|
|
Fyzioterapie u pacientů po osteosyntéze zlomeniny v talokrurálním kloubu
POLÍVKOVÁ, Lucie
Zlomeniny v oblasti talokrurálního kloubu patří mezi nejčastější zlomeniny na dolní končetině. Většinou se jedná o otevřené zlomeniny z důvodu chudého krytu měkkých tkání v okolí kloubu. Vysoká úrazovost je dána především tím, že se jedná o vysoce zatěžovanou část nohy. Tyto úrazy často vznikají podvrtnutím (supinace, pronace, rotace) hlezenního kloubu se současným poškozením vazů v tomto místě. Následkem toho může dojít k odlomení a dislokaci zevního kotníku, vnitřního kotníku, nebo obou kotníků, a to i s odlomením zadní hrany distální části holenní kosti. Současně se může vytvořit otok v místě zlomeniny a krevní výron. Léčba probíhá většinou operativně (pouze u dislokovaných typů zlomenin), a to fixací pomocí šroubů a dlah (osteosyntéza) a rekonstrukcí kolaterálních vazů. Pacienti těsně po těchto operačních výkonech mívají kotník znehybněný a nestabilní, nesmí nohu zatěžovat přílišným došlapováním na ní, apod. Pro znovunavrácení pacienta do běžného života je důležitá včasná fyzioterapie, která má formu léčebně-tělesné výchovy, stabilizačních a posilovacích cvičení. Díky včasnému zahájení fyzioterapie, je obnova správné funkce tohoto kloubu a přizpůsobení se běžné denní zátěži snadnější.
|
|
|
RTG diagnostika traumat horních a dolních končetin v Nemocnici Třebíč, p.o.
ŘEHŮŘEK, Robert
Radiodiagnostika je obor, který má široké spektrum uplatnění v lékařství, kde přispívá k potvrzení diagnózy nebo dokonce k diagnostice samotné. Radiodiagnostika je obor, který se rychle vyvíjí. Díky technickému vývoji radiodiagnostiky v posledních desetiletí je mnoho snímkovacích postupů nahrazeno jinými zobrazovacími technikami, mezi které patří například počítačová tomografie nebo zobrazování za pomocí magnetické rezonance. I přes velký rozmach a vývoj vyšetřovacích technologií v oblasti radiologie je konvenční skiagrafie stále jednou z prvních diagnostických metod u většiny onemocnění. Konvenční skiagramy mají nezastupitelnou úlohu v diagnostice traumat osového skeletu. S rozvojem elektronických systémů dochází i k digitalizaci rentgenového obrazu. Digitální radiografie přináší mnoho výhod. V teoretické části byly stručně popsány anatomické poměry volné horní a dolní končetiny, typy zlomenin, zobrazovací metody v traumatologii, technické parametry použitých přístrojů obecně a nemalá část byla zaměřena na jednotlivá poranění volné horní a dolní končetiny a jejich základní RTG projekce, které jsou běžně na radiodiagnostických odděleních používány. K základním projekcím jsem stručně seřadil dle nejnovější vyhledané dostupné literatury možné speciální projekce pro danou oblast a odkaz literatury, s které jsem čerpal. Cílem práce je analyzovat výskyt vyšetření horní a dolní končetiny v závislosti na kalendářním období, dále srovnat věkové rozhraní vyšetřovaných pacientů s traumatem horní a dolní končetiny v kalendářním roce v Nemocnici Třebíč, p.o. a analyzovat počet vyšetření traumat horní a dolní končetiny na CT. Byly položeny čtyři hypotézy: 1. Nejčastějším vyšetřením traumat horních a dolních končetin v Nemocnici Třebíč, p.o. je distální předloktí, 2. Nejpočetnější skupina vyšetřovaných pacientů s traumaty horních a dolních končetin v Nemocnici Třebíč, p.o. v zimním období jsou senioři, 3. Nejpočetnější skupina vyšetřovaných pacientů s traumaty horních a dolních končetin v Nemocnici Třebíč, p.o. v letním období jsou děti do 18 let, 4. Počet shodných diagnóz z konvenčního RTG zobrazení a CT vyšetření je stejný. V praktické části práce byl vytvořen přehledný soubor četností vyšetření traumat horní a dolní končetiny /jednalo se volnou horní a dolní končetinu/ v Nemocnici Třebíč, p.o. pro rok 2015, kdy byla RTG oddělení nepřímá digitalizace. Dále byly vypracovány počty vyšetření pro danou oblast končetiny v kalendářním roce. Byly stanoveny věkové kategorie a proběhlo srovnání vyšetřovaných pacientů s traumatem horní a dolní končetiny v kalendářním roce pro roční období. Byly analyzovány počty vyšetření odeslaných na CT po RTG skiagrafii a bylo provedeno odečtení správně určených diagnóz stanovených z RTG skiagrafie. Potřebná data byla získána s nemocničního informačního systému (NIS), verze2.0 nemocnice Třebíč, p.o.. Získaná data byla postupně zpracována a vložena do přehledných grafů v kapitole "Výsledky". V kapitole "Diskuse" jsou popsány grafy dle stanovených cílů a vyhodnoceny dané hypotézy. Jsou tady vypsány moje vyjádření a shrnutí k výsledkům práce a stanoveným hypotézám. Výsledky práce ukazují, že všechny stanovené cíle byly vypracovány, znázorněny a hypotézy ověřeny. Hypotéza č. 1 byla vyvrácena ukázalo se, že nejčastějším vyšetřením je vyšetření ruky. Hypotéza č. 2 a č. 3 byly také vyvráceny nejpočetnější skupina vyšetřovaných pacientů v zimním i letním období je věková kategorie 18 až 64 let. Hypotéza č. 4 se potvrzuje, v převážné části (92%) se počet shodných diagnóz shoduje. Práce může být využita u nově příchozích radiologických asistentů do praxe či jiných studentů a pro osvěžení znalostí stávajících radiologických asistentů.
|
|
| |
|
|
Deformačně a napěťová analýza fixátoru dolní končetiny Orthofix
Mrázek, Michal ; Fuis, Vladimír (oponent) ; Florian, Zdeněk (vedoucí práce)
Cílem této práce je deformačně napěťová analýza fixátoru Orthofix aplikovaného na dolní končetině. Úvod práce je věnován rešeršním studiím dostupné odborné literatury. Vybrané rešerše jsou zaměřeny na možnosti léčby, aplikace a řešení fixace dlouhých kostí. Dále je v diplomové práci vytvořen parametrický model fixátoru a tibie v CAD systému CATIA. Model fixátoru umožňuje vytvoření různých geometrických variant simulujících možná nastavení fixátoru a zatížení silovou dvojicí v rozmezí 1-10 Nm. Takto popsané geometrické a zatěžující stavy fixátoru jsou řešeny metodou MKP ve výpočtovém prostředí ANSYS. Jednotlivá řešení stavů fixátoru Orthofix jsou podrobena deformačně napěťové analýze.
|
|
|
Spolupráce sestry a fyzioterapeuta u pacientů po amputaci dolní končetiny
MAROVÁ, Markéta
Tato bakalářská práce se věnuje spolupráci sestry a fyzioterapeuta po amputaci dolní končetiny. Cílem naší práce bylo zjistit, jak se sestry zapojují do rehabilitační péče o pacienta po amputaci dolní končetiny. V čem tato spolupráce spočívá a jaké má potencionální problémy. Abychom naplnili tyto cíle, zvolili jsme následující tři výzkumné otázky. Jakým způsobem se zapojují sestry do rehabilitační péče u pacientů po amputaci dolních končetin? V čem spočívá spolupráce sestry a fyzioterapeuta u pacientů po amputaci dolních končetin? Jaké jsou potencionální problémy ve spolupráci sestry a fyzioterapeuta u pacientů po amputaci dolních končetin? Výzkumná část byla realizována formou kvalitativního přístupu, pomocí polostrukturovaného rozhovoru a přímého zúčastněného pozorování. Výzkumný vzorek tvoří 15 probandů. Z toho pět sester, z nichž dvě pracují na oddělení chirurgickém, dvě na oddělení traumatologickém a jedna sestra na oddělení rehabilitačním. Dále pět fyzioterapeutů, z nichž dva pracují na oddělení chirurgickém, dva na oddělení traumatologickém a jeden na oddělení rehabilitačním. Posledních pět probandů jsou pacienti po amputaci dolní končetiny. Výsledky výzkumného šetření ukázaly, že spolupráce mezi sestrami a fyzioterapeuty probíhá. Není však komplexní a efektivní. Sestry se do ní zapojují tak, že aktivizují pacienty, předávají informace o stavu pacienta fyzioterapeutům a konzultují s nimi polohování. Spolupráce sestry a fyzioterapeuta podle našich výsledků spočívá v komunikaci mezi sestrou a fyzioterapeutem, na vzájemné domluvě a informovanosti. Naše výzkumné šetření poukázalo na to, že k předávání informací mezi sestrou a fyzioterapeutem dochází, ale není pravidelné a někdy je velmi hektické, takže některé důležité informace nejsou předány, což pak tvoří překážku v efektivní spolupráci mezi sestrou a fyzioterapeutem. Podle našeho výzkumu je vedle nedostatečného předávání informací problémem ve spolupráci také nedostatek personálu a času, neochota lidí, kteří mají spolupracovat a špatná komunikace.
|
|
|
Úroveň sebepéče pacientů po amputaci dolní končetiny
HONZÁRKOVÁ, Klára
Předkládaná práce se zabývá problematikou pacientů po amputaci dolní končetiny. Ztráta dolní končetiny znamená pro pacienta obrovskou změnu nejenom v chápání integrity vlastního těla, vlastního zdraví, ale i z pohledu funkčního. Teoretická část práce předkládá nejnovější dostupné poznatky o amputaci dolní končetiny a pooperační péči o pacienty s touto diagnózou. Dále se zabývá sebepéčí, přičemž vychází z Teorie deficitu sebepéče Dorothei Elizabeth Oremové. Cílem práce bylo zjistit úroveň sebepéče pacientů po amputaci dolní končetiny s využitím některých aspektů modelu D. E. Oremové. Zjistit, v jakých systémech v pojetí D. E. Oremové sestry podporují pacienty po amputaci dolní končetiny v sebepéči a jaké způsoby pomoci využívají sestry v péči o tyto pacienty. Výzkumná část práce byla realizována formou kvalitativního výzkumného šetření. Technikou sběru dat byl polostrukturovaný rozhovor s pacienty po amputaci dolní končetiny a sestrami, jež poskytují ošetřovatelskou péči o takto nemocné osoby. Teoretickým východiskem pro rozhovor byl model D. E. Oremové, který byl doplněn o škály ADL (Activity Daily Living Barthelové test základních všedních denních činností), IADL (Instrumental Activities of Daily Living Scale test instrumentálních denních činností) a analogovou škálu bolesti u skupiny dotazovaných pacientů. Získaná data byla zpracována formou přepisu rozhovorů ve spisovné češtině, jež jsou doplněny zhodnocením jednotlivých škál. Výstupem diplomové práce je soubor doporučených opatření a návrh komplexního informačního materiálu o amputaci dolní končetiny pro pacienty, jež by měly sestry k dispozici na svých odděleních.
|
|
| |
|
|
Možnosti fyzioterapie u pacientů po cévní mozkové příhodě u paretické dolní končetiny. Podtitul: Využití prvků senzomotorické stimulace
Chourová, Kateřina ; Šenderová, Karolína (vedoucí práce) ; Jeníček, Jakub (oponent)
Jméno: Kateřina Chourová Vedoucí práce: Ing. Karolína Šenderová Oponent práce: Název bakalářské práce: Možnosti fyzioterapie u pacientů po cévní mozkové příhodě u paretické dolní končetiny Využití prvků senzomotorické stimulace Abstrakt bakalářské práce: Hlavním cílem této bakalářské práce je zhodnotit, zda prvky senzomotorické stimulace dokáží pozitivně ovlivnit paretickou dolní končetinu u pacientů v chronickém stádiu po cévní mozkové příhodě. K objektivizaci výsledků jsou použity standardizované testy jako je například Dynamic Gait Test, Timed up and go aj. Teoretická část se věnuje problematice cévních mozkových příhod, stručně anatomii dolní končetiny, problematice chůze u pacientů po cévní mozkové příhodě a popisu metod, kterými můžeme chůzi ovlivnit. Praktická část obsahuje metodologii práce, základní otázky a cíle bakalářské práce a kritéria pro výběr pacientů. Součástí jsou kazuistiky dvou pacientů, kteří absolvovali 10 terapií se zaměřením na prvky senzomotorické stimulace v rozmezí třech týdnů. Každá terapie trvala 30 min až 1 hodinu. Pomocí standardizovaných testů je vyhodnocena základní otázka bakalářské práce. Klíčová slova: cévní mozková příhoda, fyzioterapie, dolní končetina, senzomotorická stimulace
|
|
| |
|
|
Protetika dolních končetin a její možnosti v cyklistice
Valenta, Jan ; Šolc, Zdeněk (vedoucí práce) ; Černý, Pavel (oponent)
Název: Protetika dolních končetin a její možnosti v cyklistice Cíle: Hlavním cílem této práce je přinést ucelený zdroj informací týkajících se protetiky dolních končetin. Dílčími cíli je ukázat možnosti protetických pomůcek v oblasti cyklistiky i možnosti hendikepovaných cyklistů v tomto sportu. Metody: Tato práce je vypracována metodou systematické rešerše adekvátních literárních a elektronických zdrojů. Ucelené informace jsou prezentovány formou této práce. Výsledky: Tato práce přinesla bohatý zdroj informací v oblasti protetiky dolních končetin, zásad jejich výroby a následného použití v cyklistice. Dále popisuje možnosti cyklistiky pro hendikepované sportovce. Klíčová slova: protetika, dolní končetina, amputace, cyklistika
|
host ::
RSS.