|
|
Role komunitní sestry v péči o novorozence, kojence a matky
SCHÖNBAUEROVÁ, Andrea
Hlavním záměrem výzkumu bylo prozkoumání, v čem by spočívala role komunitní sestry v péči o novorozence, kojence a matku a jak by bylo možné zařadit tento způsob péče do současného systému preventivní péče o novorozence a kojence v České republice. Výzkum byl zpracován kvalitativním a kvantitativním designem. V první etapě výzkumného šetření byly realizovány rozhovory se sestrami z ambulancí PLDD a matkami kojenců v jihočeském a plzeňském kraji. Ze získaných údajů byly vytvořeny nestandardizované dotazníky pro sestry a matky. Statistické zpracování bylo provedeno programem MS Excel, kdy byly vypočteny absolutní a relativní četnosti a pomocí chí kvadrát testu byly testovány vztahy mezi proměnnými na hladině významnosti ? =0,05 a byl použit Pearsonův korelační koeficient. Pro potřeby kvalitativního šetření byl vytvořen záměrným výběrem výzkumný soubor ze šesti matek kojenců a sedmi sester z ordinací PLDD v jihočeském a plzeňském kraji. Pro kvantitativní šetření byl vytvořen záměrným výběrem výzkumný soubor z 254 matek batolat ve stáří 12 - 24 měsíců. Výzkumný soubor sester byl vytvořen záměrným výběrem a tvořilo ho 196 sester pracujících v ambulancích PLDD déle než jeden rok. Vícerodičky mají prokazatelně více informací při propuštění z porodnice o technice kojení, odsávání mateřského mléka, přebalování, hygienické péči a koupání, oblékání, spánku, péči o pupeční pahýl a o bezpečné manipulaci s dítětem. Informovanost o prevenci náhlého úmrtí kojenců nebo uskladnění mateřského mléka je na stejné úrovni u prvorodiček jako vícerodiček. Existuje statisticky významný vztah mezi mírou informovanosti a výskytem problémů v prvním roce života dítěte. Osobní zkušenost sester s návštěvní službou má vliv na to, zda přikládají této službě význam. Současný model preventivní péče o novorozence a kojence je potřebné podrobit kritické analýze a vhodně jej doplnit o intervence návštěvní služby.
|
|
|
Transkulturní odlišnosti v péči o dětského pacienta
KOBZOVÁ, Andrea
Zvýšený tok migrace s sebou nese prolínání kultur. Zdravotnický personál se bude s jedinci jednotlivých kultur setkávat stále častěji. Proto je třeba zvolit vhodný přístup a poskytovat kulturně kompetentní ošetřovatelskou péči. Cílem diplomové práce bylo zmapovat transkulturní rozdíly v péči o dětského pacienta a zmapovat s jakými minoritními skupinami se nejčastěji setkávají sestry pracující na dětských odděleních. K těmto cílům byly stanoveny čtyři výzkumné otázky a pro jejich zjištění se realizovalo třífázové výzkumné šetření, konkrétně kvalitativní šetření doplněné o kvantitativní metodu ankety. První fázi představovala pilotní anketa za pomocí techniky snowball sampling. V druhé fázi výzkumného šetření byly provedeny polostrukturované rozhovory se sestrami. Polostrukturované rozhovory s rodiči představují třetí fázi výzkumného šetření. Na základě výzkumného šetření lze říci, že se sestry nejčastěji setkávají s romskou a vietnamskou minoritou. Dále s pacienty z Ukrajiny, Ruska, Německa, Polska, s muslimy nebo Svědky Jehovovými. Nejčastější problémy, jež řeší, jsou: jazyk, strava, kulturní zvyky, komunikace, spolupráce. Specifika jednotlivých minorit, jež byly zjištěny od sester i rodičů představovaly odlišnosti ve stravování, denním režimu, odlišnosti v chování, komunikaci, spolehlivosti v dodržování stanovených pravidel nebo plnění následné péče po propuštění z nemocnice. Další specifika jsou vázána na rituály a tradice při porodu či umírání, slavení svátků nebo dodržování půstu a s tím související i duchovní potřeby. Také byly zmiňovány tradice týkající se odmítání zdravotnických výkonů nebo naopak jejich vyžádání. Výsledky práce byly prezentovány na 13. Studentské konferenci v Pardubicích a následně budou publikovány v odborném tisku.
|
|
|
Pertuse v dětském věku - role dětské sestry v prevenci a léčbě
DOUBKOVÁ, Pavlína
Abstrakt Cíl práce: Cílem předkládané výzkumné studie je určit nejčastější příčiny pertuse v dětském věku. Popsat možnosti prevence pertuse u dětí z pohledu dětských sester. Dalším cílem je popsat specifika ošetřovatelské péče o děti s pertusí a vyhodnotit znalosti rodičů v oblasti prevence, léčby a ošetřovatelské péče o děti s pertusí. V souvislosti s těmito cíli bylo stanoveno pět výzkumných otázek. Způsob dosažení cíle: Pro dosažení cílů práce byla zvolena kvalitativní výzkumná metoda, která byla realizována prostřednictvím hloubkových rozhovorů. Na základě stanovených výzkumných otázek byly vytvořeny jednotlivé kategorie, aby bylo možno získat odpovědi na jednotlivé výzkumné otázky. Pro výběr komunikačních partnerů byla zvolena metoda záměrného výběru. Výzkumné šetření probíhalo v Nemocnici Jihlava na dětském oddělení. Anonymního dotazování se zúčastnilo celkem 20 komunikačních partnerek, všechny mají vzdělání v oboru dětská sestra a vykonávaly ošetřovatelskou péči o dítě s onemocněním pertuse. Hloubkové rozhovory s rodiči byly realizovány v ordinacích praktických lékařek pro děti a dorost. S anonymním dotazováním souhlasilo 7 rodičů, jejichž děti prodělaly onemocnění pertuse. Vědecké přínosy práce: Výzkumná studie se zabývá aktuální problematikou pertuse jakožto opomíjenou infekcí. Vědecké výsledky výzkumného šetření jsou určeny jak pro laickou, tak pro odbornou veřejnost. Výzkumná studie představuje komplexní a ucelený přehled léčebně ošetřovatelské péče o děti s pertusí. Uplatnění najde jak v primárně preventivní, tak lůžkové péči. Součástí vědecké práce je aplikace do praxe. Získané poznatky a závěry: Onemocněním pertuse jsou nejvíce ohroženi novorozenci a kojenci, pro které představují značné riziko nákazy právě jejich rodiče, aniž si to oni sami uvědomují. Jedním z hlavních preventivních opatření je očkování nejen dětí, ale i rodičů a nejbližších příbuzných, kteří přijdou s novorozencem do blízkého kontaktu. Rodiče mnohdy nejsou informováni o očkování dospělých v rámci prevence onemocnění dítěte. Ošetřovatelská péče o dítě s onemocněním pertuse má svá specifika v tom, že se jedná o vysoce infekční onemocnění a může ohrozit život dítěte.
|
|
|
Domácí návštěvní služba jako náplň práce sestry v ordinaci praktického lékaře pro děti a dorost
KNEIFLOVÁ, Andrea
Abstrakt Pediatrie a neonatologie prošla velkými změnami. Došlo k velkému pokroku v chápání dětských nemocí, jejich ošetřování a celkovému přístupu k dětem. V dnešní době dokážou zachránit i děti předčasně narozené již od 24. týdne. Vzrostla i úroveň chirurgie, kdy dokážou řešit různé vady, které byly dříve neslučitelné se životem. V této práci jsem se zmínila o komunitní a domácí péči, jaký je mezi nimi rozdíl a jaké mají cíle. Zde hraje roli primární péče. Lékař poskytuje péči jak zdravým dětem tak nemocným, sleduje jejich psychomotorický vývoj a vývoj řeči. Součástí je i očkování jako prevence infekčních nemocí. Sestra s lékařem tvoří dobrý tým, kdy vytváří pohodové prostředí, aby se děti a rodiče cítily bezpečně a mohla probíhat dobrá spolupráce mezi zdravotnickým personálem, dětmi a rodiči. Je důležité znát specifika vývojových období dětí a tím přizpůsobit přístup a jednání s dětmi. Sestra si všímá změn a tím se dá předejít různým vývojovým vadám. Nejen v nemocnici ale i v ordinacích praktického lékaře pro děti a dorost je třeba znát základní potřeby dítěte a jejich uspokojování. Jsou to nejen potřeby fyzické tak i psychické. Pokud u dětí nedochází k uspokojování těchto potřeb, může dojít k ovlivnění jejich vývoje. Náplní sestry v ordinaci je navázat kontakt s dětmi a jejich rodiči. Zjistit maximum informací o dítěti, rodině a prostředí, ve kterém dítě vyrůstá. Sestra by měla zvládat jak ošetřovatelskou péči, tak asistenci lékaři, administrativu, vést dokumentaci, tak i udržet chod ordinace po stránce materiální tak i provozní. Měla by mít cit pro úpravu prostředí. Důležitá je správná komunikace s dětským pacientem, ale i s jeho rodiči. Sestra by měla být profesionální. I v ordinaci u praktického lékaře pro děti a dorost se uplatňuje ošetřovatelský proces. Získávání informací, určování cílů, naplánování ošetřovatelské péče a následné zhodnocení. U dětí jsou nejzákladnější potřeby výživa, vylučování a výměna, aktivita a spánek, bezpečí a ochrana, komfort a bolest, růst a vývoj. Ošetřovatelský proces sestra uplatňuje i v rámci návštěvní služby v rodině. Vznik návštěvní služby prošel vývojem, kdy začínaly nejprve spolky, které pečovaly o děti a staré nemocné lidi. V současné době je návštěvní služba sestrou plně hrazena pojišťovnami. Cíle práce Cílem této práce bylo zjistit, zda se provádí návštěvní služba a v jakém rozsahu, zda matky ví o této službě, jaký je zájem ze stran matek a o jakou péči mají matky zájem. Byly zvoleny otázky: Jaké důvody vedou sestry k návštěvě v domácím prostředí? Proč matky využívají návštěvní službu dětských sester? Výsledky Rozhovory byly přepsány a podrobeny analýze, metodou otevřeného kódování pomocí tužka a papír. Byly dva výzkumné vzorky a to sestry a matky. U sester vzniklo pět kategorií a to Důvody provádění návštěvní služby, Kladné názory na návštěvní službu, Záporný názor na návštěvní službu, Přínos návštěvní služby sestře a Provádění ošetřovatelské péče sestrou v domácím prostředí. U matek vznikly tři kategorie a to: Představa o návštěvní službě z pohledu matky, O co mají matky zájem a Přínos návštěvní služby matce. Ke každé kategorii byly přiřazeny podkategorie ke kterým jsou přiřazeny kódy, na kterých se nejčastěji shodovaly. Vše je zaznamenáno v přehledných schématech vyjmenovaných kategorií. Závěr Z výzkumu vyplívá, že sestry, které byly podrobeny výzkumu, tak ne všechny návštěvní službu provádí z důvodu velkého rozsahu obvodu, používání přístrojů a administrativy. Ty které ji provádí jsou z malého města nebo obce. Všechny sestry se shodují, že v této službě vidí přínos pro jejich práci v ambulantní péči. Matky, které byly podrobeny výzkumu, zda službu využívají, tak některé o této službě nevěděly a ani jim nebyla nabídnuta a některé ji využily a byly za to rády. Vzhledem ke zjištěným výsledkům navrhuji publikovat výsledky v odborném časopise Pediatrie pro praxi.
|
|
|
Ošetřovatelská péče o novorozence s novorozeneckou žloutenkou
KUCHAŘOVÁ, Petra
Bakalářská práce je zaměřena na ošetřovatelskou péči o novorozence s novorozeneckou žloutenkou. Vzhledem k zaměření práce je v teoretické části popsán novorozenec, bilirubin, novorozenecká žloutenka, její diagnostika, léčba, ošetřovatelská péče během hospitalizace novorozence a ošetřovatelská péče po propuštění do domácí péče. Výzkum probíhal s dětskými sestrami či porodními asistentkami na novorozeneckém oddělení v průběhu měsíce března a dubna 2018. K provedení výzkumné části byla použita kvalitativní metoda. Sběr dat byl uskutečněn prostřednictvím polostrukturovaných rozhovorů. Polostrukturované rozhovory byly uskutečněny po předchozí domluvě a se souhlasem hlavních sester. Rozhovor obsahoval 12 otevřených otázek. Analýza dat byla provedena metodou kódování v ruce, neboli tužka a papír. Odpovědi u jednotlivých respondentek byly označena kódy, které byly poté zařazeny pod jednotlivé podkategorie. Jako doplňková metoda výzkumu bylo použito pozorování. To obsahovalo 8 otevřených otázek a následný pozorovací arch. I zde bylo vše uskutečněno po předchozí domluvě a souhlasem matek novorozenců. Pro tuto bakalářskou práci byl stanoven jeden cíl. Cílem bylo zmapovat ošetřovatelskou péči o novorozence s novorozeneckou žloutenkou. Na základě tohoto cíle byla stanovena výzkumná otázka. Výzkumná otázka byla zaměřena na to, jak porodní asistentky či dětské sestry pečují o novorozence s novorozeneckou žloutenkou. Z výzkumného šetření vyplynulo, že všechny respondentky mají o dané problematice přehled. A také to, co odpověděly v otázkách následně provádějí i v praxi. Výsledky tohoto výzkumného šetření mohou sloužit jako informační materiál pro porodní asistentky či dětské sestry, které chtějí zlepšit svou péči o novorozence s novorozeneckou žloutenkou nebo které se na tuto profesi teprve připravují.
|
|
|
Ošetřovatelská péče v primární pediatrické péči
HOTAŘOVÁ, Zdeňka
Péče o dítě je jednou z nejdůležitějších oblastí celospolečenských úkolů, které ovlivňují zdraví celé populace. Na komplexní péči o dítě se podílí řada společenských struktur. Nezastupitelné místo má rodina. Avšak v rámci zdravotnictví představuje základní článek v péči o dítě pediatrie, obor zabývající se vyvíjejícím se jedincem. Největší objem zdravotních služeb představuje ambulantní primární péče, tedy péče praktického lékaře pro děti a dorost ve spolupráci s dětskou sestrou. Dětská sestra organizuje a řídí ošetřovatelskou péči v pediatrii, ošetřuje zdravé a nemocné děti a ve své činnosti se zaměřuje na spolupráci s rodinou. Našim hlavním cílem bylo zjistit, jaká je náplň a obsah ošetřovatelské péče poskytované dětskou sestrou v primární pediatrické péči. Mimo jiné nás také zajímalo personální zabezpečení ordinací praktických lékařů pro děti a dorost a v neposlední řadě i to, jakým způsobem se sestry nadále vzdělávají. V návaznosti na stanovené cíle jsme si položili pět výzkumných otázek. Potřebná data pro zpracování empirické části této diplomové práce jsme získali prostřednictvím polostrukturovaného rozhovoru. Celkem bylo analyzováno 15 rozhovorů s respondentkami z Jihočeského kraje. Ze získaných dat z výzkumného šetření jsme mohli zodpovědět výzkumné otázky. Z výzkumného šetření vyplynulo, že dominantními činnostmi práce sestry v ordinaci praktického lékaře pro děti a dorost jsou preventivní prohlídky, očkování, edukace, vedení dokumentace a zabezpečování dobrého chodu ordinace. Dále jsme zjistili, že sestry nemají ošetřovatelskou dokumentaci, většina sester nevykonává návštěvní službu v domácnosti pacientů a nedoporučují očkování proti rotavirovým infekcím. Pediatrii i pediatrické ošetřovatelství hodnotí jako kvalitní, ve srovnání se světem jako na výborné úrovni. Avšak co se jim nelíbí, je současné vzdělávání sester. Věříme, že tato práce by mohla sloužit jako studijní materiál pro studenty zdravotnických oborů, mimo jiné i široké veřejnosti jako jakýsi nástin pracovní náplně sestry v ordinacích praktických lékařů pro děti a dorost.
|
|
| |
|
|
Ideální sestra očima dětských pacientů a jejich rodičů
Bartoníčková, Daniela ; Tomová, Šárka (vedoucí práce) ; Nikodemová, Hana (oponent)
Bakalářská práce "Ideální sestra očima dětských pacientů a jejich rodičů" se zabývá hodnocením profese sestry z pohledu jak nejmenších pacientů, školáků a adolescentů, tak jejich rodičů. Práce je rozdělena na dvě části - teoretickou a empirickou. Teoretická část popisuje význam slova ideál, umožňuje retrospektivní pohled do minulosti, popisuje současnost pediatrické péče. Dále se zabývá vzděláváním a kompetencemi dětské sestry. Značný význam je přiložen hodnocení ideální image dětské sestry, zvláště jejím znalostem, dovednostem při práci, charakterovým vlastnostem, vzhledu a schopnosti komunikace, edukace dětí a jejich rodičům. V empirické části jsou stanoveny cíle a pracovní hypotézy pro průzkumné šetření. Jejím účelem je pomocí dotazníků získat reálná data, u kterých je následně provedena primární analýza. Zjištěné výsledky napomáhají nalézt ideální obraz sestry a dle vlastností sester pracujících na pediatrických odděleních odhalit, zda a do jaké míry dětské sestry tento ideál naplňují.
|
|
|
Role dětské sestry v ošetřovatelské péči o dítě s vrozenou kataraktou
MEDVECOVÁ, Vladimíra
Současný stav: Vrozená katarakta je onemocnění oka, při kterém dojde ke zkalení oční čočky, následkem čehož je její neprůhlednost a porucha rozptylu procházejícího světla. U dítěte se projeví poruchou zrakových funkcí, které lze vyšetřit v závislosti na věku a psychickém stavu dítěte. Léčbou je odstranění zkalené oční čočky, následná korekce vzniklé dioptrické vady a následný výcvik a monitorování tupozrakosti. Cíl práce: na základě prostudovaných materiálů popsat role dětské sestry v ošetřovatelské péči o dítě s vrozenou kataraktou a specifika ošetřovatelské péče u tohoto onemocnění. Byly stanoveny tyto výzkumné otázky:1. Jaké jsou role dětské sestry v ošetřovatelské péči o dítě s vrozenou kataraktou? 2. Jaká jsou specifika ošetřovatelské péče o dítě s vrozenou kataraktou? Způsob dosažení cíle: k dosažení stanoveného cíle bylo použito kvalitativní sekundární analýzy dat a dokumentů a následní syntézy získaných informací. K získání dat bylo využito rešeršních služeb Národní lékařské knihovny v Praze, Akademické knihovny Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích, knihovny 2. LF UK a FN Motol v Praze a knihovny Národního centra ošetřovatelství a nelékařských zdravotnických oborů v Brně. Dále byly prohledány mezinárodní odborné internetové databáze (Cochrane Library, Ebscohost, Medscape, ProQuest, PubMed, ScienceDirect, Scopus) a internetové stránky mezinárodních oftalmologických společností (The American Academy of Ophthalmologists, The Royal College of Ophthalmologists). Vědecké přínosy práce: míněným přínosem diplomové práce je na základě získaných dat poskytnout ucelený pohled na ošetřovatelskou péči o dítě s vrozenou kataraktou. Získané poznatky a závěry: poznatkem je zjištění, že i když je v odborné literatuře role dětské sestry v péči o dítě s vrozenou kataraktou opomíjená, dětská sestra v ní zastává nezastupitelnou úlohu ve všech formách zdravotní péče. Závěrem výzkumného šetření je definice rolí dětské sestry v péči o dítě s vrozenou kataraktou a popsání specifik ošetřovatelské péče o takto nemocné děti. Klíčová slova: vrozená katarakta; dětská sestra; profesní role dětské sestry; ošetřovatelská péče v pediatrii; oční vyšetření u dětí; dítě se zrakovým postižením; tupozrakost.
|
|
|
Úloha dětské sestry v komunitní péči o novorozence.
BROŽÍKOVÁ, Radka
Diplomová práce se zabývá úlohou dětské sestry v komunitní péči o novorozence. Klade si za cíl zjistit, jak a jestli vůbec probíhá péče o dětského pacienta v domácím prostředí, jakou roli v ní hraje právě dětská sestra. Východiskem pro výzkum této problematiky je jeden z hlavních cílů stanovených členskými státy WHO pro zdraví celé populace v jednadvacátém století, kterým je právě rozvoj komunitní péče. Její podstatou je přenést poskytování zdravotní péče blíže k lidem v jejich přirozeném prostředí. V teoretické části se věnujeme definici komunitní péče a její historii v České republice. Zaměřujeme se zejména na to, jakým způsobem byla domácí péče poskytována dítěti v minulosti. Navazujeme popisem současné situace v péči o novorozence a jeho matku v prvních týdnech po porodu u nás i ve světě. Hodnotíme úlohu dětské sestry při uspokojování potřeb novorozence a zkoumáme role, které plní jako poskytovatelka ošetřovatelské péče v rámci ordinace, rodiny i komunity. Pro naši práci jsme si stanovily dva cíle a pět výzkumných otázek. Prvním cílem bylo zjistit, s jakými problémy v péči o novorozence v domácím prostředí se matky potýkají a jak je řeší. Cílem druhým bylo prozkoumat, jakým způsobem se dětské sestry podílejí na komunitní péči o novorozence. Pro výzkumnou část práce jsme zvolily kvalitativní metodu. Data byla získávána pomocí polostrukturovaných rozhovorů. Témata k dotazům byla předem připravena, konkrétní podoba otázek se odvíjela od situace a směru, kterým se rozhovor ubíral tak, abychom získaly informace odpovídající výzkumným otázkám. Následně byla provedena kvalitativní analýza a kategorizace zjištěných dat. V první fázi výzkumu byly vytvořeny dva výzkumné vzorky. Jeden tvořily matky novorozenců, tedy dětí od narození do 28. dne života. Ve druhé skupině byly dětské sestry, které pracují v ambulancích praktického lékaře pro děti a dorost. Ve druhé fázi byla oslovena dětská sestra pracující v novorozenecké poradně, která je provozována dětským oddělením nemocnice. Výsledkem naší práce je zjištění, že komunitní péče provozovaná dětskou sestrou v terénu, v přirozeném prostředí a za spolupráce celé rodiny a komunity tak, jak je definována, téměř neexistuje. Dlouho zavedený systém primární péče směruje veškeré ošetřovatelské úkony do ordinací praktického lékaře pro děti a dorost, v domácím prostředí probíhá pouze první návštěva novorozence, a to ne ve všech případech. Tento systém nestačí pokrývat všechna specifika v péči o dítě, potřeby novorozenců a jejich rodičů jsou stále naléhavější a matky během prvních týdnů po porodu jen pomalu získávají zdravé sebevědomí a sebedůvěru ve své mateřské schopnosti a potřebují individuální přístup a podporu ve správné péči o dítě. Zjistily jsme, že schopnosti a kompetence dětských sester jsou dostačující k tomu, aby dětská sestra mohla být platným článkem v komplexní péči poskytované novorozenci i v rámci komunity. Intervence poskytované dětskou sestrou jsou plnohodnotnou součástí pediatrického ošetřovatelství. Rodiče novorozenců by podle našeho šetření návštěvu zdravotníků v domácnosti upřednostňovali, zejména jedná-li se o vůbec první kontakt s dítětem a jeho rodinou. V ambulantní péči není dostatek času ani prostoru věnovat se běžným ošetřovatelským problémům, proto jsou domácí návštěvy nezbytnou součástí péče, která by měla být matce a dítěti nabídnuta. Komunitní sestra by svojí činností pomohla nejen ke koordinaci služeb poskytovaných rodinám, ale zároveň by svými intervencemi mohla vyřešit ošetřovatelské problémy, se kterými se matky v prvních týdnech života dítěte setkávají a nedokáží je samy řešit, a to v přirozených podmínkách jejich rodiny a domova. Dětská sestra by se tak rodičům stala partnerem ve společné snaze o zdravý vývoj jejich dítěte.
|
host ::
RSS.