|
|
Srovnání možnosti a kvality péče o seniory v domácím prostředí a v pobytovém zařízení v Domově seniorů v Benešově
NEUWIRTHOVÁ, Jana
Diplomová práce se zaměřuje na porovnání péče o seniory v domácím prostředí a pobytových zařízení, konkrétně v Domově seniorů v Benešově. Teoretická část diplomové práce představuje odborná východiska pro samotný výzkum konaný převážně v Domově seniorů v Benešově. Teoretické kapitoly o problematice stáří, druzích poskytované péče a příklady nabízených služeb pro seniory jsou doplněny o praktickou část. Ta se opírá o zkušenosti jednotlivých seniorů, se kterými byly vedeny polostrukturované rozhovory. Zásadními sledovanými faktory, které jsou společné pro obě varianty péče, jsou autonomie jedince, dále jeho vztahy s okolím a rodinou a v neposlední řádě také jeho zdravotní stav. Toto vše zásadně ovlivňuje spokojenost jedince s místem, na kterém musí trávit své seniorské roky.
|
|
|
Specifika práce sestry v ordinaci praktického lékaře pro dospělé
HAMBERGEROVÁ, Veronika
Téma této bakalářské práce je "Specifika práce sestry v ordinaci praktického lékaře pro dospělé." Práce se skládá z teoretické části a z výzkumné části. Teoretická část se nejprve soustředí na primární péči. Dále se věnuje všeobecnému praktickému lékařství pro dospělé, pracovnělékařským službám, posudkové činnosti a dispenzární péči. Zaměřuje se na charakteristiku práce sestry v ordinaci praktického lékaře pro dospělé. Přináší informace o práci sestry v oblasti prevence. Práce se také zabývá prací sestry v oblasti edukace, výchovy ke zdraví, komunikace a domácí zdravotní péče. Nakonec poskytuje informace o administrativních činnostech sestry v ordinaci praktického lékaře pro dospělé. Výzkumná část byla zpracována formou kvalitativního výzkumu. Cílem bylo zjistit specifika práce sestry v ordinaci praktického lékaře pro dospělé. Byly stanoveny následující výzkumné otázky: 1. Jaká jsou specifika práce sestry v ordinaci praktického lékaře pro dospělé? 2. Jaké metody sestry nejčastěji využívají při edukaci pacientů? 3. Jaké činnosti sestry vykonávají v oblasti preventivní péče? Sběr dat probíhal formou hloubkových rozhovorů, které byly realizovány sestrami pracujícími v ordinacích praktických lékařů pro dospělé. Rozhovory byly doslovně zapsány a zakódovány. Celkem bylo vytvořeno 6 kategorií a z nich vzniklo 11 podkategorií. Výzkumný soubor je tvořen šesti sestrami. Výzkum byl prováděn v únoru a březnu 2020 a byl ukončen v době teoretického nasycení. Výsledky práce mohou posloužit jako informační materiál, který bude určen jak zdravotnickému personálu, tak široké veřejnosti.
|
|
|
Vliv přítomnosti českého pečovatele v domácí péči na psychosociální stav rodinných příslušníků v Rakousku
PETRÁKOVÁ, Šárka
Abstrakt Práce se zabývá fenoménem 24 - hodinové domácí péče o nesoběstačné seniory v Rakousku. Konkrétně zkoumá dopady přítomnosti zahraničního pečovatele v domácnostech seniorů na rodinné příslušníky, seniory samotné a pojmenovává aktuální problémy této specifické služby. V teoretické části představuji aktuální možnosti péče o seniory a zajištění důstojného života v pokročilém věku. Předkládám historický vývoj v oblasti angažování zahraničních pracovníků. V kapitole věnované migraci prezentuji základní definice pojmu migrant, pendler, pracovní mobilita, rozebírám příčiny a důsledky migrace v sektoru pečovatelství. Značný prostor teoretické části připadá na rozbor právně-sociálního ukotvení 24 - hodinové domácí péče zahraničních pečovatelek v Rakousku. Pro tvorbu teoretického základu práce jsem použila nejen dostupnou česky, ale především německy psanou vědeckou literaturu, odborné články, ale také oficiální dokumenty rakouské vlády. V praktické části jsem realizovala výzkumné šetření, a to terénní sběr dat formou strukturovaného rozhovoru s otevřenými otázkami, který poskytl výchozí materiál pro praktickou část. Tento výzkum probíhal v Dolním Rakousku, regionu Waldviertel. Po zevrubné analýze datových výstupů a po komparaci s tezemi odborné literatury bylo možné stanovit závěr k zhodnocení prožívání přítomnosti českého pečovatele v rakouských rodinách a pojmenování aktuálních problémů této specifické služby. Získané výsledky by mohly v praxi posloužit jako podklad při rozhodování, ať už ze strany objednavatelů péče, či pro pečovatelky, které výkon své profese v Rakousku teprve zvažují.
|
|
|
Možnosti a perspektivy sbližování domácí a institucionální péče o seniory
HLOUŠKOVÁ, Lenka
Bakalářská práce zaměřená na téma Možnosti a perspektivy sbližování domácí a institucionální péče o seniory se zabývá identifikací rozdílnosti domácí a institucionální péče o seniory a možnostmi využití nabízených služeb. Teoretická část popisuje stáří, proměny provázející stáří (fyzické, psychické, sociální a ekonomické změny), institucionální péči o seniory v kontextu zdravotní a sociální péče a možnou adaptaci seniorů na podmínky institucionální péče. Poslední kapitola teoretické části se věnuje domácí péči o seniory, kde je popsaná soběstačnost, potřeby seniorů a modely domácí péče. Empirická část je zaměřena na výzkum a získání odpovědí na stanovené výzkumné otázky, které byly pro každou skupinu respondentů jiné. Výzkumný soubor byl tvořen šesti respondenty v institucionální péči ve věku 64 až 87 let, pro které bylo zvoleno zastoupení klientů z DPS Domova Božice, p. o. Druhý výzkumný soubor byl tvořen šesti seniory v domácí péči ve věku 72 až 89 let. Výzkumný soubor byl vybrán metodou sněhové koule. Pro výzkum byla zvolena strategie kvalitativního výzkumu, jako forma sběru dat byl použit polostrukturovaný rozhovor. V rámci rozhovoru vznikly kategorie, které vedly k vyhodnocení dat a ty byly vyhodnoceny pomocí otevřeného kódování. Operacionalizace základních pojmů vycházela z výzkumných otázek. Z výzkumu vyplývá, že je nutné seniorům a rodinám pečujícím o seniora v domácím prostředí podávat včasné informace o možnostech, které mají a které by jim v této nelehké situaci mohly pomoci. Pro některé by informovanost mohla zajistit delší pobyt v domácí péči či urychlení nástupu do konkrétního zařízení, kde by bylo o seniora řádně postaráno. Větší míra informovanosti by se pak mohla promítnout i v možnostech sbližování domácí a institucionální péče, ve kterých vidím možnou perspektivu. Bakalářská práce bude sloužit jako zpětná vazba pro Domov Božice, p.o - Domov pro seniory, kde byl výzkum po písemném souhlasu paní ředitelky realizován. Výsledky výzkumu budou využity k identifikaci domácí a institucionální péči o seniory a jejich možné perspektivě sbližování.
|
|
|
Výhody a nevýhody péče o seniory v domácím prostředí
SMRŽOVÁ, Petra
Bakalářská práce je zaměřena na výhody a nevýhody péče o seniory v domácím prostředí. První kapitola obsahuje charakteristiku stárnutí a stáří, změny ve stáří, charakteristiku rodiny a domácí péče. Druhá kapitola obsahuje pomoc prostřednictvím sociálních služeb a finančních prostředků a ve třetí kapitole jsou obsaženy výhody a nevýhody péče o seniory v domácím prostředí.
|
|
|
Podpora pečujících o seniora propuštěného z nemocnice do domácí péče
ŠEBESTOVÁ, Adéla
Bakalářská práce se věnuje podpoře pečujících o seniora v domácím prostředí. Popisuje podstatu a cíle domácí péče. Dále se zabývá situací seniora propuštěného z nemocnice, významem jeho potřeb a proč je důležité jejich uspokojení. Dále popisuje sociální služby pro seniory, které může využít pro saturaci potřeb. Práce se dále zabývá obrazem neformálního pečujícího a věnuje se zátěži, která mu péče o seniora přináší. Dále popisuje možnosti podpory pečujících, prevenci syndromu vyhoření, duševní hygienu a sociální služby pro pečující - poradenství, svépomocné skupiny, odlehčovací služby. Cílem bakalářské práce je představení problematiky sociální práce se seniorem a jeho rodinnými pečujícími s ohledem na možnosti podpory pečujících.
|
|
|
Problematika převedení pacienta na domácí umělou plicní ventilaci
HRBKOVÁ, Lenka
Domácí umělá plicní ventilace (DUPV) je v současné době velice aktuálním tématem. Poskytuje velkou naději na možný návrat pacienta trvale závislého na umělé plicní ventilaci zpět do domácího prostředí. Z důvodu úrazů či vývoje onemocnění jsou někteří pacienti trvale odkázáni na podporu umělé plicní ventilace (UPV). Pobyt v domácím prostředí za podpory DUPV přináší mnoho benefitů pro tyto pacienty.Teoretická část diplomové práce je rozčleněna na šest částí. První část je věnovaná historickému pohledu na vývoj umělé plicní ventilace. Ve druhé části je popsáno dýchací ústrojí. Třetí část je věnována umělé plicní ventilaci, kde jsou v podkapitolách blíže analyzovány indikace k napojení na UPV, fyziologické cíle, klinické cíle a také následná intenzivní péče. Ve třetí části je uceleně popisována DUPV. Podkapitoly jsou věnovány indikacím k napojení pacienta na DUPV, jsou zde popsány organizace zabývající se DUPV. Popsána je zde žádost o realizaci DUPV, příprava, než půjde pacient domů, poskytovaná ošetřovatelská péče a přístroje a zdravotnický materiál nezbytné pro realizaci. Čtvrtá část se zaměřuje na přehled sociálních dávek a pátá část na realizaci.Pro diplomovou práci byly stanoveny dva cíle: 1. Zjistit, s jakými problémy, včetně ošetřovatelské péče se setkávají pacienti na umělé plicní ventilaci? 2. Zjistit, s jakými problémy, včetně ošetřovatelské péče se setkávají pacienti na domácí umělé plicní ventilaci? Pro splnění cílů byly vytvořeny tři výzkumné otázky: 1. Jaké problémy, včetně ošetřovatelské péče se vyskytují u pacientů závislých na umělé plicní ventilaci na oddělení Následné intenzivní péče? 2. Jaké problémy, včetně ošetřovatelské péče se vyskytují u pacientů závislých na domácí umělé plicní ventilaci? 3. Jaké jsou změny v kvalitě života a ošetřovatelské péči u pacientů závislých na umělé plicní ventilaci v nemocnici a pacientů závislých na domácí umělé plicní ventilaci v domácím prostředí? Empirická část diplomové práce je zpracována formou kvalitativního výzkumného šetření. Zvolená byla metoda polostrukturovaného rozhovoru s personálem NIP nejmenované okresní nemocnice, pečovateli a pacienty na DUPV. Také je použita metoda vlastního pozorování a zkoumání dekurzů. Rozhovory probíhaly na základě předem připravených otázek se čtyřmi sestrami, třemi pečovateli a třemi pacienty. K analýze rozhovorů byla použita metoda "tužka a papír" a metoda otevřeného kódování. Z důvodu přehlednosti byly kategorie a podkategorie vizualizovány do grafických schémat. Použity byly také k sestavení tří případových studií. Z výsledků výzkumného šetření vyplývá, že všeobecné sestry řeší ošetřovatelskou péči, péči o dýchací cesty a také vhodně naslouchají potřebám pacientů. Jako nejčastější problém, který byl uveden, bylo provádění osobní hygieny, z důvodu psychické a fyzické náročnosti pro pacienty. Dále problémy s vyprazdňováním, imobilitou a problémy s gestikulací a komunikací. Nepříjemným problémem bylo také dráždění dýchacích cest při odsávání. Z odpovědí pacientů a pečujících vyplývá, že nejčastějším problémem je závislost na pečující osobě v oblasti osobní hygieny a při vylučování. Také problémy s usínáním. Problémem je též sociální izolace a zhoršená možnost komunikace. Zjištěna byla také změna v kvalitě života a ošetřovatelské péči u pacientů závislých na UPV a závislých na DUPV v domácím prostředí. Odpovědí na tuto otázku je, že pobyt v nemocnici je fyzicky i psychicky náročný. Bylo uvedeno, že být doma je opravdu štěstí. Možnost být s rodinou a moci si udělat všechno podle sebe. Domnívám se, práce by mohla sloužit ke zlepšení informovanosti rodinných příslušníků pacientů na DUPV. Práce by mohla posloužit ke spolupráci v grantovém projektu GAIA.
|
|
|
Sociální práce s lidmi s Alzheimerovou chorobou
ŠIMEČKOVÁ, Veronika
Práce si klade za cíl teoreticky popsat sociální práci v kontextu péče o lidi s Alzheimerovou chorobou primárně v domácím prostředí a poukázat na specifika, která s sebou práce s touto cílovou skupinou přináší. V práci je charakterizována Alzheimerova choroba tak, jak je to podchyceno v odborné literatuře. Dále je popsána péče o nemocného v domácím prostředí, specifika komunikace s nemocným a zátěž pečujícího. V práci je uvedeno, jaké jsou možnosti pomoci a podpory ze strany sociální práce vůči nemocnému i pečující osobě a teoreticky popsány možnosti nefarmakologické léčby.
|
|
|
Rozhodování rodin starajících se o člena rodiny v seniorském věku o péči před a během pandemie COVID-19
Čermáková, Tereza ; Remr, Jiří (vedoucí práce) ; Jeřábek, Hynek (oponent)
Tématem diplomové práce je rozhodování rodin o péči o svého příbuzného v seniorském věku před a během pandemie COVID-19. Cílem práce je prostřednictvím retrospektivních rozhovorů se členy rodiny seniorů zjistit a popsat důvody pečujících, které vedly ke zvolení konkrétního druhu péče o své příbuzné před a během pandemie. Zároveň také reflektovat s respondenty změny, se kterými se museli během pandemie ve vztahu k péči o seniory potýkat. Práce je rozdělena na teoretickou a metodologickou část. Část teoretická je členěna do tří hlavních kapitol a celkově je zaměřena na obecnou charakteristiku péče o seniory, vymezení klíčových potřeb seniorů a vlivu pandemie na život seniorů a pečujících. Dále se věnuje vzhledem k zaměření diplomové práce typologii rodinných pečujících. Cílem této části byla definice typologie rodin, se kterými jsem dále pracovala v části metodologické. Poslední kapitola popisuje vliv pandemie na život seniorů s přihlédnutím na související problémy s péčí o ně. Metodologická část se zabývá vlastním kvalitativním výzkumem, jež byl uskutečněn prostřednictvím 16 rozhovorů s nahodile vybranými primárními pečujícími z řad členů rodin seniorů. Veškerá data byla sbírána s použitím hloubkových polostrukturovaných rozhovorů. K závěrečné analýze byla využita kvalitativní obsahová analýza...
|
|
|
Úskalí péče o seniora v domácím prostředí
Blehová, Ivana ; Janečková, Hana (vedoucí práce) ; Hudcová, Eliška (oponent)
Tato bakalářská práce se zabývá problematikou péče o seniora v domácím prostředí a úskalími, která tuto práci v současné době provází. Na základě dostupné literatury představuje související témata a formou případových studií popisuje některé praktické zkušenosti pečujících osob. Práce vychází ze současného demografického vývoje a soustředí se na téma stárnutí ve společnosti a na péči o seniory. Největší pozornost je věnována péči o seniory v domácím prostředí a problematickým aspektům, které s péčí o seniora v domácím prostředí souvisí. V praktické části bylo pomocí kvalitativní metody polostrukturovaného rozhovoru zjišťováno, jak osoby, které dlouhodobě pečují o nesoběstačného člena rodiny, tuto péči prožívají, proč se rozhodly tímto způsobem pečovat a zda získaly odpovídající informace o možnostech odborné pomoci. Také jak péče ovlivnila jejich zdraví, finanční situaci a sociální život. Analýza rozhovorů ukázala, že největší zátěží pro pečovatele v rodině je péče o člověka s poruchami chování a vnímání, se kterým je obtížné se dorozumět. Rizikovým faktorem je, pokud o takovou osobu pečovatel pečuje sám. Jako nejzávažnějším úskalí při péči byl vyhodnocen nedostatek informací, zejména těch, které se týkaly možnosti využití sociálního poradenství a pomoci od konkrétních poskytovatelů sociálních služeb.
|
host ::
RSS.