Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 55 záznamů.  začátekpředchozí21 - 30dalšíkonec  přejít na záznam: Hledání trvalo 0.01 vteřin. 
Design autonomního doručovacího robota
Ianishevskaia, Darina ; Surman, Martin (oponent) ; Křenek, Ladislav (vedoucí práce)
Tématem této diplomové práce je design autonomního doručovacího robota, určeného pro rozvoz jídla a potravin na kratší vzdálenosti. Diplomová práce zahrnuje designerskou a technickou analýzu existujících produktů a věnuje se vlastnímu návrhu autonomního doručovacího robota. Navržený koncept řeší technické nedostatky současných produktů a svým designem reflektuje nové možnosti v oblasti autonomních doručovacích systémů.
Design lehkého doručovacího vozidla
Skřivánek, Tomáš ; Siebert, Petr (oponent) ; Křenek, Ladislav (vedoucí práce)
Tato diplomová práce se zabývá designem lehkého doručovacího vozidla. Práce je zaměřena na inovativní přístup v oblasti last-mile doručování. Výsledný produkt řeší technické nedostatky současných vozidel a svým designem reflektuje jeho určení, celkovou koncepci a elektrický pohon.
Vliv vrcholového sportu na těhotenství, porod a šestinedělí
Novotná, Adéla ; Pařízek, Antonín (vedoucí práce) ; Přáda, Jan (oponent)
Tato bakalářská práce se zabývá vlivem vrcholového sportu na těhotenství, porod a šestinedělí. Teoretická část je zaměřena na změny v organismu těhotné ženy, zvláště pak na její životosprávu, vliv nadměrné či nedostatečné pohybové aktivity. Teoretická část hodnotí vhodnost jednotlivých sportovních aktivit stran intenzity a specificity v průběhu těhotenství. Dále se zabývá vlivem sportovní činnosti na průběh porodu v jednotlivých porodních dobách. V období šestinedělí a laktace se teoretická část zabývá návratem k výkonnostnímu sportu či udržení přiměřené sportovní aktivity. Cílem této práce je srovnání populace vrcholových sportovkyň s běžnou populací, a to ve znacích kvalitativních i kvantitativních v období těhotenství, porodu a šestinedělí. Pro kvantitativní část výzkumu jsou užity data z Gynekologicko-porodnické kliniky 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy a Všeobecné fakultní nemocnice v Praze, která jsou následně srovnávána s kontrolní skupinou běžné populace. Kvalitativní část je zpracována ve formě polostrukturovaných rozhovorů. Rozhovory byly vedeny s respondentkami, které vykonávaly sport na vrcholové úrovni a s respondentkami, které se vrcholovému sportu nikdy nevěnovaly. Respondentky byly seznámeny s tématem bakalářské práce a využitím jejich údajů. Dále byly ujištěny o zachování...
Reprodukční stárnutí a jeho odraz v porodnické praxi v Česku
Waldaufová, Eva ; Šťastná, Anna (vedoucí práce) ; Kocourková, Jiřina (oponent)
Reprodukční stárnutí a jeho odraz v porodnické praxi v Česku Abstrakt Cílem práce je zmapování trendů v porodnické praxi v Česku v souvislosti s rostoucím věkem rodiček. Klíčovou otázkou je nárůst podílu porodů vedených císařským řezem. První část práce shrnuje dosavadní poznatky o vývoji plodnosti, popisuje vybrané souvislosti odkladu plodnosti, zdravotní rizika, zejména císařské řezy. Následně je analyzován vývoj plodnosti v Česku v letech 1989-2018 a vývoj podílu porodů císařským řezem v letech 1994-2018. Na základě individuálních anonymizovaných dat z Národního registru rodiček za r. 2018 je analyzován výskyt porodů císařským řezem s ohledem na věk rodiček a na další charakteristiky rodiček a novorozenců v Česku. Šance na porod císařským řezem jsou odhadnuty pomocí metody binární logistické regrese. Ukázalo se, že v posledních letech se zastavil růst porodů císařským řezem, i když věk rodiček a využití metod asistované reprodukce stále roste. Reprodukční stárnutí se odráží v nárůstu porodů císařským řezem, zároveň ale jeho výskyt ovlivňuje množství dalších proměnných. Klíčová slova: plodnost, odklad plodnosti, Česko, zdravotní stav, IVF, porod, císařské řezy
Faktory ovlivňující zahájení kojení
Šámalová, Pavlína ; Havlíček, Jan (vedoucí práce) ; Kaňková, Šárka (oponent)
Kojení je přirozeným způsobem výživy savčích mláďat a nejinak je tomu u lidských novorozenců. Krom samotné výživy má kojení široké spektrum dalších pozitivních jak fyziologických, tak psychologických dopadů na matku i potomka. Zahájení kojení i jeho úspěšné pokračování může ovlivňovat mnoho faktorů (BMI, konzumace alkoholu v těhotenství či raný kontakt novorozence s matkou). Cílem této práce bylo zjistit, do jaké míry ovlivňují kontakt matky a dítěte a zdravotnické postupy v rané poporodní péči dobu nástupu laktace. Dalším cílem bylo odhalit jiné možné faktory, které mají na zahájení laktace vliv. U celého souboru byl z poporodních praktik zjištěn signifikantní vliv přiložení dítěte k prsu na porodním sále na zkrácení doby od porodu do zahájení laktace. Dále se ukázal signifikantní pozitivní vztah mezi paritou a BMI před otěhotněním a zahájením laktace a negativní s přítomností blízké osoby na sále a onemocnění během těhotenství. Za účelem popisu poporodní péče na oddělení šestinedělí s ohledem na zahájení kojení byla provedena týdenní stáž na oddělení. Některé faktory můžeme ovlivnit informovaností ve společnosti a ranou poporodní péčí. Klíčová slova Kojení, novorozenec, raný kontakt, porod, laktace 4
Vliv epidurální analgezie na trvání I. a II. doby porodní.
Kuklová, Dagmar ; Pařízek, Antonín (vedoucí práce) ; Šimják, Patrik (oponent)
Vliv epidurální analgezie na trvání I. a II. doby porodní Abstrakt: Bakalářská práce se věnuje problematice epidurální analgezie, která je v dnešní době považována za nejúčinnější metodu tišení porodní bolesti. Práce je koncipována jako teoreticko - praktická. Cílem teoretické části je shrnout poznatky týkající se porodní bolesti a metod jejího tišení. Práce podává ucelený pohled jak na postupy nefarmakologické, tak i na postupy farmakologické. Podrobněji je popsána metoda epidurální analgezie. Práce popisuje indikace a kontraindikace pro podání epidurální analgezie a zabývá se jejím vlivem na průběh porodu. Praktickou část této práce tvoří výsledky prospektivního sledování zabývajícího se právě epidurální analgezií. V těto práci byla porovnávána skupina žen rodících s epidurální analgezií se skupinou žen rodících bez epidurální analgezie a bylo zjišťováno, zda má tato metoda analgezie vliv na délku I. a II. doby porodní. Statistickými metodami bylo zjštěno, že epidurální analgezie nemá vliv na trvání I. ani II. doby porodní. Klíčová slova: epidurální analgezie, porod, I. doba porodní, II. doba porodní, porodní bolest, tišení bolesti, porodní asistentka
Design bezpilotního doručovacího letounu
Partl, Zdeněk ; Surman, Martin (oponent) ; Haltof, Vladimír (vedoucí práce)
Tématem diplomové práce je design bezpilotního doručovacího letounu. V práci je řešena studie současného stavu na trhu jak po designérské, tak po technické stránce. Hlavním cílem je návrh, který je charakteristický po tvarové a technické stránce.
Porod očima rodičky
ZADRAŽILOVÁ, Iveta
Tato bakalářská práce se zabývá představami těhotných žen o jejich porodu a tuto představu následně porovnává s reálným průběhem porodu. V teoretické části byla objasněna problematika porodu, jeho průběh a péče porodní asistentky v každé z jednotlivých dob porodních a mimo to byly uvedeny alternativní možnosti vedení porodu. Vzhledem k tématu bakalářské práce byla popsána i psychofyzická příprava na porod, porodní plán, role doprovodu během porodu a prevence vzniku porodního poranění. Pro výzkumnou část práce byly stanoveny dva cíle, a to zjistit představy žen o porodu a ty poté porovnat se skutečným průběhem porodu. Z těchto dvou cílů následně vyplynuly dvě výzkumné otázky, které se dotazovaly na představy a vize žen o porodu a na to, jak rodičky svůj porod vnímaly. K realizaci výzkumného šetření byla použita kvalitativní metoda polostrukturovaného hloubkového rozhovoru se ženami před porodem a po porodu. Výzkum proběhl v průběhu měsíce ledna a února 2018 s patnácti respondentkami, které souhlasily s poskytnutím rozhovoru. Rozhovor byl rozdělen na dvě části a to část před porodem a po porodu. V rámci rozhovoru před porodem ženy odpovídaly na devět a po porodu na deset otevřených otázek. Po sesbírání dat byly rozhovory doslovně přepsány a analyzovány prostřednictvím metody tužka a papír, poté byly odpovědi označeny kódy a zařazeny do vytvořených kategorií. Z výzkumného šetření vyplývá, že všechny respondentky se na porod informovaly, ať už z internetu nebo předporodních kurzů a nejčastěji si přály, aby byl jejich porod rychlý. Některé z respondentek měly sepsaný porodní plán a všechny respondentky chtěly k porodu partnera jako doprovod a některé kromě toho chtěly i dulu nebo soukromou porodní asistentku. Na porodní bolesti se většina respondentek nepřipravovala a téměř všechny respondentky chtěly nějakým způsobem využít během první doby porodní hydroanalgezii. Nadpoloviční většina respondentek používala během těhotenství nějakou z metod prevence poranění hráze. Od porodní asistentky respondentky nejčastěji očekávaly, že bude přátelská a bude umět poradit. Samotný průběh porodu nejčastěji respondentky hodnotily jako nezapomenutelný a kladný "zážitek". Podle většiny respondentek byla porodní asistentka milá a uměla jim podat srozumitelné informace. Prostředí porodního sálu působilo na téměř všechny respondentky příjemně. Většina respondentek zvládala porodní bolesti dobře. Všechny respondentky vnímaly doprovod u porodu jako psychickou podporu. U většiny respondentek došlo během porodu k porodnímu poranění. Téměř všechny respondentky uplatnily během porodu některou ze znalostí zjištěných v těhotenství a u všech respondentek, které měly sepsaný porodní plán, byla přání alespoň částečně splněna. Z výzkumného šetření vyplynulo, že se samotným průběhem porodu byla většina respondentek spokojena a jejich představa se od následné reality výrazně nelišila. Tato bakalářská práce může být využita pro těhotné ženy jako zdroj doplňujících informací nebo pro studentky porodní asistence jako shrnutí péče porodní asistentky o ženu během porodu. Volně přiloženou informační příručku mohou dostávat těhotné ženy v předporodním kurzu jako stručný souhrn průběhu porodu.
Komunikace porodní asistentky se ženou při porodu a v šestinedělí
HRADECKÁ, Karolína
Bakalářská práce se zabývá problematikou komunikace porodní asistentky se ženou při porodu a v šestinedělí. Teoretická část je rozčleněna na dvě kapitoly. První kapitola blíže specifikuje pojem a proces komunikace, způsob, jakým je komunikace vnímána a její význam, zároveň vymezuje faktory ovlivňující komunikační proces. Ve druhé kapitole jsou popsány verbální, paralingvistické a neverbální složky komunikace uplatňované při porodu a v šestinedělí. Kapitola podrobně popisuje komunikaci v první, druhé, třetí a čtvrté době porodní, komunikaci v době poporodní, a zaměřuje se i na specifika komunikace s klientkou se změněným psychickým stavem (poporodní blues, poporodní deprese, poporodní psychóza). Cíl práce byl stanoven tak, aby bylo možné zjistit, jakým způsobem klientky vnímají komunikaci porodních asistentek na porodním sále a v šestinedělí. První výzkumná otázka se zabývala spokojeností žen s komunikací porodních asistentek na porodním sále. Druhá výzkumná otázka řeší spokojenost žen s komunikací porodních asistentek na stanici šestinedělí. Pro realizaci empirické části práce bylo využito kvalitativního výzkumného šetření. Techniku sběru dat tvořil individualizovaný polostrukturovaný rozhovor, kdy hlavním cílem bylo získat podrobné informace ve zkoumané oblasti.Rozhovor byl nahrán na diktafon poté byl převeden do elektrické podoby a následně byla provedena analýza textu. Odpovědi klientek jsou v práci rozlišeny kurzívou. Souhlas s rozhovorem byl klientkami vždy poskytnut dobrovolně ústní formou, klientky byly seznámeny se skutečností, že rozhovor je anonymní a výsledky výzkumu budou využity pouze pro účely bakalářské práce. Výzkumný soubor tvořilo devět klientek od 5. dnů do 2 měsíců po porodu, přičemž šest klientek bylo po spontánním vaginálním porodu, u jedné klientky bylo nutné vést porod vaginálně instrumentační metodou VEX, dvěma klientkám pak bylo těhotenství ukončeno operačně, císařským řezem. Rozhovor byl realizován na podkladu dvojího setkání, s časovým rozestupem 1 týden mezi rozhovory, přičemž rozhovor byl veden za pomocí 11 předem připravených otázek pro každou oblast výzkumu (porodní sál, šestinedělí), zároveň byly klientkám vždy pokládány i doplňující otázky pro upřesnění obsahu hlavní otázky. První tři otázky byly identifikační. Obsahovaly informace o věku, paritě, vzdělání, vedení porodu a rodinném stavu klientky. Další otázky se již zabývaly komunikací v konkrétních situacích (porodní sál, šestinedělí). Výzkum probíhal v období květen až červen 2017 včetně. Výzkum byl rozdělen pro přehlednost na dvě části, a to na komunikaci s klientkou na porodním sále a komunikaci s klientkou v šestinedělí, následně byl výzkum zpracován do kategorií a schémat, které obsahují podstatné informace a výsledky výzkumu. Analýzou výsledků kvalitativního výzkumného šetření bylo dospěno k jistým závěrům a odpovědím na výzkumné otázky. První výzkumná otázka se zabývala spokojeností klientek s komunikací na porodním sále. Výzkumným šetřením bylo zjištěno, že klientkám byly poskytovány informace o průběhu porodu, metodách tlumení bolesti. Dále byly klientky informovány o postupech v průběhu porodu. Klientky hodnotily přístup porodních asistentek kladně na základě podpory, která jim byla při porodu poskytnuta, s komunikací byly z velké části spokojeny. Z výzkumného šetření také vyplynulo, že pouze čtyři klientky byly dostatečně a v plném rozsahu informovány o metodách tlumení bolesti. Druhá výzkumná otázka zjišťovala, zda byly klientky spokojené s komunikací na stanici šestinedělí. Z výzkumného šetření bylo zjištěno, že klientkám bylo v rámci edukace poskytnuto příliš velké množství informací za krátký časový úsek. Přístup porodních asistentek byl hodnocen kladně.
Doručování v civilním procesu
Schneiderová, Martina ; Macková, Alena (vedoucí práce) ; Smolík, Petr (oponent)
Resumé Cílem mé práce je to podrobně rozebrat institute doručování v civilním procesu, práce je zaměřena především na praktické problémy a také na elektronické doručování, zejména pak na datové schránky. Je v ní obsažena rovněž část popisující doručování písemností do cizích zemí a členských států Evropské unie. V první části práce jsou definovány klíčové právní pojmy a je zde rozebíráno doručování do datových schránek. V druhé části je pak podrobně popsáno doručování dokumentů do zahraničí (a také ze zahraničí do České republiky). Nakonec se snažím o stručné porovnání právní úpravy doručování v civilním procesu v České republice a na Slovensku. Doručování představuje jeden z hlavních právních institutů civilního procesu. Nejvýznamnější pramen práva pro doručování v civilním procesu v České republice je představován zákonem č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění zákona č. 139/2015 Sb. V nedávné době prošel institut doručování mnoha změnami. Práci tvoří tři hlavní kapitoly, které se dělí na další podkapitoly, přičemž každá z nich je věnována rozdílným aspektům doručování. První kapitola je úvodní a vysvětluje pojem doručování v rámci systematiky civilního procesu a je zde také stručně popsán význam doručování v obecném smyslu. Kapitola druhá nazvaná "Doručování v civilním procesu v České republice"...

Národní úložiště šedé literatury : Nalezeno 55 záznamů.   začátekpředchozí21 - 30dalšíkonec  přejít na záznam:
Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.