|
|
Potřeby pacienta na JIP po prodělaném infarktu myokardu vyžadující V-A ECMO podporu
Procházková, Tereza ; Konopásková, Marie (vedoucí práce) ; Pražáková, Zuzana (oponent)
Úvod: Problematika ischemické choroby srdeční je stále aktuální téma. Přestože její mortalita v posledních letech klesá, prevalence v populaci stagnuje, takže zahrnuje velkou skupinu pacientů. Incidence akutního infarktu myokardu je stále vysoká. Jednou z metod reperfúzní léčby je kardiochirurgické založení aortokoronárního bypassu, který může být pooperačně zkomplikován rozvojem syndromu nízkého srdečního výdeje s nutností využití extrakorporální membránové oxygenace. Takto nemocní pacienti vyžadují vysoce specializovanou a komplexní péči nejen během kritické fáze stonání, ale také v období dlouhodobé rekonvalescence na jednotce intenzivní péče přes náročnou rehabilitaci a weaning od umělé plicní ventilace až po nácvik soběstačnosti a pomoc při návratu do běžného života. Rešerše literatury: Teoretická část je vypracována na základě rešerše Národní lékařské knihovny (NLK) a Studijní a vědecké knihovny Plzeňského kraje (SVKPL). K vyhledávání článků v zahraničních odborných publikacích zahrnující nejnovější kohortní studie byly použity databáze PubMed, Scopus, Web of science a Science direct. Využívanými periodiky jsou Cor et Vasa, European Heart Journal, Critical Care či European Journal of Cardiovascular Nursing atd. Zdrojem informací se staly také guidelines odborných organizací: Česká...
|
|
|
Význam výživy v léčbě a prevenci kardiovaskulárního onemocnění a hodnocení stravovacích zvyklostí u pacientů s infarktem myokardu
Jakešová, Andrea ; Tůmová, Eva (vedoucí práce) ; Šišková, Ivana (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá úlohou výživy vprevenci a léčbě kardiovaskulárních onemocnění. V teoretické části jsou popsány základní poznatky o kardiovaskulárních onemocněních, jejich výskytu, rizikových faktorech a významu výživy v jejich prevenci a léčbě. V teoretické části je podrobně popsán efekt příjmu sacharidů, vlákniny, glykemického indexu potravin, příjmu tuků a jejich složení, minerálních látek, alkoholu akávy. Dále je popsán význam výživy vpřípadě, kdy se kardiovaskulární onemocnění či jejich komplikace již rozvinou. Výzkumná část je věnována průzkumu stravovacích zvyklostí pacientů, kteří již prodělali akutní infarkt myokardu. Cílem výzkumné části je zjistit, zda pacienti dodržují aktuální doporučení pro prevenci a léčbu KVO, případně v jakých bodech se skutečné stravování těchto pacientů liší od doporučení. Sběr dat byl realizován pomocí dotazníku, který byl vyplňován během rozhovoru s vybranými pacienty. Získaná data byla zaznamenána formou grafů. Informace byly získány od 65 pacientů. Zjistila jsem, že pacienti hospitalizováni pro akutní infarkt myokardu nemají dostatek znalostí pro sestavení vyváženého jídelníčku, nebo výživová doporučení porušují vědomě. Problematický je zejména výběr tuků, nevyvážené složení jídelníčku, častá konzumace příliš tučných a sladkých potravin a také...
|
|
|
Automatická detekce infarktu myokardu v signálu EKG
Nejedlý, Lukáš ; Kozumplík, Jiří (oponent) ; Smíšek, Radovan (vedoucí práce)
Tato diplomová práce se zabývá automatickou detekcí infarktu myokardu v signálu EKG. Diplomová práce se skládá ze dvou částí. Teoretická část obsahuje popis převodního systému srdečního, principu šíření elektrické aktivity srdeční svalovinou, způsobu snímání EKG a křivky EKG. Dále jsou zmíněny příčiny ischemie myokardu a různé metody jeho detekce. Další část práce je věnována vysokofrekvenčnímu EKG, analýze HFQRS a klinickým studiím, které popisují využití vysokofrekvenčního EKG při diagnostice infarktu myokardu. V praktické části je navržen algoritmus využívající nízkofrekvenční složky EKG a algoritmus využívající vysokofrekvenční složky EKG pro automatickou detekci infarktu myokardu. Navržené algoritmy jsou realizované v programovém prostředí MATLAB a testovány na signálech z databáze PTB. Závěrečná část diplomové práce je věnována porovnání úspěšnosti detekce infarktu myokardu pomocí nízkofrekvenčních a vysokofrekvenčních složek EKG a srovnání dosažených výsledků s výsledky z klinických studií.
|
|
|
Pojištění vážných onemocnění
Rezek, Vojtěch ; Ducháčková, Eva (vedoucí práce) ; Černochová, Martina (oponent)
Tato bakalářská práce se zabývá pojištěním vážných onemocnění a jeho významem na pojistném trhu v České republice. Nejdříve jsou vymezeny základní definiční znaky tohoto pojištění a druhy vážných onemocnění, na které se toto pojištění vztahuje. Dále je přiblížena historie vývoje tohoto pojištění na světovém pojistném trhu a využití v České republice. Obsahem této práce jsou nadále technické parametry nastavení pojištění v pojistné smlouvě a jejich využití z praktického pohledu. Následuje konkrétní definice nejvyskytovanějších vážných onemocnění z více odborných pohledů a moderní trendy u tohoto pojištění. V druhé části závěrečné práce jsou zpracovány statistická data počtu diagnóz a úmrtí na závažná onemocnění za dané časové období. Tato data přibližují čtenáři četnost výskytu těchto onemocnění. Dále je zpracována finanční podpora ze strany státu v případě onemocnění. Na závěr této práce jsou prezentovány kalkulace pojistného u pojištění vážných onemocnění mezi různými pojistiteli a výše pojistného plnění za dané období. Cílem této práce je zpracování statistických dat týkající se pojištění vážných onemocnění a potvrdit důležitost sjednání zajištění proti tímto zdravotním rizikům v životní pojistné smlouvě na základně provedené analýzy v praktické části práce.
|
|
| |
|
| |
|
| |
|
|
Kazuistika fyzioterapeutické péče o pacienta s diagnózou léze cerebela po mozkové hypoxii
Vyhnánek, Štěpán ; Reckziegelová, Petra (vedoucí práce) ; Křížková, Štěpánka (oponent)
Název práce: Kazuistika fyzioterapeutické péče o pacienta s diagnózou léze cerebela po mozkové hypoxii Cíle: Cílem této bakalářské práce je získání a zpracování teoretických informací o mozečkové ischemii a vypracování kazuistiky u pacienta s mozečkovou hypoxií po srdeční zástavě. Souhrn: Tato bakalářská práce se zabývá hypoxií mozečku po prodělání zástavy srdce následkem infarktu myokardu. Práce je dělena do dvou částí. První část práce, teoretická část, popisuje anatomickou a funkční strukturu mozečku, ischemickou srdeční chorobu a její možnosti léčby. Dále tato část obsahuje popis rehabilitačních metod využívaných u pacientů s mozečkovým syndromem. Druhá část, praktická část, je zaměřena na přesný popis práce s pacientem po prodělání mozečkové hypoxie, se kterým jsem spolupracoval na lůžkové rehabilitaci v Oblastní nemocnici Kladno od 5. ledna do 22. ledna 2016. Praktická část obsahuje metodiku práce, výsledky vstupního a výstupního vyšetření a popisu jednotlivých terapeutických jednotek (využívané metody, průběh terapie a úspěšnost léčby). Klíčová slova: infarkt myokardu, mozeček, rehabilitace
|
|
|
Genetické a proteomické analýzy vybraných poruch kardiovaskulárního systému
Boháčová, Jana
Práce se zabývá genetickými a proteomickými aspekty, které mohou hrát roli v rozvoji vybraných kardiovaskulárních onemocnění. Jednou ze skupin enzymů, která se podílí na destrukčních mechanizmech u kardiovaskulárního postižení, jsou matrix metaloproteinázy. V této práci byly imunometricky měřeny a hodnoceny serologické hladiny MMP-2 a MMP-9 u pacientů s vadou aortální chlopně a u pacientů s infarktem myokardu. U obou výše zmíněných diagnóz byly zaznamenány signifikantně zvýšené hladiny těchto enzymů. Provedené analýzy neprokázaly souvislost koncentrací MMP-2 a MMP-9 v séru s rozvojem dilatace ascendentní aorty u pacientů s vadou aortální chlopně. Naměřené hodnoty metaloproteináz u souboru pacientů s infarktem myokardu umožnily charakterizovat koncentrace v séru v průběhu prvních 24 hodin a po 6 měsících od ataky. U 10 % pacientů operovaných pro vadu aortální chlopně docházelo k rozvoji dilatace ascendentní aorty. Genetické analýzy u těchto pacientů neprokázaly jasnou souvislost patologie ascendentní aorty s genem TGFBR2 a s vybranými úseky FBN1 genu. Další genetické analýzy by mohly odhalit zatím blíže nespecifikovanou poruchu aortální stěny vedoucí k její dilataci. U souboru pacientů s infarktem myokardu byla dále sledována exprese genů, ze kterých jsou syntetizovány vybrané metaloproteinázy nebo...
|
|
|
Genetické a proteomické analýzy vybraných poruch kardiovaskulárního systému
Šímová, Jana ; Škvor, Jiří (vedoucí práce) ; Gregor, Pavel (oponent) ; Čurila, Karol (oponent)
Práce se zabývá genetickými a proteomickými aspekty, které mohou hrát roli v rozvoji vybraných kardiovaskulárních onemocnění. Jednou ze skupin enzymů, která se podílí na destrukčních mechanizmech u kardiovaskulárního postižení, jsou matrix metaloproteinázy. V této práci byly imunometricky měřeny a hodnoceny serologické hladiny MMP-2 a MMP-9 u pacientů s vadou aortální chlopně a u pacientů s infarktem myokardu. U obou výše zmíněných diagnóz byly zaznamenány signifikantně zvýšené hladiny těchto enzymů. Provedené analýzy neprokázaly souvislost koncentrací MMP-2 a MMP-9 v séru s rozvojem dilatace ascendentní aorty u pacientů s vadou aortální chlopně. Naměřené hodnoty metaloproteináz u souboru pacientů s infarktem myokardu umožnily charakterizovat koncentrace v séru v průběhu prvních 24 hodin a po 6 měsících od ataky. U 10 % pacientů operovaných pro vadu aortální chlopně docházelo k rozvoji dilatace ascendentní aorty. Genetické analýzy u těchto pacientů neprokázaly jasnou souvislost patologie ascendentní aorty s genem TGFBR2 a s vybranými úseky FBN1 genu. Další genetické analýzy by mohly odhalit zatím blíže nespecifikovanou poruchu aortální stěny vedoucí k její dilataci. U souboru pacientů s infarktem myokardu byla dále sledována exprese genů, ze kterých jsou syntetizovány vybrané metaloproteinázy nebo...
|
host ::
RSS.