|
|
Problematika infekčních chorob v povědomí žáků základních a středních škol.
Peštová, Ilona ; Rajsiglová, Ina (vedoucí práce) ; Fraiberk, Martin (oponent)
Infekční choroby jsou velice aktuální téma v dnešní době ve společnosti. V posledních letech se objevilo již několik epidemií infekčních onemocnění (hepatitida A, ptačí chřipka, prasečí chřipka) a nikdo neví, kdy se objeví další "nová" infekce. Při vypuknutí epidemií vzniká ve společnosti obrovský zájem o získání informací o dané chorobě, ale často dochází i ke zbytečné panice, protože média zveřejňují často nesprávné informace. Bylo by tedy vhodné, aby došlo ke zlepšení informovanosti veřejnosti a zabránilo se tak zbytečnému šíření choroby. Velký důraz by měl být dán na prevenci proti danému onemocnění - především na očkování, dodržování hygienických pravidel a zásad bezpečného sexu. Kvalitní informace by především měli předat učitelé ve vyučování svým žákům, jak ale vyplývá z rešerše učebnic, infekční choroby jsou v učebnicích jen zmíněny a řada podstatných informací v nich chybí. O skutečnosti, že žáci základních škol a víceletých gymnázií se se základními informacemi o infekčních chorobách ve vyučování nesetkají, svědčí i výsledky dotazníkového šetření provedeného v 6. třídách a primách na vybraných pražských základních školách a víceletých gymnáziích. Pro zlepšení informovanosti žáků v rámci vyučování byla vytvořena metodická příručka pro učitele, která shrnuje informace o bakteriálních a...
|
|
|
Analýza svalové činnosti při hře na violoncello
Kasanová, Barbora ; Vilímek, Miloslav (vedoucí práce) ; Tlapáková, Eva (oponent)
Název: Analýza svalové činnosti při hře na violoncello Cíle: Úkolem práce je analyzovat zapojení daných zádových svalů violoncellisty při hře smyčcem. Práce by měla vést k lepšímu pochopení vzniku patologií a bolestí bederní a krční páteře při hře na violoncello, což by mělo napomoci při výběru preventivních kompenzačních cvičení. Aplikace této analýzy může být zároveň realizována v rámci ergonomie hraní na violoncello a designu či volbě vhodného sedadla. Jedná se o pilotní studii, která klade za cíl zjistit vhodnost zvolené měřící metodiky v oblasti měření svalové aktivity zádových svalů při hře na violoncello, a na kterou mohou v budoucnu navázat rozsáhlejší studie. Metody: V teoretické části jsou zmapovány dosavadní poznatky z okruhu problematiky pohybového aparátu violoncellistů. Praktická část analyzuje a hodnotí data naměřená 3D kinematickou analýzou a povrchovou EMG zádového svalstva profesionálního violoncellisty při samotné hře za předem stanovených podmínek. Výsledky: Výsledky tohoto experimentu poukazují na permanentně zvýšenou aktivitu pravého horního trapézu při hře smyčcem, a to zejména při hře u špičky smyčce. Od nejnižší struny C po nejvyšší a jeho aktivita významně stoupá. Aktivita svalů erectoru spinae se v závislosti na typu sedací plochy liší. Nejvyšší aktivity dosahuje část těchto svalů...
|
|
| |
|
| |
|
|
Fyziologické změny v ontogenezi a mezi kastami včely medonosné (Apis mellifera)
Martišková, Ester ; Erban, Tomáš (vedoucí práce) ; Čapková Frydrychová, Radmila (oponent)
Tato práce je zaměřena na popis jednotlivých změn ve fyziologii včely medonosné Apis mellifera během jejího vývoje. Zároveň porovnává jejich rozdíly mezi jednotlivými kastami. Při vývoje Apis mellifera dochází ke složitým přestavbám celého organismu. Proto je, zvláště v brzkých stádiích, nutné zajistit velký přísun energie. Larvy potřebují hojný zdroj živin, aby rychle rostly a měly dostatečnou zásobu pro stádium kukly, během kterého nastává nová reorganizace těla. Nově vylíhlé včely si pak potřebují co nejdříve zvyknout na nové prostředí a zapojit se zaujmout svou roli v úlu. Matky potřebují neustálý přísun energie, aby mohly co nejdéle klást vajíčka. Trubci se soustředí hlavně na úspěšné páření s matkou. Život Apis mellifera je ovlivněn i dalšími faktory, převážně různými nemocemi a patogeny. Výsledky této práce mohou dát ucelenou představu o tom, co stojí za složitým vývojem včelího jedince a dát námět k předmětu dalšího zkoumání. V biologii včel je stále spousta neobjasněných a neprozkoumaných skutečností, které by se daly studovat a pomohly nám tak lépe pochopit jejich důležitost pro přírodu.
|
|
|
Populační modely životních cyklů rostlin a jejich modifikace v přítomnosti chorob a herbivorů
Kasner, Marek ; Koubek, Tomáš (vedoucí práce) ; Koupilová, Klára (oponent)
Patogeny a herbivoři jsou dvě významné skupiny organismů, které zpravidla negativně působí na fitness svých rostlinných hostitelů. Ačkoliv fungování těchto vztahů na úrovni jednotlivců je relativně podrobně prozkoumáno, nemohou být tato data jednoduše přeložena pro vysvětlení procesů, probíhajících na populační úrovni. Cenné poznatky poskytují různé typy populačních modelů, které je možno využít i pro modelování těchto interakcí. V této bakalářské práci jsou popsány mechanismy fungování patogenů rostlin (s důrazem na patosystémy s květní snětí Microbotryum violaceum) a herbivorů na individuální a poté na populační úrovni pro demonstraci rozmanitosti těchto systémů a zdůraznění nesouladu mezi jednotlivými hierarchickými stupni. Dále jsou představeny maticové a IPM modely jako užitečné nástroje pro získání dlouhodobé projekce populační dynamiky. Oba typy vycházejí z kompletního životního cyklu rostliny a dlouhodobého sběru dat, a pochopení populačního vlivu interakcí na ně. Dodnes je jejich využití hlavně v interakcích s patogeny nedoceněné a existuje pouze malé množství studií s jejich aplikací. Popsáno je zde jejich fungování, modifikace z hlediska specifických životních cyklů a konkrétní použití ve studiích zmiňovaných v obecné části. Nakonec jsou zmíněny i SIR modely a jejich využití v případě...
|
|
|
Znalosti středoškoláků o sexuálně přenosných chorobách
VALÁŠKOVÁ, Dominika
Bakalářská práce je zaměřena na znalosti středoškoláků o sexuálně přenosných chorobách. Práce je členěna na dvě části, a to teoretickou a výzkumnou. Teoretická část obsahuje kapitoly Adolescence, Prevence sexuálně přenosných chorob a v dalších kapitolách je uveden popis vybraných sexuálně přenosných chorob. Ve výzkumné části byl zvolen kvantitativní způsob výzkumného šetření. Sběr dat byl proveden pomocí dotazníků. Dotazník obsahoval otevřené i uzavřené otázky Získaná data byla zpracována pomocí počítačového programu Microsoft Excel. Data byla poté statisticky vyhodnocena pomocí kontingenčních tabulek a chí kvadrát testu. Ze zpracovaných údajů byly vytvořeny grafy, které zobrazují odpovědi dotazovaných. Výzkumný soubor tvořilo 120 studentů středních škol ve věku 18-20 let. Cílem práce bylo zjistit znalosti středoškoláků v oblasti sexuality. Pro výzkumnou část byly stanoveny dvě hypotézy. První hypotéza zněla: Studentky středních škol mají větší znalosti o zásadách bezpečného pohlavního styku než studenti středních škol. Tato hypotéza se ovšem nepotvrdila. Druhá hypotéza zněla: Studentky středních škol mají větší znalosti o sexuálně přenosných chorobách než studenti středních škol. Ani tato hypotéza se nepotvrdila. Výzkumné šetření ukázalo, že studenti středních škol jsou nedostatečně informováni v oblasti sexuálně přenosných chorob a o zásadách, jak se před nimi chránit. Práce odhalila, že je potřeba zvýšit informovanost studentů v problematice sexuálně přenosných chorob. Jejich informovanost by se mohla zvýšit pomocí brožurek a informačních letáků. S tím souvisí i skutečně dodržování osnov a sjednocení osnov pro všechny školy. Navázat na osnovy by mohly přednášky od porodních asistentek. Bakalářská práce může být využita k prezentaci na odborných konferencích.
|
|
|
Inflammation as a mechanism of neuropsychiatric disorders and role of physical activity.
Hlaváček, Vojtěch ; Stuchlík, Aleš (vedoucí práce) ; Vrajová, Monika (oponent)
Psychiatrická onemocnění jsou stále větší problém a způsobují obrovskou socio-ekonomickou zátěž na společnost po celém světě. Asociace mezi psychiatrickými onemocněními a zánětem jsou známy již po nějakou dobu, avšak stále nejsou zcela pochopeny mechanistické a kauzální vztahy. Lepší porozumění těmto mechanismům může vést k rozdělení pacientů do různých skupin podle mechanismů, které by mohly reagovat odlišně na danou léčbu. Na základě tohoto rozdělení bychom mohli stanovit tu nejefektivnější léčbu. Zánětlivost dělá jedince citlivější a díky tomu pak následně reaguje více pro-zánětlivým způsobem na další příchozí stresory, což pak vede ke chronicky zvýšené zánětlivosti. Tohle je něco, co můžeme pozorovat v celém spektru mechanismů, které vytvářejí pozitivní zpětnovazebné smyčky. Tyto smyčky se velice těžko přerušují, protože se navzájem podporují, když k tomu přidáme organismus, který přehnaně reaguje na další stresory, vytváří to začarovaný kruh. Potencionálně to může vést k vývoji neurodegenerativních onemocnění. Jak se ukazuje, fyzická aktivita je v najednou ovlivňuje několik mechanismů zapojených v zánětlivých procesech a zpětnovazebných smyčkách, a to z ní dělá ideálního kandidáta na prevenci a léčbu. Hraje velmi důležitou roli v proti-zánětlivých procesech a mohl by to být jeden ze způsobů,...
|
|
|
Morfologické změny erytrocytů u vybraných onemocnění
RIEGEROVÁ, Jana
Bakalářská práce se zabývá morfologií erytrocytů a jejich anomáliemi u vybraných onemocnění. Teoretická část práce se zaměřuje na popis jednotlivých morfologických abnormalit erytrocytů a vybranými onemocněními, u kterých jsou typické morfologické změny erytrocytů. Rovněž se snaží vysvětlit jejich význam pro stanovení diagnózy a průběh onemocnění. Praktická část zahrnuje popis provedení mikroskopického hodnocení krevních nátěrů, vyhodnocení morfologie erytrocytů a posouzení morfologických změn ve vztahu k diagnózám pacientů. Bylo provedeno hodnocení 80 vzorků, které byly získány v rozmezí od 2. 5. 2017 do 25. 5. 2017 na Hematologickém oddělení v Písku. Byly hodnoceny vybrané krevní nátěry, ve kterých se nacházely morfologické anomálie. Vzorky byly roztříděny do devatenácti kategorií dle diagnóz. Poté byly v každé kategorii vyhodnoceny zjištěné morfologické změny. Byla hodnocena četnost zjištěných abnormalit a následně možný jejich vliv na onemocnění pacienta. Mezi tři nejčastější pozorované změny morfologie erytrocytů patří polychromázie u 45 vzorků, anizocytóza u 43 vzorků a ovalocytózy u 22 vzorků. Pozorované morfologické změny byly v některých případech typické pro základní diagnózu nemocného a jeho léčbu, v některých případech byla zachycená morfologie netypická pro zjištěné onemocnění a upozorňovala lékaře na další možný zdravotní problém. Pacienti s netypickými znaky v krevním nátěru byli následně podrobeni dalším testům, které odhalily příčinu těchto změn. Výsledky tak dokazují důležitost hodnocení krevního nátěru pro stanovení diagnózy pacienta.
|
|
|
Melissococcus plutonius jako původce hniloby včelího plodu
Navrátilová, Blanka ; Hubert, Jan (vedoucí práce) ; Titěra, Dalibor (oponent)
Hniloba včelího plodu je celosvětově rozšířená bakteriální choroba napadající larvy včely medonosné (Apis mellifera). Původcem tohoto onemocnění je nesporulující, Gram pozitivní, anaerobní bakterie Melissococcus plutonius. Dospělé včely nákazou netrpí, nicméně bakterii přenášejí na svých tělech a ve střevech do značné vzdálenosti při vylétávání z úlu, případně mohou nakazit jiné včelstvo, dojde-li k interakci především v době strádání kolonií. Jakmile je bakterie do kolonie zanesena, může zde přežívat i po dobu několika let, aniž by byla její přítomnost jakkoliv pozorována, nebo se začne masivně množit, přičemž je schopna zničit celá včelstva. Navzdory tomu, že byl M. plutonius objeven již před mnoha lety, většina jeho vlastností je stále neznámá, a proto zatím neexistuje léčba, jež by udržovala jak bakterii, tak i její šíření pod kontrolou. Je tedy klíčové rozeznat její přítomnost ve včelstvu včas, než vypukne akutní nákaza. Tato práce přináší poznatky, které dosud o této bakterii máme a shrnuje informace o přístupu k onemocnění z různých částí světa.
|
host ::
RSS.