|
|
Dendrochronologické datování a stavebněhistorické hodnocení krovu zámku v Miloticích (okres Hodonín)
Foltýn, Pavel
Cílem bakalářské práce bylo dendrochronologické datování a stavebněhistorické hodnocení krovové konstrukce Státního zámku Milotice v okrese Hodonín. Jsou zde použity postupy dendrochronologického datování, a to postup odebírání vzorků, jejich následné zpracování a datování. Součástí práce je také stavebně historický popis stavby, k němuž bylo využito dostupných dokumentů z Moravského zemského muzea v Brně. Stromy jedle použité na stavbu krovu pocházely z konce roku 1721 nebo ze začátku roku 1722. Boroví kmen, z něhož byl datován pouze jeden vzorek odpovídal období po roce 1893. Trámy ze dubových kmenů pocházely ze dvou období, a to po roce 1813 a po roce 1943. Je pravděpodobné, že jedlové prvky krovu jsou původní a ostatní pochází z následujících oprav. Dendrochronologická analýza dat přispěla ke zpřesnění dosud odhadované historie stavby, což má nemalý význam v plánované rekonstrukci krovové konstrukce zámku.
|
|
|
Vliv klimatu na radiální přírůst smrku ztepilého na vybraných lokalitách Beskyd
Filák, Jiří
Vliv klimatu na růst dřevin je velmi důležitým tématem s ohledem na jeho změnu. Smrk ztepilý (Picea abies (L.) Karst.) je pro oblast Beskyd hlavní pěstovanou dřevinou, a proto je velice potřebné sledovat příčiny změn jeho přírůstu. Cílem této bakalářské práce bylo stanovení vlivu klimatu na radiální přírůst smrku. Vzorky pro analýzu byly odebírány pomocí Presslerova přírůstového nebozezu v devíti porostech Slezských a Moravskoslezských Beskyd nad 50 let a v nadmořské výšce od 549 do 950 m. Standardní dendrochronologická metodika byla použita pro měření šířek letokruhů, křížové datování, tvorbu letokruhových chronologií a modelování závislosti radiálního růstu na klimatu pro období 1961-2014. Dobře proložená regionální letokruhová chronologie ukazuje na největší snížení přírůstu v letech 1980, 1993, 2003, 2006, kde reagovalo více než 40 % stromů negativně. Radiální přírůst smrku statisticky kladně koreluje hlavně s teplotami a efektivní globální radiací v období březen až květen aktuálního roku. Srážky korelují významně ve vegetačním období předcházejícího roku a navíc v červnu aktuálního roku. Relativní dostupnost vody v půdě se vyznačovala negativní hodnotou korelace v dubnu aktuálního roku. Klouzavé korelace navíc ukazují na rostoucí negativní vliv teplot a pozitivní vliv vlhkosti půdy a srážek. Výsledky naznačují, že klimatická změna pravděpodobně povede k nezbytným lesnickým adaptačním opatřením.
|
|
|
Dendrochronologické datování a stavebně-historické hodnocení krovu kostela svatého Václava v Lukovanech (okres Brno-venkov)
Brázda, Ondřej
Předmětem této bakalářské práce je pomocí dendrochronologické analýzy určit stáří dřevěné krovové konstrukce římskokatolického kostela svatého Václava v obci Lukovanech v okrese Brno - venkov. Práce popisuje standardní dendrochronologický postup od odběru vzorků, jejich úpravy, měření až po samotné datování. Práce je doplněna o stavebně historický vývoj objektu, kde byl vytvořen chronologický přehled vývoje chrámového objektu od poznaných počátků jeho výstavby do současnosti na základě tematické literatury a pramenů, využita byla i dotazníková metoda. Stromy použité na stavbu krovu nad hlavní lodí kostela byly skáceny po roce 1810, stromy použité na stavbu zvonové stolice po roce 1837. Dendrochronologické datování a analýza anatomické stavby dřeva napomohly ověřit a zpřesnit některé fáze historického vývoje chrámové stavby. Výsledky této bakalářské práce mohou přispět správcům a budoucím investorům při správě, uvažovaných opravách a rekonstrukčních pracích.
|
|
|
Dendrochronologické datování a stavebně historické hodnocení krovu budovy LDF MENDELU v Brně
Stefek, Ondřej
Na základě požadavku Lesnické a dřevařské fakulty Mendelovy univerzity v Brně bylo provedeno datování krovu budovy B v kampusu v Černých Polích v Brně. Současně byla práce také rozšířena o dendrochronologické datování i krovu budovy A, a následně byl proveden i stavebně historický průzkum obou budov. V práci je zaznamenán přesný postup dendrochronologického datování od odběru vzorků, následného měření, určení dřeviny, ze které je krov postaven, pomocí anatomické stavby, včetně konečného datování stáří jednotlivých prvků. Základ historického vývoje byl sestaven z historických literárních pramenů. Zjištěné výsledky průzkumu ukazují na dobrý stav obou konstrukcí, přičemž krov budovy A byl datován do začátku dvacátých let dvacátého století, což se shoduje s dohledanými počátky založení Mendelovy univerzity v Černých Polích a také ranou historií budovy, která ve svých počátcích sloužila jako ústav pro nevidomé. Krov budovy B byl datován na přelom let 1922/1923. I přesto, že některé části univerzitních budov byly během druhé světové války poškozeny, střešní konstrukce obou budov odolaly a zachovaly se.
|
|
|
Sestavení lokálních letokruhových chronologií na základě dendrochronologického datování roubených hospodářských staveb z jihovýchodní Moravy
Tetur, Vladan
Předmětem diplomové práce je určení stáří jednotlivých hospodářských staveb pomocí dendrochronologické analýzy a sestaveni lokálních letokruhových chronologií dané dřeviny. V práci je popsán podrobný postup při dendrochronologickém datování od odběru a přípravy vzorků přes měření až po jejich datování. Práce se také zabývá využitím jednotlivých dřevin v konstrukcích staveb. Nejstarší stavbou je stodola z obce Vrbětice vyrobená z buku, jejichž konstrukční prvky se povedlo datovat do roku 1766/1767. Naopak za nejmladší stavbu lze označit sušírnu ovoce z obce Pradlisko. Odebrané dubové vzorky z konstrukce se podařilo datovat do roku 1944/1945. Nejvíce zastoupenými dřevinami ve zkoumaných hospodářských stavbách byly buk a dub. Ostatní dřeviny jsou zastoupeny ve velmi malém počtu na to, abychom byly schopni určit jejich význam v konstrukci. Dubové prvky byly v konstrukci použity převážně na základové prahy a bukové prvky pak na stavbu stěn. S ohledem na množství vzorků u jednotlivých dřevin byly vytvořeny dvě lokální letokruhové chronologie. Bukovou chronologii tvoří letokruhové křivky 29 vzorků odebraných z historických konstrukcí a 22 letokruhových křivek z živých stromů, přičemž mezi oběma částmi je nepropojený úsek přibližně 93 let. Při spojení těchto dvou částí by chronologie byla schopna pokrýt období více jak 300 let (1690–2013). Dubová lokální chronologie je tvořená letokruhovými křivkami 30 vzorků ze zkoumaných objektů a pokrývá období od roku 1700 po rok 1900. Jelikož pro Českou republiku neexistuje buková chronologie, je velkým přínosem zhotovení základní bukové chronologie pro tento region, v němž je nejpoužívanější dřevinou ve stavbách právě buk. Práce přispívá k budování bukové chronologie.
|
|
|
Dendrochronologické datování dřevěných kostelů severovýchodní oblasti Slovenska a vytvoření lokální standardní chronologie
Lunterová, Lucia
Tato diplomová práce se zaobírá sakrální architekturou na severovýchodě Slovenska, která přispívá k významnosti regionu Šariš. Některé ze staveb (Bodružal, Hervartov a Ladomirová) jsou zařazené mezi světové kulturní dědictví UNESCO. Cílem práce bylo dendrochronologický datování vybraných dřevěných kostelů v tomto regionu. Na základě standardních dendrochronologických postupů zároveň odebrat, připravit a změřit vzorky, jako i anatomicky identifikovat dřeviny použité na výstavbu kostelů. Na účely této práce bylo vybráno 8 (Bodružal, Frička, Hervartov, Jedlinka, Kožany, Krivé, Ladomirová, Lukov) kostelů srubové konstrukce, ze které bylo celkově odebráno 118 vzorků pomocí Presslerova přírůstového nebozezu a vyhotovených 25 fotografií pro analýzu obrazu. Nejvíc zastoupenou dřevinou byla jedle (130 vzorků). Celkově odebraných 143 vzorků vedlo k úspěšnému datování všech kostelů. Nejstarší z datovaných kostelů byl v Hervartove, kde dřeviny na jeho stavbu vytěžili mezi lety 1589 — 1593. Naopak nejmladší z datovaných kostelů je kostel v Krivom, který byl datován do období 1822 — 1826. Ostatní kostely spadají do období od poloviny 17. století až do začátku 19. století. Synchronizované letokruhové křivky jedle byly použity k sestavení lokální standardní chronologie, která pokrývá období mezi lety 1465 — 1845. O tuto lokální standardní chronologii se možno opírat při dalším určování staveb dřevěných kostelů nejen na východním Slovensku, ale i v blízkém okolí. Výsledky datování takto přispívají k objasnění stavební historie některých kostelů, protože často odhalují nesrovnalosti uvedené v literatuře.
|
|
|
Zmapování dřevěných kostelů ve východních Čechách a dendrochronologické datování vybraného kostela
Jiroušová, Adriana
Dřevěné kostely v České republice poskytují bohatý náhled do historie a kultury na našem území, je proto dobré mít alespoň základní přehled o těchto stavbách. Z tohoto důvodu proběhlo zmapování dřevěných kostelů na území České republiky se zaměřením na východní Čechy. Zmapováním se podařilo zjistit, že na oblasti východních Čech se nachází 7 dřevěných kostelů. Současně byl proveden dendrochronologický průzkum dvou vybraných kostelů, u kterých mohlo dojít k rozšíření informací o jejich výstavbě. Konkrétně se jednalo o kostel svatého Jiří v Loučné Hoře a dále o kostel Všech svatých v Dobříkově. Na obou kostelích proběhl odběr vzorků, které byly potom zpracovány podle standardní dendrochronologické metodiky. Duby a smrky použité na výstavbu kostela svatého Jiří v Loučné hoře byly pokáceny v letech 1776 a 1777, což odpovídá údajům z literárních zdrojů, které uvádějí, že výstavba kostela započala roku 1777. Datování kostela Všech svatých v Dobříkově potvrdilo, že prvotní výstavba proběhla v dřívější Podkarpatské Rusi. Původní dubové trámy byly datovány podle ukrajinské dubové standardní chronologie, která ukázala jejich zhotovení ze stromů kácených po roce 1652. Dle literárních zdrojů byl kostel na území České republiky převezen roku 1930. Výsledky práce odhalily, že některé konstrukční prvky presbytáře byly při transportu vyměněny. Podle české dubové standardní chronologie byly stromy použité na tyto trámy pokáceny v letech 1929 a 1930. Zjištěné informace slouží k potvrzení či doplnění stávajících informací o obou kostelích.
|
|
|
Růstová odezva dřevin středoevropského temperátního lesa na disturbanční událost =: The growth response of Central European temperate forest trees to disturbance events /
Vašíčková, Ivana
Pomocí standardní analýzy šířek letokruhů byla studována růstová odezva dřevin na disturbanční události v 8 přirozených lesních ekosystémech České republiky s převahou Fagus sylvatica L. S využitím datové sady 2000 dendrochronologických vývrtů byl rekonstruován disturbanční režim Žofínského pralesa. Výsledky naznačují, že nejen síla minulých disturbancí, ale i jejich prostorové charakteristiky zásadně rozhodují o vlivu narušení na další vývoj lesního ekosystému. V navazujících studiích pak byla řešena úroveň nejistoty, se kterou je disturbanční minulost s použitím dendrochronologických dat popisována. Ukázalo se totiž, že samotný obraz minulých narušení nestačí k pochopení vývoje lesa, bylo třeba poznat úroveň statistické chyby, se kterou je tento obraz konstruován. Kvantifikována byla nejistota detekce sumární disturbanční minulosti pro celou lokalitu i nejistota odhadu vnitřních prostorových charakteristik disturbančního režimu. Výsledky odhalily, že podstatným zdrojem nejistoty při studiu disturbanční historie je samotný specifický charakter dendrochronologických dat, tj. odlišná reakce jednotlivých stromů na narušení. Další studie se tak logicky zaměřila na nalezení skutečné reakce jedinců Fagus sylvatica na disturbance, které byly nezávisle datovány na základě dendrometrických a fotogrammetrických dat. Analýza téměř 300 reakcí stromů pak vedla k navržení nových, empiricky odvozených kritérií pro dendrochronologickou determinaci růstové reakce stromů. Na závěr byly popsány faktory, jež kontrolují růstovou odezvu Fagus sylvatica na disturbanční události. Na základě regresní analýzy byla determinována široká škála proměnných různých prostorových úrovní, jimiž je růst v gapu ovlivňován.
|
|
|
Sestavení letokruhových standardních chronologií z recentních dubů pro Českou a Slovenskou republiku a jejich porovnání se středoevropskými chronologiemi
Prokop, Ondřej
Hlavním cílem předkládané disertační práce bylo sestavení chybějící dubové standardní chronologie pro oblast Slovenska, aktualizace stávající české dubové standardní chronologie, posouzení jejich paleoklimatického potenciálu a nejvhodnějšího způsobu odstranění věkového trendu z letokruhových křivek. Současně byla provedena analýza počtu bělových letokruhů v průběhu času. Vzhledem k tomu, že historický a archeologický materiál může být zastoupen v letokruhových chronologiích křivkami různých druhů dubu o různém stáří a z různých oblastí, byly provedeny dvě srovnávací studie pro posouzení jejich využitelnosti při rekonstrukci klimatu. Letokruhové chronologie čtyř vybraných druhů dubu (Quercus robur L., Quercus petraea (Matt.) Liebl., Quercus polycarpa Schur., Quercus dalechampii Ten.) ze stejného regionu prokázaly velmi podobnou reakci na klimatické parametry, přičemž rozdíly byly způsobeny spíše lokálními podmínkami stanoviště než druhem dubu. Dále byla celá recentní část české dubové chronologie rozdělena do pěti párů sub-chronologií podle různých kategorií (nadmořská výška, věk stromů, druh dřeviny, půdní vlhkost a geografická poloha). Velká podobnost všech sub-chronologií byla potvrzena nejvýznamnější růstovou reakcí dubu na množství srážek v období od května do července. V posledních letech stále vylepšovaná tisíce let dlouhá česká dubová chronologie vykazovala nedostatečné pokrytí celého území přirozeného výskytu dubu v ČR a nedostatečné proložení v 19. století. Celkem 342 nově odebraných recentních vzorků ze západu Čech a vzorků z vytipovaných historických konstrukcí, převážně zvonových stolic, bylo použito pro pokrytí celého území přirozeného výskytu dubu v ČR a pro zlepšení napojení recentní a historické části chronologie. Studie byla doplněna analýzou počtu bělových letokruhů, která potvrdila klesající počet bělových letokruhů ve směru od západu k východu a ukázala, že počet bělových letokruhů se nemění v průběhu času (5-24). Zcela nová standardní dubová chronologie pro území Slovenské republiky byla sestavena z 276 historických a 1028 recentních vzorků. Chronologie má rozsah od roku 967 do roku 2013 a vykazuje velkou podobnost s letokruhovými chronologiemi z ČR, Rakouska a Ukrajiny. Stejně jako česká chronologie vykazuje nejvýznamnější reakci na srážky v období květen až červenec s velkým propadem korelací kolem roku 1980. Analýzou negativních let bylo v chronologii odhaleno 26 období, přičemž nejextrémnějším rokem byl rok 1947, který se projevil u všech zkoumaných lokalit. Mezi jednotlivými způsoby odstranění věkového trendu z letokruhových křivek nebyly v dobře proložených obdobích nalezeny rozdíly mezi výslednými chronologiemi. Tato práce rozšiřuje znalosti o chování dubu na letokruhové úrovni ve střední Evropě. Nově sestavená standardní dubová chronologie pro oblast Slovenska zaplňuje mezeru v husté síti evropských chronologií a spolu s aktualizací české dubové chronologie zvyšuje potenciál chronologií pro hydroklimatické rekonstrukce a spolehlivost dendrochronologického datování historických dubových konstrukcí a archeologických nálezů.
|
|
|
Quantitative vessel parameters of broadleaves as a tool for reconstruction of physical geographical processes
Tumajer, Jan
Anatomická stavba dřeva je citlivá k vlivům prostředí, což umožňuje následné využití časových řad kvantitativních anatomických parametrů jako zdroje paleoenvironmentálních dat. V této disertační práci jsem studoval odezvu parametrů cév i) dubů letních rostoucích v údolní nivě ke změnám v hladině podzemní vody, klimatu, hydrologických podmínek a k výskytu extrémních hydrologických a meteorologických jevů (sucha, povodně) a ii) bříz bělokorých na mechanické poškození vlivem disturbancí různého typu. Zatímco klimatický signál šířek letokruhů i letokruhové signatury vykazují velkou prostorovou variabilitu, kvantitativní parametry jejich cév mají společný prostorově homogenní signál (pozitivní vliv teploty v létě předchozího roku, v zimě a na začátku jara). Jediný stanovištní rozdíl v klimatickém signálu chronologií založených na cévách je negativní vliv vysoké vlhkosti na velikost cév, pozorovaný pouze v nivě a ne v od řeky vzdálenějších nížinných porostech. To naznačuje, že vývoj efektivních vodivých pletiv dubu je v záplavové zóně limitován vysokou saturací půdního profilu vodou, ačkoliv vysoká dostupnost vody je tam pozitivní z pohledu produktivity. Odezva šířek letokruhů ke změnám v dostupnosti vody není v případě dubů uniformní ani v rámci jednoho porostu vlivem koexistence jedinců se zcela...
|
host ::
RSS.