|
|
Názory veřejnosti na přijatelnost půjček a míru zadlužení občanů a státu – duben/květen 2023
Tuček, Milan
V rámci dubnového a květnového šetření Naše společnost zařadilo CVVM i sadu otázek týkajících se půjčování si peněz a na zadluženost občanů a státu.\n\n90 % dotázaných považuje půjčky za riziko. Zároveň 78 % je přesvědčeno, že půjčování peněž a pořizování si věcí na dluh je v dnešní době přirozenou součástí života. A jen 38 % dotázaných si myslí, že za půjčky se musí člověk tak trochu stydět.\n\nPouze 30 % dotázaných souhlasí s tím, že půjčovat si peníze se vyplatí.\n\nNázory na půjčky se podle očekávání liší podle generační příslušnosti.\n\nNejpřijatelnější jsou pro českou veřejnost půjčky na bydlení (88 %), podnikání (82 %) a studium (81 %), naopak nejméně přijatelné jsou půjčky na dovolenou (11 %) a na vánoční dárky (11 %).\n\nNecelé tři čtvrtiny (73 %) dotázaných pokládají míru zadlužení obyvatelstva za vysokou, u státu to je to téměř devět z deseti dotázaných, přičemž 60 % zadlužení státu považuje za velmi vysoké.\n\nOproti roku 2019 se podíl těch, kteří zadlužení státu považují za velmi vysoké, dramaticky zvýšil o 44 procentních bodů (od roku 2021 o 21 procentních bodů).
|
|
|
Likvidace pozůstalosti z pohledu procesních subjektů
Nešněrová, Karolína ; Sedláček, Miroslav (vedoucí práce) ; Smolík, Petr (oponent)
Likvidace pozůstalosti z pohledu procesních subjektů Abstrakt Tato diplomová práce s názvem "Likvidace pozůstalosti z pohledu procesních subjektů" je zaměřena, jak už vyplývá ze samotného názvu, na procesní subjekty. Cílem této práce je srozumitelně uvést, kdo je účastníkem, kdy mu účastenství vzniká, jakým způsobem ovlivňuje samotné řízení, jaké má povinnosti ze zákona a co za odměnu mu z jeho účasti plyne. Z pohledu právního vývoje prošla tato oblast práva značnou rekodifikací, která přinesla řadu změn. Samotná likvidace pozůstalosti je velmi širokým tématem. Úvodem této práce autor seznamuje čtenáře s důvody, které ho vedly k volbě daného tématu. Dále už je práce členěna do sedmi kapitol, které jsou rozděleny do podkapitol. První kapitola obsahuje seznámení se s pozůstalostním řízením. Obsahuje jednotlivé kroky, které jsou činěny po smrti lidské osoby. Zároveň je zde vidět snaha o definici pojmu likvidace pozůstalosti a vysvětlení jejího účelu. Druhá kapitola se věnuje nařízení likvidace pozůstalosti a procesním předpokladům, které musí být naplněny, aby likvidace pozůstalosti mohla být soudem nařízena. Autor uvádí i co je obsahem rozhodnutí a jaké jsou jeho účinky. Velmi důležitá je třetí kapitola. V této kapitole je uvedeno, kdo je účastníkem likvidace pozůstalosti a čtenář je seznámen s dřívější...
|
|
|
Dluhová past jako příčina bezdomovectví
ŠTĚRBOVÁ, Ludmila
Práce se zabývá korelací dluhové pasti a bezdomovectví. Jedná se o teoretickou práci. První část práce informuje o základních finančních pojmech a finanční gramotnosti obyvatel České republiky. Druhá část práce popisuje fenomén bezdomovectví. Zde jsou uvedeny a podrobně rozepsány formy bezdomovectví, příčiny a důsledky, a patologické jevy s bezdomovectvím spojené. Poslední část práce se zabývá jak řešením bezdomovectví, tak i řešením zadluženosti. Podrobně jsou rozepsány organizace pomáhající lidem bez domova, z nichž nejvýznamnější je nezisková organizace a církev Armáda spásy. Práce dále poskytuje informace o akci Milostivé léto, uvádí formy řešení zadluženosti a nové legislativní úpravy ve prospěch zadlužených obyvatel.
|
|
|
Dopady v etické a sociální rovině na jedince v insolvenci
ČADKOVÁ, Karolína
Diplomová práce se zabývá dopady v etické a sociální rovině na jedince, jež se nacházejí v procesu oddlužení. Cílem práce bylo tyto dopady analyzovat a popsat, a na základě zjištěných skutečností navrhnout některá řešení, která by mohla pozitivně ovlivňovat proces oddlužení ze strany klíčových aktérů, mezi něž patří sociální pracovníci, stát a samotní dlužníci. Práce popisuje rovněž společenský kontext spolu s dluhovou problematikou a vysvětluje základní rámec institutu oddlužení. Vyhodnocení probíhalo prostřednictvím kvalitativního výzkumu, v němž identifikovaná témata byla následně reflektována. V závěru jsou formulovány některé konkrétní kroky, na jejichž základě by se mohly zmírnit negativní dopady spojené s procesem insolvence.
|
|
|
Životní situace zadluženého nebo předluženého jedince
BUREŠOVÁ, Andrea
Bakalářská práce pojednává o životní situaci jedince, který se potýká se zadlužením nebo předlužením. Obsahem práce je vysvětlení pojmu životní situace a sociálního fungování, na které navazuje popis náročných životních situací. Dále je uveden náhled do dluhové problematiky, ve které jsou popsány základní pojmy, zadluženost a předluženost, příčiny zadlužení, osoba dlužníka a taktéž trh s půjčkami. V dalších kapitolách jsou popsány důsledky zadlužení nebo předlužení a způsob pomoci těmto lidem. Součástí práce je kvalitativní výzkum, který byl realizován v poradně poskytující odborné sociální poradenství se zaměřením na dluhové poradenství. Prostřednictvím analýzy dokumentů a rozhovoru s vedoucí poradny bylo zjišťováno, jaký vliv má zadlužení nebo předlužení a následné řešení úpadku na životní situaci jedince. Z výsledků lze stručně usoudit, že zadluženost a předluženost má nepříznivý dopad na životní situaci jedince a to po stránce ekonomické, sociální i zdravotní, a to jak po stránce psychického, tak fyzického zdraví. Avšak následné řešení úpadku přispívá ke zlepšení životní situace.
|
|
|
Poradenská práce s osobami v krizi
KŘÍŽOVÁ, Renáta
Bakalářská práce se zabývá jedinci v náročných životních situacích ohrožených sociálním vyloučením. Zjišťuje, s jakými potížemi klienti přicházeli do konkrétní neziskové organizace, jaké postupy a metody přímé práce s nimi byly voleny a jak se dařilo problémy překonávat a řešit.
|
|
|
Likvidace dědictví
Libert, Karel ; Macková, Alena (vedoucí práce) ; Pohl, Tomáš (oponent)
Diplomová práce se zabývá jedním z institutů občanského práva procesního, kterým je likvidace dědictví, nově označeným jako likvidace pozůstalosti. Jejím cílem je rámcově postihnout procesní postup při likvidaci pozůstalosti, a to od zahájení pozůstalostního řízení až po vydání konečného rozhodnutí ve věci. Práce je rozčleněna do pěti částí. Úvodní část vysvětluje terminologický posun od likvidace dědictví k likvidaci pozůstalosti, seznamuje čtenáře se změnami v právní úpravě na přelomu roku 2013 a roku 2014 a nastiňuje mu v čem tkví odlišnost likvidace pozůstalosti od ,,standardního" projednání pozůstalosti. Část druhá se snaží o vymezení pojmu likvidace pozůstalosti. Dochází k němu pomocí smyslu a účelu právní úpravy tohoto institutu a rovněž konstatuje, že legální definice není nikde obsažena. Stručné podchycení vývoje právní úpravy likvidace pozůstalosti od konce 19. století přes úpravu století dvacátého v Československé a České republice je obsaženo v části třetí této práce. Lze si povšimnout, že právní předpisy vždy s možností likvidace pozůstalosti počítaly, a to i přes nižší frekvenci výskytu těchto případů v praxi. Stěžejní část čtvrtá této práce postihuje jednotlivé fáze pozůstalostního řízení, jenž vyústí v likvidaci pozůstalosti, přičemž na určitých místech poukazuje na úpravu účinnou...
|
|
|
Likvidace pozůstalosti v české a rakouské právní úpravě
Gadasová, Simona ; Macková, Alena (vedoucí práce) ; Pohl, Tomáš (oponent)
57 Likvidace pozůstalosti v české a rakouské právní úpravě Abstrakt Tato diplomová práce je zaměřena předlužení pozůstalosti ve dvou státech, a to v České a Rakouské republice. Jejím hlavním cílem je analyzovat momentálně stav, srovnat odlišnosti mezi oběma zeměmi a poukázat na problémy současné právní úpravy. V této práci byla použita převážně deskriptivní metoda, a to v kombinaci s metodou komparativní. Rakouská právní úprava byla zvolena ke srovnání kvůli historii, která obě země spojuje. Rakousko-Uhersko, jehož součástí byly obě země, totiž dalo základ pro současné normy obou států. Samotný text diplomové práce je rozdělen na dvě hlavní části. První z nich je věnována legislativě na našem území. Úvodem je čtenář seznámen s vývojem právní úpravy, který zakončují aktuálně platné normy. Dále je popsáno pozůstalostní řízení, tedy jeho průběh, hlavní instituty a postavení notáře jako soudního komisaře. Poté jsou rozebrány předpoklady, za kterých je nařízena likvidace pozůstalosti a její vliv na další řízení. Následně je také analyzován postup, kterým je prováděna. Tedy možnosti a postupy při sestavování kompletního "obrazu" o aktivech a pasivech pozůstalosti, způsoby zpeněžení a také fáze rozvržení výtěžku. Dalším zmíněným bodem jsou možnosti, které se naskýtají potenciálním dědicům a věřitelům během...
|
|
|
Názory občanů na přijatelnost půjček – leden 2020
Tuček, Milan
V rámci lednového šetření Naše společnost zařadilo CVVM i sadu otázek týkajících se půjčování si peněz a splácení dluhů. Respondenti byli konkrétně dotazováni na jejich názor na půjčky a žití dluh obecně (naposledy zjišťováno v lednu 2018), na zadlužování v různých oblastech a následně na subjektivní vnímané potíže se splácením půjček u těch, kteří nějaké peníze dluží (naposledy zjišťováno v lednu 2019). 86 % dotázaných považuje půjčky za riziko. Zároveň 81 % je přesvědčeno, že půjčování peněž a pořizování si věcí na dluh je v dnešní době přirozenou součástí života. A jen 29 % dotázaných si myslí, že za půjčky se musí člověk tak trochu stydět. Pouze 31 % dotázaných souhlasí s tím, že půjčovat si peníze se vyplatí. Názory na půjčky se podle očekávání liší podle generační příslušnosti. Nejpřijatelnější jsou pro českou veřejnost půjčky na bydlení (91 %), podnikání (81 %), a studium (79 %), naopak nejméně přijatelné jsou půjčky na dovolenou (15 %) a na vánoční dárky (8 %). To, že v současné době mají sami nebo jejich domácnost nějakou půjčku, deklaruje 43 % občanů. Pro 65 % z nich je splácení půjček snadné, což je zatím nejvíce za celou dobu měření (v roce 2010, kdy byla otázka poprvé položena, to bylo 44 %). Tři čtvrtiny domácností si vytvářejí finanční rezervu pro nečekané případy. 64 % dotázaných považuje takovou rezervu za rozhodně důležitou, dalších 29 % za spíše důležitou.
|
|
| |
host ::
RSS.