé, že se ošetřovatelská péče na těchto dvou odděleních liší. Rozdílnost můžeme shledat převážně ve výkonech, ale také v dostupnosti ošetřovatelského personálu a zajištění soukromí. Cílem této bakalářské práce bylo zjistit, v jakých oblastech shledává sesterský personál problémy u pacientů, kteří jsou přeloženi z jednotky intenzivní péče na standardní oddělení, a také zmapovat rozdíly ošetřovatelské péče na těchto dvou odděleních. K výzkumnému šetření byla použita kvalitativní metoda formou polostrukturovaných rozhovorů. Výzkumný soubor tvořilo šest sester pracujících na standardním oddělení chirurgie a pět pacientů splňujících kritérium překladu z JIP na standardní oddělení. Analýzu poskytnutých informací jsme prováděli pomocí metody "tužka a papír", kdy jsme si jednotlivé rozhovory očíslovali a hledali v nich podobné odpovědi. Z šetření vyplynulo, že sestry vnímají velmi negativně brzký překlad pacienta na standardní oddělení, protože ve většině případů je péče o tyto pacienty časově náročná. Dalším faktem je nedostatečná informovanost pacienta ohledně pooperační rehabilitace a neschopnost vstřebání informací podaných sestrou. Pacienti shledávají rozdílnost především v dostupnosti ošetřujícího personálu, dále v kontinuální monitoraci fyziologických funkcí a v neposlední řadě také v zajištění soukromí.Výsledky tohoto výzkumného šetření by mohly sloužit jako podklad pro seminář vedený o této problematice a do budoucna by následně mohly vést ke zkvalitnění ošetřovatelské péče těchto dvou odděleních.
|
|
|
Problematika ošetřování pacienta s polytraumatem
DVOŘÁKOVÁ, Barbora
Polytrauma je poranění jednoho a více orgánových systémů nebo tělních oblastí, jejichž vzájemná kombinace a rozsah zranění může vést k bezprostřednímu ohrožení života. Polytraumata jsou v žebříčku úmrtnosti na prvním místě ve věku 1 45 let. Významnou roli u polytraumat hraje nejen včasná neodkladná péče, ale také kvalitní ošetřovatelská péče. Ošetřování pacienta s polytraumatem vyžaduje kvalitně provedenou fyzicky i psychicky náročnou ošetřovatelskou péči. Cílem práce bylo zjistit: 1. Zda mají sestry na ARO, JIP a standardním oddělení znalosti v ošetřování pacienta s polytraumatem. 2. Jaká jsou specifika práce sestry na ARO, JIP a standardním oddělení při ošetřovatelské péči u pacienta s polytraumatem. 3. Jaký je rozdíl při ošetřovatelské péči u pacienta s polytraumatem na ARO, JIP a standardním oddělení. Výzkumné otázky: 1. V čem vidí sestry ARO největší problémy v ošetřovatelské péči u pacienta s polytraumatem? 2. V čem vidí sestry JIP největší problémy v ošetřovatelské péči u pacienta s polytraumatem? 3. V čem vidí sestry standardního oddělení největší problémy v ošetřovatelské péči u pacienta s polytraumatem? 4. Jak sestry ARO pečují o potřeby u pacienta s polytraumatem? 5. Jak sestry JIP pečují o potřeby u pacienta s polytraumatem? 6. Jak sestry standardního oddělení pečují o potřeby u pacienta s polytraumatem? 7. Jaké mají sestry ARO možnosti se vzdělávat v oblasti péče o pacienta s polytraumatem? 8. Jaké mají sestry JIP možnosti se vzdělávat v oblasti péče o pacienta s polytraumatem? 9. Jaké mají sestry standardního oddělení možnosti se vzdělávat v oblasti péče o pacienta s polytraumatem? Ke zpracování bakalářské práce bylo použito kvalitativní výzkumné šetření. Technikou sběru dat byly nestrukturované rozhovory a zúčastněné pozorování. Výzkumné šetření bylo realizováno na anesteziologicko-resuscitačním oddělení, jednotce intenzivní péče úrazového oddělení a standardním oddělení úrazové chirurgie. Šetření bylo anonymní. Z výzkumného šetření vyplynulo, že sestry na ARO, JIP a standardním oddělení mají znalosti v ošetřování pacienta s polytraumatem. Bylo vypozorováno, že pečují o potřeby pacienta a veškeré činnosti, které provádí, jsou v souladu se standardy ošetřovatelské péče. Mají přehled o komplikacích, které u polytraumatizovaného pacienta mohou nastat. Dále bylo zjištěno, že ke specifikům mezi jednotlivými, výše zmíněnými odděleními patří především rozdíl v komunikaci s pacientem. Také je z výsledků patrné, že na ARO a JIP je pacientovi s polytraumatem poskytována péče akutní, zatímco na standardním oddělení se jedná spíše o péči následnou. Zjistili jsme, že rozdílem při ošetřovatelské péči u pacienta s polytraumatem na ARO, JIP a standardním oddělení je komunikace s pacientem. Na ARO je komunikace s pacientem minimální, převažuje práce s monitory. Na JIP a standardním oddělení se sestry potýkají s jinými problémy. Jedná se o nedostatek prostoru a přístrojového vybavení na JIP. Péče o pacienta s polytraumatem na standardním oddělení, který je například nesoběstačný, vyžadující neustálou péči a pozornost sestry, je tady fyzicky a psychicky náročná. Podle sester není úplně dostatečná. Jako důvody uvádí velké množství pacientů, nedostatek lůžek, zvýšený dohled u některých pacientů a v neposlední řadě přibývající sesterskou dokumentaci. Tím vzniká problém související s komunikací sestry s pacientem na standardním oddělení. Sestry tady si uvědomují, že efektivní komunikace pozitivně přispívá k uzdravení pacienta tím, že tlumí strach a zmatek, pomáhá při úzkosti a stresu, pomáhá zmírňovat bolest, snížit počet komplikací a urychluje rekonvalescenci. Na podkladě bakalářské práce by bylo zajímavé připravit seminář pro ošetřující personál ARO, JIP a standardního oddělení pro zdokonalení v návaznosti ošetřovatelské péče o pacienta s polytraumatem.
|
|
|
Syndrom vyhoření a jeho prevence u zdravotních sester zaměstnaných v nemocnici.
ELLINGEROVÁ, Klára
Cílem této práce je zhodnotit zkušenosti zdravotních sester se syndromem vyhoření a jeho prevencí. Zhodnotit, jaké množství zdravotních sester se se syndromem vyhoření setkalo, do jaké míry, jaké mají zkušenosti a jak se staví k prevenci tohoto psychického stavu. Teoretická část popisuje náplň práce a zátěž při výkonu povolání všeobecné zdravotní sestry. Následně se zaměřuje na syndrom vyhoření, jeho rizikové faktory, příčiny, stádia a prevenci. V neposlední řadě seznamuje s jednotkou intenzivní péče a standardním oddělením v nemocnici. Empirická část je zaměřena na porovnávání stupně syndromu vyhoření u sester pracujících na jednotkách intenzivní péče a sester pracujících na standardních odděleních. Dále zkoumá zkušenosti zdravotních sester se syndromem vyhoření a jeho prevencí. Jako výzkumná metoda byl použit dotazník.
|
|
|
Vzduchotechnika jednotky intenzívnej starostlivosti popálenín
Fábian, Martin ; Andrys, Petr (oponent) ; Rubina, Aleš (vedoucí práce)
Bakalárska práca sa zaoberá návrhom vzduchotechnického zariadenia obsluhujúce priestory jednotky intenzívnej starostlivosti a priestory k nej prislúchajúce. Zariadenie splňuje hygienické, prevádzkové a funkčné podmienky tohto špecifického vnútorného mikroklíma. Úlohou vzduchotechnického zariadenia je vytvorenie optimálneho prostredia na rýchlu rekonvalescenciu pacienta a prostredie v ktorom nedochádza ku mikrobiálnemu rastu a šíreniu. Cieľom bolo navrhnúť vzduchotechnické zariadenie s účinnou filtráciou a stavebne ohraničený priestor s minimálnou emisiou častíc. Zariadenia navrhnuté vo výpočtovej časti majú za úlohu v letnom období pokrývať tepelné zisky, v zimnom období tepelné straty. Ich hlavnou úlohou je doprava upraveného čerstvého vzduchu do priestorov nemocnice. Výstupom bakalárskej práce je realizačná dokumentácia oboch zariadení.
|
|
|
Vzduchotechnika jednotky Intenzivní péče
Bosák, Jan ; Tesař, Zdeněk (oponent) ; Rubina, Aleš (vedoucí práce)
Bakalářská práce se zabývá vzduchotechnickým systémem obsluhující nemocniční čisté prostory. Systém je rozdělen na dva samostatně fungující celky. Primární zařízení obsluhuje chirurgickou JIP a jí přidružené prostory a sekundární zařízení obsluhuje lůžkové pokoje a s nimi spojené prostory. Zařízení č. 1 je navrženo tak, aby bylo schopno pokrýt tepelnou zátěž obsluhovaných místností v letních měsících a teplovzdušně větrat v období zimním. Zařízení č. 2 slouží k teplovzdušnému větrání po celý rok a je doplněno fan-coily pro pokrytí tepelné zátěže v letním období. Oba systémy jsou schopny také řídit úpravu vlhkosti vzduchu. V teoretické části práce je věnována pozornost čistým prostorům se zaměřením na nemocniční prostředí, jako jsou operační sály a jednotky intenzivní péče.
|
|
|
Pacient s tracheostomií na jednotce intenzivní péče a standardním oddělení
HLOCHOVÁ, Denisa
Tracheostomie je chirurgický výkon, při němž se v průdušnici vytvoří trvalý nebo dočasný otvor, za účelem dlouhodobě udržet a zajistit průchodnost dýchacích cest. Cílem tracheostomie je zajistit přísun kyslíku do plic, zlepšit dýchání, snížit sedaci vědomí a zlepšit toaletu dýchacích cest. Bakalářská práce se věnuje převážně ošetřovatelské péči o pacienta stracheostomií na jednotce intenzivní péče a standardním oddělení. Teoretická část práce se zabývá objasněním problematiky tracheostomie, pomůckami a druhy tracheostomických kanyl. Dále je zaměřena na ošetřovatelskou péči o tracheostomii. Zabývá se péčí o dutinu ústní a péčí o dýchací cesty. Do péče o dýchací cesty se zařazuje zvlhčování, lavážování a odsávání z tracheostomie. Teoretická část práce se věnuje i rehabilitaci, stravování a komunikaci s tracheostomanými pacienty. Předmětem práce bylo zmapovat, jaká je ošetřovatelská péče u pacientů s tracheostomií a jak jsou uspokojeny potřeby tracheostomovaného pacienta. Pro splnění výzkumného šetření byly stanoveny tři cíle: Cíl 1: Zjistit specifika ošetřovatelské péče u pacientů s tracheostomií na jednotce intenzivní péče a standardním oddělení. Cíl 2: Zjistit úroveň uspokojování potřeb pacienta s tracheostomií na JIP a standardním oddělení. Cíl 3: Zmapovat úroveň dodržování zásad ošetřovatelské péče o pacienta s tracheostomií na jednotce intenzivní péče a standardním oddělení. V návaznosti na tyto cíle byly stanoveny tři výzkumné otázky. Výzkumná otázka 1: Jaká jsou specifika ošetřovatelské péče o pacienty s tracheostomií na JIP a standardním oddělení? Výzkumná otázka 2: Jaká je úroveň uspokojování potřeb pacientů s tracheostomií na jednotce intenzivní péče a standardním oddělení? Výzkumná otázka 3: Jaká je úroveň dodržování zásad ošetřovatelské péče o pacienta s tracheostomií na jednotce intenzivní péče a standardním oddělení? Pro empirickou část této bakalářské práce bylo využito kvalitativní šetření, k čemuž posloužil polostrukturovaný rozhovor a skryté pozorování. Kvůli rozhovoru bylo osloveno šest sester z Nemocnice České Budějovice, a.s. První část obsahuje identifikační údaje, druhá část se týká názorů sester na specifika ošetřovatelské péče u pacientů s tracheostomií, dále je zaměřena na úroveň uspokojených potřeb pacienta a poslední část se zabývá dodržováním zásad v ošetřovatelské péči u pacientů s tracheostomií. Na začátku rozhovoru byly sestry informovány o anonymitě a v bakalářské práci jsou označeny písmenem a číslicí. Výzkumný soubor tvořily sestry z jednotky intenzivní péče interního oddělení a sestry z otorinolaryngologického oddělení. Získaná data z rozhovorů byla zpracována pomocí metody "papír a tužka" a technikou "vyložení karet" do třech kategorizací, jež byly následně rozděleny na podkategorizace. Pro lepší přehlednost byla získaná data převedena do grafických schémat programem XMind 2013. Získané informace z pozorování byly zaznamenány do grafů v programu Microsoft Excel 2010. Z výsledků rozhovorů a pozorování vyplývá, že pacientovi s tracheostomií je poskytována relativně kvalitní ošetřovatelská péče. Sestry prokázaly dobré znalosti v ošetřovatelské péči o pacienta s tracheostomií. Za nejčastější problém sestry považují komunikaci s tracheostomovaným pacientem. Při výzkumném šetření byly splněny všechny předem stanovené výzkumné cíle. Předmětem bakalářské práce bylo poukázat na slabá místa v poskytované ošetřovatelské péči u pacientů s tracheostomií. Tato práce může sloužit ke zkvalitnění ošetřovatelské péče o pacienty s tracheostomií a zároveň by mohla posloužit studentům jako doplněk k výuce. Výstupem práce je informační brožura pro pacienty, kteří mají zavedenou tracheostomickou kanylu.
|
host ::
RSS.