|
|
Kvalitativní parametry erytrocytů u vybraných druhů zvířat
BÖHMOVÁ, Václava
Cílem této diplomové práce je vyhodnotit hematologické ukazatele červených krvinek v závislosti na fyziologickém stavu a užitkovosti u skotu, ovcí a psů. Do hodnocení kvalitativních parametrů červených krvinek bylo zařazeno 59 krav dojných, 57 krav masných, 62 ovcí a 73 psů. Zhodnocení hematologických parametrů bylo u skotu provedeno na základě produkčního (užitkového) typu a podle sezóny, u ovcí podle sezóny, věku a pohlaví jehňat, u psů na základě pohlaví, věku a velikosti hmotnosti. Mezi užitkovými typy byl statisticky významný rozdíl mezi počtem erytrocytů, hematokritem, koncentrací hemoglobinu, MCV i MCH. U dojných krav byly zjištěny sezónní výkyvy v počtu erytrocytů, hematokritu a hemoglobinu, u masných krav v hodnotách hemoglobinu, MCH a MCHC. Vliv věku u ovcí prokázal vyšší hodnoty erytrocytů a nižší hodnoty MCV a MCH u jehňat. Mezi pohlavím jehňat nebyly zjištěny významné rozdíly. Hodnocením psů podle věku se prokázaly rozdíly u hodnot hematokritu a hemoglobinu. Velikost (hmotnost) ani pohlaví psa neměly prokazatelný vliv na hematologické hodnoty. Anémie byla zjištěna u 36 % dojnic (u masného skotu se nevyskytovala) a u 2 ovcí (3 %). U psů nebyla anémie podle většiny autorů zjištěna.
|
|
|
Hematologické změny u ryb vystavených dusitanům
FRANĚK, Roman
Cílem práce bylo zjistit vliv dusitanů na hematologické ukazatele pstruha duhového (Oncorhynchus mykiss) a tilápie Nilské (Oreochromis niloticus). Po expozici ryb různým koncentracím dusitanů, byly stanoveny hodnoty 48hLC50. Pro vlastní test byly použity zlomkové koncentrace těchto hodnot. Pro pstruha duhového 8 mg.l-1 NO2?, pro tilápii nilskou 11 mg.l-1 NO2?. Expozice u obou druhů trvala 48 hodin. Z krve ryb byly stanoveny hematologické parametry, z krevních nátěrů se stanovil vliv dusitanů na velikostní změny erytrocytů. Z krve pstruha duhového byl elektronovou mikroskopií stanoven vliv dusitanů na změny v ultrastruktuře erytrocytů. U erytrocytů pstruha duhového bylo zjištěno signifikantní (p < 0,05) zmenšení jader. Na snímcích z elektronového mikroskopu bylo prokázáno zvýšené množství změn, především v podobě různých útvarů v cytoplazmě erytrocytů, také bylo viditelné smrštění jader. Bylo zjištěno signifikantní (p < 0,01) snížení množství hemoglobinu a signifikantní (p < 0,01) zvýšení koncentrace methemoglobinu v krvi u exponované skupiny. U počtu erytrocytů a hematokritové hodnoty nebyly zaznamenány změny. Hodnocení hematologických ukazatelů tilápie nilské neprokázalo žádné velikostní změny u měřených parametrů, změny nebyly zaznamenány u počtu erytrocytů, množství hemoglobinu ani u hematokritové hodnoty.
|
|
|
Stanovení velikosti genomu jeseterů 2-D a 3-D obrazovou cytometrií.
SRP, Jiří
Velikost genomu evolučně polyploidních, neopolyploidních a hybridních jeseterů se vyznačuje velmi vysokou variabilitou. Cílem této práce bylo stanovit 1) velikost genomu evolučně polyploidních a neopolyploidních jeseterů metodami počítačové analýzy 2-D a 3-D obrazu specificky barvených buněčných jader s 2) hodnocením vzorků populací pro účely cytogenetických analýz a 3) vzájemným hodnocením metod stanovení velikosti genomu a následným zaprotokolováním získaných údajů, ať za účelem dalšího zkoumání či například vyřazení z generačního hejna. Pokus probíhal na FROV JU ve Vodňanech, na všech zde dostupných jeseterovitých rybách i na vzorcích odebraných z jeseterovitých farem v zahraničí, se kterými FROV JU spolupracuje. Jednalo se o Acipenser ruthenus, A. baerii, A. stellatus, A. gueldenstaedtii a Huso huso. Dále pokus probíhal na záměrně vytvořených hybridech A. gueldenstaedtii (8n) x A. baerii (12n), A. baerii (8n) x A. ruthenus (4n), A. gueldenstaedtii (8n) x A. baerii (10n) a A. gueldenstaedtii (8n) x A. ruthenus (4n). Metodami měření byly zvoleny obrazová cytometrie a konfokální mikroskopie, při nichž je využíváno digitalizace obrazu s následnou počítačovou analýzou. Velikost genomu byla měřena ze specificky barvených jader červených krvinek (erytrocytů) vybraných jedinců. Výsledkem práce bylo naměření velikosti genomu studovaných jedinců různými metodami pozorování, zaprotokolování získaných údajů, popsání změn prostorové konformace buněčného jádra se zvětšující se ploidií a odvozením dopadů na jejich fyziologii a vzájemné porovnání metod pozorování mezi sebou. Závěrem práce je nutnost dalších stanovení velikosti genomu u jeseterů, výběr nejvhodnějších metod pozorování velikosti genomu, tak aby bylo možné efektivnější vyhledávání či zkoumání nestandardních (polyploidních) jedinců a následné zkoumání jejich fyziologických odlišností.
|
|
| |
|
| |
|
| |
|
| |
|
| |
|
| |
|
| |
host ::
RSS.