|
|
Theoretical Concepts in Ethnomusicology and Study of the Folklore Revival Movement: the Case of the Prague Ensemble Gaudeamus
Skořepová, Zita
This chapter discusses two theoretical concepts in ethnomusicology, their applicability to the study of the folklore movement and the potential of these concepts to widen research questions already posed, or to generate new questions. The methodology, based on oral history interviews, focuses on the individual perspective and refl ection of the participants’ activities in the past and present. How might then actors of the folklore movement be characterized as members of a specifi c cultural cohort based on their own narratives and answers to particular questions? The fi rst concept of cultural cohort comes from a book by the American ethnomusicologist Thomas Turino, Music as Social Life [2008]. Turino views different personal features, “habits”, as formative elements of a particular identity. People with similar confi gurations of these traits (thus similar identities) tend to join cultural cohorts and cultural formations. Another theoretical framework is provided by the concepts of superculture, subculture and interculture by Mark Slobin [2000]. On the one hand, the folklore movement offi cially acclaimed sources and inspirations from musical subcultures (urban people singing and dancing rural songs and dances), but, on the other hand, found its place at a supercultural music level. This concept can thus enrich our understanding of the dynamics between the superculture, subculture and interculture in the research of the folklore movement. Drawing on data concerning the Prague-based folklore ensemble Gaudeamus, the present paper outlines some preliminary fi ndings in accordance with these theoretical concepts.
|
|
| |
|
| |
|
|
Towards a Typology of Czech Traditional Song and Music
Tyllner, Lubomír
This article therefore aims at a complex analysis of traditional music and its typology. On the basis of musical analysis, the im is to establish a typology of the Czech traditional folk song and music, to delineate historical, regional and or national features of Czech traditional music and thus help to incorporate it into a broader European musical and cultural context.
|
|
|
Česko-balkánský kontrapunkt: etnografie fenoménu balkán v Praze
Libánská, Alena ; Jurková, Zuzana (vedoucí práce) ; Matoušek, Vlastislav (oponent) ; Skořepová, Zita (oponent)
Předkládaná disertační práce se zabývá hudebním fenoménem balkán v Praze. Balkán jako hudební svět (soundscape - Shelemay 2006), je pokládán za výsledek (kontrapunkt) sociálního vyjednávání mezi jeho jednotlivými aktéry z prostředí českých hudebníků a posluchačů, ale i těch původem z Balkánského poloostrova. Prostřednictvím etnografického výzkumu je zkoumána povaha takového vztahu se zaměřením na otázky, jakým způsobem se balkán v českém prostředí tvoří a jakou roli, co se týče jeho podoby, hraje migrace z Balkánu. Základní roli při definici fenoménu hraje imaginace Balkánu, kdy je podoba hudby spíše výsledkem představ o lokalitě (stereotypů), která je vnímaná jako kulturně vzdálená (Todorova 2009).
|
|
|
SLOVÁCKÁ SONDA. Vyjednávání lokální identity alternativních kapel na Moravském Slovácku.
Svobodová, Veronika ; Jurková, Zuzana (vedoucí práce) ; Seidlová, Veronika (oponent)
Cílem tohoto hudebně-antropologického kvalitativního výzkumu, který byl založen především na práci v terénu, je popsat, analyzovat a interpretovat konstruování lokální identity alternativních kapel na Moravském Slovácku. Ve výzkumu se věnuji především dvěma slováckým hudebním uskupením - PSCrew a 12:PIET. Kapela PSCrew se prezentuje prostřednictvím žánru hip-hop a kapela 12:PIET žánrem punk. Hudební činnost kapel v práci definuji - s použitím emického pojmu - jako alternativní folklor. S využitím teoretických konceptů stereotypu a částečně také retra a revivalu, jsem se snažila ukázat, jakými způsoby alternativní hudebníci skrze své hudební světy tzv. soundscapes naplňují vlastní představy o tom, co je považováno za slovácké a jakým způsobem probíhá vyjednávání jejich lokální identity. Ve své hudební tvorbě obě kapely explicitně odkazují na život na Slovácku, který se - s důrazem na autenticitu své tvorby - snaží v hudbě reflektovat. Přitom využívají, mimo jiné, různých lokálně daných stereotypů. Tyto stereotypy jsou skrze činnost kapel rekontextualizovány pomocí jejich adaptace do podoby, která odráží postmoderní dobu.
|
|
|
Hudební aspekty fenoménu Living History v českém historickém šermu optikou etnomuzikologie
Novák, Josef ; Jurková, Zuzana (vedoucí práce) ; Seidlová, Veronika (oponent)
Tato hudebně antropologická práce je zaměřena na "středověkou hudbu" tak, jak ji provozují nadšenci historického šermu v podobě living history či oživené historie na příkladu dvou českých skupin - Subulcus a Medieval Open Band při projektu Prácheňská manství. V práci se zaměřuji nejen na zvuk a hudební nástroje, ale také na chování aktérů a jejich konceptualizaci středověku, dle konceptů hudby jako kultury Alana Merriama, resp. hudby jako společenského života Thomase Turina. Spojuji zde základní myšlenky etnomuzikologie s myšlenkami hudebního vzpomínání v návaznosti na soudobé koncepty sociální paměti a v neposlední řadě také s koncepty "zlatých časů", nostalgie, inscenované autenticity a vynalézání tradic. Cílem práce je přiblížit vznik a podobu hudby, kterou aktéři chápou jako středověkou, ač se ne vždy jedná o repertoár ze středověku opravdu pocházející.
|
|
| |
|
| |
|
|
Rancho Folclórico - hudební dědictví Portugalska
Chumová, Markéta ; Saláková, Magdalena (vedoucí práce) ; Palkovská, Jana (oponent)
Diplomová práce nahlíží do světa tradiční folklorní hudby Portugalska a seznamuje čtenáře s i v současné době stále populárními a velmi rozšířenými druhy tradiční hudby. Hlavními folklórními seskupeními, kterým se práce věnuje, jsou soubory zvané Rancho Folclórico. Popsána je zde obecná historie portugalské tradiční hudby a původ těchto souborů zasazený do kontextu všeobecných portugalských dějin. Dále jsou představeny tradiční hudební nástroje typické pro soubory rancho, repertoár hudební i taneční a je zde také podrobněji představen charakter souboru, jeho členové, zkoušky, oděvy a festivaly, kterých se rancha účastní. Závěrečná kapitola navrhuje konkrétní aktivity a nápady vhodné pro začlenění portugalské tradiční hudby do pedagogické praxe. Práce mimo jiné využívá také informací získaných z poskytnutých rozhovorů současných členů souborů rancho. Součástí diplomové práce jsou přílohy obsahující zejména vlastní fotografie a videonahrávky Rancha Folclórica pořízené v Lisabonu.
|
host ::
RSS.